Předseda zastupitelů SPD ve Středočeském kraji Tomáš Doležal, který je expertem na sociální politiku a též poradcem předsednictva SPD a poslaneckého klubu SPD, kritizuje nynější nastavení financování krajů. Středočeský kraj totiž dostává v současném systému rozpočtového určení daní v přepočtu na jednoho obyvatele částku ve výši pouze 9 400 korun ročně, zatímco například Kraj Vysočina 13 700 korun, Jihočeský kraj 12 700 korun a Karlovarský kraj 12 600 korun. A hlavní město Praha dokonce astronomických 70 000 korun. To podle něj musí skončit a financování musí být spravedlivé a reflektovat aktuální stav. Chce to prosadit v Poslanecké sněmovně.
Foto:
Archiv T. Doležala
Popisek: Tomáš Doležal (SPD)
Vy jste zastupitelem Středočeského kraje, tedy regionálním politikem. Jak se díváte na to, jak se ke komunálním a krajským samosprávám staví Fialova vláda, jejíž součástí jsou i Starostové a nezávislí?
Vláda Petra Fialy má dlouhodobě plná ústa důležitosti podpory krajských a obecních samospráv. V praxi se ovšem k obcím a krajům chová naprosto hanebně.
Proč?
Namísto podpory a pomoci jim na roky 2024 a 2025 totiž bezostyšně sebrala podstatnou část jejich příjmů.
Jakým způsobem?
Vláda totiž v roce 2023 v rámci tzv. konsolidačního balíčku prosadila i dvě změny v zákoně o rozpočtovém určení daní, který stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní. Konkrétně šlo o snížení tohoto podílu v neprospěch obcí a krajů na roky 2024 a 2025. V případě obcí šlo o snížení jejich podílu na celkovém ročním výnosu daní z příjmu fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty o 1,7 procentního bodu (což je z hlediska absolutní výše příjmů o sedm procent) a v případě krajů se jednalo o snížení podílu krajů na příslušných daňových příjmech o 0,3 procentního bodu (tedy o čtyři procenta z jejich celkového objemu).
Co to znamená v praxi?
V případě našeho Středočeského kraje se jedná o ztrátu cca 600 milionů korun ročních příjmů! Tyto peníze samozřejmě v rozpočtu citelně chybějí. A projevuje se to zejména postupným snižováním dostupnosti a kvality krajských veřejných služeb. Ostudná je v tomto kontextu zejména skutečnost, že ke snížení příjmů krajů a obcí došlo za souhlasu a aktivní podpory hnutí STAN, tedy Starostové a nezávislí, které se jindy zájmy místních samospráv zaklíná, kudy chodí. Ovšem v tomto případě jim vrazilo pomyslnou dýku do zad. Stejně tak jako všichni vládní poslanci a senátoři, kteří pro odebrání peněz krajům a obcím hlasovali.
Další podstatnou – a de facto zásadní – otázkou je to, zda je současné nastavení podílu územních samosprávných celků, zejména krajů, na vybraných (tzv. sdílených daních) spravedlivé. A to jak nastavení celkového podílu (9,78 %) krajů na vybraných daních, tak podoba jeho dalšího rozdělení mezi jednotlivé kraje.
A je to nastavení tedy spravedlivé?
Jednoznačná odpověď zní, že není. Protože onen celkový objem přerozdělovaných financí zdaleka nestačí na kvalitní a dostatečné zajištění povinností krajů svěřených jim v samostatné působnosti. A navíc některé kraje jsou současnou právní úpravou jejich financování dokonce dlouhodobě evidentně diskriminovány.
Které kraje jsou diskriminovány?
Na prvním místě jde o náš, Středočeský kraj, jehož současný podíl na daňových výnosech sdílených kraji činí 13,77 %. Středočeský kraj totiž dostává v současném systému rozpočtového určení daní v přepočtu na jednoho obyvatele částku ve výši pouze 9 400 korun ročně, zatímco například Kraj Vysočina 13 700 korun, Jihočeský kraj 12 700 korun a Karlovarský kraj 12 600 korun. A hlavní město Praha dokonce astronomických 70 000 korun! To musí skončit!
Vy pořád mluvíte o prosperujícím Česku, ale jak mi teda vysvětlíte, že když tak země prosperuje, tak to my občané nepociťujeme a většina z nás chudne? Nemyslíte, že vizitkou prosperující země by měli být především občané, kteří se mají dobře a nemusí každý měsíc řešit, kde vezmou na to, vše poplatit...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.