Všichni silní neustále prohrávají. Touto větou jste nedávno začal jeden ze svých komentářů na svém blogu. Hovořil jste v něm též o příběhu síly, která nezvítězí. Zmínil jste příběhy z minulosti, které dle vašeho mínění názor dokazují. Když si vezmeme současný svět, krizi na Ukrajině - kdo je ten silný a kdo slabý?

Silný si může připadat ten, kdo vydává na zbraně, armádu a tajné služby šest set miliard dolarů ročně ze svého federálního rozpočtu, tiskne peníze z ničeho a ve světě má rozstrkané vojenské základny v 60 zemích světa (viz: odkaz). Všechna minulá impéria ale, jak víme z dějin, skončila nakonec beze slávy. Rozkradenou ekonomiku věčného Říma zachraňovala ve finále španělská produkce olivového oleje. Francouzská armáda převálcovala Evropu a pak ji potupil obyčejný mráz. Britové drželi půl planety v šachu svým koloniálním zřízením, než jim ho rozebral tvrdohlavý právník v Indii. Pád Sovětů i Američanů se započal v holé zemi plné šutrů, v Afghanistánu. Zdá se, že po zneužití síly bývá rovnováha nastolena poměrně potměšilým způsobem.

Pravdou je, že názory lidí jsou v poslední době možná více než kdy jindy hodně rozdělené. Asi všechny však zajímá a chtěli by vědět, jaký bude další vývoj. Dá se nějak vymodelovat na základě minulosti, kterou jste nyní zmínil?