Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli. Co na tento argument říkáte?
Jenom přes Turecko prošlo na území Evropské unie devětkrát více migrantů, než tomu bylo loni. Navíc se otevírá nová trasa přes Bosnu a Herzegovinu. Nemohu souhlasit s tím, že migrační proud skončil. Naopak. Přešlo to z fáze akutní do fáze chronické, tedy trvalé. Samozřejmě že zatím nejsme cílovou zemí, ale že jsme zemí tranzitní, o tom nikdo nepochybuje. Není týden, aby médii neprošla informace o tom, že na našem území byla zadržena nějaká dodávka s ilegálními migranty. Rakousko má ostrahu vlastních hranic, což také o něčem svědčí. Dochází k trvalé migraci i nadále, i když ne v takovém počtu jako v roce 2015.
Na druhou stranu, kdyby se úplně zastavila, asi by se nepřipravoval Dublin IV, který bude o trvalém mechanismu přerozdělování ilegálních migrantů mezi členské státy Evropské unie. Pokud s tím nebudeme souhlasit, můžeme se z toho počtu vykoupit. Tvrzení pana Babiše, že jsme proti migrantům a Dublinu IV, postrádá na váze, protože budeme v EU většinově přehlasováni ve smyslu Lisabonské smlouvy.
V tom případě se tedy budeme muset vykoupit nějakou finanční kompenzací?
Budeme se muset vykoupit. Je to v případě Dublinu IV trvalý přerozdělovací proces počtu migrantů mezi členské státy v poměru HDP, počet obyvatel a tak dále. Diskuse o podmínkách probíhají, nicméně je jasné, že budou nejvíce zasaženy přerozdělováním státy, které v minulosti přijaly nejméně migrantů, tedy primárně státy východní Evropy. Jednotlivé státy se však budou moci vykoupit z těchto takzvaných kvót.
Víte konkrétně, co to znamená pro Českou republiku?
Již dnes jsou pro nás kvóty 2 691 migrantů s možností vykoupení. V případě Dublinu IV se hovoří o částce až 250 tisíc euro za jednoho, ale diskuse stále probíhají. Je však jasné, že počty podle připravovaného mechanismu naznačují, že pro nás bude toto číslo zřejmě větší. Má se stanovit seznam zemí, kde je nejméně migrantů, a v těch zemích, kde jich je nejvíce, si budou moci vybírat, do které země půjdou včetně jejich příbuzných. Vše také záleží na velikosti uprchlické vlny. Je však jasné, že jde o systém trvalého přerozdělování migrantů, kterým by stát měl i garantovat měsíční příspěvek ve výši 800 euro.
Tak tohle může podle mého hodně zamávat s českým veřejným míněním. Ještě se vrátím k první otázce. Ti, kteří považují český postoj k migraci za přehnaný a tvrdí, že u nás téměř žádní nejsou, mluví v tomto smyslu o České republice, nikoliv o Evropě...
Jsme hlavně tranzitní zemí. Není ale pravda, že jich je tu dvanáct a čekáme na třináctého. Stačí se v noci projít kolem Václavského náměstí a zjistíme, že těchto lidí je tu mnohem víc. Je to důsledek i toho, že jsme součástí Schengenu. Po Německu se pohybuje tři sta tisíc lidí a nikdo neví, kde kdo je. Do toho je u nás třicet tisíc muslimů. To jsou ti, kteří tu legálně žijí dlouhodobě. Je třeba také přiznat, že ti jsou umírnění a žijí zpravidla ve svých komunitách.
V posledních dnech se hodně mluví o zahraničních misích a možném navýšení českých vojáků na nich z osmi set na dvanáct set. Jaký je váš postoj k tomu?
Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová předložila do výboru pro obranu návrh působení sil a prostředků v zahraničních operacích na léta 2018 až 2021. V rámci tohoto návrhu jde celkově o navýšení z 806 na 1 191 vojáků. Jde o komplexní materiál, v němž dochází k navýšení o téměř 400 vojáků. Jsou u toho samozřejmě i další náklady, které jsou dnes 1,4 miliardy korun a měly by stoupnout postupně až na 2,4 miliardy korun. Tento materiál byl projednáván ve výboru pro obranu, kde k němu nebylo přijato žádné usnesení. Což svědčí o tom, že pohled na něj byl u jednotlivých politických stran spíše nesouhlasný.
Stanovisko SPD je v tomto bodu ale jednoznačné. Potřebujeme vojáky v první řadě doma, obrana našeho státu je priorita. Zahraniční operace nemohou být hlavním úkolem, prioritou armády na výcvikový rok. Když si vezmeme, že dnes je na nich 806 vojáků, tak ve skutečnosti jich je dvakrát 806, protože rotují po půlroce. Když se podíváme na počty armády, na její naplnění, na návrh programového prohlášení vlády, ve kterém se již nehovoří o tom, že by mělo být 1,4 % HDP vydáváno do roku 2020 na obranu a do roku 2024 dříve slibovaným 2 % HDP. Naopak je tam upřesněno, že vláda počítá s rozpočtem 1,4 % HDP do roku 2021 a o těch dvou procentech v roce 2024 už tam není ani zmínka.
Armáda tedy bude dostávat opět méně a později, než měla. Pokud se podíváme na současný stav armády, jeho naplnění, fungování, personální problémy, které v armádě jsou, nemůžeme souhlasit s navýšením celkového počtu vojáků pro zahraniční operace. Z našeho pohledu je potřeba tento návrh optimalizovat s cílem snížit počet účastí našich vojáků v jednotlivých zahraničních operacích. Armáda si musí udělat jasné priority a rozhodnout se, do které mise vojáky pošle, a to ještě za předpokladu, že budou tyto zahraniční operace v rámci platné rezoluce Rady bezpečnosti. Pokud není ctěné mezinárodní právo, poslanecký klub SPD tímto způsobem koncipovaný návrh nepodpoří.
Psali jsme:
Na kterých misích by se počty vojáků navýšily?
Dochází k navýšení počtu vojáků v Afghánistánu, Iráku. A také k vyslání předsunutých sil do pobaltských států, což je podle našeho názoru vůbec asi nejproblematičtější věc. Argumenty, že všechny ostatní členské státy NATO tam již působí a my ještě ne, se nám zdají nepřiměřené. Myslíme si, že v první řadě bychom naše vojáky měli mít doma. Neznamená to, že SPD je a priori proti zahraničním operacím. Nesouhlasíme ale s tím, aby se počty našich vojáků v současné době na zahraničních operacích navýšily. Byli bychom rádi, pokud by stejná úroveň zabezpečení jak výzbrojí, technikou a materiálem u našich vojáků na zahraničních operacích byla i u útvarů a zařízení v rámci Armády České republiky doma.
Jak jako místopředseda výboru pro obranu hodnotíte působení ministryně obrany Karly Šlechtové?
Zdědila resort ve velmi špatném stavu. Za poslední roky je jenom v oblasti akvizic zmrzlých nebo neprovedených akvizic minimálně za sto miliard korun. Je to zejména díky předchozím vládám a také ministru obrany Stropnickému. Jen za poslední rok nebyly provedeny akvizice ve výši 25 miliard. Na druhou stranu stále rostou požadavky na rozpočet armády. Jenom v loňském roce bylo přidáno do rozpočtu armády deset procent, na druhou stranu nebylo vyčerpáno 4,4 miliardy. To se míjí účinkem. Ten resort je velice komplikovaný. Zastávám názor, že takto komplikovaný resort by měl vést odborník. Což z mého pohledu současná ministryně obrany Karla Šlechtová není.
O kauze novičok jste se v médiích včetně ParlamentníchListů.cz už několikrát vyjadřoval. Teď je nová zpráva, že Sergeje Skripala propustili z nemocnice, což je samozřejmě dobře. Ale jak upozorňuje například generál Andor Šándor – pokud by byli otráveni novičokem, o kterém se mluví –, byli by i s jeho dcerou oba mrtví. Co si myslíte vy?
Už jsem o tom několik článků napsal, mimo jiné i na ParlamentníchListech.cz. K otázce novičoku jsem se vyjadřoval i v televizi s panem senátorem Bublanem. Z mého pohledu to potvrzuje mé domněnky, které uváděl a dále rozváděl generál Šándor. Je tu pro mě stále příliš mnoho otazníků. V Rusku byl v devadesátých letech program Foliant, kterého se zúčastnilo spousta států. V rámci něho byly vyvíjeny látky tohoto typu. To znamená látky A230, A234, A242 a tak dále.
Chtěl bych jen říci, že žádná odborná literatura název novičok nezná. A nezná ho ani Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich ničení. Z mého pohledu není tedy látkou zakázanou. Jestliže látka, o které se bavíme, je nadstavbou látky VX a je pětkrát až osmkrát účinnější než VX, tak agent Skripal i jeho dcera by byli už dávno po smrti. Do toho je tu ještě policista, který je našel ležet oba v parku na lavičce. Šel do jejich domu, tam se mu udělalo špatně. Odvezli ho do nemocnice, ze které ho po několika dnech propustili. O něm se již dnes nemluví vůbec. Je tedy evidentní, že zmiňovanou látkou nemohli být tito lidé zasaženi.
Navíc podle mých znalostí a zkušeností, pokud by někdo aplikoval tuto látku na kliku toho domu, musel by mít minimálně nasazenou ochrannou masku a rukavice, ale spíše prostředky protichemické ochrany jednotlivce. Celá věc je nejasná. Navíc britská premiérka Theresa Mayová velice rychle přispěchala s tím, že šlo o látku novičok. Chtěl bych se jí zeptat, jak k tomuto názoru přišla, když 4. března byl zasažen agent Skripal a teprve 26. března přišly orgány Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), které konstatovaly, že na analýzu tohoto vzorku potřebují čtrnáct dní. Domnívám se, že jde o provokaci, a nemyslím si, že vše probíhá tak, jak jsme informováni.
Byla tato látka vyráběna u nás?
Pokud se něco takového někde objevilo, tak podle mého soukromého názoru, když něco vyrábím v malém množství laboratorní syntézou, abych zjistil, co je to za látku, a pak ten prostředek zlikviduji, tak se jedná o mikrovýrobu v rámci vědy a výzkumu. Je to něco jiného, než vyvíjet, skladovat, rozmnožovat.
Co říkáte na humbuk kolem výroku prezidenta Zemana, že se u nás novičok vyráběl, byť v minimálním množství a pak byl zničen?
Pan prezident se takto rozhodl, je to jeho rozhodnutí. Rozhodl se tak na základě výroku dnes již bývalého ředitele VVÚ Bohuslava Šafáře. Pokud ale někdo chce prezidenta republiky žalovat za velezradu, je potřeba se v první řadě podívat, jakými pravomocemi prezident disponuje. Prokázat prezidentovi velezradu za tento výrok je z mého pohledu více než úsměvné. Je to snaha o dehonestaci jeho osoby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
