Podle odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,7 procenta. To hospodářství Německa, našeho největšího obchodního partnera, ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo pouze o 0,4 procenta, což je nejhorší výsledek za posledních šest let. Proč roste česká ekonomika výrazně rychleji než německá, která už nějakou dobu hlásí špatná čísla?
Data jsou velmi zajímavá. Ukazují, že česká ekonomika zatím moc nereflektuje vývoj ve světě a hlavně v Německu, jehož ekonomika už padá. Nicméně první známky zpomalení už máme i u nás. Tak třeba průmysl v červnu po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesl o 3,8 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o 9,9 procenta. Také slovenská ekonomika doplatila na svou velkou orientaci na automobilový průmysl. Jeho průmysl už klesá. Slovensko tedy už na Německo reaguje výrazně.
A co že to pořád mám s tím Německem: Poslední data z Německa jsou vážně alarmující. Podle tento týden zveřejněných statistik poklesla německá ekonomika ve 2. kvartále mezičtvrtletně o 0,1 procenta. Německé exporty v červnu kolabovaly, meziročně poklesly o 8 procent. Průmyslová výroba meziměsíčně poklesla o 1,5 procenta. Důvěra investorů v německou ekonomiku v srpnu opět propadla a je na nejnižší úrovni od konce roku 2011. Německá vláda přitom letos už snížila očekávaný růst na 0,5 procenta. Byla však pořád přehnaně optimistická. Ostatně německý Institut pro makroekonomiku a makroekonomický výzkum oznámil, že na základě nejnovějších údajů roste podle něj riziko recese v Německu ve třetím kvartále z 37 na 43 procent.
Důsledkem je, že se jasně sází na další snížení úrokových sazeb ECB – to je nejčastější prostředek, jak se státní instituce snaží proti recesi bojovat. Jenže výsledkem dalšího snížení úroků bude jen další růst cen německých nemovitostí a jejich nedostupnost.
Nyní je tedy otázkou, jak dlouho se budeme tvářit my, že náš největší ekonomický partner, Německo, nemá problémy. České ekonomice pomáhá, že má nejnižší nezaměstnanost v EU. Jenže trh práce má určité zpoždění, ve čtvrtém kvartále to už pocítíme. Další výrazné zpomalení růstu je otázkou měsíců, a ne kvartálů.
Lze skutečnost, že prakticky všechny tuzemské velké banky hlásí za letošní první pololetí růst objemu úvěrů, což je obecně příznakem prosperující ekonomiky, považovat v tuto chvíli jen za pozitivní zprávu?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník