Generál Řehka a jeho „bojové zázemí“. Z hlediska práva lež, rozebírá docent Koudelka

28.12.2023 20:53 | Rozhovor

Náčelník generálního štábu Karel Řehka předestřel naší zemi do příštího roku vizi „bojového zázemí“, které bude v případě střetu Rusko s NATO od první minuty aktivním účastníkem. Docent ústavního práva Zdeněk Koudelka si dovoluje panu generálovi zdvořile objasnit, že právo se na téma vstupu do války dívá přece jen trochu jinak.

Generál Řehka a jeho „bojové zázemí“. Z hlediska práva lež, rozebírá docent Koudelka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Koudelka

Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato vize vlády – vychovatele národa?

Převychovat společnost chtějí režimy totalitní, ne svobodomyslné. Pakliže se představitelé vlády cítí jako vychovatelé občanů, blíží se uvažováním nacistickým a komunistickým ideologům. Slova premiéra Fialy vnímám jako nedostatek sebereflexe, která mi připomíná politickou zoufalost generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše. Ještě je Fiala u moci, stejně jako Jakeš v roce 1988, ale nevěří mu opozice, ani valná část členů vládnoucí strany.

Vládu zhodnotí voliči již v evropských a krajských volbách v roce 2024. Tyto volby budou referendem o vládě. Tuto vládu hodnotím jako nejhorší od roku 1989, která podporou zeleného údělu uměle zdražuje energie a likviduje průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, i jako vládu, která se pokusila narušit demokratický právní stát iniciováním cenzurního vypnutí vládě nepohodlných webů v roce 2022.

Jak vnímáte Petra Fialu jako premiéra?

Petr Fiala ještě jako politolog měl kritický postoj k Evropské unii a migraci. V knize Evropský mezičas (2007 a 2. vydání 2010) kritizoval, že proklamovaná jednota v různosti se v bruselském podání mění na stejnost, že Evropská unie nemůže nahradit národní státy, které jsou základem demokracie v Evropě, a znám je jeho výrok: „Kdekdo se zaklíná Evropou, spoléhá na nějaké bruselské recepty. Znáte nějaký, který opravdu funguje? Já tedy ne. Když se něco nedaří, tak je to proto, že jsme ještě málo evropští. Zajímavé ale je, že to, co funguje na národní úrovni, na úrovni Bruselu selhává.“.

K Bruselem vnucovaným migračním kvótám a přerozdělování nelegálních migrantů v roce 2016 Fiala uvedl: „Nenechme si nikým namluvit, že státy, které nechtějí kvóty, jsou nesolidární a protievropské, že lidé, kteří odmítají kvóty, jsou nehumánní a sobečtí nacionalisté. Je to přesně naopak: prosazovatelé kvót ztratili nejen zdravý rozum, ale i úctu k lidem, k hodnotám, k suverenitě národních společností, k lidské důstojnosti a jednají proti zájmům evropské civilizace. Ne my, ale oni by měli pociťovat vinu. Nechceme-li ztratit vše, co udělalo Evropu důstojnějším a lidštějším místem pro život, než je tomu kdekoli jinde, nesmíme je přestat z toho usvědčovat.“.

Tato slova Fiala říkal jako politolog, jako rektor Masarykovy univerzity, jako předseda opoziční Občanské demokratické strany. Když se stal premiérem, patří k těm, kteří podporují bruselská řešení, opouští protiimigrační politiku V4, podporuje unijní stejnost i v oblastech, které jsou nevýhodné pro Českou republiku, jako je vazba ceny naší levně vyrobené elektřiny na německou lipskou burzu, podporuje pavědeckou klimatickou ideologii za cenu ohrožení automobilového průmyslu, což je pilíř naší ekonomiky, zvýšení zbrojních výdajů v době vysokého rozpočtového schodku a též migrační kvóty.

Když sleduji premiéra Fialu, často si vzpomenu na prezidenta Husáka. Stejně jako Husák se Fiala podrobuje jiným názorům, protože prý není alternativa. Vždy je však alternativa a její údajnou absenci zdůvodňují politici svá selhání, názorové veletoče i zradu sebe samých. Když nastupoval Husák v roce 1969, bylo Pražské jaro poraženo. Pro některé byl Husák nadějí, že z něho něco zachrání a jako politický vězeň nedopustí politické procesy. Zklamal všechny. Za normalizace se zjistilo, že ten zatracovaný Antonín Novotný nebyl zas tak špatný, nepřipustil rozmístění sovětských vojsk u nás a 60. léta 20. století byla dobrá pro život ve srovnání s Husákovou normalizaci.

I ve Fialu někteří vkládali naději, že bude vládnout šetrněji než Babiš, že bude mít zdrženlivý vztah k Bruselu, že to bude noblesní profesor. Výsledkem je největší schodek státního rozpočtu, pevná probruselská politika a neústavní pokus o zavedení cenzury vládě nepohodlných webů v únoru 2022 za pomocí Vojenského zpravodajství. Za Fialy roste militarismus a vliv tajných služeb. Mnozí poznali, že předchozí vlády, které ve své době byly pokládány za špatné, zas tak špatné nebyly.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Tomio Okamura byl položen dotaz

bydlení

Stát musí převzít plnou odpovědnost za bytovou politiku a zajistit pro mladé lidi dostatečné kapacity cenově dostupného bydlení. Co touto vaší větou přesně myslíte? A jaká cena za bydlení je podle vás v pořádku? A jak byste řešili problém, že na řadě míst, kde je největší poptávka po bydlení, není u...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…