Na balkánské trase nyní evidují sice úbytek běženců, nicméně potom, co Rakušané začali v Brennerském průsmyku stavět hraniční plot a lépe střežit svoje hranice, migranti začínají daleko více překračovat slovenskou hranici, pokračují pak dále přes Česko, aby se dostali do Německa. Na přechodu u Velkého Mederu se v minulých dnech uprchlíci snažili ujet ve voze slovenským celníkům. Když ti zahájili palbu, zranili těžce jednu migrantku. Myslíte si, že něco podobného je možné očekávat i u nás, a jak bychom se na to měli připravit? Měli by posílit hraniční přechody se Slovenskem vojáci a policie?
Bohužel k podobným smutným událostem bude docházet, ale pokud to nenabere masový charakter, tak zvyšování hraničních dohledů je zbytečné. V této chvíli by situaci měla zvládat policie, armáda je určena na jinou činnost a použít ji jen pro to, aby ji bylo vidět a ministři ukazovali svou akčnost, je trochu drahá zábava.
Bude to rok od začátku uprchlické krize. Jaký je váš postoj?Anketa
I když dočasná dohoda s Tureckem omezila vlnu uprchlíků ze Středního a Blízkého východu, můžeme prý nyní očekávat velkou migraci z italské strany, kam budou proudit migranti především z Libye, kde se shromažďují z afrických zemí. Jak by měla postupovat EU a potažmo naše vláda? Co soudíte o snaze Evropské komise i přes tento fakt protlačit kvóty, ať se nám to líbí nebo ne?
Jak se bude vyvíjet situace s uprchlíky asi nikdo neví. Je nezbytné přísně trvat na platných pravidlech vstupu, žádosti o azyl, doložení osobních dokladů a azylovém řízení. Kdo nesplňuje pravidla, bude vrácen, ať to zní jakkoliv tvrdě. A snaze Evropské komise neustále vracet různou formou do hry kvóty vůbec nerozumím, a to včetně hry na staré a nové země, které mají poslouchat, co jim nařídí, když přece dostávají nějaké peníze…
Psali jsme:
_635977680431794616.jpg&id=112763)
Mediálním a politickým světem nedávno „zahýbaly“ výsledky prvního kola rakouských prezidentských voleb. Tamní tradiční strany zcela vypadly. Mluví se o překvapení, nástupu populistů a o přeorání rakouské politické mapy. Jak na tento vývoj pohlížet střízlivou optikou v rámci současné reality? Jaký vzkaz takovou volbou Rakušané vyslali? A nakolik může tyto volby brát jako varování Angela Merkelová?
Myslím, že je to velmi vážný signál, a tak je to vnímáno i v jiných zemích – nejsilněji samozřejmě v Německu. Zároveň to ale po skoro ročním nerozhodném přístupu EU k migrační krizi není až tak překvapivý výsledek. Rakousko, které je navíc od samotného počátku krize tranzitní zemí, jasně ukazuje, jak lidé očekávají jasné a rozhodné pozice politiky a jaké emoce tento problém vzbuzuje. Další události na rakouské scéně jen posilují vážnost dopadů na politickou reprezentaci. Pro německou kancléřku Angelu Merkelovou je to dramatické varování.
Už delší dobu se hovoří o tom, že kvůli napjaté situaci v Evropě (migrační krize, terorismus) může náš kontinent zahájit zcela „novou éru“, kdy budou v jednotlivých zemích vítězit netradiční strany, často velmi ostře zaměřené a profilované. Jak se nástupu radikálně vyhraněných stran a hnutí s jednoduchými recepty bránit? Nakolik mohou mainstreamové strany v tomto „boji“ uspět?
Jak ukazují děje v Rakousku, tak se dá očekávat skutečně velký dopad na politiku v mnoha zemích. Nástupu určitých extremistických hnutí se dá zabránit jen jasnou razantní politikou současných stran. Atmosféra strachu a obav o život nejbližších generuje snahu jednoduchých řešení a nových populistických vůdců.
Americký prezident Obama při nedávné návštěvě Velké Británie doporučil, aby země setrvala v EU. Okamžitě se ozvala kritika ve smyslu, že se šéf Bílého domu vměšuje do britských vnitřních záležitostí. Bývalý londýnský starosta a vlivný konzervativec Boris Johnson, který podporuje vystoupení z EU, obvinil Obamu z pokrytectví a označil to za bizarní. Tedy, lze to považovat za vměšování do vnitřní politiky? Patří taková vystoupení a doporučení do diplomatických vztahů mezi suverénními státy?
Domnívám se, že pan prezident Obama neodhadl situaci v Británii a citlivost Britů na „dobré rady“. Britští kolegové nás před podobnými akcemi velmi varovali.
Podiv nad tím, jak se Obama vměšuje do evropských záležitostí, byl širší, nejen v Británii. Kritické hlasy zmiňují, že EU v podstatě vytvořili Američané jako podmínku Marshallova plánu. Do jaké míry dělá v reálu EU samostatnou politiku, respektive, můžeme si dovolit odmítat věci, o které nás USA žádají?
Těmto konspiračním teoriím moc nevěřím. Je velkou otázkou, jak je vlastně tvořena politika EU. Vliv Ameriky na politiku EU se v čase určitě velmi mění a někdy jsou evropská politická rozhodnutí v rozporu s americkými pohledy, například některé postoje vůči Izraeli a mnohé další aktivity.
Spojené státy také stále lobbují za transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Mnozí kritici varují, že to pro nás bude nevýhodné, a že by šlo o „invazi“ geneticky modifikovaných potravin (GMO) do Evropy, které jsou dle některých nebezpečné a varují před nimi. Pokud jde o TTIP jako celek, jak ji vlastně hodnotíte?
Je velmi předčasné hodnotit TTIP. Pro mne je to veliká šance zvýšení obchodních aktivit mezi Evropou a Amerikou. Je to obchodní smlouva a obchodní jednání jsou vždy tvrdá a potom se jde na přátelské pivo. Mám v poslední době pocit, že negativní hysterie přibývá a čím dál více vykukují stará ideologická klišé, jaká slyšíme od našich komunistů pod růžovým nádechem ochrany občanů před snahou otrávit Evropany modifikovanými levnými potravinami. Ještě čekám, že se objeví američtí brouci. Nepamatuje si někdo něco podobného?
Psali jsme:
V oblastech Sýrie, kde vládne Bašár Asad, proběhly volby. Ve zbytku země se přetahují různé skupiny a ty, které nejsou považovány za teroristické organizace, se nyní zdráhají s Asadem jednat. Pro koho hraje v Sýrii čas? Není to tak, že spíš pro Rusy, jimiž podporovaný Asad se postupně stabilizuje? Lze čekat nějaké dramatické zásahy od Turecka nebo od USA, které by do toho mohly vojensky vstoupit?
Současná situace v Sýrii mi připadá jako úspěch dlouhodobé Putinovy taktiky, jak se nenápadně stát silným hráčem v této smutné tragické válce. Bohužel mám pocit, že tato ruská taktika slaví úspěch díky divné strategii Ameriky a západních zemí, kterou jsem nikdy nepochopil. Neočekával bych nějaké dramatické zásahy ze strany Turecka nebo USA.
Na Ukrajině vznikla nová vláda, nelze ovšem asi čekat nějaké zlepšení životní úrovně a stabilizace situace. Je možné souhlasit s tím, že Ukrajině přidělíme bezvízový styk? Je vůbec reálné, aby se uvažovalo o členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii?
O členství Ukrajiny v NATO bych v nějakém krátkém čase vůbec neuvažoval, myslím, že je to mnohem složitější, než jsou některé lehké účelové proklamace.
Na jaké trajektorii je podle vás vývoj v Rusku? Jak je na tom, co se týče geopolitického smyslu, kdy se mluví o tom, že se Putin vymanil z mezinárodní izolace a za druhé z hlediska vnitropolitického, kdy navíc zemi v září čekají parlamentní volby, za rok prezidentské a Putinova podpora je stále výrazná. Co vliv ekonomického hlediska, kdy ceny rostou a Rusové musí snášet snižování životní úrovně? Sice se říká, že Rus snese všechno, ale kde je podle vás ta hranice, kdy si řekne dost a postaví se proti vedení?
Myslím, že Rusko a Putin jako politický lídr překonalo určitý kritický bod zvratu a uvidíme, jakou strategii pro následný růst ekonomiky a vlivu nyní přijme.
Evropské orgány vypracovaly směrnici, která zásadně omezuje držení a prakticky i částečně výrobu samonabíjejících zbraní, tedy všech druhů moderních pistolí, revolverů i pušek. Pro ČR by to znamenalo značné omezení tradiční výroby ručních zbraní, v České zbrojovce i u mnoha jiných domácích firem, propuštění pár tisíc zaměstnanců, pokles zahraničního i domácího obchodu. A samozřejmě také téměř půl milionu držitelů těchto zbraní za desítky tisíc by přišlo o svůj majetek. Co k tomuto návrhu říci, jaký máte na něj názor?
Návrh komise tak, jak byl předložen do Parlamentu, je velmi špatný. Jednak má chyby v terminologii a zároveň některá ustanovení jsou velmi nepřesná a umožňují různou interpretaci. Celkově se jedná o mizerný materiál.
Proč s ním orgány EU přišly právě v době, kdy v Evropě sílí terorismus a také se zvýšila kriminalita v některých západních zemích kvůli velkému přílivu uprchlíků? Teroristé se přece ke zbraním vždy dostanou a obyčejní lidé budou mít naprosto znemožněnou cestu se alespoň nějakým způsobem bránit. Jakou to má vlastně logiku?
Podezírám Evropskou komisi, že po útocích v Paříži chtěla ukázat svou akčnost a rychle vystřelila nějaký návrh, aby nebyla nařčena, že nereaguje na tragické dění. Již to, že si zvolila regulaci legálně držených zbraní, je pochybné, protože problém leží v přísnějším vyhledávání nelegálně držených zbraní. Bohužel po konfliktech na Balkáně, Blízkém východě a naposledy na Ukrajině je v Evropě obrovské množství nelegálně držených zbraní. Dá se bohužel očekávat, že tento počet se bude po syrských událostech ještě zvyšovat. Jsem přesvědčen, že by se komise měla zaměřit spíše na systém přísného postihu nelegálních zbraní a pro ty legálně držené využít dobře fungujících zákonů v členských zemích, jako například v České republice.
Český parlament i vláda tuto směrnici razantně odmítly a premiér dostal za úkol toto stanovisko prezentovat i na půdě EU. Proč se Unie vůbec snaží postupovat tímto způsobem, když například v ČR už máme tak přísný zákon o držení zbraní, že zbrojní průkaz nemusí dostat ani člověk, který dostal jen pokutu za špatné parkování, tedy za přestupek. A v nedávných měsících ho ještě poslanci zpřísnili, policie nyní může u narušených osob vniknout do jejich obydlí a zbraň jim okamžitě zabavit. Myslíte si, že zmiňovaná směrnice na půdě EP projde, a když ano, jak by se měla dále zachovat česká vláda?
Myslím, že novela a zpřísnění zákona o držení zbraní u nás je také přehnaná, a to právě v oblasti, kdy může policie vniknout do obydlí majitelů na základě různých ne zrovna přesně definovaných podnětů. Tato možnost prolomení domovní svobody je silně za hranou a může být zneužita.
V médiích se dokonce objevily informace, že prý Holanďané navrhli, aby byly evidovány i neškodné repliky zbraní, včetně hraček. Někteří dotazování lidé tento krok už označili za přístup hraničící se stupiditou. Opravdu v Evropské komisi padají takto „fundované“ návrhy?
Na půdě institucí Evropské unie se objevují různě divoké nápady, ale s tímto podnětem jsem se nesetkal.
S migrační krizí se v české veřejnosti prohloubil velký euroskepticismus. Podobné směrnice ho pak jen posilují. Myslíte si, že členům zvláště z Evropské komise vůbec dochází, co činí, že pomalu rozdělují Evropu? A jak se proti tomu bránit?
Někdy mám skutečně pocit, že Evropská komise nevnímá realitu v členských zemích. Na druhé straně, když se osobně bavím s některými komisaři, tak jsou velmi realističtí a rozumní. Bohužel kolektivní výstup Komise s podobnými návrhy, jako o držení a výrobě ručních zbraní, silně odpuzuje mnohé lidi. Obrana je jediná, a to otevřená diskuse a silná reakce vrcholových představitelů vlád na taková prohlášení.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
