Jaké je vaše hodnocení roku 2017, pokud jde o zahraniční politiku? Které věci byly podstatné? Které negativní a které pozitivní?

Donald Trump svádí urputný souboj s mocnými rezidui obamovské, clintonovské a bushovské nomenklatury a leccos se mu daří. Britové postupují ve vyjednávání o brexitu váhavě, nejasně a tápavě. Brusel se z brexitu otřepal, o skutečných příčinách brexitu nediskutuje a tvrdě utahuje šrouby. V rozhodujících volbách roku 2017 ve Francii, v Nizozemí a v Německu vyhrál další prointegrační a promigrační tón. Rusko stojí před prezidentskými volbami a Západ nepochopitelně stupňuje třaskavou politiku konfrontace s touto velmocí. Rusové vstupem do Sýrie demaskovali americkou vojenskou neschopnost i tamní chybnou americkou politiku. Žádný velký optimismus nám ten rok 2017 nepřipravil, ale jedno pozitivum tu skutečně je: zatím nedošlo k vyprovokování válečného střetu mezi Západem a Ruskem – díky Trumpovi.

Co otázka migrační vlny? Je problém vyřešen, nebo nás to nejhorší teprve čeká?

Obávám se, že problém migrace vyřešen není a na lepší časy se neblýská. On je to totiž problém evropský, vnitřní. Migrační krize je pouze jednou z krizí současného evropského integračního modelu „bez hranic a národů“, ale také projevem hodnotového kolapsu naší civilizace. K něčemu takovému by nemohlo dojít, kdybychom nepodlehli zhoubné politice soudobé nové evropské levice a nenechali si namluvit, že tradice, hodnoty, dokonce i předsudky už jsou vlastně starou přežitou veteší. Veřejné mínění se snad začíná trochu probouzet, současné evropské politické elity však jedou dál kolem „močálů a pustých skal“.

A co návrhy na Dublin IV? O této věci jste psal článek...