Diktatura EU. Po vystoupení se nebude dít nic strašného, říká hejtmanská kandidátka SPD

23. 9. 2020 18:35

ROZHOVOR „EU už není o rovnoprávnosti, ale o diktatuře.“ To říká Marie Pošarová, kandidátka SPD na hejtmanku Plzeňského kraje. Byli jsme před EU a díky historickým zkušenostem budeme po vystoupení ještě silnější, myslí si. Hovoří také o kraji montoven, skladů u dálnice a fabrik se zahraničními pracovníky, kteří začínají představovat skutečné bezpečnostní riziko.

Diktatura EU. Po vystoupení se nebude dít nic strašného, říká hejtmanská kandidátka SPD
Foto: archiv MP
Popisek: Ing. Marie Pošarová, zemědělská expertka a ekonomka, je předsedkyní organizace hnutí Svoboda a přímá demokracie Plzeňského kraje. Vede kandidátku SPD do říjnových voleb
reklama

Anketa

Mělo by Česko přijmout uprchlíky ze shořelého tábora v Řecku?

3%
97%
hlasovalo: 20660 lidí

Co přiměje finanční analytičku, zabývající se fondy EU, aby kandidovala na hejtmanku za stranu, která má mezi vášnivými zastánci EU tu úplně nejhorší pověst?

To, že náš program je zaměřen na náš stát, na podporu těch, co pracují, na klasickou rodinu s dětmi, na výraznou pomoc zdravotně hendikepovaným spoluobčanům, na vylepšení života seniorům, aby měli slušné bydlení, kvalitní a odpovídající sociální služby a podmínky pro kvalitní a aktivní prožití stáří. Rovněž odmítáme povinné kvóty na přerozdělování migrantů a zcela odmítáme přijímání nelegálních migrantů. Zkontrolujeme, kdo je majitelem objektů, ve kterých jsou ubytováni migranti převážně pracovními agenturami, zda jsou rekolaudovány na ubytovny, a nezabírají se tím místa pro bydlení obyvatel měst a obcí. Ve spolupráci s městy a obcemi zajistíme, aby v okolí těchto ubytoven pravidelně hlídkovala městská a státní policie, a přijmeme opatření, jak zlepšit pořádek a klid v našem kraji, aby slušní občané tím nebyli obtěžováni.

Trvat budeme na tom, aby sociální dávky nedostávali ti, kteří by mohli, ale nechtějí pracovat. Projednáme s obcemi a budeme spolupracovat rovněž s podnikateli při vytváření pracovních míst pro tuto skupinu obyvatel například na úklidu veřejných prostranství.



SPD má v každém případě k EU velmi kritický vztah, dokonce prakticky uvažuje o možnostech odchodu z Unie. Jak se na to díváte vy s vaší zkušeností, souhlasíte s takto radikálním krokem?

Jak všichni můžeme pozorovat, EU není ta, do které jsme vstupovali. EU už není o rovnoprávnosti, ale o diktatuře. Pokud bychom měli vystoupit, tak nebudeme sami. Tím, jak se z Bruselu prosazuje diktát k členským zemím a náprava je v nedohlednu, po Velké Británii vystoupení taky zvažují i další země. Občas se lidé ptají, co se bude dít po vystoupení z EU? Nic strašného, i když v prvním období to vzhledem k obstrukcím, které dělá EU Velké Británii, to určitý náraz taky bude, ale jsme schopni se s tím rychle vyrovnat. I z naší nedávné historie už máme zkušenosti.

Byli jsme před EU a vzhledem k tomu, jak dusí a pomalu likviduje národní státy, tak budeme i po ní, a to ještě silnější, o svých věcech si budeme rozhodovat sami a nikdo nás nebude nutit, co máme dělat a jaké nesmysly musíme do naší legislativy přijmout. Kromě jiného máme i tu možnost vstoupit do společenství EFTA, což je společenství států, které nejsou členy EU, ale mají s EU dohodu o volném obchodu, a budeme samostatným členem Světové obchodní organizace, tzv. WTO.

Dnes jsme v situaci, kdy jsme nesamostatným formálním členem, neboť za nás vyjednává EU. To nám svazuje ruce pro prosazování zájmů a potřeb našich podniků a našeho hospodářství. Samostatné členství by nám dalo daleko větší obchodní možnosti a právo samostatného rozhodování.

Při své práci jste poznala, jak fungují strukturální fondy Evropské unie. Ty jsou dnes jedněmi prezentovány jako (s trochou nadsázky) zázrak, který do této země přivedl veškerou civilizaci, jiní upozorňují na jejich časté zneužívání a čerpání na nesmyslné projekty. Jak se na to ze své obeznámené pozice díváte vy?

Pro někoho zázrak a pro jiné cesta ke korupci a k pokřivování tržního prostředí. Když někdy poslouchám různé politiky, tak to občas vypadá, že před vstupem do EU jsme bez dotací nemohli udělat téměř nic. Ne, my jsme na tom byli i před vstupem do EU velice dobře. Myslím, že kdybychom tam nevstoupili, byli bychom na tom mnohem lépe, určitě naše zemědělství i průmysl, a tím i celá naše ekonomika. Schvalovali bychom jenom ty zákony, které uznáme za vhodné a prospěšné pro naši ekonomiku a náš slušný život.

Nyní se přímo do legislativy vpravují zákony, které by v Poslanecké sněmovně nemohly bez tlaku EU projít.

Musíme si nejprve říci, že to jsou peníze převážně naše, takže se nám formou dotace pouze vracejí. Pokud by však zůstaly v rozpočtu našeho státu a byly k dispozici krajům, městům a obcím, tak tam by si sami lidé rozhodli, co jsou priority, které je potřeba řešit přednostně. Samozřejmě že část je nám zasílaná navíc, ale tím, že jsou z Bruselu určeny i na měkké projekty a aktivity, které prioritu nemají, jsou často využity i nehospodárně jenom proto, že je dotační titul podle úvahy úředníků EU na určitou oblast vypsán.

Také tím, že k dotačním titulům musí příjemce na jednotlivé akce doplnit podle vypsaných dotačních titulů třicet až šedesát procent financí z vlastních zdrojů a v době, kdy se tvoří a schvaluje rozpočet, ještě žadatelé nevědí, jaké dotační tituly budou vypsány, tak zejména u menších obcí, kdy je rozpočet tvořen v jednotkách milionů, je to značný problém. Nastane potom otázka, zda vůbec je možné dotační tituly využít a zda jsou jejich rozpočty a finanční situace v takovém stavu, aby svoje obce mohlo zastupitelstvo zadlužit.

Je podle vás systém čerpání dotací nastaven tak, aby skutečně přinesl zamýšlené povznesení chudších regionů, nebo je to pouze fráze zakrývající systém sloužící k obohacení těch „šikovných“?

Konkrétním případem, který se neustále řeší, je „pěstování řepky na dotace“ a byznys s obohacováním pohonných hmot biosložkou, což více škodí motorům i životnímu prostředí.

Už je načase tento nejenom ekonomický, ale i ekologický nesmysl zrušit a místo řepky, ale i kukuřice pěstované pro bioplynové stanice pěstovat obilí, brambory, zeleninu, ovoce a další pro nás potřebné komodity, protože domácí zemědělská a potravinářská výroba je strategické odvětví. To už je zejména dnes, kdy celosvětově nastupuje hospodářská recese a padají akcie bank a firem, víc než důležité.

Pokud i v tom nebudeme rychle zjednávat nápravu, naše závislost na dovozu potravin, kterou už teď poznáváme na jejich zdražování, nás bude brzy hodně bolet. Doplatí na to zejména důchodci a nízkopříjmové skupiny obyvatel. K rychlejšímu nastartování zemědělství v tomto směru by pomohlo i přehodnocení národních dotací a jejich výraznější směřování do zemědělství na potravinářské, ovocnářské a zelinářské komodity. To přispěje k větší motivaci zemědělství přesunout k tomu svoji výrobu a umožní rychlejší přechod k naší větší soběstačnosti a v zásobování obyvatelstva potravinami z naší produkce, a tím menší závislosti na jejich dovozu.

Jaké jsou podle vás největší problémy Plzeňského kraje?

Jeden z největších problémů spatřuji v předimenzovaném počtu montoven, skladů a supermarketů. Stavěny jsou a byly na zemědělských plochách, které dříve byly úrodnou půdou. Z důvodu nedostatku pracovních sil zde je migrace, a to nejenom legální ať už přímo, či nepřímo přes pracovní agentury díky potřebě a poptávce firem po zaměstnancích. Tyto agentury se zabývají pouze ziskem, dovozem a ubytováním pracovních sil a jejich poskytnutí firmám.

To, co se děje s nimi po pracovní době nebo po jejich ukončení pracovního poměru, už je většinou nezajímá. Tím se zvýšilo i bezpečnostní riziko, nepořádek a hluk v okolí ubytoven a bytů na ubytovny přeměněných. Taky přibyla kriminalita a rozšiřování nemocí, které u nás již byly vymýceny. Tím vzniká i zátěž našich zdravotnických zařízení. Tu je však potřeba řešit i financovat ze státního rozpočtu, protože rozpočty nemocnic a zdravotnických zařízení na desetitisíce nových klientů nejsou zcela připraveny.

MARIE POŠAROVÁ V KRAJSKÉ PŘEDVOLEBNÍ DEBATĚ XTV

Současně z těch, kteří byli z práce propuštěni nebo ukončili pracovní poměr z různých důvodů, také vzniká bezdomovectví. Minulé vlády při nasycení pracovního trhu u nás, a tím i nedostatku pracovních sil pro tyto zahraniční firmy nedomyslely a podcenily dopady výstavby montoven a skladů na Plzeňský kraj a vzniklé problémy včetně přetížené dopravy a rychlejšího opotřebování komunikací, které potřebují dřívější opravy, než se původně předpokládalo, tak zůstávají na bedrech ale i na rozpočtech obcí, měst a krajů.

Anketa

Věříte Romanu Prymulovi?

52%
48%
hlasovalo: 28921 lidí

Nyní lze také pozorovat trend, kdy mladí nedokončí své vzdělání a jdou pracovat do těchto firem. Výsledkem je snížení vzdělanosti, nedostatek zájemců o učební obory v učňovském školství, a tím přibývá nekvalifikovaných pracovníků a vzniká nedostatek kvalifikovaných sil v našich firmách. To umocňuje i blízkost hranic s Německem, kam odcházejí kvalifikovaní pracovníci za vyšším výdělkem.

Nikde v Evropě není tolik supermarketů, benzinových pump, skladů, firem, kde se montují výrobky bez vyšší přidané hodnoty, a jsou pro ně těmi nevzhlednými krabicemi obestavěny na zemědělské půdě dálnice i další komunikace, jako je tomu u nás.

Východiskem i nutností situaci řešit je přijetí zákona, kterým by se zamezilo dalšímu zastavování zemědělské půdy. Vláda musí hledat cesty, jak tuto situaci řešit především úpravou existujících, anebo přijetím nového zákona. Tím pověříme naše poslance včetně hledání možností k vysokému zdanění zastavovaných ploch na zemědělské a lesní půdě, a nedovolit tak na zemědělské a lesní půdě další výstavbu ani v této souvislosti změny v územních plánech. Podobný zákon již přijali například v Polsku.



Jedním z témat, která SPD v krajských volbách zdůrazňuje, je potravinová soběstačnost a podpora regionálních potravin. Proč bychom podle vás měli usilovat o potravinovou soběstačnost?

ČR má na to, aby se stala opět v zemědělské produkci a v potravinářské výrobě soběstačnou zemí. Náš stát dokáže obnovit potravinovou soběstačnost a zvýšit zaměstnanost v tomto sektoru. K tomu nyní nahrává i koronavirová krize, která díky menšímu odbytu v mnoha odvětvích zapříčiňuje snižování počtu pracovníků, kteří tak budou k dispozici v zemědělském sektoru. To se týká i nezaměstnaných, kteří můžou, ale nechtějí pracovat a namísto práce pobírají sociální dávky. Prioritou pro přežití lidstva zůstává potravinová produkce, proto je strategickým úkolem zajistit co největší naši potravinovou soběstačnost. Česká republika byla před čtvrtstoletím potravinově soběstačná země.

Nejvíce potravin, které můžeme pěstovat u nás, nedovážíme z jižní Evropy nebo z exotických zemí, ale ze zemí se stejnými geografickými podmínkami a podnebím, jako mají třeba Německo a Polsko. V zemědělském sektoru zemí EU klesla za posledních dvacet let zaměstnanost o více než třicet procent, ale v ČR to bylo o více než o sedmdesát procent! Jsme zemí mírného pásma, máme tradici a všechny předpoklady na dosahování potravinové soběstačnosti.

Mělo by být proto normální, aby naše zemědělská a potravinářská produkce převážně naplnila naši spotřebu potravin, ale k tomu je rovněž nezbytné motivovat zemědělce dotacemi, jako je to v zemích, ze kterých produkty dovážíme. Je také nehoráznost dovážet k nám například brambory přes půl světa, a k tomu ještě nekvalitní, když máme podmínky a tradici pěstovat brambory doma a podstatně kvalitnější, než jsou ty dovážené.

Dalším tématem, které SPD zdůrazňuje, je zajištění zdravotní péče. Vy jste se právě v této věci výrazně angažovala v minulém roce, když jste bojovala proti fúzi krajských nemocnic. Co vás přimělo se do toho tak aktivně zapojit?

Jelikož jsem se o to hodně zajímala, tak vím, že fúze zcela nesplnila předpokládaná očekávání. I když je to dobrá myšlenka, tak zatím moc nepomohlo ani ustavení Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, který měl rovněž ušetřit peníze. Sice je to správná cesta, ale je potřeba stav vyhodnotit, poradit se i s personálem nemocnic, které jsou anebo ještě mají být do holdingu zařazeny, v čem vidí přínos, ale i případné problémy. Následně udělat konkrétní rozvahu a jasný program a sjednotit se na tom, jak dále pokračovat a stav zlepšovat.



Prvním úkolem je ale zajistit účelné a transparentní využívání peněz, které jsou pro zdravotnictví určeny. Každá nemocnice by měla mít na svém webu veřejné stránky, na kterých budou zveřejněny veškeré finanční transakce a výše ceny za nákupy, všechna výběrová řízení a smlouvy s dodavateli včetně nákupu léků, vybavení a dalších potřebných výdajů z rozpočtu nemocnic. Pokud jsou k tomu využíváni lobbisté a další zprostředkovatelé, tak s uvedením jejich jmen a firem včetně odměn a provizí za zprostředkování, to vše s osobní zodpovědností příslušných pracovníků a ředitelů nemocnic.

To právě proto, že z peněz určených pro zdravotnictví se jich hodně ztrácí na lobbisty a další zprostředkovatele nákupů materiálu a služeb, na předražené vybavení, přístroje, léky i výstavbu a údržbu. Nekoordinované, neprovázané, a tím i zbytečně drahé jsou často i zakázky na IT. Tady by pomohly, i když už se v kraji na tento systém začíná přecházet, centrální přímé a transparentně vysoutěžené nákupy služeb, materiálu a léků přes kraj bez zprostředkovatelů především u léků a dražšího vybavení, jako jsou například mamografy, rentgeny a další.

Jako hlavní téma krajských voleb má SPD bezpečnost a vy v jeho rámci zdůrazňujete prevenci kriminality v oblastech, kde se obchoduje s bídou. Jsou v Plzeňském kraji lokality, kde je v tomto směru závažná situace?

V Plzeňském kraji sice vyloučené lokality zatím nejsou, ale problémy nejenom s bezpečností, ale i s nepořádkem v našem kraji jsou nemalé. Vyskytují se hlavně v lokalitách, kde je soustředěna výroba a sklady především zahraničních majitelů, jako jsou na příklad Borská pole v Plzni včetně ubytoven zahraničních pracovníků a v území podél dálnice z Plzně do Rozvadova. Tam především u odbočky z dálnice na Tachov v okolí Ostrova, ale i jinde, kde je těchto zařízení velká koncentrace.

Následně potom v okolních obcích u dálnice, ale i ve městě Tachov, kde se soustřeďují ubytovny i byty sloužící i nelegálně jako ubytovny, v nichž se i díky tříměsíčním vízům pro některé státy a jejich pracovníky ubytovaní v ubytovnách často střídají.

Co by tedy kraj měl udělat pro prevenci kriminality v těchto oblastech?

Více posílit rozpočty na městskou policii, která by měla úzce spolupracovat a koordinovat svoji činnost se státní policií. Zajistit tak, aby bylo více policistů v terénu a zejména tam, kde je větší riziko problémů. Rovněž prověřit, zda jsou takové byty a bytové domy rekolaudovány na ubytovny.

Nepřizpůsobiví, kteří by mohli a nechtějí pracovat, pobírají sociální a jiné dávky a utrácejí je ve zbytečně velkém množství heren s automaty, kterých je v centru Plzně, ale i v dalších městech a obcích v Plzeňském kraji zbytečně moc. Jejich podstatná redukce i další zvýšená kontrola, kdo do heren chodí a zda to nejsou občané, kteří pobírají sociální i další dávky například na bydlení a kteří taky nepracují, i když by mohli. Při opakovaném zjištění, že peníze utrácejí v hernách, jim dávky odebrat, by tomuto stavu i bezpečnosti určitě prospělo.

Přijmout opatření také k bezdomovectví a pomoci řešit tento problém, který do slušné lidské společnosti nepatří, i dalším zřizováním středisek pomoci, nabídkami jejich důstojnějšího ubytování i v provizorních ubytovnách. Taky neplatit neziskovky, které se zaměřují na politiku, a finance, které dostávají, účelově orientovat na tuto bolestivou oblast i našeho kraje. Pokud chtějí jejich zaměstnanci a podporovatelé opravdu pro naši společnost něco udělat a jenom nesuplovat volené zastupitele, tak by se měli přeorientovat třeba na tuto problematiku a pomoci ji kormě státních orgánů i řešit. A to nejenom poskytováním jehel, drog a jejich náhražek i této skupině.



Zmínila jste i podporu výuky učňovských oborů, což s prevencí kriminality také souvisí. Jak je na tom v současnosti Plzeňský kraj, tradiční centrum průmyslu a řemesel, s úrovní učňovského školství?

Anketa

Byl Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?

91%
9%
hlasovalo: 12999 lidí

Po roce 1989 naše učňovské školství, které do té doby patřilo mezi nejlepší na světě, bylo bohužel téměř zlikvidováno. S tím z učňovského školství zmizeli i vynikající mistři svého řemesla, kteří na školách předávali adeptům svoje zkušenosti. To je nenávratně ztraceno a obnova školství bude nejenom drahá, ale i bolestivá. Zkuste dnes najít na trhu řemesel do firmy kvalitního řemeslníka. Proto podpora učňovského školství i podpora nových učebních oborů a vznik dalších učňovských škol ve spolupráci a koordinaci s firmami, které v našem kraji působí, je také důležitým úkolem a musí i nadále pokračovat.

I v učňovském školství kraj pokročil a můžeme ocenit péči Plzeňského kraje věci napravit. Příkladem v našem kraji může být i Střední škola v Oselcích, kde je Plzeňský kraj zřizovatelem a jsou zde připraveny i pro další školní rok 2021/2022 tříleté učební obory pro žáky a žákyně ze ZŠ, opravář zemědělských strojů, truhlář, mechanik opravář motorových vozidel, umělecký kovář a zámečník. Dále čtyřleté studium ukončené maturitou uměleckořemeslné zpracování dřeva – práce truhlářské, uměleckořemeslné zpracování kovů – práce kovářské a zámečnické.

Tyto učební obory jsou určeny pro žáky vycházející z devátých tříd a dosažený stupeň vzdělání je úplné střední odborné s vysvědčením o maturitní zkoušce. Je zde pro žáky rovněž k dispozici ubytování v domově mládeže za přijatelných 700 korun měsíčně, dále celodenní strava a další služby. Jistě je v kraji více dobře pracujících učňovských škol jako je třeba Střední odborné učiliště stavební Plzeň, jehož zřizovatelem je také Plzeňský kraj, a součástí je i střední škola v Horní Bříze s možnostmi získat výuční list, ale i čtyřletý obor s maturitou.

To ale ani pro potřeby našeho kraje nestačí a tady nás čeká ještě hodně práce i v marketingu a náboru adeptů do učňovského školství včetně vytvoření odpovídajících podmínek zejména pro špičkové mistry a učitele, aby se do těchto škol i z praxe vraceli. Že se to i v této oblasti někdy podaří, svědčí i to, že před časem mimo jiné získala škola v Oselcích kvalitního mladého učitele s praxí v oboru i s perfektní znalostí angličtiny, která je součástí výuky.

Plzeňský kraj má heslo „Nejlepší místo pro život“. Jak se podle vás takové místo pozná a jak se to vašemu kraji daří naplňovat?

Protože do voleb jdeme proto, abychom konkrétně pracovali, naplnili náš program a spolu s partnery navázali taky na to pozitivní, co se v kraji udělalo, tak moje odpověď na vaši otázku navazuje na předchozí odpovědi a bude i trochu obsáhlejší.

Náš kraj má to štěstí, že máme nádhernou a rozmanitou přírodu, lesy, řeky, rybníky a přehrady, krásná města a obce, příhraniční pohoří Šumavy a Českého lesa a lidi, kteří mají k místu vztah a nebojí se práce. I proto je to nejlepší místo pro život. Dost se v našem kraji podařilo, ale taky se dost zanedbalo nebo pokazilo. Máme velkou šanci dále vytvářet podmínky k tomu, aby se nejenom v Plzni, která je jediným velkým městem v kraji, ale i v celém našem Plzeňském kraji žilo stále lépe.

Náš kraj zatím není kromě nevzhledných krabic lemujících dálnice a některé silnice se sklady a firmami, které více montují, než vyrábějí výrobky s vyšší přidanou hodnotou, poničen developerskou výstavbou. Aby se zde stále lépe žilo našim obyvatelům a návštěvníci se k nám pravidelně vraceli i na rekreaci, a tím jsme pomohli i cestovnímu ruchu a k tomu potřebným službám, je před námi ještě dost práce. I proto jdeme do voleb s naším programem, abychom společně s těmi, kteří mají ke kraji vztah, posunuli kvalitu života ještě o stupeň dál i se záměrem pečlivě zvažovat, na co prostředky, které jsou k dispozici, cílit, abychom program naplňovali. I v tom je šance připravit dobré pracovní příležitosti v místě.

O tom se poradíme a požádáme také Regionální rozvojovou agenturu Plzeňského kraje, abychom udělali určitou revizi a následnou úpravu Rozvojové strategie PK a lépe zacílili úsilí a prostředky i z dotačních titulů kraje. Současně budeme jednat s MMR a s MZ ČR, aby v tom našemu kraji i dotacemi z jejich rozpočtu pomohly pro konkrétní území. Smyslem toho je výrazněji pokročit v řešení disparit regionů, a tím lépe naplnit původní záměr dotačních titulů i těch, na které posíláme do EU naše peníze. Ty se nám potom vracejí zpět v podobě dotačních titulů s příkazy, na co je můžeme nebo musíme použít, pokud naplníme podmínky vypsaných dotačních titulů. Řada dotačních titulů často neodpovídá tomu, co naše obce, města a jejich obyvatelé potřebují, a tím se jejich efektivita zhruba ze třiceti až čtyřiceti procent ztrácí, protože obce, města i kraje znají lépe než úředníci v Bruselu, co je potřeba prioritně řešit.

O to víc je ale na nás odpovědnost, abychom neničili přírodu, nedovolili další likvidaci zemědělské půdy jejím zabetonováním nevzhlednými krabicemi pro sklady, firmy a zisky developerů. Také způsob hospodaření v lesích se musí zlepšit, aby na prvním místě nebyl zisk vítězů tendru na dřevo, ale aby se v lesích skutečně hospodařilo, vrátili se tam pěstební lesní školky, skuteční lesní hospodáři a lesní dělníci, kteří by denně odstraňovali zasažené stromy kůrovcem, označené lesním hospodářem. To by nejenom lesům prospělo a odvrátilo velké kalamity, ale dalo by to práci i lidem v přilehlých obcích, kteří jsou na práci v lesích zvyklí a mají pro les cit.

Marie Pošarová, kandidátka SPD na hejtmanku Plzeňského kraje

Naše minulé vlády dopustily mizení pracovních příležitostí, které dříve nabízely lesy, státní statky a zemědělská družstva, a tím i služeb, obchodů, škol, dopravní obslužnosti, sportu, kultury a lékařské péče z malých měst a obcí. Také to je příčinou úbytku obyvatel a jejich stárnutí.

Nejenom stát, ale i kraj, obce a města zanedbaly výstavbu bytů, které by byly v jejich vlastnictví, a developeři si vybírají jenom atraktivní místa za účelem výdělku. To způsobuje, že volené orgány nemají potřebné nástroje k tomu, aby nabízely v regionu bydlení a další služby lidem, kteří pracují v oborech, které jsou nedostatkové. Ještě není k takovému řešení pozdě, a to je také cesta, jak chceme pomoci stabilizovat obyvatele a pomoci obnově a rozvoji venkova.

K tomu kraj potřebuje partnery, a to nejenom obce a města, ale také spolupráci MAS – místních akčních skupin a mikroregionů, podpořit je i výraznějším cílením dotačních titulů pro perspektivní zajištění stabilizace jejich personálu. MAS v našem kraji významně pomáhají rozvoji obcí ve svojí působnosti zejména tím, že vypisují dotační tituly z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR prostřednictvím SZIF – Státního zemědělského intervenčního fondu – a vykonávají rovněž poradenskou službu a další aktivity pro obce a jejich obyvatele. I když se už v tomto končícím volebním období obnově venkova kraj věnoval a výsledky jsou taky vidět, chtěli bychom v tom pokračovat systémově, aby i jejich zaměstnanci měli dlouhodobou jistotu práce, a tím se ti kvalitní stabilizovali.

Naším cílem je, a je to také obsaženo v našem programu, dělat všechno pro to, aby se našim obyvatelům v kraji dobře žilo, návštěvníci se do našeho krásného kraje rádi vraceli a pobyli v něm delší dobu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor: Bez těch opatření? Totální kolaps. Pamatuji si, jak mluvila paní Němcová... Proč, když tomu nerozumí?

9:09 Profesor: Bez těch opatření? Totální kolaps. Pamatuji si, jak mluvila paní Němcová... Proč, když tomu nerozumí?

ROZHOVOR Jan Blatný jde do ministerského křesla spáchat sebevraždu, premiér měl ve funkci nechat Rom…