Na úvod dovolte otázku mimo politiku. Jak se máte? Díky vašemu zahraničnímu studiu jsme o vás delší čas neslyšeli. Z vlastní zkušenosti ale vím, že se na vás občané při setkávání s vaším otcem na náměstích často ptali.

Mám dojem, že se snad od té doby v mém životě nestalo nic tak převratného, abych si vysloužila čestné místo v českých bulvárních plátcích, na což si nemůžu stěžovat. Komukoli, kdo strávil nějaký čas v zahraničí, je jasné, že život v cizině není procházka růžovým sadem a sama bych si netroufla říct, že se jinde lidi mají lépe, po jakékoliv stránce. Na druhou stranu je Londýn městem, které se pyšní rozmanitostí národností, a tak si zřídkakdy připadáte jako cizinec. Právě to je jeden z důvodů, proč se tu mnozí z nás rádi usadili, i přes hnusné pivo a drahý nájem.

Jak bylo řečeno, už nějakou dobu studujete v zahraničí. Díky tomu máte od české politiky odstup a vidíte to v širších souvislostech. Jak vnímáte pětiletou práci svého otce, prezidenta republiky, během jeho prvního mandátu?