„Energetická bezpečnost něco stojí,“ podotkl lidovec Pavel Bělobrádek. Měli bychom ve světle událostí z Vrbětic usilovat o menší energetickou závislost na Rusku tak, jak zaznívá z opozice?
Snahy o snížení energetické závislosti na dovozu, tím spíše na dominantním obchodním partnerovi, jsou v zásadě vždy prospěšné. Jen je třeba brát do úvahy i ekonomickou realitu.
Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?Anketa
Je reálné, aby se Česko energeticky oprostilo od Ruska? Šlo by sehnat plyn i odjinud? Co Norsko, nebo prospekty na těžbu břidlicového plynu v Evropě, jak hlásí zastánci?
Odříznout se zcela od obchodu s energiemi s Ruskem je sice teoreticky možné, nicméně to nepokládám za rozumné. Je ale rozhodně správné a užitečné, že jsme schopni diverzifikace. V případě potřeby dokážeme jak dodávky ruského plynu, tak i ropy a jaderného paliva aspoň částečně nahradit. ČR je velmi dobře propojeno s mezinárodní přepravní plynárenskou sítí, má v ní strategické postavení tranzitní země. Norský plyn jsme již v minulosti dováželi a kontrakt byl ukončen pouze z ekonomických důvodů. Naopak perspektivy vlastní těžby břidlicového plynu přímo v Evropě jsou velmi špatné, většina zemí to považuje za ekologické riziko.
Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře avizovaly Spojené státy, že by byly schopny kompenzovat dodávky plynu ze svých zdrojů, byť by to bylo dražší. Je taková věc reálná?
USA v poslední době úspěšně zvyšují svůj export zkapalněného plynu do Evropy, především v sezónních obdobích, kdy pro něj není dostatečný odbyt na asijském trhu. Obchodně lze tedy americký LNG nakoupit již dnes, tuzemští obchodníci ale preferují co nejlevnější nákup na komoditních burzách, kde je v současnosti dostatečná nabídka a příznivé ceny.
A co ruská ropa, jsme závislí na té? Byla by možná substituce?
Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
Česko druhý rok za sebou vrší obrovské rozpočtové schodky. Lze v této situaci očekávat, že vláda udrží tvrdý kurz proti Rusku delší dobu? Hrozila by odveta Ruska například zdražením plynu?
ČR není pro Rusko přímým kontraktačním partnerem pro dovoz plynu, odveta zdražováním plynu tedy nepřipadá v úvahu. Navíc Rusko si velmi hlídá svou pověst spolehlivého exportéra na lukrativní evropský trh. Jakkoliv se nám jeví současný česko-ruský konflikt dramatický, z globálního pohledu to má pro Rusko okrajový význam. A bohužel, jak časem sami poznáme, i pro většinu evropských zemí.
Z EU sice přišlo takřka jednohlasné vyjádření podpory, německá kancléřka Angela Merkelová ale v úterý na Radě Evropy hájila plynovod Nord Stream 2 a Německo prozatím k Vrběticím mlčí. Můžeme tedy v souvislosti s vývojem kolem Vrbětic vůbec předpokládat výraznější pomoc Němců?
Německo se velmi pravděpodobně omezí na diplomatickou podporu ČR. Dodávky ruského plynu jsou pro německou energetiku příliš vysokou prioritou a lze takřka s jistotou očekávat, že Německo si své ekonomické zájmy bude nadále hlídat.
Jakou roli v celé věci hraje přístup Číny, která je podle předchozích prohlášení připravena odebírat od Ruska veškerý plyn a ropu, kterou EU odmítne? Jaké jiné možnosti mají Rusové se svým plynem a ropou? Najdou dostatečně hladové a solventní odběratele i jinde?
Pro Rusko je v současnosti evropský trh z hlediska příjmů v podstatě nenahraditelný, přestože význam Číny pro obchod s Ruskem bude určitě růst. Vše si však vyžaduje čas a Čína je navíc tvrdým obchodním partnerem, který dokáže využít případné slabosti dodavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs