Letos proběhly krajské a senátní volby. Co jste si z nich vzal jako hlavní sdělení?
To, jak dopadly, nebylo žádným překvapením. Výsledky odpovídaly průměru výstupu agentur zabývajících se výzkumem veřejného mínění. Poselství z voleb pro mě je, že pravicová ODS, která svou existenci dnes fakticky založila pouze na kritice Andreje Babiše, místo toho, aby ukázala, že je skutečnou alternativou, se v rozporu se svou předvolební rétorikou zachovala jako politická prostitutka a „vlezla do postele“ s ANO všude, kde to jen šlo. Lidé by si měli uvědomit, v kolika krajských koalicích ODS takříkajíc kopuluje s hnutím ANO. Je to fakticky všude, kde byla přizvána k loži. (ODS je s ANO v krajských koalicích v Plzeňském, Libereckém, Středočeském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském a Karlovarském kraji a v kraji Vysočina – pozn. redakce.)
Když má ODS možnost udržet se zuby nehty u moci, tak jí takzvaná oligarchizace politiky nevadí. Pro ODS bude tedy velmi těžké, aby se v příštích volbách vydávala za alternativu. Touha ODS po moci je evidentně obrovská, čili lze čekat, že když bude ta možnost, půjde do vlády i s Andrejem Babišem navzdory všemu, co doteď hlásala.
Politickou scénou hodně hýbala kauza Brady, která má mnoho rozměrů, od lidského příběhu po to, zda byl někdo v pozadí a zda celou věc někdo využil... Který aspekt je pro vás podstatný?
Já to považuji za pseudokauzu. Z celé věci jsem si ale odnesl, že zde cíleně a systematicky dochází k matení základních hodnot a pojmů. Přepadený člověk či znásilněná žena si zaslouží citlivost, soucit, úctu, pomoc, pochopení. To je bez debaty. Pan Brady jako vězeň koncentračního táboru si zaslouží obrovskou úctu, citlivost a asi i vděčnost v případě, že se s námi podělí o to, co zažil, aby to bylo mementem pro nás a další generace, abychom to nemuseli znovu prožít. Pan Brady je obětí zvráceného systému a zvrácené politiky antisemitismu a rasismu. Přesto všechno pan Brady významově není hrdinou v tom pravém slova smyslu.
Co mě ale na celé kauze velmi zklamalo a znechutilo, je jeden příběh z té demonstrace 28. října, kterou pořádali pan Horáček, pan Gazdík a pan Herman. Od této demonstrace se totiž oddělila velká skupina lidí a šla na Pražský hrad. Tam tito lidé pískali a nadávali lidem, kteří opouštěli Vladislavský sál. I těm oceněným. Pískali tam na 94letého parašutistu, generála Jaroslava Klemeše, který je válečným hrdinou.
To mi bylo hrozně líto. Protože tento válečný veterán je skutečným hrdinou v pravém slova smyslu. Není obětí. On se tomu nacistickému zlu dokázal aktivně postavit se zbraní v ruce, i když věděl, že ho to může stát život. Měl volbu. Jeho volba byla, že pro svobodu své vlasti a svých krajanů je ochoten položit život. A tenhle dobytek z demonstrace pana Gazdíka a spol. na tohoto úctyhodného pána nadával a pískal. Za to, že odcházel vyznamenán. (Snad i vojáci Wehrmachtu by mu prokázali větší úctu.) Pane Gazdíku, pane Horáčku a pane Hermane, proč jste se neomluvili za vaše fanoušky, kteří se tohoto dopustili? Dokud to neuděláte, tak si vás nemůžu vážit. Toto je pro mě poselství kauzy Brady.
A nestal se pan Brady tak trochu obětí podruhé? Nestal se politickým nástrojem v něčích rukou?
Mě ta kauza mrzí i kvůli panu Bradymu. On se stal součástí nechutné hry lidí, o kterých jsem před chvílí mluvil a o kterých jsem řekl, že si jich nemůžu vážit. Pana Bradyho bychom si ale vážit měli. Opět se stal obětí. Obětí lidí, kteří ho k něčemu zneužili.
Psali jsme:
V současnosti byla velkým tématem aféra hradního protokoláře Jindřicha Forejta, kdy bylo zveřejněno, že měl figurovat na jakémsi videu z divokého večírku, kde měl být polonahý a šňupat drogy. Co si myslíte o této věci?
Pan Forejt se stal obětí nechutných praktik. Že je velmi těžko představitelné, že by měl pan Forejt nadále vykonávat tu práci, kterou dělal nepochybně dobře, je také fakt. Já osobně si z toho ale odnáším jinou věc. Četl jsem k tomu různé komentáře a byl jsem velmi překvapený. Vždy jsem zastával postoj, že tajně nahrávat lidi bez jejich vědomí, fotit je jako paparazzi či zveřejňovat nelegálně odposlechy či jejich neautorizované přepisy, to je ta největší žumpa, která může být.
Překvapili mě tedy komentáře lidí, jako jsou pan Balšínek, Šafr a další, kteří se znechuceně vyjadřují k tomu, co se to děje za hnus. V tom, že zveřejnění videa pana Forejta je hnus, se s nimi shodnu. Ale neshodnu se s nimi v jiné věci. Oni tyto praktiky teď odsuzují a říkají, že to přišlo s panem Babišem. Ale tahle žumpa přece nepřišla s panem Babišem. Tahle žumpa mu umožnila a otevřela dveře, aby přišel. Ale pánové Balšínku a Šafre, tahle žumpa, ta přece přišla s vámi. Vy jste byli její hlavní naplňovači. Vy jste ji plnili tím smrdutým obsahem.
Vzpomeňte si na tajné nahrávky v hodinkách, vykradené kanceláře Věcí veřejných. To bylo podle vás v pořádku. Když premiéru Sobotkovi nabourali jeho e-mail s konspiračním heslem „Bohoušek“, tak to všichni odsuzovali. Když se to samé dělalo proti někomu jinému, bylo to ale v pohodě. Vzpomeňte si na absolutně nefér nelegálně zveřejněné odposlechy Pavla Béma. Vzpomeňte si na to, jak jste za bukem fotili mě. A když jsem na ulici někomu podal ruku, tak jste ty lidi dehonestovali, že pak přišli i o zaměstnání. Přitom já jsem se nikdy nedopustil ničeho trestného. Neudělal jsem nikdy nic, co by bylo v rozporu se zákonem. Vzpomeňte si na ty štvanice na lidi, které jste pořádali. Takže pánové Balšínku a Šafre, je fajn, že to teď kritizujete, ale chybí mi nějaká vaše sebereflexe či pocit studu. Měříte dvojím metrem a podle toho, jak se vám to hodí. Obecná pravidla spravedlnosti podle vás neplatí.
Měli byste znát moudrost renesančního básníka Johna Donneho. Ta zní: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“ A já dodávám: pánové Balšínku a Šafre, nikdy se nedávejte ptát, komu zvoní hrana. Zvoní vám. Některé věci se vracejí jako bumerang a mohou zasáhnout toho, kdo je vypustil.
Velké kontroverze nyní vzbuzuje EET, kterou zavádí Andrej Babiš a která je jeho hlavní vlajkovou lodí. Jak se k tomu stavíte?
Prozradím vám, jakou jsem měl zkušenost, když jsem více než 15 let podnikal v maloobchodě. Zaměstnával jsem 30 lidí a provozoval jsem čerpací stanice. Běžně se u nás stávalo, že na pumpu přijel zákazník a nadával obsluze, mým zaměstnancům, že jsou zloději, protože čerpací stanice o tři ulice vedle prodává pohonné hmoty o tři koruny za litr levněji. Já jsem se pídil po tom, kde vznikl ten problém. Zjistil jsem, že na rozdíl od nás, kteří jsme brali z Čepra, to naše konkurence brala přes Německo přes 27 firem, které postupně zaniknou a neplatí DPH. Čili my jsme se chovali standardně. Platili jsme sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance, platili jsme DPH, ale v očích zákazníků jsme těmi zloději byli my. Čili to bylo z hlediska logiky a spravedlnosti naprosto převrácené.
Takže si myslím, že hlavním úkolem státu je nastavit stejná pravidla pro všechny. Pokud má být tím nástrojem EET, tak budiž. Stát nemůže připustit to, aby ten, kdo se chová správně, se stal obětí svého správného chování – v tomto případě placení daní. Takže to je můj obecný pohled. Ale jiná věc je, že by bylo určitě možné ten zákon udělat jinak. Třeba u malých restaurací do 50 židlí a u penzionů do dvaceti lůžek si dokážu představit, že by se platila paušální daň za židli či lůžko. Je mnoho států, kde to tak funguje. Ale určitě není dobře, pokud v jednom městečku existují dvě restaurace a jedna platí daně, zaměstnává lidi oficiálně, a ne načerno, a zkrachuje kvůli tomu, že ji zničí státem tolerovaná konkurence, která nekale získá výhodu porušováním zákona.
Podobné to máte i v případě dotací. Zde opět získá nějaký podnikatel finanční výhodu na úkor někoho jiného. Proč ty peníze dostane jeden podnikatel a druhý ne? Takže zde máme obrovský prostor pro korupci, neefektivní nakládání s veřejnými prostředky, pokřivování trhu a nerovné podmínky mezi podnikatelskými subjekty.
A nevypadá to teď, že se zastáváte pana Babiše?
Víte, já jsem před volbami nechal rozeslat na své náklady lidem do schránek letáky, v nichž jsem před Andrejem Babišem varoval. Ale snažím se být objektivní. Není pro mě tak podstatné, KDO nějakou věc říká nebo dělá, ale je pro mě podstatné, CO říká a CO dělá. Též bych použil myšlenku polského disidenta Adama Michnika: „Nebyl jsem s vámi v minulosti zbabělý, a proto s vámi dnes nepotřebuji být statečný.“ Já jsem nebral peníze od Andreje Babiše jako Sabina Slonková a nesnažil jsem se mu nikdy vlichotit jako mnozí novináři, bojovníci proti korupci a umělci, které si Babiš kupuje. Nemusím se tedy teď přidávat k těm, kteří na něj dnes „statečně“ útočí. Stejně jako v minulosti u Andreje Babiše neváhám kritizovat jeho negativa, ale stejně tak nevidím důvod, proč zamlčovat, pokud on udělá nějakou konkrétní věc dobře. Nebojím se pochválit Andreje Babiše, protože se ho nebojím ani tvrdě kritizovat.
Psali jsme:
Velkou událostí roku 2016 byl Brexit a především vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jaký k tomu máte komentář?
Těch komentářů k tomu jsem četl mnoho. Chtěl bych přinést trochu jiný a nový pohled. Nenormální není zvolení Donalda Trumpa. Nenormální bylo před osmi lety a před čtyřmi lety zvolení Husseina Obamy. Vůbec to není o barvě kůže, náboženském vyznání, sexuální orientaci. Možná to velmi zjednoduším, ale díval jsem se na statistiku složení voličů. V roce 2012 Husseina Obamu volilo 93 procent daňově negativních. To znamená 93 procent z té skupiny lidí, kterým říkám „sosači“ státního rozpočtu. Protikandidáta Romneyho volilo víc než 70 procent daňově pozitivních, tedy těch, kteří platí daně a přispívají do systému. Čili prohráli ti, kteří živí svými daněmi ty, kteří volili Husseina Obamu. Taková společnost nemůže dlouhodobě fungovat. A považuji to za nenormální. Tento princip také vysvětluje, že Donalda Trumpa volilo o čtyři procenta víc Hispánců a o x procent víc černochů, ačkoli tím byla řada takzvaně zasvěcených komentátorů překvapena.
Vy, zasvěcení komentátoři, nedívejte se na svět přes barvu kůže, sexuální orientaci či náboženské vyznání. Trumpa volili ti, kteří platí daně a mají strach, že nebudou moci věci ovlivňovat, protože společnost se absolutně obrací ve prospěch těch, kteří daně neplatí. Čili je naprosto normální, že se spojili ve volbách platiči daní. Není to vítězství bílého muže. Kdo o tom takto mluví, tak to je skutečný rasista. Ve skutečnosti se spojili platící bílý muž, platící Hispánec, platící černoch proti neplatícím. Na tom byla i ta Trumpova kampaň založena. Trend společnosti je ale bohužel negativní a jde směrem ve prospěch těch neplatičů. A taková společnost nemůže dlouhodobě fungovat.
To je ale asi obecný problém celého Západu...
Přesně tak.
Kdybych vaši myšlenku trochu rozvinul, není to tak, že zde existuje střední vrstva, tedy pracující, kteří živí dvě skupiny lidí: takzvané asociály a pak příjemce dotací, grantů a tak dále, tedy různé takzvané neziskovky či korporace a podobně...?
Problém ve společnosti nastává ve chvíli, kdy ti, kteří ten systém platí, o něm nemohou rozhodovat. Taková společnost dlouhodobě nemůže fungovat, protože když jste si vědom, že to jsou peníze, které jste vydělal, tak je utrácíte s daleko větším rozmyslem, než když utrácíte cizí peníze. Pokud ti, kteří ten systém platí, rozhodnou, že ta nezisková organizace je opravdu prospěšná, tak to smysl má na rozdíl od toho, pokud o tom rozhoduje někdo, kdo nic nevytváří a utrácí peníze těch, kteří je vydělali. Tam je ta nelogičnost a nespravedlnost.
Hovoří se o tom, že přichází jakási konzervativní kontrarevoluce, kdy takzvaní populisté a národovci získávají moc a podporu v celé západní civilizaci: Trump, Orbán, Právo a spravedlnost, Hofer, AfD, Liga severu, Beppe Grillo, Marine Le Penová, Švédští demokraté, Brexit, Geert Wilders... Je to podle vás nějaký obecný trend? A není to o tom, že dnes již neexistuje dělení na levici a pravici, ale dělení „národovec a zastánce tradiční rodiny versus multikulturní gender globalista“?
To je velmi složité a mohli bychom se tím zabývat hodiny, ale to by čtenář těchto řádků asi padl únavou. Zase se to pokusím hrozně zjednodušit. Myslím si, že úspěch těchto sil je důsledkem zakonzervování, zabarikádování těch takzvaných elit. Je to důsledek dvojího metru a potírání otevřené diskuse a nemluvení o existujících problémech. To vše vytváří ten potenciál.
Další věc je, že na to, aby takzvaný mainstream porazil prezidentského kandidáta Svobodných v Rakousku, se do účelového slepence spojili konzervativní lidovci, levicoví sociální demokraté a extrémní zelení. A našim moudrým komentátorům bych vzkázal toto: „Nepřipadá vám, že ne Andrej Babiš, ale tento systém smývá rozdíl mezi pravicí a levicí? Že se účelově proti někomu spojí strany od konzervativní pravice až po ultralevicové anarchistické hnutí, aby ho o jedno procento porazili? Jak dlouho myslíte, že tohle může vydržet?“ Tohle přece plete ty pojmy, ty nemate Andrej Babiš. Ten toho možná mistrně využívá, ale to není on, kdo by to mátl.
A není nakonec Van der Bellen extremista, který bude způsobovat problémy České republice s Temelínem, uprchlíky a tak dále? Nakonec to pro ty takzvané mainstreamové strany může být Pyrrhovým vítězstvím. Za rok budou v Rakousku parlamentní volby, které dají odpověď. Tyto strany matou voliče. Jsou na opačné straně spektra a pak se spojí. Mate je ODS, která vede verbální tažení proti Babišovi a pak se s ním spojí v krajích. Mátly je ODS a TOP 09, když zvyšovaly daně. To je matení voličů a podraz na ně, a to pak přináší výsledky ve volbách, které vidíme.
Také je dobré připomenout, že na začátku elity využívaly to otevřené internetové prostředí k tomu, že se rychleji svolávaly různé barevné revoluce a demonstrace. Každá takováto zbraň se dá ale použít i obráceně. Dnes je internetový prostor nekonečný a lidé tam svobodně diskutují. A také jsme hned svědkem toho, že takzvané elity vidí, že ten otevřený prostor, který dříve velmi úspěšně využívaly, se otočil proti nim. A tak se snaží i internet cenzurovat.
Psali jsme:
Co si myslíte o masové migraci do Evropy? Václav Klaus hovoří o stěhování národů...
Můžeme to nazvat jakkoli a pan profesor Klaus tomu říká třeba stěhování národů, proč by ne... Spíš bychom se měli ptát, zdali je to tak nečekaný proces. Odkázal bych v tomto na takzvané Hrdličkovy zákony, tedy tři všeobecné zákony šíření lidstva od světoznámého antropologa profesora Aleše Hrdličky. Ty praví, že lidstvo se šíří 1. ve směru nejmenšího odporu, 2. ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí, 3. tlakem vnitřním nebo silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí.
Ta masová migrace je důsledkem „páchání dobra“. Nejvíc mrtvých není za masovým vrahem, ale za takzvaným humanistou. Ostatně vynálezce gilotiny nebyl šílený revolucionář, ale byl to lékař. Většinou sebelépe myšlené ideály, které překročí nějakou mez zdravého přirozeného rozumu, se vždy zvrhnou. To jsou ty různé ideologické -ismy. Jde o to páchání dobra, nikoli konání dobra – to je třeba rozlišit. Páchání dobra v politické rovině je nepochybně takzvaný vývoz demokracie.
Evropa, než se propracovala k systému hodnot umožňujícímu fungování demokracie, si musela projít stovkami let válek, revolucí, spory mezi panovníkem a církví či mezi panovníkem a šlechtou. Navíc zárodky demokracie byly založeny v evropském myšlení a tradici od starověkého Řecka po různé sněmy v Římě, mezi Germány, Slovany, stavovské sněmy, městskou samosprávu známou od středověku a tak dále a tak dále. Dnes někdo – byť mu mnohdy nelze upřít třeba dobrý úmysl – se snaží do společností, které si tímto těžkým poznáním stovek let neprošly, naroubovat náš pohled na svět. To prostě nebude fungovat. Bude to vyvolávat daleko více utrpení. Protože těm lidem sice můžeme pomoci, ale oni si k těm hodnotám a tomu poznání musejí dojít sami.
Jestli to vůbec budou chtít...
Ano, jestli vůbec budou chtít. Ale na to si musejí najít ty odpovědi oni sami, jako si je našla Evropa, která si prošla protižidovskými pogromy, rasovými zákony a tak dále, což byly otřesné věci, které současně přinesly i poučení.
Takže to je konání dobra v tom politickém smyslu. A pak jde o konání dobra v hmotném smyslu. Určitě všichni vidíme v televizi upoutávky na sbírky a vidíme tam vyhublé černošské děti z Afriky, to utrpení a tak dále. Už desítky let se tam vyváží potravinová pomoc.
K čemu to vede? K nekontrolovatelným dějům. Na určitém území v Africe, kde před třiceti lety žilo deset milionů lidí, žije teď 94 milionů lidí. My jsme tou potravinovou pomocí to utrpení nezmenšili. Možná jsme ho zmenšili pro tu krátkou chvíli. Ale to není systémové řešení. My jsme je totiž nenaučili vypěstovat více obilí, lépe hospodařit a hledat vodu.
Takže na tom území, které nebylo schopno uživit deset milionů, dnes žije téměř sto milionů lidí. V důsledku to znamená znásobení utrpení těch lidí a samozřejmě větší tlak na jejich migraci – viz Hrdličkovy zákony šíření lidstva. Takže odpovědnost za to, že se ty masy daly do pohybu, neseme my. A to se nezastaví. To bude jenom horší. Já jezdím do Afriky často, takže vím, o čem mluvím. Takže přestaňme prosím s „pácháním dobra“, jinak to rozvrátí společnost u nich i u nás a celkově to přinese jenom čisté zlo, ačkoli chtěl na počátku někdo konat dobro.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
