Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
K „vajíčkovým protestům“ vůči prezidentovi Miloši Zemanovi, které se odehrály 17. listopadu na Albertově, jste již řekla, že vám to nepřipadalo nevhodné a že byste si snad také hodila. Máte stále stejný názor?
Ano. Mně skutečně přišlo, že bych si také hodila, neboť k tomu bylo několik důvodů. Ale hodit si vejce není žádné řešení. To ovšem těm, co je házeli, nedošlo. Omlouvá je, že jsou mladí. Navíc já hrubě nesouhlasím s panem rektorem Tomášem Zimou, který řekl, že házení vajíček je neslušné. Kdybych já byla na místě těch, kteří byli cílem protestu, tak bych se nad sebou hodně, hodně zamyslela. K tomu ale nedošlo – nevypadá to totiž na to, že by se pan prezident nad sebou zamyslel, že by přibrzdil a neprovokoval a nepletl se, do čeho by se jako prezident neměl plést. Na druhou stranu si ale všimněte, že dnes nikdo nepřizná, že Zemana jako prezidenta volil.
I když v nynějších protestech proti Zemanovi prsty nemám, tak to na druhou stranu neznamená, že je mi to lhostejné. Víte, v mém životě figurují jen prezidenti dva. Jednoho jsem nezažila, neboť to byl prezident Masaryk. Ten druhý je Václav Havel, který zřejmě bude mým doživotním prezidentem. a to přestože jsem v jednu dobu měla pocit, že budou následovat další Havlové, co alespoň budou mít právo na to viset dětem ve třídě na obraze jako vzor. Jak to ale říkají skeptici? Přece tvrdí, že v tomto národě není z koho vybírat! Podle mne by bylo z koho, ovšem mnoho lidí nejde ani volit, a jako důvod k tomu zmiňují, že jejich hlas stejně nic nezmění. Podle mne ale nemají pravdu.
Z vašich slov mám pocit skepse...
Víte, co se nyní odehrává na politické scéně, tak to není podle mne o kroku dopředu, či dozadu, ba ani o úkroku. Je to spíše potácení se a balábile a nepřehlédnutelný ples různých trapasů a prohřešků proti všem dobrým mravům. To není jenom o sprostých slovech.
Měl by podle vás Miloš Zeman sám odstoupit z postu hlavy státu?
Tam, kde nejsem žádaný, tak tam buď nechodím, a když už se mi přihodí, že tam přijdu, ale cítím tam nevraživost, tak přece v tu chvíli odcházím! A navíc se omluvím. Takové věci ovšem v repertoáru současného pana prezidenta zřejmě vůbec nejsou. A ani cit pro takovou situaci.
Měli by podle vás politici v obou parlamentních komorách rozhodnout o tom, že není Miloš Zeman schopen vykonávat svůj úřad?
Kdybych já měla k tomu kompetence, tak bych se přinejmenším o to zasazovala. Jakmile ale v tomto směru za Zemanovo odvolání bude nějaká petice, tak bych ráda u toho byla a podepsala ji. My se totiž tváříme, že jsme země práva a demokracie, ale už zapomínáme na to, co jsme si všichni přáli v roce 1989 na náměstích.
Je tady ale i možnost, aby Senát podal na Zemana ústavní žalobu, jako se to stalo v případě Václava Klause. Měli by to podle vás senátoři udělat?
Ano. Když se již k tomu odhodlali u Václava Klause, tak proč by se neměli odhodlat nyní? Ono to tehdy bylo u Klause křiklavé, ale podle mne by se u Zemana k takovému aktu našlo o mnoho více důvodů. Nechápu, proč s tím páni senátoři otálejí!
Také se začíná přiživovat myšlenka, zda by nebylo dobré opustit přímou volbu prezidenta a nechat prezidentskou volbu opět na Parlamentu. Čemu byste dala přednost vy?
V tom nemám úplně jasno. Ale po zkušenosti, kdy se otěže předaly do rukou lidí, si myslím, že by možná bylo dobré tuto záležitost vrátit do starých kolejí. Vždyť to není nic ohavného - poslance a senátory jsme přece volili my. Nechápu, s čím jsme se spokojili, co jsme jako národ přijali za své. Proto bych tuto věc zase národu upřela a přenechala ji na Parlamentu.
"Tento stát je v rozkladu," říká často Andrej Babiš. Co vy na to?Anketa
V souvislosti s debatou nad abdikací Miloše Zemana se ale začíná hovořit o tom, který „havlistický" kandidát by měl být vygenerován v příští prezidentské volbě. Padají přitom jména Šimon Pánek či teolog Tomáš Halík. Ani v tomto případě byste nechtěla tyto pány volit přímo?
Já se nechci teď svěřovat se jmény, která bych mohla v budoucnu akceptovat, ale mělo by to podle mne vskutku jít přes úřední cestu, tedy přes Parlament, protože v tomto rozhodování je také důležité takové to pozdržování se. Jako když se upouští voda z přehrady na přehradu. Zpomalování při volbě hlavy státu by totiž nebylo špatné. Takové to rychlé rozhodování ve stylu „šup, šup, ať je to za námi". je ale asi daní této doby, ovšem ukvapování se ne vždy musí vyjít ku prospěchu nás všech. Možná, že to ode mne zní zbaběle, ale prostě nejsem proti „zpomalovači přes Parlament".
Akce s červenými kartami se poprvé objevila 17. listopadu, ale od té doby, kam se Zeman hne, tam za ním proudí nespokojenci s těmito kartami. Přece jenom - nepřehání to podle vás už trochu?
Možná, že bychom se měli všichni dobře podívat na zpravodajství a přečíst si noviny. Pak by nám zřejmě došlo, že stejně ony červené karty s nikým moc nehýbají. Naopak je tady kohorta lidí kolem pana prezidenta, kteří jsou obratní v manévrování. I ten jeho mluvčí není ani tak zručný, jako spíše takový výtečný papoušek. Prostě ti Zemanovi lidé - stejně tak jako prezident Zeman sám - nějaké výtky od lidí asi nijak vážně neberou. Co se týče mediálních výstupů, tak podle mne tam jsou ti s kartami v menšině, neboť naopak spíše slýcháváme, jak Zemana na jeho cestách „celý kraj vítá chlebem a solí“. Proto bych možná ubrala červených karet a naopak přidala úsilí a činů.
Takže vy sama asi Českou televizi za nějaké neobjektivní zpravodajství nekritizujete, mám pravdu? Uplynulou neděli se přitom konala akce namířená proti jednostrannému informování veřejnosti zpravodajstvím České televize. Podle protestujících totiž prý ČT Zemana kritizuje až moc a navíc o jeho činech a slovech referuje často neobjektivně...
Já nemám ze zpravodajců České televize pocit, že by podléhali nějaké protizemanovské hysterii. Mám dojem, že v tomto směru je televize profesionální. Podle mne tam pracují lidé, co jsou schopni nestranného úsudku a dobrého popisu stávající situace. I když musím říci, že co se týče přímého přenosu z jižní Moravy, kde pan prezident nedávno tak řádil, tak mi zpravodajství odtamtud připadalo jako zbytečně dlouhé. Měla jsem pocit, že se Zemanově návštěvě v tomto kraji věnovala nadbytečně velká vysílací plocha, když se vedle toho děly i jiné zásadní věci.
Mne totiž moc nezajímalo, jak si tam pospolu s panem Haškem poplácávali po ramenou a lichotili si. Bylo mi to až protivné. Naopak já bych si mohla stoupnout před televizní ředitelnu a začít vytahovat opačnou kartu, protože mám spíše pocit, že ČT kritizuje Miloše Zemana málo. Když se někdo v tomto nejvyšším postu chová neadekvátně a hanbatě, tak tam přece musí být nějaká prudká odezva! Pro nás, co Zemana nechceme, by to totiž byla náplast na bolístku.
Miloš Zeman je kritizován za svou zahraniční politiku ve vztahu k Rusku a k Číně. Často mu dávají nálepku, že je proputinovský. S tím souhlasíte?
Na to jistě ode mne odpověď znáte. Miloš Zeman je přece putinovský! Ono se mu to ale líbí, neboť by chtěl být naším Putinem a jezdit třeba na koni a vytahovat amfory z moře. Ovšem už na to nemá roky... Určitě ale v duši touží být takovým akčním Putinem. Všimněte si, že když se dostane do kontaktu s kterýmkoliv z ruských papalášů, tak ani neváhá zapřít českou řeč a mluví s ním pouze rusky, i když špatně. Vždyť to je chování gogolovského hejtmana! To není chování prezidenta samostatné republiky. To ale nemůže státník dělat. V takovém Kazachstánu pak možná při nějaké skleničce dokonce odpustil té zemi i dluhy.
Co by asi dnes řekl Václav Havel Miloši Zemanovi na to, jak vykonává svou funkci?
Nejsem si jistá, že kdyby Václav Havel žil, tak by byl kvůli tomu oslovený, protože je tady teď taková nálada negovat vše, co nám zde zanechal a jakým způsobem fungoval. No a když se někdo na jeho adresu vyjádří hezky, tak se pak toto vyjádření nějak podivně zahlazuje. Dokonce se zahlazuje až tak, že nad tím jiní světoví politici kroutí hlavou, protože možná i podle nich to je plivání po tom nejlepším, co jsme kdy měli. Havel byl ale start této republiky. Václav Havel nám navíc zajistil dobré jméno ve světě, a my teď neděláme nic jiného, než to kazíme. Pan prezident Zeman naopak chce vybudovat stát, jenž chce ovládat. Já doufám, že se mu to nepovede, a nám, co si to nepřejí, asi dá fušku mu nějaký plůtek postavit.
Psali jsme:
Když už jsme zmínili Václava Havla, tak vám určitě neušlo – ostatně jste to i nakousla – že na jeho hlavu v poslední době padá mnoho kritiky. Václav Klaus o něm nedávno dokonce řekl, že i když to fakticky nebyl komunista, tak mentálně v mnoha ohledech tím reformním komunistou byl a také prý nechtěl politickou demokracii standardního typu, neboť nenáviděl politické strany. Čím to je, že Havla tolik kritizují?
K Václavu Havlovi se vyjadřují především ti, co dostávají v médiích slovo. Ale slušný člověk se svědomím by podobná slova, která řekl Václav Klaus, snad ani neměl vyřknout. Mne mrzí, že si Václav Klaus svůj životopis tímto špiní. On se ale po Havlovi již dost našlapal v minulosti, a bylo mu to nakonec odpuštěno, a možná by to bylo i zapomenuto, jenže on k tomu zcela nepochopitelně přiloží lopatku černého uhlí, které dobře hoří, a zase to rozdmýchává. Není to od něj noblesní, a v jeho případě je to i nesmírně nevychované. Nebýt Václava Havla a jeho vlivu a intelektu, tak by se přece Václav Klaus možná ani nestal ministrem financí, premiérem a potažmo prezidentem. Možná by bez Havla dodnes seděl v nějaké bance jako úředníček a ohromoval by tak leda na tenise a na lyžích. A to si přitom tak rád nechává říkat „pane profesore" a vypočítá si i ty všechny čestné doktoráty... U Klause jde vůči Havlovi podle mne o čistou žárlivost, neředěnou. Vždyť si vzpomeňte na to, jak se v listopadu roku 1989 do Havlova týmu přichomýtnul! Vždyť Havel si ani nepamatoval jeho jméno a museli mu připomínat, že se nejmenuje Volf, ale Klaus.
Svědomí ale asi lidem určitého typu není dáno. K tomu nesmím zapomenout i na toho nynějšího prezidenta. Oba jsou totiž postiženi takovou těžkou a neléčitelnou chorobou, zřejmě dědičnou. Jde o to, že jsou samolibí.
Určitě vám neušlo, že Havlovi nedávno ve Spojených státech odhalovali bustu. K tomu ale ze Spojených států přišla kritika, že Česko opouští Havlovu politiku lidských práv. Jak to vnímáte?
Musela jsem se při té kritice červenat a myslím, že s ní mnozí dokonce i souhlasí, přestože jen tiše. Ty pocty a uznání, co sklízí Václav Havel za hranicemi - bohužel v dnešní době jen za hranicemi – tak ty mu zřejmě samolibí a snaživí hoši nesmírně pyšní sami na sebe velmi závidí. Je to žárlivost. Protože ať dělají, co dělají, tak Havlovi nesahají ani po kotníky.
Pojďme k jiné aktuální věci. Čeští poslanci se minulý týden hádali o tom, o kolik si od ledna zvednou platy. Jsou to podle vás důstojné hádky? Oni totiž v těch dohadech ani nebyli jednotní, ba dokonce na sebe útočili.
Mně to přišlo nejen nenoblesní, dokonce jsem se za ně styděla. Protože já osobně jsem se nikdy v životě nedokázala handrkovat o svůj plat, či o svůj honorář. Nemám nástroj na to, abych pro svůj vlastní prospěch jakkoliv ztratila slovo. Takže mne debata nad platy politiků ve sněmovně přišla jako příšerné divadlo. Vždyť oni ani nepracují tak, jak by měli, a pokud ano, tak pracují stádně, připojí se jen k názoru druhých. A odhlasují, co je třeba, pouze ve chvíli, když jsou kontrolovaní, a pak jdou pryč s tím, že mají nějaké naléhavé jednání. Být ale poslancem já, tak bych jednání o platech nikdy nepodstoupila, protože bych se strašně styděla.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Olga Böhmová
