Epidemie blbosti. Nejen covid. Markéta Šichtařová o největší hrozbě dnešní doby

27. 9. 2020 15:51

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Ani klimatické změny, ani covid-19, ale nejvážnější hrozbou pro lidstvo je epidemie blbosti a mediální naivity, kterou lze pozorovat od doby, kdy se začalo strašit s globálním oteplováním. Markéta Šichtařová se proto domnívá, že největším nebezpečím je neinteligentní slaboch, který se vzdá svého rozumu a místo něho začne bezmyšlenkovitě a fanaticky přebírat, co mu je médii řečeno. Tak vznikají ony agresivní lidové milice dneška, tak se vytvářejí ony davové obsese, tu z klimatu, tu z viru. Přitom tyhle obsese napáchají vždy nesrovnatelně víc škody a újmy na životech než to, čeho se bojí.

Epidemie blbosti. Nejen covid. Markéta Šichtařová o největší hrozbě dnešní doby
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová
reklama

Evropská komise dá v budoucnu členským státům na vybranou – buď přijmou migranty, nebo se budou muset postarat o jejich návrat do země původu. Co byste považovala z ekonomického hlediska za výhodnější, přebírat migranty a pečovat tu o ně, když na každého přijatého dostaneme z Bruselu příspěvek 10 tisíc eur (270 tisíc korun), nebo na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl, jak v novém azylovém a migračním systému navrhuje Evropská komise? Jen připomenu, že podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové už „není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají“.

Paní Ursula von der Leyenová se mýlí. Není otázkou, jak se členské státy zapojí, nýbrž jest otázkou, zda členské státy budou mít dostatečně silné politiky, aby tito politici splnili vůli svých voličů a nedemokratickému diktátu EU se postavili.

Anketa

Vykonává prezident Zeman svůj úřad dobře, pokud jde o rok 2020?

82%
18%
hlasovalo: 11606 lidí

Česká republika nemá vnější propustné hranice. Nejsme tím hříšníkem, který nedokáže uhlídat hranice Schengenu a kvůli němuž jsou v Evropě nelegální přistěhovalci, kteří sem přišli zneužívat evropský sociální systém. A princip „plať za chyby jiných“ je nepřípustný. Někdo tomu říká solidarita, já tomu říkám kolektivistické zneužívání našich obyvatel.

Takže nepřípustné je byť jen uvažovat, jestli si nafasujeme ilegální imigranty, kteří sem nepřichází za prací, nýbrž za sociálními dávkami, anebo jestli zařídíme a zaplatíme jejich deportaci. Tohle je principiálně něco, s čím nemá Česká republika nic společného a vůbec by neměla připustit ani myšlenku na zatažení do takové diskuse.

Britský princ Charles vyzval v pondělí u příležitosti zahájení Klimatického týdne v New Yorku ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní důsledky pandemie covidu-19. Co ze zmíněných nebezpečí ohrožuje lidstvo víc? Nebo existují ještě vážnější hrozby?

Ano, jsou tu vážnější hrozby. Tou nejvážnější hrozbou je epidemie blbosti a mediální naivity, kterou pozoruji zhruba od doby, kdy se začalo strašit s globálním oteplováním. Jestli si někdo myslí, že drsný inteligentní člověk je nebezpečný, pak by se teprve měl třást před neinteligentním slabochem, který se vzdá svého rozumu a místo něho začne bezmyšlenkovitě a fanaticky přebírat, co je mu médii řečeno. Tak vznikají ony agresivní lidové milice dneška, tak se vytvářejí ony davové obsese tu z klimatu, tu z viru. A tyhle obsese napáchají vždy nesrovnatelně víc škody a újmy na životech než to, čeho se bojí.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka začne do týdne přibývat šest tisíc nově pozitivně testovaných nákaz koronavirem denně. Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula už také od čtvrtka omezení počtu lidí na venkovních i vnitřních akcích, restaurace musí nejpozději ve 22 hodin zavřít a kadeřnictví a holičství dostanou pokyny pro svůj provoz. I když jsou tyto kroky hojně diskutovány a kritizovány, nejsou z hlediska dopadů na českou ekonomiku významem okrajové?

Ne, dopad na ekonomiku okrajový není. Zdůrazňuji, že teď nikterak nekomentuji epidemiologickou stránku věci, čistě ekonomicky platí toto: Jakmile ve spotřebitelích vyvoláte pocit nepohody, ať už povinností rouškovat, nebo udržovat rozestupy, nebo používat dezinfekci, nebo čímkoliv jiným, lidé podvědomě automaticky začnou své chování měnit. Víc budou nakupovat z domova přes internet, méně budou chodit za zábavou, méně budou nakupovat například formální oblečení, víc se budou zajímat o výrobky pro volný čas a tak dál. Statisticky to máme velmi dobře podloženo.

Lidé aktuálně mají pocit, že „se vlastně nic naděje“, když nezaměstnanost od jara roste jenom pomalu. To je způsobené tím, že nezaměstnanost je zamaskovaná záchrannými vládními programy. Ti lidé mnohdy sedí doma a jejich pracovní místa jsou vládou zachraňována. A veřejnost má sklon vnímat recesi teprve až tehdy, když je spojená s nezaměstnaností. Proto tu stávající recesi, která kosí mnohé provozy, ani nevnímají. To neznamená, že mnozí podnikatelé nemají zásadní problémy. Lidé nevnímají, že mnozí z nich jsou už fakticky nezaměstnaní, i když formálně ještě místo mají – ale do budoucna se s ním nepočítá. Je tu zkrátka ohromné zpoždění. Dnes na nás teprve začíná doléhat efekt jarních opatření. A efekt těch stávajících ucítíme až na jaře.

Jak byste okomentovala první návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který Ministerstvo financí plánuje jako schodkový ve výši 116 miliard korun?

Ministerstvo vychází z předpokladu, že příští rok česká ekonomika poroste. Jedna věc je, zda se mýlí, či o kolik. Druhá věc ale je, že pokud si to opravdu myslí, pak stěží může ospravedlnit tak vysoký schodek, zvláště po roce, kdy vysekne schodek 500 miliard. To je další mýtus, totiž že zadlužení nevadí a tak nějak se „vsákne“. Ano, politici takový pocit lidem implantovali. Řekové by ale mohli vyprávět.

Zaplatíme to všichni v různých – pro mnohé překvapivých – nákladech. Tak třeba málokdo si umí spojit, že velký veřejný dluh automaticky implikuje nízké úrokové sazby, a ty zase implikují drahé bydlení. No je snad většina lidí zvyklá spojovat si drahé bydlení se státním dluhem? Není. Ale je tomu tak. A podobných „nákladů“ státního zadlužení bychom mohli jmenovat mnohem víc.

Česká spořitelna zdražila od září předčasné splacení hypotéky, a tak tito klienti už zaplatí místo stovek tisíce korun. Výše těchto poplatků je přitom v rozporu s doporučením, které v březnu minulého roku vydala ČNB. Ta ve svém stanovisku uvedla, že do takzvaných účelně vynaložených nákladů, které bankám vzniknou v souvislosti s předčasným splacením hypoték, lze účtovat v podstatě jen administrativu – tedy obvykle několik stovek korun. Rozumíte tedy tomuto kroku největší banky v zemi podle počtu klientů?

Anketa

Věříte Romanu Prymulovi?

52%
48%
hlasovalo: 28872 lidí
Doporučení ČNB jsou doporučení, nikoliv zákon. To máte asi takhle: nový ministr Prymula doporučil tento týden školám, aby z prodlouženého víkendu udělaly ještě prodlouženější a aby v pátek vyhlásily ředitelské volno. A kolik procent škol ho poslechlo? Zatraceně málo. Tohle je stejné.

Extrémně nízké úrokové sazby snižují bankám marže, a tak se nikdo nemůže divit, že se snaží nahnat zisk jiným způsobem než na úrocích. Pokud tyto novinky jsou uplatňovány ex ante a nikoliv retroaktivně, pokud nemění podmínky starých smluv, pak nikdo nemůže říct ani popel, jakkoliv se mu to nemusí líbit. Banka na to má právo.

Znovu jsme u vedlejšího efektu enormně nízkých úrokových sazeb. A tyhle extrémně nízké úrokové sazby mají mnoho důsledků, třeba ten, že banky hledají výnosy jinde než v úrokové marži. A jeden z důvodů – byť ne jediný – nízkých úrokových sazeb je státní dluh… To se nám to pěkně spojuje, že?

V záplavě špatných zpráv jedna dobrá. ČEZ jako první energetika v Česku po několika letech sníží cenu elektřiny pro fixované i nefixované produkty. Výrazná sleva čeká na české domácnosti u ČEZ i v případě plynu. Ceníky na dobu neurčitou klesnou v průměru o 9 procent u elektřiny a o 11 procent u plynu. Za každou megawatthodinu spotřeby tak české domácnosti uspoří u elektřiny 230 korun a u plynu 120 korun. Co ten pohyb cen směrem dolů způsobilo?

Obecně ceny energií a energetických surovin v době hospodářské krize jsou níž. Platí to i pro ropu a její deriváty, plyn, nebo elektřinu. Klesá poptávka ze strany průmyslu, proto musí jít níž i cena. Je to zcela přirozený vývoj. To, co přirozené není, je příliš pomalý nárůst nezaměstnanosti zamaskovaný státní regulací – ale zrovna zlevnění energií je navýsost v takové situaci logické.


 

JAK NEPŘIJÍT O PENÍZE

aneb průvodce v dobách bouřlivých


„Kam nejlépe uložit peníze, aby byly v bezpečí?“

 

 

* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE



 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Trestat většinu, co dodržuje opatření? Generál Šándor ví, co musí nastat

13:31 Trestat většinu, co dodržuje opatření? Generál Šándor ví, co musí nastat

ROZHOVOR „Pokračování salámové metody, která podle mého soudu je špatná, prodlužuje stav nejistoty a…