Vláda chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. Podle typu firmy, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro její konkrétní podnikání lepší. „Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj,“ komentoval rozhodnutí ministr financí Zbyněk Stanjura(ODS). Je to „jen“ dobrý nástroj, nebo i nakročení k přijetí společné měny?
Proč by si firma nemohla účtovat, v čem je jí libo? Pro exportéry, kteří mají drtivou většinu příjmů i výdajů v eurech, je to rozhodně dobrá věc.
Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?Anketa
Já jsem velmi ostře proti přijetí eura, protože mám hodně ekonomických důvodů – tvrdím, že přijetí eura by českou ekonomiku jako celek poškodilo a zchudla by. Ale proč by si, proboha, nemohla firma účtovat, v čem jí vyhovuje, ať už v korunách, eurech, nebo třeba renminbi? V Evropě účetnictví slouží hlavně jako výkaz pro stát, aby měl podle čeho vybírat daně. Takže nevidím důvod, proč by tohle mělo kohokoliv poškodit. To je individuální věc každé firmy, v čem si chce vykazovat svou činnost.
Německá vláda se s ohledem na vysoké ceny energií rozhodla zavést pro všechny jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 Kč), snížit na tři měsíce ceny paliv a zvýhodnit hromadnou dopravu. V Česku jsou v tomto směru nejaktivnější Piráti. Předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek navrhl, aby vláda zavedla tzv. bonus na energie v rozsahu 400 až 800 korun na domácnost měsíčně na vratkách nebo zálohových fakturách. Zdůvodnil to tím, že z navýšení částek za energie jde hodně státu v podobě daně navíc, ale stát by rozhodně neměl těžit z drahoty a že naopak by měl část těchto daňových výnosů lidem vrátit. Jak hodnotíte německý krok i ten pirátský plán?
Vůbec nerozumím té české logice – vybrat daně a pak je lidem vrátit. A pochopitelně spoustu z těch peněz ještě rozcintat po cestě minimálně tím, že zaplatíme úředníky, kteří tohle vybírání a zase vracení daní řídí. Nejprve stát lidi obere, a pak bude hodný strýček, který jim s velkou oslavou něco z toho, co jim sebral, milostivě vrátí a bude za to chtít děkovat.
Nerozumím ale ani té německé logice: Jak jako zvýhodnit hromadnou dopravu? To znamená udělat nějaká opatření, abychom lidi přiměli méně jezdit autem a víc jezdit MHD. Budeme tedy za lidi rozhodovat, co je pro ně nejlepší. A protože se rozhodneme, že pro lidi je lepší MHD, zvýhodníme jim MHD na úkor té ošklivé soukromé dopravy.
Vždyť je to tak jednoduché. Nechápu, co na tom kdo nechápe. Když chceme ulevit lidem, kteří mají drahé pohonné hmoty, případně další energie, prostě jim ty peníze na daních neberme a nechme jim je! Tedy snižme spotřební daň, případně další daně. Prosté, účinné, přesně cílené.
Psali jsme:
Loni v prosinci rozhodla pětikoalice o vzniku 74 nových služebních a pracovních míst na úřadu vlády, nyní schválila s účinností od 1. dubna změnu systemizace služebních a pracovních míst, která sníží počet úřednických míst o 325. „Plníme to, co jsme slíbili voličům,“ pochlubil se premiér Petr Fiala. Je to slibný rozjezd pro zeštíhlení státní správy?
Přiznejme si, že 325 pracovních míst je v desetimilionové zemi plivnutím do moře. Až vláda propustí 10 % nebo 20 % státních zaměstnanců, případně až se s počtem státních zaměstnanců vrátíme někam do roku 2000, pak budu mít pocit, že to vzala za správný konec a že je to slibný začátek.
Země, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti němu zavádějí tvrdé ekonomické sankce, mají začít platit za dodávky plynu rubly, místo jako dosud eury nebo dolary. Jaké důsledky tohoto opatření se dají očekávat, může se Rusku podařit tímto opatřením podpořit rubl?
Čistě obchodně, právně a věcně vzato – Rusko celkem jistě má na takový krok právo. Motiv je taky celkem jistý: Pokus podpořit rubl tím, že dojde k poptávce po rublu a rubl posílí. Pokud by to všechny protistrany akceptovaly, rubl by to rozhodně podpořilo. Silnější rubl by zase pomohl Rusku lépe splácet jeho veřejný zahraniční dluh, takže by se mohlo snadněji vyhnout bankrotu. Je to vlastně od Ruska velmi chytrý tah. Zcela legálně a nenásilně donutí západní země, aby tím neutralizovaly své sankce, které rubl poškozují, a zase jej zpětně posílily. Takže je to vlastně teď o jediném: O důslednosti a míře odhodlanosti západních zemí.
Pokud by západní země skutečně měly v plánu ekonomicky položit Rusko, zvládly by to, ale musely by být důsledné. Musely by skutečně Rusko odpojit od SWIFTu, o čem jen mluvily, ale fakticky to neudělaly (protože to, co udělaly, bylo spíš symbolické), musely by přestat brát veškeré energie, musely by přestat akceptovat rubl. Pak by byl dopad na Rusko drtivý. Jenomže dnešní sankce jsou spíš habaďůrou na veřejnost, aby bylo veřejné cítění nějak uchlácholeno.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Mezinárodní agentura pro energii začátkem měsíce v reakci na válku na Ukrajině představila desetibodový plán k omezení závislosti EU na ruském plynu, nyní přišla s návrhy na snížení spotřeby ropy. Plán zahrnuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o 10 km/hod., jednu neděli měsíčně ve městech bez aut, práci z domu až tři dny v týdnu, kde je to možné, zlevnění veřejné dopravy, podporu cyklistiky a chůze či větší využívání vysokorychlostní železniční dopravy místo letadel. Vypadá to na rozumnou cestu, jak snížit napětí na trhu s ropou v době, kdy by na něj mohly přestat proudit velké objemy ruských dodávek?
Něco mi říká, že tady opět bylo Rusko použito jen jako záminka pro agresívnější prosazování Green Dealu. Pochopitelně, pokud by do toho státy a podobné agentury nerýpaly, samo by to časem vykrystalizovalo, například ti, kdo topí plynem, by víc přecházeli na tepelná čerpadla nebo dřevěné peletky kvůli ceně, doprava by následně víc sama od sebe směřovala k CNG elektromobilitě a tak dál. Ale trvalo by to déle, byl by to spontánní proces motivovaný ekonomickým rozhodnutím.
Pokud ten tlak na alternativní zdroje bude motivován nikoliv ekonomickým rozhodnutím jednotlivce, ale bude to tlak shora od státu a půjde o hlouposti typu snížení povolené rychlosti, pak tím jen Evropa sama sebe ještě víc ekonomicky oslabí. A hádejte, jaká země se líp ubrání vnější vojenské agresi, chudá, nebo bohatá?
Evropská komise připravuje prodloužení povinnosti prokazovat se covid pasem o další rok, tedy do 30. června 2023. Podle institutu Pro Libertate však má jít o trvalý a globální nástroj pro kontrolu a sledování pohybu osob, a proto vyzývá občany, aby zasílali Evropské komisi do 8. dubna své připomínky či nesouhlas s prodloužením platnosti elektronických certifikátů, na nichž jsou údaje o negativním testu, očkování či prodělané nemoci covid-19. Lze to opravdu vnímat tak dramaticky, že by se volný pohyb osob mohl do budoucna stát „výsadou“ jen těch poslušných, kteří se podvolí očkovací mašinérii?
Pod záminkou rýmy jsme v zóně, která vznikla na základě volného pohybu osob, zakázali cestování jako v bývalém sovětském bloku. Bravo.
Psali jsme:
 |
Do důchodu s plnou kapsou aneb poodhalená budoucnostVladimír Pikora a Markéta Šichtařová
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
