Ekonom Ševčík se dívá na vyprazdňující se státní pokladnu: Babiš příliš ustupuje „Venezuele“ Maláčové

Premiér Andrej Babiš odmítl sektorovou bankovní daň, jejíž zavedení požaduje sociální demokracie, ale chce, aby bankéři dali českému státu deset až dvacet procent zisku z dividend, který jinak odchází do zahraničí. Tyto peníze chce Babiš použít na financování svého Národního investičního fondu. Co tomuto nápadu jako ekonom říkáte?

Chtěl bych vidět, jak Andrej Babiš bude bankéře přemlouvat. Měl by se zamyslet nad tím, jak by bylo jemu, kdyby ho někdo přesvědčoval, aby jeho firma vyplatila část dividend státu. Jsem zvědav, jak se mu to bude dařit.

Anketa

,,Stalin neosvobozoval, Stalin dobýval a dobývaná území držel. Na svobodu jsme čekali dalších 44 let," uvedl Mirek Topolánek. Souhlasíte?

Souhlasím

16%

Nesouhlasím

84%

hlasovalo: 11151 lidí

Takže vám nepřipadá moc nadějné, že by Andrej Babiš získal peníze tímto způsobem?

Vůbec ne.

Vy asi jako pravicový ekonom nejste příznivcem sektorových daní…

V žádném případě jejich příznivcem nejsem, ale pokud vím, tak s tím přišla sociální demokracie.

Odboráři a socialisti vykřikují, že zahraniční firmy, například banky, své zisky od nás převádějí formou dividend, jde údajně až o 300 miliard korun ročně, do svých mateřských firem. Pro Českou republiku to není výhodné, určitě by bylo lepší, kdyby svůj zisk investovaly znovu u nás. Ale je to nepřípustné? Evropská legislativa to přece dovoluje.

Špatné je to, že mnohým z těchto firem se poskytovaly investiční pobídky, a navíc naše banky byly prodány tzv. za hubičku s očištěnou bilancí. Do budoucna by to mělo znamenat, že zahraničním subjektům nebudou poskytovány, žádné investiční pobídky, neboť tato praxe pokřivuje trh, ničí konkurenci a pomáhá k odlivu zisků z ČR. Část těchto zisků by měla být reinvestována v České republice. Zlom v odlivu zisků nastal po finanční krizi v roce 2008. U bankovního sektoru je to způsobeno tím, že zahraniční banky, které vlastní ty naše, zatím naštěstí zdravé banky, jsou většinou ze zemí, kde mají velké problémy v oblasti bankovnictví. Třeba Société Générale má problémy ve Francii. Nedá se očekávat, že banky, které jsou dceřinými společnostmi zahraničních bank, budou ochotny odvádět deset nebo dvacet procent ze svého zisku do našeho „národního investičního fondu“.

Není to tedy zase jeden z nějakých Babišových snů a slibů, které se jako řada předchozích nikdy neuskuteční?

Nevím, v jaké souvislosti, a v jaké formě o tom mluvil, jestli to říkal jako úvahu, nebo jestli tvrdil, že to tak určitě dopadne, neslyšel jsem to přímo od něho. Nepovažuji to ani za slib, ale beru to jako úvahu, jako teoretickou možnost. Téměř vylučuji, že by se mu podařilo, aby vzal bankám část zisku, které vyplácejí v podobě dividend.

S jednou sektorovou daní ale vláda počítá. A to v případě asi sedmiprocentní digitální daně za reklamu na Facebooku nebo Googlu. Zavedení této daně není tak úplně ojedinělé, protože některé evropské země ji také v nějaké podobě zavádějí. Myslíte, že povede k nějakému narovnání trhu, nebo jde jen o to získat další peníze do státního rozpočtu, když se ekonomika začíná trochu propadat?

Anketa

Pocítili jste při nákupech v posledních měsících zdražení zemědělských a potravinářských produktů?

Ano

98%

hlasovalo: 11414 lidí

Nejsem přesvědčen, že se naše ekonomika nějak výrazně v květnu 2019 propadá. Jen zpomalila ekonomický růst. Máme spíše problém s nedostatkem pracovní síly. Jsem překvapen, že všichni mluví pomalu o recesi, někteří již déle než rok, ale ta zatím není. Předpokládám, že když bude tak vysoká zaměstnanost, že budeme mít přes tři sta třicet tisíc volných pracovních míst a jen asi necelých dvě stě třicet tisíc nezaměstnaných, z nichž mnozí stejně nikdy pracovat nebudou, tak situace nebude zas tak katastrofální, jak někteří analytikové předpokládají. Ale já jsem obecně proti sektorovým daním, protože se příště zase může znelíbit nějaká jiná činnost a bude zdaněna nebo se bude někomu jinému v něčem dařit a dodatečně se to zdaní. Muselo se počítat s tím, že když Facebook a Google působí nadnárodně, tak tady neodvádí nic.

Ekonomika se nepropadá, ale zdá se, že se propadají státní finance. Za pár měsíců od začátku roku už státní pokladna zaznamenala asi třicetimiliardový deficit, přitom celkový schodek státního rozpočtu má být v letošním roce podle zákona čtyřicet miliard korun. Příjmy asi o tolik neklesly, nebude tedy problém spíš na straně výdajů?

Samozřejmě, když se souhlasí téměř se vším, co navrhne ministryně (říká se jí Venezuela) Maláčová, nelze se ničemu divit, protože její opatření samozřejmě stojí dodatečné prostředky ze státního rozpočtu. Jsou to sice jednotlivé miliardy nebo jednotlivá desítka miliard korun, ale určitě se to projeví. A je to hlavně závazek i do budoucna. Vytvářejí se umělá očekávání v tom, že se bude ještě více prohlubovat už tak silný sociální stát blahobytu. A to je chyba, protože v období ekonomického růstu by mělo docházet ke splácení dluhu, nikoliv k jeho prohlubování. Samozřejmě jsou rezervy v provozních nákladech u jednotlivých kapitol rozpočtu, to znamená u jednotlivých ministerstev a u jednotlivých činností státních úřadů. Tam by se mělo začít šetřit.

Premiér Andrej Babiš sváděl deficit rozpočtu na to, že musíme kofinancovat projekty, na které dostáváme peníze z Evropské unie. Je to podle vás příčina současného třicetimiliardového schodku?

Částečně je to pravda. To ukazuje na nesmyslnost politiky Evropské unie: dotacemi křiví trh, protože ne každý na ně dosáhne. Když některý subjekt nedosáhne na dotace a jiný ve stejném odvětví ano, dojde k likvidaci těch, kteří na dotace nedosáhnou. A přitom mohou být šikovnější a efektivnější. A to pomíjím, že je nám často z EU téměř diktováno, kam mají dotace směřovat. Třeba na golfová hřiště, penzióny, hotely, lyžařské vleky a další „pro život nezbytné záležitosti“.

Když mluvíme o evropských dotacích, co říkáte tomu, že předseda ODS Petr Fiala poukázal na to, že Evropská unie odmítá kvůli střetu zájmu premiéra Andreje Babiše proplácet dotace Agrofertu, ale české úřady je vyplácejí dál z českého státního rozpočtu. Je v pořádku, když český občan místo EU dotuje premiérovu firmu?

Nemám informace, že by český státní rozpočet suploval dotace z EU. Proto se k tomu nemohu vyjadřovat. Podle mého názoru není možné, aby to, co má být financováno z rozpočtu EU, bylo místo toho financováno z národního rozpočtu. Podle mne žádná pravidla neupravují, že by to tak mohlo být.

V televizní debatě České televize předseda ODS Petr Fiala kritizoval vládu Andreje Babiše za to, že dává málo peněz na investice, dokonce méně, než dávala pravicová vláda v době hospodářské krize. Premiér Babiš se hájil tím, že dává na investice dost, protože přidal důchodcům i učitelům. Co říkáte jako ekonom těmto argumentům?

To nejsou investice, to je zvyšování důchodů a zvyšování platů. A je to jeden z důvodů, proč dochází k navyšování deficitů. Premiér by musel říci, že v případě zvyšování platů učitelům je to investice do lidského kapitálu. Pak by tento termín mohl použít.

Ale je smutné, když předseda strany, která o sobě tvrdí, že je pravicová (Fiala), volá po větší míře investic ze strany státu. To se chová jako pravý socialista. Měl by se spíše zasadit o vytvoření lepších podmínek pro realizaci soukromých investic.

Za necelý měsíc bude vláda Andreje Babiše ve funkci jeden rok. Jak byste zhodnotil její práci jako ekonom?

Zvyšuje se byrokratizace a vláda přispívá k prohlubování deficitu. Babiš příliš ustupuje Venezuele Maláčové. To je riziko, vláda tím podvazuje budoucí vývoj ekonomiky. Vláda má co zlepšovat.