„To je čistě naše záležitost, jak se k tomu postavíme,“ upozornil někdejší viceguvernér České národní banky, který v současnosti působí jako hlavní ekonom společnosti Deloitte. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětlil důvody, které ho dovedly od bankovnictví a ekonomického poradenství až k politice.
Proč jste se rozhodl po letech v bankovnictví a ekonomickém poradenství vstoupit do politiky, a to rovnou do evropské?
Celou dobu, co jsem byl pryč z banky a částečně už v bance, jsem se v některých věcech dost angažoval, hodně jsem psal, v poslední době jsem se angažoval i v neziskové společnosti ve věcech týkajících se odpovědnosti firem, takže to nebyl nějaký dramatický krok. Spíš šlo o to překonat určitou nechuť do politiky vstoupit, i když to evropské hřiště vnímám výrazně odlišně než to naše české, národní. Určitou roli v tom asi sehrálo to, že mi připadalo nefér se hodně angažovat, komentovat, ale přitom odmítat nabídky, abych se sám zapojil a pokusil se aspoň některé věci zlepšit.
A Evropa je pro mne důležitá ze tří věcí: Jednak odborně, protože myslím, že mám na to dobrou kvalifikaci, druhá pro mne podstatná věc je, že patřím k těm, kteří jsou hodně pozitivně naladěni k procesu evropské integrace. A mám pocit, že i když věřím, že se u nás to kyvadlo přesune od velmi značného skepticismu trochu více ke středu, zároveň v Evropském parlamentu nepochybně posílí ty síly, které nejsou evropskému projektu příliš nakloněny. A ta třetí věc je, že zatímco působení v domácí politice si teď opravdu nedovedu představit, v té evropské, pokud dostanu důvěru voličů, by to mohlo fungovat.
Fotogalerie: - KSČM uctívá vrahy
Proč jste se rozhodl vést kandidátku právě TOP 09? Ztotožňujete se svým přístupem k Evropě právě s touto stranou?
Já jsem dostal nabídky před minulými volbami a nyní také. Řekl bych, že tam sehrálo velmi podstatnou roli, že pozice TOPky jsou mi poměrně silně blízké, to znamená, že jde o průnik v pilíři názorů, ať už v ekonomické rovině, v pohledu na Evropu a pak také náhledy na udržitelnost vývoje naší civilizace. Druhá otázka, kterou jsem si musel položit, jestli dává smysl akceptovat nabídku nějaké etablované strany i za cenu, že ten průnik nebude tak úplně dokonalý, nebo se podílet na vzniku nějaké nové entity.
Mám za to, že potřebujeme nejen českou, ale i evropskou politiku stavět spíš na něčem, co má už nějakou známku a má už určitou předvídatelnost chování. A v tomto ohledu už považuji TOPku za stranu, která je celkem dobře ukotvena. Myslím si, a to pro mne bylo také podstatné, protože v poslední době pozoruji určité posílení příklonu ODS směrem k evropské skepsi, že to zřejmě povede k tomu, že TOP 09 se bude víc vyhraňovat pozitivně z hlediska Evropské unie, a to velice vítám. Samozřejmě v neposlední řadě je pro mne podstatná osoba Karla Schwarzenberga, vážím si ho za jeho lidské postoje a za všechno, co pro tuto zemi udělal.
Psali jsme:
ODS jde do kampaně před evropskými volbami s jasným ne euru. Jak vy se jako ekonom a budoucí politik, který je vstřícný k evropskému projektu, díváte na náš vstup do eurozóny?
Tady je možná užitečné říci, že určitě Evropský parlament nebude řešit otázku vstupu České republiky do eurozóny. To je čistě naše záležitost, jak se k tomu postavíme, zda se pokusíme splnit kritéria, která jsou dlouhodobě transparentně nastavena, požádáme o vstup do eurozóny a vstoupíme do ní, nebo zda budeme pokračovat v politice odkládání rozhodnutí nebo, jak by si někteří přáli, dokonce zakotvení toho, že tento závazek pro nás neplatí. To není záležitost voleb do Evropského parlamentu, stejně jako celá řada dalších věcí, které si lidé o Evropském parlamentu myslí. Takže z hlediska evropských voleb to považuji za téma, které s tím není úplně spojené.
Já zastávám dlouhodobě názor, že pro Českou republiku by bylo přínosné přijmout euro, ale není to tak, a je to uvedeno i v programu TOPky, že na jedné straně by existoval milion pozitivních důvodů a na druhé straně žádný negativní důvod. Já považuji dlouhodobě ty pozitivní důvody za jasně převažující nad těmi negativními. Na kritiku, která je oprávněná, že eurozóna se mění, tudíž to teď není ta samá eurozóna jako v roce 2005, a také se může stát, že v okamžiku, kdy bychom do ní chtěli vstoupit, bude jiná než ta, jaká byla v době, kdy jsme se rozhodli s přípravami začít, odpovídám, že pokud začneme, ten proces trvá nejméně tři roky, tak za nějakého dva a půl roku se můžeme rozhodnout, jestli vstoupíme nebo ne.
A kdyby se za těch dva a půl roku ukázalo, že eurozóna bude pro nás vypadat velmi neatraktivně, tak bez ohledu na to, že uděláme přípravné kroky, nemusíme prostě přihlášku podávat. Ovšem když ten začátek neodstartujeme a neučiníme nutné kroky, budeme stále stát nejméně tři roky od přijetí eura. Což považuji z hlediska potřeb české ekonomiky za nevhodné.
I když o přijetí eura nerozhoduje Evropský parlament, bude toto téma zřejmě součástí kampaně, jak už předvedla ODS. Lidé tedy budou chtít znát argumenty pro jeho přijetí. V čem je tedy podle vás přijetí eura pro Česko výhodné?
Je to záležitost postoje každé politické strany. A to je i jeden z důvodů, proč jsem se k TOPce přiklonil, protože TOPka jako jediná strana řekla, že bychom s tím měli začít a dokonce řekla indikativní termín, kdy si myslí, že bychom euro mohli přijmout. Proč je to pro nás výhodné? Mám pocit, že naši kritici eura žijí v takovém trochu vzduchoprázdnu, když říkají: Podívejte se, Anglie euro nechce přijmout a je to pro ni výhodné, takže buďme jako oni. Jenže naše struktura ekonomiky je výrazně odlišná od ekonomik, které celkem seriózně a kompetentně otázku eura zvažují a nepřiklánějí se k němu, což je Británie a svým způsobem Švédsko. My jsme malá, velmi silně otevřená ekonomika, která je výrazně provázaná na obchod se zeměmi eurozóny.
Eurozóna je samozřejmě náš naprosto dominantní partner. A potom pro fungování ekonomiky je riziko kurzových výkyvů něco, co výrazným způsobem zhoršuje fungování podniků. Ono to pomáhá obecně finančníkům, protože finančníci mají v zásadě rádi výkyvy a nejistotu, protože jednak na ní vydělávají, jednak vydělávají na klientech, kteří se proti ní chtějí zajistit, ale je to čisté negativum pro podniky. Znám celou řadu podnikatelů a vím, jak s tím kursem bojují, to jsou lidi, kteří chtějí vyrábět zboží, zdokonalovat ho a snižovat náklady, ale je pro ně velmi obtížné se vyrovnat s velmi výraznými kursovými výkyvy. Myslím si, že z hlediska fungování České republiky by to byl přínos, i když jsem dalek od iluze myslet si, že kursová politika je to, co zachrání nějakou ekonomiku, protože to není pravda.
Psali jsme:
Dvojka na kandidátce TOP 09 Jiří Pospíšil řekl, že – pokud bude zvolen - jeho prioritou v Evropském parlamentu bude právo a legislativa. Máte také nějakou konkrétní prioritu, na co byste se chtěl v evropské politice zaměřit?
Je dobré si uvědomit, že Evropský parlament je něco více než sedm set padesát poslanců a funguje po frakcích, takže je důležité, součástí jaké frakce poslanec je. A Evropský parlament dokonce nemá přímou zákonodárnou iniciativu, tu má Evropská komise. Proto formulace „zaměřit se“, jak říkáte, je správná.
Chci se tedy podívat, jakým směrem regulace jdou, jak je možné je ovlivňovat. A v ekonomické oblasti vidím dvě základní podoblasti: Jedna, kterou TOPka hodně akcentuje, je regulace finančních trhů, kde se toho už hodně odehrálo zejména ve vzniku nové regulace pojišťovnictví, ale stále tam ještě bude velké množství nových aktivit spojených s regulací institucí, které nejsou bankami, ale poskytují finanční služby, velkou otázkou bude doladění regulace pojištění. Myslím si, že to bude celý konglomerát věcí, které se budou řešit.
Podle mne je podstatné, aby ty regulace spíš prohlubovaly evropskost finančního trhu, a ne aby vedly k rozpadu do národních, což se v poslední době děje. A druhá noha ekonomické oblasti jsou otázky spojené s nastavením ekonomických mechanismů, fungování unie, to jsou ty důsledky fiskální krize, kdy došlo opravdu k velmi dramatickým změnám předpisů, které určují, jak se země mají v oblasti makroekonomie chovat. Ty věci už jsou na papíře, jsou podle mého názoru promyšlené, ale teď přijde moment implementace, a jak my v Česku dobře víme, i ten sebelepší zákon nebo procedura, pokud nejsou dobře uvedeny v život, tak nejsou funkční. Ta třetí noha programu TOPky je udržitelnost, a jak víte, jsem jeden z ekonomů, který se zajímá o oblast udržitelnosti vývoje životního prostředí, takže to bude něco, co budu také sledovat.
Na začátku rozhovoru jste říkal, že si nedovedete představit, že byste působil v domácí politice. Proč?
Mně se ta česká politika zdá hodně divoká, mám pocit, že jsme teď v nějakém procesu, doufám, že celá řada věcí ve fungování státu se mění k lepšímu, ale stále mám určité obavy a nejsem si jistý, že bych v tomto prostředí dokázal dobře fungovat. Samozřejmě to, do čeho kandiduji, jakkoli to vnímám jako logické pokračování svého společenského nebo veřejného angažmá, je nepochybně určitá forma vstupu do politiky a asi si budu v budoucnosti klást otázky, co dál, ale teď je to pro mne vyřešené. Já kandiduji jako nestraník, nestraníkem nepochybně ještě následující roky budu a budu potom zvažovat, co dál. V případě, že se do Evropského parlamentu dostanu, budu zvažovat, co dál, ještě dříve.
Takže v nejbližší době neuvažujete o vstupu do TOP 09?
Já jsem už říkal, že to rozhodnutí mne samo o sobě vyčerpalo, vydal jsem velký díl odvahy na to něco takového udělat, teď se chci soustředit na volby, pokusit se část občanů ne přesvědčit o tom, aby mne volila, ale přimět je pohlížet jinak na Evropu. Pokud bych uspěl, samozřejmě práce v Evropském parlamentu je úplně něco jiného, hodně jsem si k tomu nastudoval, vypadá to poměrně náročně, ale nepochybně nějaký rok, dva budu trávit tím, abych tam začal odvádět opravdu kvalitní práci. A potom zřejmě někdy v budoucnu si začnu klást otázky, co bude dál, a to může zahrnovat cokoli. Předpokládám, že kromě toho, že bych rád dobře pracoval v Evropském parlamentu, nechci v žádném případě rezignovat na svoji snahu nějakým způsobem kultivovat českou diskusi ve vztahu k Evropské unii. Uvidíme, jestli v tom uspěju.
Jak se na vaše rozhodnutí vstoupit do politiky dívali vaši kolegové, bankéři a ekonomové?
Někteří mi blahopřáli, další mi řekli, že mi drží palce, jiní předpovídali, že to bude těžké. Ale ti, co mne znají, věděli, že má angažovanost ve veřejném životě nekončí a svým způsobem se prohlubuje, takže to považují za logické. Mne samotného překvapilo, že jsem se nakonec k tomu přiklonil, ale určitě to nebylo náhodné rozhodnutí, strávil jsem mnoho týdnů diskusí s rodinou, přáteli. Ale kdybych si položil tu otázku před půl rokem, tak bych o tom takhle neuvažoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
