Při mapování největších rizik Broža vycházel z údajů posledního Světového ekonomického fóra v Davosu a jeho výroční zprávy. Současná globální rizika lze nahlížet z hlediska toho, jak velká je pravděpodobnost, že současný svět ovlivní. Výčet začíná aktuální hrozbou migrace, ale k hrozbám podle závěrů Světového ekonomického fóra patří také extrémní výkyvy počasí, změna klimatu, přírodní pohromy, nezaměstnanost, krize vody a nezákonný obchod. Tato rizika mohou mít významný vliv na život všech lidí. „Problémem je ale také míra schopnosti lidstva vyrovnat se s důsledky uvedených rizik. Tyto faktory lze rozdělit do pěti kategorií – ekonomické, environmentální, geopolitické, sociální a technologické,“ popsal Michal Broža.
Důležité je podle něj také to, která rizika vnímáme jako hrozbu v krátkodobém horizontu a která považujeme za důležitá s ohledem na delší časové úseky. V krátkodobém horizontu osmnácti měsíců se jeví jako hlavní faktor, který je třeba brát vážně, migrace. Vedle toho je to i hrozba rozsáhlého mezinárodního konfliktu, která v posledních dvaceti let prakticky mezi světovými hrozbami nebyla.
„V dlouhodobějším – desetiletém – výhledu se pohled na rizika proměnil. Mezi nejvážnějšími je nedostatek vody, změna klimatu a extrémní výkyvy počasí, potravinová krize a sociální nestabilita ve světě. Neměli bychom se tedy zabývat jen momentální situací, zaměřovat se i na to, kam svět bude směřovat v příštích letech a kde hledat řešení rizik. Žádné z rizik zřejmě současný svět nezahubí, lidstvo je schopné se vyrovnávat s různými krizemi a je nyní na nás, jak schopni jsme hledat řešení,“ řekl k dlouhodobějším prognózám Broža. V první dekádě 21. století ve vnímání globálních rizik byl přitom převažující pohled ekonomický, v současnosti jsou hrozby spatřovány spíše v environmentální oblasti.
Extrémní chudoba a hlad
Jako hlavní příznak změn, které se ve světě dějí, odborníci vidí nárůst populace, která by na konci tohoto století měla dosáhnou počtu více než jedenácti miliard obyvatel, nárůst je přitom exponenciální. „Růst počtu obyvatel je jeden z faktorů, které musíme brát v potaz při globálním uvažování o rizicích. Vedle toho je to i stárnutí populace, tedy prodlužování průměrného věku, dalším z faktorů, které ovlivňují současný svět, je obrovská nerovnost, kdy je část světa relativně velmi bohatá, malá část dokonce extrémně bohatá, ale pak je tady obrovská masa lidí, kteří žijí za nejnuznějších podmínek a přežívají s 1,25 dolaru na den,“ řekl v Brně Michal Broža.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel