Ekonomika už několik let v řadě roste, kromě rychlého nárůstu mezd pozorujeme i rychlý nárůst cen. Týká se to prakticky všech finančních aktiv, ale i reálných aktiv, například v rámci trhu s nemovitostmi. Cena bydlení v Praze a v dalších městech vyletěla vzhůru natolik, že mladí lidé začínají přemýšlet, zda se jim vůbec vyplatí si vzít hypotéku. V jaké kondici je realitní trh?
Realitní trh se odtrhl od mzdových možností lidí s průměrnými příjmy. Není dlouhodobě udržitelné, aby lidé v Praze platili za jeden metr čtvereční třemi výplatami. Prodejní ceny bytů jsou v násobcích skutečných výrobních nákladů. Je proto zarážející, že na realitním trhu nevzniká velké množství nových stavebních projektů. Vypadá to, jako by výstavbě někdo uměle bránil.
Abychom byli konkrétní, důstojný byt pro rodinu s dvěma dětmi v Praze vyjde na 5 či více milionů korun. Bytů je málo a mnohdy je skupují spekulanti. Aby mladí rodiče vůbec dosáhli na hypotéku, musí mít nadprůměrný příjem a minimálně milion korun v úsporách. Je pravda, že se na realitním trhu nafukuje bublina?
Ceny bytů v Praze jsou skutečně nadhodnocené, což je důsledek levných hypoték a dlouhodobé zkušenosti lidí, že cena realit v České republice prakticky pořád jen roste. Na rozdíl od Spojených států či západní Evropy jsme si neprožili situace, kdy cena nemovitostí spadla o více než třetinu. Lidé proto při nákupu nemovitostí dostatečně neuvažují nad všemi riziky. U jaké jiné investice by lidé byli ochotni fixovat historicky nejvyšší cenu a zadlužit se přitom na 30 let?
V jakém časovém horizontu může na trhu dojít k zásadnímu vývoji, tedy například k propadu cen?
Z minulosti víme, že developeři v krizi k nákupu bytu raději přidají garáž a auto, jen aby nemuseli snižovat ceny. Ke snížení cen na realitním trhu tak fakticky může dojít s ročním zpožděním po propuknutí krize v ekonomice.
Poučili se již ekonomové z poslední světové ekonomické krize, proběhnuvší v letech 2008–2009? Vědí, co se stalo a proč k tomu došlo?
Jak říká klasik – historie se neopakuje, ale rýmuje. Odhaduje se, že zhruba 80 procent lidí, kteří pracují na americké burze, minulou krizi aktivně neprožili. Zkušenosti s krizí se tak postupně vytrácejí. V lidech po minulé krizi zůstal pocit, že je vše nutné regulovat. To však vede ke stádovitému chování, kdy se všechny subjekty na trhu musejí chovat podobně. V tom spatřuji významná rizika.
Souhlasíte s tím, že v Česku hrozí příchod další finanční krize? A pokud ano, může být horší než ta před deseti lety?
Česká republika je malá a otevřená ekonomika, která se bude vyvíjet podle situace v Evropské unii. To, že máme své finance relativně zdravé, nám nepomůže ve chvíli, kdy kvůli krizi v Evropské unii přijdeme o export. Z těchto důvodů nám krize hrozí, protože hrozí celé Evropské unii. Předlužené jižní křídlo eurozóny je finančně nestabilní a v případě, že porostou úrokové sazby, tak můžeme prožít dluhovou krizi. Situace se zdá bezvýchodná, protože když eurozóna úrokové sazby nezvýší, tak investoři budou přesouvat kapitál do Spojených států, což též může vyvolat krizi.
Americký investor Ken Griffin varuje, že Spojené státy americké jsou zhruba 18–24 měsíců od příchodu další krize. Podle něj prozatím fungují Trumpova opatření, například snížení daní, jako stimulant tamní ekonomiky, ale zároveň příspívají k dalšímu pokračování tzv. býčího trhu, tedy trhu s neustále rostoucí cenou komodit. Podle Griffina již trhy rostou příliš dlouho a brzy přijde korekce. Spustil by pád americké ekonomiky další světovou krizi?
Trhy do značné míry rostou, protože centrální banky pumpují do ekonomiky nové peníze. Potom, co Americká centrální banka přestala, někteří investoři se divili, že trhy dál rostly. Nevzali však v úvahu, že centrální banky v Evropě a Japonsku pumpují peníze do ekonomiky dál. To do značné míry zkresluje skutečný stav na trzích. Je však pravda, že trhy rostou příliš dlouho a k určité korekci tak pravděpodobně dojde. Osobně bych však spíše čekal, že příští krize začne v Evropské unii, a nikoliv v USA.
V jaké části ekonomického cyklu se momentálně nachází česká ekonomika?
Kdybych to měl přirovnat k ročnímu období, tak jsme v podzimu. Do zimy ještě nějaký čas zbývá, ale už bychom se na ni měli začít připravovat.
Je náš osud skutečně tak pevně spjat s ekonomickou kondicí Německa?
Ano, po ekonomické stránce můžeme o České republice hovořit jako o 17. spolkové zemi Německa. Naše hospodářství je ve značné míře založeno na vývozech do Německa, když se Německu nebude dařit a nebude od nás odebírat naše produkty, tak se okamžitě zhorší ekonomická situace v České republice a vzroste nezaměstnanost.
autor: Marek Korejs