Diplomaté EU jezdí v Izraeli v drahých autech, chovají se jako idioti, kolonialisté... Ohromující slova židovského spisovatele Tenenboma, který se v Izraeli a Palestině vydával za Němce

30.09.2018 16:41

EXKLUZIVNĚ Evropané stále nenávidí Židy, nic se nezměnilo. Podívejte, co se děje v Británii s Labouristickou stranou. Chce dobrou životní úroveň pro všechny, bílé, černé, žluté, gaye, transgender a další, kromě Židů. Takhle drsné závěry ventiluje americký Žid a velice úspěšný spisovatel Tuvia Tenenbom v knize Chyťte Žida!, která se právě dostává na pulty tuzemských knihkupectví. ParlamentníListy.cz s ním přinášejí rozhovor, v němž nadává kromě Evropanů i na nevládní organizace, média a politickou korektnost.

Diplomaté EU jezdí v Izraeli v drahých autech, chovají se jako idioti, kolonialisté... Ohromující slova židovského spisovatele Tenenboma, který se v Izraeli a Palestině vydával za Němce
Foto: archiv ZEĎ
Popisek: Spisovatel Tuvia Tenenbom

Nyní od vás dostávám úplně čerstvou knihu Chyťte Žida! Po první Všechny jejich lži a druhé Čau uprchlíci! - všechny zmiňované vyšly česky - jste tak vlastně završil určitou trilogii. První se věnovala USA a prezidentským volbám, v nichž proti sobě stáli Hillary Clintonová a Donald Trump. Druhá se zabývala Německem a uprchlíky. O čem je ta třetí?

Tak, abych to osvětlil. Ta první je o Americe. Není o Trumpovi, ale o Americe v době voleb. A stalo se, že předpověděla "Trumpland". Nikdo to nepředpokládal, ale stalo se. Proto byla tak úspěšná. Ta druhá je o Německu a imigraci. Dával jsem v ní obyčejné otázky a dostal velmi zajímavé odpovědi. A tato poslední je o tom, o čem mluví celý svět a nepřestává, je o Izraeli a Palestincích. Ostatně váš prezident chtěl přestěhovat velvyslanectví do Jeruzaléma, ale premiér to nechtěl.

A co se snažím objasnit v poslední knize, je to, co si v novinách nepřečtete, ale co se tam opravdu děje. Já jsem to taky před prací na knize nevěděl. Velká účast Evropské unie v Izraeli znamená miliony a miliony euro každý rok, aby destabilizovala vztah mezi Araby a Židy. Politici a úředníci z EU říkají něco jiného, prý chtějí udělat mír mezi Palestinou a Izraelem. Nicméně jsem se s nimi seznámil, řekl jim, že jsem německý novinář Tobi, a zjistil pravdu.

Arabové mě zase nazývali Abu Ali. Tu přezdívku mi ostatně dal Džibríl Radžúb, což je palestinský superšpion a velmi významný politik v palestinské vládě. Uvěřil mi, že jsem rodilý Němec, pravý árijec. Stali se z nás dobří přátelé.

Takže jste je vodil za nos, protože Němec nejste. Kde máte kořeny?

Jsem stoprocentní Žid, narodil jsem se v Izraeli. Nicméně kořeny mám ve východní Evropě. Táta pochází z Polska a mamka z Rumunska. Přežili holokaust a odstěhovali se do Izraele. Nicméně lidem, s nimiž jsem hovořil v Izraeli, jsem řekl, že jsem žil dlouho v Německu, jsem tamní novinář a můj nakladatel je Němec. Ostatně to je i trochu pravda. Židům i Palestincům jsem se takhle představil a všichni mě milovali, protože všichni tam mají kupodivu rádi Němce.

A jak se tedy projevuje vměšování Evropské unie do věcí státu Izrael?

Děsivě. Úředníci EU se tam nechovají jako diplomaté, ale jako koloniální vládci. Pomáhají stavět beduínské vesnice, a když izraelský soud rozhodne, že některé byly postaveny ilegálně, protože neměly povolení, takže je třeba je zbořit, diplomaté tam přijedou ve svých drahých autech a křičí, že je to porušování lidských práv. Chovají se jako idioti, kolonialisté.

Ukažte mi jediného diplomata v New Yorku, kde bydlím, který by se vměšoval do rozhodnutí soudu ohledně třeba viny černocha tak, že by jel do Harlemu a začal tam vyřvávat, že jde o rasismus a ponižování člověka. Myslím, že by ho poslali zpět na ambasádu a pak vykopli ze země. Nicméně v Izraeli si dělají, co chtějí. Obrovské částky se utrácejí prostřednictvím různých druhů nevládních neziskových organizací, které jsou buď lokální anebo z Evropy. A to jen z jediného důvodu. Aby Arabům ukázali špatnou povahu Židů a vštípili jim nenávist k Židům. To je opravdu děsivé.

Nicméně samotné sbírání materiálu ke knize jsem si dost užil. Jeden den jsem byl s Židy, druhý s Palestinci a tak pořád dokola. Palestinci mi dokonce přidělili osobní strážce, aby mě ochránili před Židy. Takže jsem si tam špacíroval jako dobrý Němec, pravý árijec chráněný bodyguardy. Viděl a slyšel jsem lidi z Mezinárodního Červeného kříže, které si představujeme jako dobré anděly, v krásných čistých ambulancích s červeným křížkem na bílých pláštích, jak říkají Palestincům, že tato země není okupována od šestidenní války roku 1967, ale už od roku 1948, když ti hrozní Židé - ďáblové přišli z Evropy a přivlastnili si toto území.

Jaký je vlastně váš osobní pohled na problém mezi Izraelem a Palestinci?

Není možné ho vyřešit. Mám rád muslimský svět, studoval jsem arabštinu, sleduji arabská média, poslouchám arabskou hudbu. Jen s ním nesouhlasím, protože vím, jak přemýšlí. Prostě chce Židy naházet do řeky, do moře. A je možné za takových okolností uzavřít mír? Není. Oni si myslí, že tohle je Palestina. Říkají, že Palestina byla založena před 14 000 lety. Pak přišel Mojžíš a chtěl si ji vzít, což bylo špatně. A následně přišli Židé z Evropy a vzali si ji.

Nicméně tohle se veřejně neříká. Veřejně se proklamuje, že chtějí mír, že Židy milují. Jeden Palestinec mi řekl, že přijde den, kdy bude mezi nimi a Židy mír. Ptal jsem se, kdy to bude? Prohlásil, že to bude tehdy, až budou všichni Židé mrtví, až budou ležet na hřbitovech.

A co plán vytvořit z Izraele dva samostatné státy?

Ten je skvělý. Nicméně problém je, že musí dojít ke shodě politických lídrů. Mezi dvěma, deseti či dvaceti politiky. Přitom politici stále lžou. Nemůžeme tedy brát vážně to, co politici říkají. Palestinských politiků jsem vyslechl hodně. Něco řeknou anglicky, něco jiného arabsky. Ukažte mi jediného politika, který říká pravdu. Nelze... Když víme, že lžou, tak je to v pohodě, jsme na to připraveni. Proto je třeba věřit tomu, co říkají běžní lidé a ti žádné dvoustátí nechtějí.

Ostatně Evropané jsou největší lháři. Hlavně západní Evropané se vidí jako nejvíce civilizovaní lidé. Oni vytvořili kulturu, oni vynalezli nejlepší technologie, všemu nejlépe rozumí, všechno vědí lépe. Považují se za nejchytřejší bytosti na zeměkouli. Oni vytvořili mezinárodní soudní instituce v Haagu, přičemž zbytek světa s jejich mezinárodností jen seznámili. Švýcaři, Němci, Francouzi, Britové a další si myslí, že ovládají svět. A oni ho z velké části opravdu ovládají. Ale není v tom žádná mezinárodní shoda. Vždyť v Číně je více lidí, než v celé podělané Evropě. Nicméně my to nevidíme, protože jsme si vytvořili v Evropě imaginární svět, kterému říkáme mezinárodní spravedlnost, mezinárodní právo. Ostatně Evropa takhle lhala vždycky.

Nenávist k Židům nezačala včera, ta trvá věky. Máme přes 2000 let od narození Krista a nic se nezměnilo. Většina zemí se v Evropě v době našich rodičů a prarodičů chovala k Židům jako k odpadu, všude tekla židovská krev. A proč by to mělo skončit? Protože se Evropané, speciálně Němci, převážně nacisté jednoho dne v roce 1945 probudili, zamysleli se sami nad sebou a začali si trhat vlasy se zvoláním: "Proboha, co jsme to udělali? Zabíjeli jsme lidi v masových krematoriích. To není pěkné!" Ne, ne. V myslích jim to zůstalo a pokračují ve své práci. Však jen prohráli válku.

Nemyslíte si, že se vznikem Evropské unie byly tyhle tendence potlačeny?

Ne, ne. V mé knize se dočtete, co převážně západní Evropané provádějí v Izraeli. Chovají se tam jako totální nacisté. Nepoužívají gestapo, nepoužívají SS, ale používají peníze. A hodně peněz. Miliony a miliony.

To, jak hovoříte o Evropanech, tedy západních Evropanech, si zase mnozí z nás myslí o Američanech...

Amerika se tak moc mezinárodně neangažuje, jako Evropa. Podívejte se na všechny ty instituce. Třeba Mezinárodní trestní soud v Haagu. To je nejvyšší soud na světě a v něm se rozhoduje, kdo je vinen a kdo půjde do vězení na zbytek života. V Haagu si mohou dělat, co chtějí. Přestože na ten soud některé země neberou zřetel, stejně má obrovskou moc.

To, co dělá Evropa s Izraelem, je opravdu zlé. Tak například v Jeruzalémě existuje muzeum holokaustu Jad vašem. Evropská unie sponzoruje mladé lidi, aby přijeli do Izraele a vezme je do Jad vašem. Pak organizace, která pobírá evropské dotace, najme strážce a její zaměstnanec těm mladým lidem vypráví, že to, co tam vidí, není objektivní, ale vysoce subjektivní. Říká, že stát Izrael provádí holokaust každý den zabíjením nevinných Palestinců. A když ti mladí lidé takhle chodí po Jad vašem a dostávají takové informace, tak pomalu, pomaličku se jim v hlavách rodí konstrukce, že mrtví v Jad vašem nejsou Židé, ale nebozí Palestinci a ti, co je zabili, nejsou Němci, ale Židé.

Tohle se mi zdá přitažené za vlasy. V Jad vašem jsem byl a cítil jsem tam téměř hmatatelný soucit s miliony Židů zavražděných v době druhé světové války. Není to spíš vaše konstrukce?

Ne, je to tak. Tak třeba Doktoři bez hranic, úžasná organizace. Jde o organizaci, v níž se sdružují lidé, kteří část svého života strávili tím, aby se stali doktory, a pak opouštějí vlast, aby jako dobrovolníci cestovali po světě a páchali dobro. V Izraeli jezdí do beduínských vesnic a snaží se přesvědčovat beduíny, že jsou nemocní. A podle nich za to mohou Židé. Natočil jsem o tom video. Evropané jsou v tom velmi vytrvalí. Pomalu, pomaličku, jeden milion, dva miliony, manipulují systémem a míněním lidí i pomocí médií.

Takže jsou podle vás neziskovky, které pracují v Izraeli, takovým "trojským koněm" evropské protižidovské propagandy?

Určitě. Je to tak. A proč? Evropané stále nenávidí Židy, nic se nezměnilo. Podívejte, co se děje v Británii s Labouristickou stranou. Chce dobrou životní úroveň pro všechny, bílé, černé, žluté, gaye, transgender a další, kromě Židů. Stačí si přečíst The Guardian, což jsou superliberální noviny, ale vždy tam na vás vykoukne nějaký výkřik antisemitismu. Ta nenávist zde stále je.

Německo hraje dvojí hru. Veřejně je proizraelské, ale skrytě posílá tady milion, tady dva, zde patnáct na podporu Palestinců. Utratilo se kolem dvou milionů euro na to, aby byly ve starém městě v Jeruzalému znovu vybudovány turecké lázně hammam, které se budou jmenovat palestinské hammam. Všechny ty peníze jsou utráceny na to, aby bylo dokázáno, že ta země patří Palestincům.

Chodíte po Izraeli a vidíte, že v blízkosti židovského osídlení stojí nádherné vily. Zaklepete na dveře, abyste zjistil, jací lidé tam bydlí. A jsou tam Palestinci. Byl jsem v jednom z nich, kde bydlela jedna palestinská doktorka, která zdarma vystudovala v Německu, protože Německo velice miluje Palestinu. Z většiny takových studentů se ale stanou míroví aktivisté.

Určitě jste se setkal s židovskými aktivisty, kteří nicméně bojují za práva Palestinců. V Izraeli jim říkají chucpe Židé. Osobně jsem hovořil třeba s labouristkou Jackie Walkerovou, historikem Ilanem Papé či novinářem Gideonem Levym. Co si o nich myslíte?

Některé znám. Gideon Levy pracuje v levicovém izraelském listu Haaretz a píše hlavně o protipalestinských zločinech Izraelců. Dělal jsem s ním také rozhovor, najdete ho v knize. Jezdí na různá místa a píše o útlaku, který páchají Židé na Arabech. A já mu řekl, že jsem poslední dobou jezdil na stejná místa mnohem častěji, ale s jeho příběhy jsem se tam nikdy nesetkal. Viděl jsem spíše opak. Takže jeden z nás nemá pravdu. Jeden z nás je naivní anebo úplný lhář. Zeptal jsem se, jestli mluví arabsky a on, že ne. A jak se tedy k těm příběhům dostal? Jezdil s mírovými aktivisty a ti mu tlumočili. Já arabsky umím, překladatele nepotřebuji. Když jsem mu to řekl, koukal na mě divně.

Nakonec jsme uzavřeli dohodu, že příště pojedeme spolu. Ať si vezme své tlumočníky a já mu pak řeknu, jestli překládali pravdivě. Upozornil jsem, že to budu natáčet na video, abychom měli jasný důkaz o tom, co se stalo. Normálně jsme si potřásli rukama, že za deset dnů pojedem. Před tím jsem mu volal, ale omluvil se, že nemůže. Pak uběhly dva, tři, čtyři týdny a nic. Zkoušel jsem to čtyři měsíce, pak jsem to vzdal. Vždy měl jinou omluvu. Jsou Židé, kteří nemají rádi ostatní Židy. Můžete být Žid a antisemita. Ten novinář se mnou nikdy nikam nejel.

Nabízí se otázka, co si myslíte o dnešní novinařině?

To je novinařina, která se nedá nazývat novinařinou. Spousta dnešních novinářů jsou aktivisté. Bohužel v dnešním světě je většina západních médií aktivistická. Nehlásají pravdu, hlásají to, co by si přála, aby si člověk myslel. Neinformují, učí. To, co dělá Gideon Levy, není novinařina, ale poučování čtenářů. Nicméně každý z nás by se měl pokusit hledat pravdu.

Dám další příklad. Jeli jsme se do Hebronu podívat na tamní židovské osídlení. A průvodce nám říkal, jak tahle malá skupina Židů utlačuje místní Palestince. Zavírají jim násilně okna, ničí jejich byznys, hážou kamení. Nicméně to místo, kde tam žijí Židé, je opravdu maličké, z celého města může zabírat jen pár procent. Tak jsem chtěl vidět zbytek, ale nesetkal jsem se s porozuměním. Takže jsem se do palestinských čtvrtí vydal na vlastní pěst. Je to krásné město a velmi bohaté. Lidé tam chodí nakupovat do plných obchodů, jezdí v nových autech a tak dále. Jak si tedy mohu myslet, že tam Palestinci trpí? To je volovina.

Mohu vás vzít do Kalifornie, centrálního Los Angeles. Ukážu vám tam tak chudá místa, že se budete divit. A pak vás vezmu do Hebronu, kde si uvědomíte, že Los Angeles je město chudiny. A to je pravda. A kdo tuhle propagandu platí? Evropské země. Ostatně jeden, nebudu jmenovat, šéf neziskovky mi poté, co jsem vypnul kameru, řekl, že holokaust nikdy nebyl, že jde o lež. A to je člověk z organizace dotované Evropou.

Myslíte si, že jde o německou propagandu, aby se trivializovala vina Německa spojená s druhou světovou válkou a holokaustem?

Zjišťoval jsem, kdo dává nejvíce peněz do této oblasti. Mluvil jsem o tom i s jedním izraelským agentem. A je to, budete se divit, Německo. Nikdo to neví. Má zjištění měla být zveřejněna na sledovaném Kanálu 2, ale vzkázali, ať si ten tlusťoch sbalí kufry a vrátí se zpátky do Německa, protože to, co píše, jsou samé kraviny. Prý oni mají ty nejlepší reportéry a všechno, co já píšu, je vymyšlené. Tak jsem se rozhodl ukázat jim všechna videa, veškerý hrubý materiál, což jsou důkazy mé pravdivosti. Jeden novinář se odhodlal k setkání. Sedli jsme si do kavárny v Tel Avivu. Otevřel jsem svůj notebook a něco mu přehrál. Úplně se zhrozil a ptal se, jestli ti lidé věděli, že je natáčím. A oni to věděli.

Nakonec to pustili v hlavním vysílacím čase a pak se má kniha Chyťte Žida! stala největším bestsellerem v Izraeli. A zajímavé bylo, že sami Izraelci se tomu strašně divili. Co divili, byli šokováni. Ostatně dnes, když se vydám do Izraele, tak nebudu moci jít několik minut po ulici bez toho, že mě někdo zastaví a bude si chtít se mnou udělat selfie.

Vždyť jednoho dne mi volali z izraelské armády, jestli si nemůžeme promluvit. Ptali se, jestli je vůbec možné, aby v Izraeli zavládl mír. Říkal jsem si, proboha, oni se úplně zbláznili. Jedna z nejlepších armád světa, která má k dispozici informace od nejlepších tajných služeb, a oni se ptají mě, který je tady jen host. Sdělili, že se nikdo nedostal tak blízko k některým lidem jako já a proto chtějí znát mé upřímné mínění. Takže, řekl jsem, moje upřímné mínění je, že není šance.

Nedávno si tam posvítili na nevládní organizace. Před tím to nikoho ani nenapadlo. Jedna kniha jim otevřela oči. Když jsem pak prošel letištěm, sekuriťáci mě zdravili: "Ahoj Tuvio." Na ulicích v Tel Avivu to samé. Ta kniha řekla Izraelcům, že žijí ve lži. Myslel jsem si, že hlavně tamní pravice bude knihu doporučovat a levičáci ji odsoudí. Pravicová média ji opravdu velmi oslavovala, ale i levicový Haaretz o ní psal dobře. Tamní literární kritik o ní napsal jednu z nejlepších recenzí vůbec, s tím, že je velmi pravdivá, dobře napsaná a vůbec skvělá analýza. A důležité je, že všechno, co je v knize, jsem si natočil či nahrál. Nelze nic zpochybnit.

Takže žijeme v pohodlné virtuální realitě a vy ukazujete tu opravdovou realitu?

Ano. Žijeme virtuální životy ve světě, o kterém nás informují fejková média. Stačí jít ven, prohlásit se za Němce, být tlustý, mít náramky na ruce, prsten na ukazováčku a lidé si začnou myslet, že k tomuhle člověku mohou být upřímní, protože takhle nevypadá klasický novinář. Ostatně ty náramky a prsten jsem si nikde nekupoval, ty jsou po babičce mé ženy. Jsem jako medvídek Teddy a lidé plyšákům většinou řeknou, co si myslí.

Je nicméně novinářské střílet si z lidí jako Sacha Baron Cohen a pak o tom napsat ironickou knihu?

Ale já se nechoval jako Baron. On s lidmi nehovoří, nenaslouchá jim. On lidem vnutí, že je jednou tenhle a podruhé někdo jiný. Vyžaduje to od něj dlouhé přípravy. Já přijdu a hned se ptám. Ostatně vždy říkám, že jsem novinář, který řízením matky přírody vypadá takhle. Navíc můj přízvuk není rozpoznatelný, takže nikdo neví, odkud pocházím.  

A opravdu se cítíte být novinářem?

Samozřejmě. Jsem šťouravý novinář. Snažím se, aby odpovědi na mé otázky uspokojily mou zvědavost. Nejsem jako běžný novinář třeba z The New York Times či The Guardianu. Nejsem oblečen podle poslední módy, nemám sportovní postavu, nemluvím perfektní angličtinou. Žijeme ve světě, který je velmi politicky korektní. Lidé většinou neříkají, co si myslí. Nemůžeme vyjádřit naše osobní pocity, nesmíme se jako muži podívat na ženu, protože hned jde o sexuální harašení a tak dále. Na druhou stranu jsou rádi, že jim někdo naslouchá. A to se většinou otevřou.

Jak vůbec vnímáte posvátný novinářský pojem objektivita?

Jestliže se chceme nazývat novináři, musíme být objektivní. Dnešní média ovlivňují hlavně jejich majitelé a tomu se nedá říkat novinařina, ale to je PR. Moji definici novinařiny lze vyjádřit právě slovem objektivita. Když nejste objektivní, nejste novinář, ale jste zaměstnanec PR agentury. Když třeba budu dělat rozhovor s obdivovatelem Hitlera, měl bych napsat, co řekl bez nějakých změn či komentářů. Když mi řekne, že by měli být všichni cigáni vyvražděni, musím to popravdě napsat, přestože se mi to nelíbí a nesouhlasím s tím.

Vždyť v Německu jsem zpovídal i neonacisty, proti nimž je Ku Klux Klan v podstatě smířlivou organizací. Ti mi říkali, že je třeba vyhladit všechny Židy. Dělal jsem rozhovor i s šéfem Národně demokratické strany (NPD). Říkal mi, že Židé jsou vychytralejší než všichni ostatní, takže dokáží dobře manipulovat lidmi. Normálně jsme se bavili, občas i zasmáli. Samozřejmě, že nesouhlasím s jeho idejemi, ale naslouchal jsem mu. A třeba Pegida podle mě není nacistickou organizací.

Osobně bych se bavil s kýmkoliv, třeba i s lidmi z Hamásu. To, co říkají, není hezké. Když mluví o vyhlazení Židů, tak si vždycky uvědomím, že hovoří i o mně. Nicméně i to je třeba zaznamenat.

Nepotlačuje ale objektivitu právě politická korektnost?

Ta ji v podstatě zcela popírá. Poté, co se stal Trump prezidentem, tak The New York Times vydaly komentář, v němž bylo napsáno, že když se tento člověk stal prezidentem, objektivitu je třeba vyhodit oknem. Přitom jde o noviny, které si na objektivitě zakládaly. To znamená, že po dobu Trumpova prezidentování budou psát v Timesech samé lži. Tak to alespoň napsali a jsou na to hrdí. To není novinařina, ale aktivismus.

Mainstreamová média už nejsou objektivní a lidé to cítí. Když máte rád Trumpa, budete se dívat na Fox News, když ne, tak budete sledovat CNN a číst The New York Times. To ale znamená, že nechcete, aby vaše názory někdo zpochybňoval. To znamená, že jste líný konzument zpráv. A lidé chtějí být takto utvrzeni ve své nenávisti či náklonnosti. Média už nezpochybňují naše vidění světa. Jen pár lidí se dnes snaží podávat objektivní obraz reality. Žijeme ve velmi divné době.

 

reklama

autor: Jan Rychetský



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prezident jako obchodní cestující cizích zájmů? Kobza žádá z Hradu vysvětlení

13:49 Prezident jako obchodní cestující cizích zájmů? Kobza žádá z Hradu vysvětlení

Lobbing za firmu poradce Koláře, pomoc šlechtickému rodu k získání miliardových majetků proti naší z…