Europoslanec Remek: Víte vůbec, co udělá agentura EU s Prahou...

07.03.2012 20:21

ROZHOVOR Před čtyřiatřiceti lety touto dobou se Vladimír Remek jako první občan jiného státu než Sovětského svazu či USA dostal do vesmíru. Nynější europoslanec v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, že se mu dráha od splněného klukovského romantického snu k dnešním aktivitám tak nějak v kruhu uzavírá a vrací v tématech k počátkům.

Europoslanec Remek: Víte vůbec, co udělá agentura EU s Prahou...
Foto: Pavel Ševela / wikimedia.org
Popisek: Europoslanec Vladimír Remek

Evropská kosmická agentura považuje za prvního Evropana ve vesmíru nynějšího českého europoslance Vladimíra Remka. Do vesmíru vzlétl na palubě kosmické lodi Sojuz 28 společně s Alexejem Gubarevem 2. března 1978 a přistál po 7 dnech, 22 hodinách a 17 minutách pobytu v kosmu dne 10. března.

V polovině února uvedl pro ParlamentníListy.cz, že byl sice osloven řadou lidí i nejrůznějších skupin, aby kandidoval na prezidenta republiky, ale i když si jejich podpory nesmírně váží, tak při současném stavu a úrovni domácí politiky o kandidatuře neuvažuje. Nyní se vyjádřil o své práci v Evropském parlamentu a ve výročních dnech zavzpomínal i na svůj pobyt ve vesmíru.

Co pro ČR znamená podpis hostitelské smlouvy, která umožní fungování centrály evropské agentury pro vesmírný systém Galileo, o což jste i vy dlouho usiloval?

Jedním slovem hodně. Myslím si ale, že ještě řada lidí u nás ani nedokáže ocenit a domýšlet celkový efekt toho, že v Praze bude sídlit jedna z unijních agentur. Mimochodem, že je to významná, prestižní záležitost, o tom svědčí i soupeření členských zemí unie o přidělení sídla některé z takových agentur. I když se to na první pohled nezdá, tak už jen to, že lidé, spojení s projektem Galileo, budou potřebovat navštívit sídlo agentury právě v Praze, bude znamenat, že se nejen bude o Praze víc vědět, ale pro naše specialisty to bude příležitost k návazným kontaktům a jednáním.

Jsem přesvědčen, že je vždy dobré být spojován s projektem, který je nositelem špičkových technologií, patří ve světě k ojedinělým a má i značný ekonomický potenciál. I proto jsem se po celou dobu působení v Evropském parlamentu po roce 2004 snažil v dobrém slova smyslu „lobovat“ nejen pro Galilea, ale i pro to, aby byla agentura. Takže mi připadá minimálně laciné nebo, řekněme nedomyšlené, význam agentury pro systém družicové navigace zlehčovat.

Nedávno jste v Evropském parlamentu kritizoval, že pod hesly o spolehlivějších a levnějších dodávkách energie jsou přijímána stále nová pravidla a ani globalizace či liberalizace trhu nezajistí levnější energii. Naopak hlavní náklady nesou občané-spotřebitelé, zatímco velcí hráči na trhu si na zisky rozhodně nemohou naříkat. Jste s tímto názorem osamocen, nebo je šance na to přístup k problematice energetiky změnit?

Problém je složitější, než lze vyjádřit v krátkém – přibližně minutovém – vystoupení na plénu Evropského parlamentu. Ani já vlastně nemám nic proti tzv. „velkým hráčům“, jejichž role je nezastupitelná například při investicích do klíčových energetických projektů. Názor, který jsem prezentoval v rozpravě, určitě není ojedinělý ani v Evropském parlamentu. Nicméně i jeho možnosti ovlivnit situaci jsou omezené.

Navíc také postoje poslanců jsou ovlivňovány nejrůznějšími argumenty z různých pozic, a tak jako je tu řada přívrženců Vámi zmíněné pozice, jsou tu také lidé, kteří se přiklánějí na stranu, která je, řekněme výhodnější pro velké hráče v energetice, a nebo jiní, prosazující kupříkladu tzv. „zelený“ přístup v energetice. A ani ten, jak se také už ukázalo, ke zlevnění energie pro spotřebitele nevede. Nicméně se nedomnívám, že by se v blízké budoucnosti mnoho změnilo. Systémy a podmínky jsou nastaveny tak, že běžní spotřebitelé se levnější energie nedočkají a na druhé straně, jak říkáte „velcí hráči“ mají lepší předpoklady si zisky „pohlídat“. Můžeme se jen pokoušet dopady této situace na občany zmírňovat.

Co pokládáte za svůj největší úspěch během svého působení v europarlamentu?

Těžko sám sebe hodnotit. Od toho jsou tu především voliči, kteří možná po skončení mého prvního mandátu v Evropském parlamentu v roce 2009 došli k závěru, že jsem přece jen nějaké výsledky měl a ostudu jsem republice neudělal, a tak mi dali důvěru i pro dalších pět let. Díky nim jsem se tak mohl podílet v Evropském parlamentu na řadě témat. Pomohl jsem například pozměňovacími návrhy ovlivnit tzv. „fond globalizace“, ze kterého unie pomáhá lidem, kteří přišli v důsledku přesunů výroby nebo krize o práci, tak, aby byl dostupnější i pro menší firmy v menších členských zemích.

Pokud jde o energetiku, snažím se společně s kolegy o to, aby v Evropa nadále využívala všechny zdroje energie, tedy aby v tzv. „mixu“ byla – vedle obnovitelných zdrojů – i bezuhlíková jaderná energie. To pro příklad. Ale přece jen asi za největší „úspěch“ považuji už zmíněnou skutečnost, že byla do Prahy přidělena agentura pro dohled nad systémem Galileo. I to, že tento ambiciózní a nesmírně perspektivní program pokračuje a systém se mění ve skutečnost. Jak pro budování evropského nezávislého projektu, tak poté pro agenturu v Praze jsem se angažoval od vstupu do parlamentu na různých „frontách“, od nejrůznějších jednání, organizaci odborných slyšení, až po podíl na řadě zpráv a dokumentů, kterými jsou parametry projektu i jeho financování upraveny.

Právě v těchto dnech je tomu 34 let, kdy jste se jako 87. pozemšťan a občan teprve třetího státu – po kosmonautech z tehdejšího Sovětského svazu a amerických astronautech – dostal do vesmíru. Je to pro vás už hodně vzdálená historie?

Podle toho z jakého pohledu. V lidském životě je 34 let doba dost dlouhá, v kosmonautice je to zlomek. A když si uvědomíme, jak pokročil například rozvoj vědy a techniky od našeho letu s Alexejem Gubarevem, je to také jiný rozměr. Třeba dnešní generace si asi umí jen těžko představit, že jsme na kosmické lodi tehdy nemohli využívat žádné digitální technologie, že v té době nebyl ani internet, lidé neznali mobilní telefony a tak dále.

Jinak pochopitelně na příležitost být jedním z obyvatel této planety, kteří měli možnost pracovat ve vesmíru, docela rád vzpomínám. Tím spíš, že náš let byl úspěšný a splnili jsme i všechny plánované úkoly a experimenty. Navíc mám to štěstí, že jsme se vlastně k tématice vesmíru i kosmonautiky zase vrátil. V Evropském parlamentu se mohu podílet na utváření evropské kosmické politiky, na vizích pro budoucnost, budování systémů satelitních navigací jako je Galileo nebo GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti), spolupracuji na řadě akcí Evropské kosmické agentury i v poslanecké meziskupině Sky & Space. Řekl bych, že se mi dráha od splněného klukovského romantického snu k dnešním aktivitám tak nějak v kruhu uzavírá a vrací v tématech k počátkům.

Vladimír Remek

  • KSČM
  • Od ledna 2014 vykonává funkci velvyslance ČR v Rusku

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Budil: Pavel Novotný, vrchol morálního rozkladu. Budoucí šéf ODS? Co ruští diváci viděli...

4:43 Profesor Budil: Pavel Novotný, vrchol morálního rozkladu. Budoucí šéf ODS? Co ruští diváci viděli...

ROZHOVOR Ruským občanům jsme nemohli přinést lepší důkaz dekadence a rozpadu naší společnosti, než j…