Spolek Milion chvilek pro demokracii spustil 25. února 2018 kampaň s cílem získat za sto dní milion podpisů lidí, kteří si myslí, že by se Andrej Babiš měl své funkce vzdát. Čím si vysvětlujete selhání tohoto záměru, když za více než rok a čtvrt je podpisů pouze 369 958, což nejsou ani všichni voliči TOP 09 a STAN, tedy politických subjektů, které se proti premiérovi a vítězi voleb nejvíce vymezují?

Za Milionem chvilek nestojí žádná firma s miliardovým obratem, nepobírají dotace, nevlastní média, nemají specialisty na propagandu. Je to parta mladých lidí, kterým není lhostejné, co se děje v naší zemi a rozhodli se to dát slušně, ale nahlas najevo. Jestliže za rok a čtvrt získali 369 958 podpisů a v úterý na Václavák přišlo přes sto tisíc lidí, považuji to za velký úspěch. Andrej Babiš je označuje za křiklouny, se kterými se nebude bavit, dokud si nezaloží politickou stranu. Občanská společnost je ale založená na každodenní aktivitě občanů. To, že vhodím lístek do volební urny, neznamená, že musím další čtyři roky mlčky přihlížet řádění psychopatů nebo že si mám založit vlastní partaj.

Není toto selhání výmluvným – i když nechtěným – potvrzením výsledku voleb, v nichž hnutí ANO získalo 1,5 milionu hlasů, zatímco Babišovi odpůrci za rok a čtvrt čtvrtinu podpisů? Má o vládě a fungování společnosti rozhodovat výrazná menšina, i když hodně hlasitá?