Co si nový lidskoprávní spolek Liga LIBE klade za cíl? Inspirovali jste se existencí podobných spolků v zahraničí, například americkou NRA (National Rifle Association – organizace, zabývající se ochranou práv majitelů zbraní v USA, pozn. red.), která má takřka pět milionů členů?
Naše cíle jsou velmi podobné. To, čím se zabýváme, ovšem rozhodně nemá být jen o soukromých, legálně držených zbraních. Je to o svobodě a o právech, zejména o právu na bezpečnost, tedy o tom, co je obvykle v pyramidě lidských potřeb dáváno někam do základů vedle potravy a tepla. Bezpečnost je něco, kvůli čemu vznikaly státy. Ty měly své obyvatele chránit. Pro Ligu LIBE je toto velký cíl. K bezpečnosti v demokratickém státu by mělo patřit to, že když policie, byť sebelepší, nemůže být vždy a všude, tak aby řadový a bezúhonný občan mohl sám chránit sebe a své nejbližší. Tedy aby měl k dispozici adekvátní obranné prostředky, například právo na legální soukromou zbraň, pokud splní současná a nutno dodat, že náročná, kritéria.
Zmínil jste NRA. Skutečně, když pomineme její očerňování americkými demokraty, kteří si na demokraty pouze hrají a jsou to spíše socialisté, až marxisté, tak jde o organizaci, která velmi otevřeně a nekompromisně chrání majitele legálních soukromých zbraní. Ti se totiž nemají za co stydět, neb patří k té nejprověřenější části veřejnosti. Problémem jsou zbraně nelegální. Zkrátka, boj proti kriminalitě, terorismu a násilí se nedá uskutečnit tím, že slušným lidem budete omezovat jejich soukromé zbraně. Tím totiž jen odzbrojujete potenciální oběti skutečných kriminálníků a teroristů, kteří si kvůli své činnosti rozhodně zbrojní průkaz nepořizují.
Zmínil jste, že Liga LIBE si klade za cíl chránit svobodu, zejména pak v otázce držení zbraní. Máte pocit, že nyní tuto svobodu někdo omezuje, nebo se o to snaží?
Samozřejmě. A bude se snažit dál. Ti už nám nikdy nedají pokoj. Část lidí ve společnosti bude mít vždy tendence všechno regulovat. Oni to berou tak, že když nemají zbraně rádi, nebo je dokonce odsuzují, tak to nebudou řešit tím, že si je prostě nekoupí. Ne. Oni je budou chtít zakázat všem. Uvažování, že pokud já něčemu nehovím, tak ať to nemá nikdo, je vrcholně nedemokratické. Příkladem může být hloupá a naprosto nesmyslná bruselská směrnice, která ve jménu boje proti násilí, terorismu a kriminalitě omezuje legální zbraně, ale jsou to i další zákazy, které se napřed ani jako protizbraňové netváří.
Naposledy mazaně vyrazili do „boje s ekologií“. A to přes zákaz olova ve střelách. To je naprosto vykonstruované téma, protože jak se ukazuje, olovo se v přírodě nerozkládá, nic nezamořuje. Jak nám řekli například archeologové, tisíce let staré nálezy bývají nejzachovalejší, pokud jsou právě z olova. Nebo můj oblíbený argument – často novinářům ukazujeme a rozdáváme střely nalezené na bojišti u Slavkova. Tyto projektily dlely pod zemí a byly pod dlouhodobým vlivem kyselých dešťů, agresivních hnojiv apod. Ovšem olovo se zapouzdří a vytvoří jakousi krustu, která kov chrání před dalším rozpadem a pronikáním do svého okolí.
Fotogalerie: - Zbraně na vládě
Tyto zákazy by v zásadě mohly omezit, a dokonce až zničit některé olympijské střelecké sporty, například brokové a malorážkové disciplíny. Velký problém by nastal i u mládeže a výcviku střeleckých disciplín, protože u střelby ze vzduchovek je olovo naprosto nenahraditelné. Tragické dopady by to též mělo pro myslivost. Paradoxní je, že z toho chystaného zákazu nejsou vyňaty ani bezpečnostní složky, například policisté, výjimku by měla dostat pouze armáda.
Petici Ligy LIBE můžete vidět a podepsat ZDE:
To by pro policii nejspíše představovalo pořádný problém…
Zaznívá argument, že policie by se s tím nějak srovnala, protože ta používá homogenní střely, které jsou vyrobeny z neolověného materiálu. Většina policistů sice nyní toto střelivo ve zbrani nosí a užívá do zákroků, ovšem toto má pouze na nošení a pouze čas od času, pokud je již nošeno dlouho a mohlo by ve zbrani vlivem stárnutí závadovat, se vystřílí na střelnici. Ale běžně se pro výcvik policie, přibližně v 96 procentech případů, používá klasický tzv. celoplášť. Tedy náboj se střelou, pod jejímž pláštěm je olověné jádro.
Potíž je, že pro naši podfinancovanou policii, která se již v minulosti mnohokrát potýkala s nedostatečným množstvím střeliva pro běžnou služební přípravu, by toto představovalo závažný ekonomický problém. Zatímco ten obyčejný náboj, kterého se dnes vystřílí přes 90 procent, stojí kolem pěti korun, ten „na nošení“, ve kterém není olovo, stojí mezi 25 až 30 korunami. Představa, že by policisté s takto drahými náboji stříleli i během výcviků, je iluzorní.
Dochází v rámci Evropské unie k určité démonizaci majitelů zbraní? Šíří se třeba i vyslovené bludy?
Samozřejmě. Dokonce jsme zažili pokusy o diskreditaci. Liga LIBE si jich od pražského zastoupení Evropské komise pro svou činnost vysloužila více než dost. Bohužel v nynějším předvolebním období se chtějí zviditelnit i někteří europoslanci a říkají, že námi tvrzené skutečnosti jsou hoax. Zejména je to lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který opakovaně hájí bludy a výmysly Evropské komise do posledního dechu.
Jeden můj kolega řekl: „Čekal bych, že lidovci budou spíše věřit tomu, co je v Bibli, než tomu, co říká pražské zastoupení Evropské komise.“ Zvláště po všech těch nepravdách a lžích, které jsme s nimi již zažili. Někteří europoslanci navíc tato ožehavá témata, která zasahují nemalé množství našich občanů, využívají, až zneužívají pro následující eurovolby a dělají to v duchu: „Evropská unie ani Komise vám nic nezakazuje, ale kdyby chtěla zakazovat, já vás ochráním.“ Občané jsou naštěstí dostatečně moudří, aby tyto věci prohlédli a zařídili se v následujících eurovolbách podle sebe a svých zájmů.
Psali jsme:
V souvislosti s tím mě zajímá, kteří čeští politici bojují aktivně za práva držitelů zbraní? Je to i někdo z europoslanců?
Rozhodně můžeme konstatovat, že to není o stranách, ale spíše o lidech. A musíme říci, že napříč politickým spektrem. Nelze tedy říci, že je tu nějaká „prozbraňová strana“. Jsou to navíc jedinci, které lze ještě rozdělit na dvě skupiny. Ti, kteří toho již skutečně hodně udělali a již roky pracují pro zájmy českých občanů v této oblasti, a pak určité „rychlokvašky“, které se s přicházejícími volbami probudí a křičí: „Chci chránit vaše zbraně!“ Bohužel taková česká politická scéna je.
K jakému volebnímu výsledku směřuje ČSSD v příštích sněmovních volbách?Anketa
Politici z té první skupiny hájí zájmy nemalého počtu lidí. Dělají to, proč v politice jsou – a je jenom spravedlivé, když jim pak tuto podporu občané ve volbách vracejí. Je to skutečně to, jak má demokracie pracovat. Výčet těch, kteří se o práva držitelů zbraní zasloužili, by byl nemalý. Nerad bych, abychom zde někoho opomenuli.
A co prezident Zeman, staví se k vám kladně?
Zajímavé je, že dlouhá léta byl pan prezident Zeman ne přímo odpůrcem legálních zbraní ve společnosti, ale díval se na to trošičku skrze prsty. Musím říci, že lze velmi ocenit jeho slova, že z hlediska tohoto tématu dozrál, a to nejenom proto, že si jeho manželka udělala zbrojní průkaz a na návštěvě Izraele střílela z odstřelovací pušky, což by asi neudělala ani Melania Trumpová. Prezident Zeman nakonec podepsal i naši petici. Ta nová petice, která má v současné době kolem 90 tisíc podpisů a je jedním z historicky největších projevů občanského odporu v této zemi, má také podpis premiéra Babiše a předsedy Sněmovny Vondráčka. Je naprosté unikum, aby nějaké domácí protestní hnutí podpořily politické špičky v zemi. To se snad nemůže stát ani v USA. I slavná NRA by asi mohla Lize LIBE takový úspěch závidět.
Co se s tou peticí stane nyní?
Spoustu cílů této petice jsme dokázali naplnit, aniž jsme museli odevzdat jediný podpis. Ta petice je nyní něco jako atomová bomba hluboko ve skladu armády, připravená k použití v opravdu ožehavý, krizový moment. Chceme překročit hranici 100 tisíc podpisů, v ČR má petiční právo velkou váhu a je významnou silou v uskutečňování zájmů českých občanů. Chystáme ji buďto na určité ústavní zastřešení práva na zbraň, které bychom nejraději zakotvili rovnou do Listiny základních práv a svobod, nebo nás tato petice může chránit před dalším bruselským výmyslem, těmi zákazy olova ve střelách. Při tvorbě této petice jsme s tímto krokem Evropské unie prozíravě počítali. Pokud hrozba tohoto omezení skutečně nabere reálné obrysy, nebudeme najednou muset nějak narychlo podnikat jiné kroky, jako muset například pro toto iniciovat nějakou novou petici. Máme již dostatek podpisů na to, aby se společensky slušně čelilo hrozbám souvisejícím s případnými bezpečnostními riziky.
Co Evropská unie vlastně sleduje tím, že omezuje držení zbraní mezi obyvatelstvem? Obzvláště v době, kdy narůstá četnost teroristických útoků na starém kontinentu…
Původně jsme si mysleli, že jde pouze o hloupost, nepochopení, neodbornost. Ukazuje se ale, že jde o trend. Pokud budou občané odzbrojeni, budou ovladatelnější. V současné době se vedení EU, potažmo Evropská komise, velmi brání tomu, „že prý nějak omezuje zbraně“. Jejich vysvětlení, že Evropská komise zbraně vlastně nezakazuje, že „pouze definuje, které typy zbraní jsou povoleny“, je trapné.
Fotogalerie: - Pochod žlutých vest
Podobně je to s tím olovem. Když Liga LIBE podala protestní nótu za naše velké organizace, jako jsou rybáři, myslivci, ale i za naše petenty, téměř za milion lidí, zřejmě jsme tím ťali do vosího hnízda. Že chce EU nějaké olovo zakazovat, „prý není pravda“, i když my jsme dohledali jejich oficiální dokumenty o existenci naprosto exaktního zadání Evropské komise, aby tyto zákazy byly připraveny. Existují seznamy zakázaných látek REACH, do kterého by se pak střely a rybářská závaží prostě jen kdykoli jednoduše přidaly. Nejhorší je, že pro takovýto krok by již nebylo potřeba ani žádné další schvalování europarlamentem a Radou EU.
Evropská komise tak pokračuje v duchu toho, co kdysi řekl její šéf Jean-Claude Juncker: „Na něčem se dohodneme, necháme to ležet a čekáme, co se stane. Pokud nikdo nezapříčiní rozruch, protože většina lidí nerozumí tomu, co bylo rozhodnuto, pokračujeme krok za krokem, dokud není cesty zpět.“ To znamená, že pokud se lidé neozvou a nezačnou křičet a dělat rozruch, oni to krok za krokem zpracují do podoby, ze které již není návratu. Pokud je totiž nějaký zákaz zadán a existuje, pak je i vymáhán. Hrozbou sankcí apod. A oni navíc řeknou: „Měli jste proti tomu něco dělat předtím, nyní už je pozdě.“ Proto my jako Liga LIBE a s námi desítky tisíc českých občanů ten rozruch děláme. Nechceme přihlížet tomu, jak jsou postupně osekávány další a další svobody.
Zpráva EP o závěrech Zvláštního výboru pro terorismus z 21. listopadu 2018 hovoří mimo jiné o tom, že výbor: „... vybízí členské státy, aby zvážily možnost stanovení zákazu nošení nožů bez pádného důvodu, zakazujícího především nejnebezpečnější nože, jako jsou zombie nože nebo motýlkové nože, a aby tato opatření prosazovaly i v prostředí internetu“. Jak si to lze vyložit, bude nás EU přesvědčovat prostřednictvím internetové kampaně?
To ani nám není jasné. Co ale jasné je, je, že když pražské zastoupení Evropské komise mazaně prohlásilo, že Komise, potažmo Unie, nic z hlediska zákazů nožů nechystá, že prý žádné zákazy nezavádějí. Oni prý „pouze členským státům doporučují, aby zvážily zákaz nošení nožů“. Připadám si trochu jako v Kocourkově a musím říci, že některé výroky, zejména pražského zastoupení Evropské komise, jsou opravdu trapné. A pokud mají argumentační nouzi, možná by někdy bylo lepší prostě jen mlčet.
Nedotklo by se toto opatření skutečně široké skupiny obyvatel včetně houbařů?
Pokud dobře čtete, a já doufám, že já dobře čtu, tak cituji: „... vybízí členské státy, aby zvážily možnost stanovení zákazu nošení nožů bez pádného důvodu...“ Podobné zákazy mají nejen v Německu a ve Francii, ale i v dalších mnoha zemích na západ od nás. V Nizozemsku a především v Británii dokonce nesmíte nosit nůž žádný.
Ve zmíněné Británii dokonce, a jsme u toho, existuje formule, kdy u sebe nemůžete mít tzv. nebezpečné předměty. Vy sám musíte v mnoha evropských zemích prokazovat, proč u sebe máte nůž, a vysvětlovat jeho účel. V Británii oproti tomu lidé musejí vysvětlovat i to, proč si v tašce zapomněli kladivo či třeba šroubovák v kapse. Poté vše záleží na uvážení policisty a v Británii vám hrozí i pokuty ve výši okolo 500 liber, nebo dokonce i vězení. Tedy pokud dostatečně neosvětlíte, proč u sebe tu věc máte. Hrozné. A já nechci, abychom třeba jednou to samé museli prokazovat i u nás.
Jsme šestou (až sedmou) nejbezpečnější zemí světa. Přitom zde můžeme nosit jakékoli sebeobranné prostředky. Prověření občané, kteří splnili náročná kritéria, dokonce mohou ráno učinit rozhodnutí, zda si s sebou vezmou svou soukromě drženou legální palnou zbraň. Ale když to přeženu, i kdybyste si snad vzal na záda dva samurajské meče a šel se projít městem, ničeho protizákonného se vlastně nedopouštíte. A přitom se nic zlého po českých ulicích neděje. U nich mají zakázané vše – a kriminalita a terorismus jsou na vzestupu. Paradoxem tak je, že země, které by nám chtěly regulovat naše zákony a učit nás, co je bezpečnost, se z hlediska bezpečnosti statisticky pohybují někde na úrovni Sierry Leone. Zachovejme tedy zdravý rozum a tyto neustálé výmysly evropských úředníků odmítněme.
I mnozí z těch nejzarytějších zastánců původní evropské myšlenky už jsou touto neustálou buzerací ze strany EU a vymýšlením dalších a dalších zákazů znechuceni. Původně to přece bylo jen o otevřených hranicích a volném obchodu. Kdysi jsme se smáli příliš zahnutým okurkám nebo banánům, ale dnes přituhuje. Nesmysly, kterými chtějí bruselští úředníci ovlivňovat naše životy, nejen stavějí proti samotné existenci EU stále více lidí, ale začínají tím dokonce negativně ovlivňovat i naši bezpečnost.
Nyní se řeší otázka bojovníků Islámského státu, kteří se plánují vracet do svých původních zemí v Evropě, například do Německa či Británie. Jak by evropské státy podle vás měly s těmito lidmi naložit? Měly by jim umožnit návrat?
Návrat koho, zločinců? Pokud něco spácháte v Austrálii, v Rusku, v Americe, budou vás tam soudit podle tamních zákonů. Patří to tedy do jurisdikce oněch států, to znamená Iráku či Sýrie. Ty ať je soudí. Ať jejich činy posuzují tamní lidé, kteří byli oběťmi jejich strašných činů. My bychom se ani vzdáleně neměli plést do jejich záležitostí a dumat o tom, jak odtamtud odvézt občany, kteří se podíleli na zločinech. Myslím, že toto je spravedlivé a elegantní řešení.
Myslel jsem to tak, že ti lidé spáchají v té zemi nějaký zločin a pak se chtějí vrátit do své původní země v Evropské unii…
Ať se vrátí. Pokud si ale odpykají trest, který jim za to v té zemi uloží. Ale za to, co dělali, je tam trest obvykle jen jeden...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
