Sobotní demonstrace vyvolala smršť reakcí. První z nich zní, že šlo o „proruskou svoloč“. Zněly i komentáře, že proti demonstrantům se mělo zakročit jako proti žlutým vestám. Koneckonců i premiér Petr Fiala označil organizátory akce za „proruské sympatizanty“, až ho někteří upozorňovali, že není vhodné ukončit debatu tímto způsobem. Pane profesore, co vy na to?
Přiznám se, že jsem z demonstrace sledoval jen vystoupení prvních pěti řečníků, kteří vystoupili v panelu odborníků. Ze záznamu jsem si potom vyslechl vystoupení pana Rajchla. O těch ostatních vím jen z doslechu. S velkým zájmem jsem pak sledoval především odmítavé reakce na demonstraci. Zajímalo mne, zda někdo z jejích kritiků vyvrátí tvrzení, která zazněla od odborníků na energetiku a zemědělství. Od principála Hrušínského bych odbornou polemiku nečekal, od premiéra Fialy bych ji však přímo vyžadoval. Pan premiér se ovšem zachoval stejně jako principál. Místo argumentů kádroval. Myslím, že pokud by si s panem Hrušínským přehodili role, nikdo by nic nepoznal.
Kdyby ve 2. kole volby prezidenta byli Andrej Babiš a Petr Pavel, kdo by měl váš hlas?Anketa
Ministr Vít Rakušan má pro lidi, kteří demonstrovali, pochopení a nechce jimi pohrdat. Nervozita ve společnosti je podle něj obrovská. Váš komentář?
Dostali jsme se tak daleko, že jsme ochotni ocenit na ministru Rakušanovi, že otevřeně nepohrdá občany této země. Nemohu se zbavit pocitu, že to je pro politiky, kteří sami sebe vydávali a dosud vydávají za jediné demokraty v této zemi, tak trochu málo. Ministr vnitra má nesporně dobré informace, když se mu doneslo, že nervozita v zemi je obrovská. Ještě mu ovšem mohli prozradit, že jedním z vydatných zdrojů této nervozity jsou neuvěřitelné kauzy, do kterých se zaplétá strana, v jejímž čele má tu čest stát. Možná že kdyby tuto informaci měl, přehodnotil by své setrvání ve funkci. Následoval by kolegu Gazdíka, který si ve vší skromnosti ponechal jen teplé místo v Parlamentu, protože tuší, že svetr by ho v zimě na úřadu práce moc nezahřál.
Také na sociálních sítích najdeme příspěvky vyjadřující pochopení pro demonstranty. Autorem jednoho z nich je Vít Kučík, mluvčí Českých elfů, který ovšem jedním dechem všechny vyzývá, aby s odvahou čelili nadcházejícím těžkým časům. S jakým dojmem sledujete náhled, že máme těžkým časům čelit s odvahou jako ranám osudu? Nebo je brát i jako důsledek nesprávných politických rozhodnutí?
I pokud budeme brát Fialovu vládu jako krutou ránu osudu, v těžkých časech nám to samo o sobě nepomůže. Jak mohou těžkým časům s odvahou čelit senioři, jejichž důchod nestačí zároveň na zaplacení záloh za energie a na koupi základních potravin? Jak jim mohou čelit podnikatelé, jejichž výdaje za energie jsou násobně vyšší než v případě firem v sousedních zemích? Odkud mají podle mluvčího Českých elfů čerpat odvahu zaměstnanci firem, jako jsou Juta anebo Madeta, kteří jsou na nucené dovolené a mohou přijít o práci? Patetické apely elfů nikomu nesníží činži a nikoho nezahřejí.
V komunitě lidí, kteří na Václaváku požadovali demisi vlády, nejde jen o to, že mají strach, ale předkládají i konkrétní požadavky. Požadují kontrakt na levný plyn, zásah proti ČEZu, samostatné zemědělství nebo zachování národní měny. Do jaké míry se přehlíží, že mají jasné požadavky, které jsou formulovány na webu naprvnimmiste.cz?
Požadavky, které jste vyjmenovala, jsou naprosto v pořádku, a pokud by byla současná vláda co k čemu, pokusila by se je už realizovat. Namísto toho nám ministr Síkela tvrdí, že zásluhou jeho prohlášení klesla cena elektřiny na burze o desítky procent. Ministra průmyslu a obchodu vůbec nenapadne, jak se podobnými prohlášeními ztrapňuje. Vždyť pokud by měl pravdu a dokázal burzu takto ovlivňovat, pak je nepochopitelné, proč tak neučinil třeba hned 1. července, kdy jsme se stali předsedající zemí EU. Proč strpěl celé léto tak vysoké ceny, než se odhodlal zasáhnout? Ministr Síkela je ovšem případ sám pro sebe. Tuto neděli v televizi prohlásil, že do budoucna už nebude věci přikrašlovat. V podstatě se tím přiznal, že až dosud blufoval, ale pod tlakem údajně proruské manifestace nyní prohlašuje, že už konečně začne mluvit pravdu. Co si o takových členech vlády myslet?
Méně drsné, ale také kritické komentáře k demonstrantům poukazovaly na to, že se na Václavském náměstí sešli a především na ceny energií si stěžovali nezodpovědní lidé, kteří mají exekuce, utrácejí za alkohol a cigarety a podobně. Co k tomu říci?
Pokud si ještě někdo vzpomene na Palachův týden v roce 1989, jistě si vzpomene na to, že tehdy se také o demonstrujících tvrdilo, že to jsou nezodpovědné a podvratné živly, které berou slušným lidem klid pro práci. Jen o těch exekucích se ještě nemluvilo. Možná proto, že tehdy nehrozily jednomu milionu domácností.
Psali jsme:
Bude mít sobotní demonstrace na Václavském náměstí nějaký zásadní význam?
Ona už zásadní význam má. Umožnila vládě, aby se rozhodla, zda hlasy nespokojených a pobouřených občanů vyslyší, naváže s nimi dialog, pokusí se alespoň zdůvodnit, proč až dosud nepodnikla opatření, která by šla k jádru věci, anebo bude protestní hlasy ignorovat a ostrakizovat. Vypadá to, že se rozhodla pro druhé řešení. Dny se krátí a po ránu bývá docela chladno. Příliš času na reparát už tato vláda nemá.
Zaujal vás někdo z řečníků?
Z těch pěti úvodních vystoupení se mně osobně nejvíce líbila řeč Ivana Noveského. Nemluvil dlouze, projev byl věcný a velice kultivovaný. U ekonoma Miroslava Ševčíka mi vadilo, že nazval pana premiéra hňupem. Za prvé nemám rád vulgární slova, za druhé mám obavu, aby docenta Ševčíka někdo neobvinil z prozrazení státního tajemství. Já bych v jeho případě mluvil opatrněji a podobných výrazů bych se vystříhal.
Ohlášené jsou i nové protesty proti chudobě, například odbory už iniciují další shromáždění. Co očekáváte, že takové lidové hnutí vyvolá dál?
Ten odpor vůči nekompetentní vládě bude nepochybně narůstat. Viděl bych tady ovšem dvě rizika. Jednak mám obavu, aby pořadatelům nestoupla sláva do hlavy. Viděli jsme to v případě Mikuláše Mináře, který po statisícové demonstraci na Letné definitivně ztratil soudnost, začal se považovat za mesiáše a v podstatě zlikvidoval hnutí Milion chvilek.
Druhé nebezpečí vidím ve vyvolávání příliš velkých očekávání. Mám na mysli například hlasy, které vyzývají k opuštění Evropské unie a k vystoupení z NATO. Všimněte si, že ani Viktor Orbán nic takového nepožaduje. Ví totiž, že to je pro středně velkou zemi našeho typu nereálné. Nebrali nás tam proto, abychom měli svobodu vystoupit. Maximum, jehož lze dosáhnout, je přestat se chovat proevropštěji než Němci, kteří Evropskou unii kontrolují, a začít se chovat méně militantně než Angličané, kteří z ní vystoupili, ale ženou ji do války. To jsou také dva hlavní důvody, proč potřebujeme jinou vládu.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
