Jak hodnotíte rok 2018 v politice? Co nám tento rok dal?
Rok 2018 považuji za politicky značně třaskavý, ale nevýbušný. Několikrát jsem se zúčastnil jednání Poslanecké sněmovny PČR a byl jsem udiven, co se tam všechno může projednávat. Staré přísloví říká nemíchat jablka s hruškami. Po tom, co jsem ve Sněmovně vícekrát slyšel, tak musím toto staré přísloví opravit na míchat jablka s hruškami. Asi to poslance baví, ale oni to míchání mají placené z peněz daňových poplatníků. Na naší politické scéně tak vnímám spousty času prošustrované a prozmetkované a nikdo za to nezodpovídá.
Rok 2018 považuji za poměrně vydařený, co se týče prezentovaných státních ekonomických hledisek. Nemyslím si ale, že přerozdělování získaných státních prostředků je vždy důsledné s ohledem na jejich účelnost využití a zpětnou kontrolu.
Jsou Češi politicky rozděleni? Například ve vztahu k prezidentu Zemanovi, či trestně stíhanému premiérovi Babišovi?
Politické rozdělení společnosti existovalo, existuje a dle mého názoru bude existovat i nadále. Trošku bych to rozdělení přirovnal k „fanouškování” bez potřebných a objektivních informací a jejich vyhodnocení. Občanská společnost se často vyjadřuje v lokálních oblastech a za střed těchto oblastí považuji především Prahu. Je pak až zarážející, že se Pražáci podivují nad tím, že je venkov za to často odsuzuje.
Odsuzuje je za to, že si uzurpují určování dění v celé naší republice. Každý politik má svoje příznivce a odpůrce. Politické rozdělení české společnosti nijak radikálně nevnímám. Za rozhodující považuji to, že president Miloš Zeman byl zvolen občanskou veřejností a ne politickými subjekty.
Jakou roli na tomto rozdělení sehrála média?
Média jsou prakticky rozhodujícím faktorem v ovlivňování veřejného mínění občanské společnosti. Dle mého názoru svoji nadstranickost často nedodržuje především veřejnoprávní Česká televize. Když si pustím například ČT 24 ( sleduji ji každý den ) tak tam především běží střelnice do předsedy vlády Babiše a prezidenta Zemana. Nejsem proti kritice veřejných institucí, představitelů státu a dalších, ale občanská veřejnost se nemá otravovat osobní záští a mindráky jednotlivců.
Fotogalerie: - Pochod Za slušné Česko
Letos jsme slavili 100 let výročí samostatného Československa. Napřesrok oslavíme 30 let od sametové revoluce. Jak se Čechům necelé tři dekády od Listopadu 1989 žije?
Výročí 100 let samostatného Československa je zajisté pro Českou republiku rozhodujícím svátkem její samostatnosti. Já jsem autorem skleněného artefaktu ke 100. Výročí vzniku samostatného Československa, který jsem předal do rukou předsedy Parlamentu ČR Vondráčka.
Artefakt ke 100 letům vzniku republiky Pavla Danyse v procesu vzniku (Foto: Archiv Pavla Danyse)
Život ve společnosti se po listopadu 1989 ovšem razantně změnil a to především s ohledem na svobodu, kterou jsme získali. Nechci srovnávat dobu před listopadem 1989 a současnou, ale jako pamětník bych rád poukázal na to, že získaná svoboda dosti rychle prorostla neduhy, které mají negativní vliv na občanské soužití ve společnosti, jako např. závist a faleš, lhostejnost k veřejnému dění, nechuť k informovanosti a zároveň i nezodpovědnost a beztrestnost politiků.
Máte pocit, že doháníme západní Evropu v platech a životní úrovni, jak se po Sametové revoluci slibovalo?
Dobře si vzpomínám na projevy polistopadových politiků, jak se proženeme do západní Evropy a budeme se mít na její úrovni. Skutečnost je ale naprosto jiná. Banky a spořitelny se záhadným způsobem oddlužily a pak byly dle mého názoru darovány cizím subjektům a ty na nich profitují obrovskými zisky. Především bych poukázal na Českou spořitelnu, která je fakticky rakouská a další ČSOB, KB. Západní Evropu dohoníme leda až vymyslíme perpetum mobile. Západní Evropa nás na svou ekonomickou úroveň nepustí. Poté bychom pro ni totiž byli nezajímaví a pouze bychom jí konkurovali.
Jedním z problémů, které Česko trápí, je i vysoký počet lidí v exekucích, žijících v takzvané dluhové pasti (podle statistik má v Česku exekuci každý desátý člověk nad 15 let věku). I z malého dluhu se může díky exekutorům stát částka šplhající do desítek tisíc. Co si o tom myslíte?
Co se týče zadluženosti občanů (ne firem a právnických osob), tak to je odrazem často nezodpovědného chování jednotlivců. Když si půjčuji, tak musím počítat s tím, že budu muset půjčené peníze jednou vrátit. Bohužel, lidské důvěry je často zneužito, lichváři a podvodníky. Co se týče chování exekutorů, tak tuto možnost jim dal přece stát a stát by měl za ně být i zodpovědný.
Na jedné straně ze sdělovacích prostředků slýcháme o tom, jak rostou platy, že je rekordně nízká nezaměstnanost a spotřeba se zvyšuje, na straně druhé se dramaticky zvyšují náklady na bydlení, hypotéky se stávají nedostupnou, nájmy v Praze atakují rekordní příčky a volná pracovní místa jsou nabízena hlavně v montovnách. Jak si to přebrat?
Statistické údaje, které poukazující na to, jak se hospodářsky máme, či nemáme, jsou dle mého názoru pro řadové občany nezajímavé a někdy spíše provokují. Vždyť poukazovat na výši platů na základě nějakého zprůměrování občana akorát naštve, jelikož většina na průměrnou mzdu vůbec nedosáhne.
Nízká nezaměstnanost ještě nezaručuje odpovídající možnosti pro nezaměstnané. V různých oblastech jsou nabízena pracovní místa, která jsou v nesouladu se strukturou vzdělanosti a odpovídající praxí občanů.
Artefakt ke 100 letům vzniku republiky Pavla Danyse v procesu vzniku (Foto: Archiv Pavla Danyse)
Co se týče nákladů na bydlení, tak ty jsou převážně závislé na poptávce a nabídce. A v nabídce je značný propad, protože například bytovou výstavbu stát nemá vytečenou jako určitou svoji prioritu pro občany a tak si podmínky určuje trh.
Porodnost v Česku je velmi nízká. Reálně tak Češi vymírají. Na druhé straně obyvatel v České republice přibývá: zejména prý díky migraci z Východu….
Porodnost je rovněž odrazem vývoje občanské společnosti a vztahů. Mám takový nedobrý pocit, že přednost dnes má materialistický pohled na svět, honba za majetkem a majetkové uspokojení. Co se týče migrace, její podíl na počtu obyvatel naší země nepovažuji za nějakou záchranu. Podpora rodiny a její funkce ve společnosti musí mít odpovídající podporu státu. Podpora porodnosti se nesmí stát pouhým zdrojem příjmů v občanské společnosti. Důležitou roli zde hraje výchova v rodině a ve škole.
A bezpečnostní situace? Hovoří se o ruských a čínských špionech řádících v Česku, o dezinformačních webech, mezi Ruskem a Západem panuje napětí. Řekl byste, že přituhuje?
Bezpečnostní situaci obecně považuji za výsledek především ekonomického boje a mocenských vlivů přímo propojených. Svět je doslova prošpikovaný převážně farizejskými “starostmi” o toho druhého a často se tak maskují vlastní problémy.
Další z artefaktů Pavla Danyse (Foto: Archiv Pavla Danyse)
Špióni byli, jsou a budou. Udavačství začíná býti i určitou formou zábavy a sebeuspokojením jedinců. Někdy mám takový divný pocit, že se záměrně obnovuje studená válka založená na “zaručených informací” o tom, kdo je světa škůdce a kdo je hodný strýček. Nechápu jedno, že tajné služby se stávají netajnými a tak se ptám, proč vlastně jsou a kolik nás stojí?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
