Jaký trest si zaslouží vrah dítěte? (pozn.: Jako maximální možnost. Konkrétní případ samozřejmě vždy musí posoudit soudce)Anketa
Americký prezident oznámil, že Spojené státy zničí radikály z hnutí Islámský stát. Co říkáte projevu prezidenta Baracka Obamy, v němž občanům USA představil americkou strategii boje proti Islámskému státu?
Myslím si, že Spojené státy velmi dobře chápou vážnost situace, která se vytvořila se vznikem Islámského státu, jenž zabírá nejen část severního Iráku a část Sýrie, ale má ambice vytvořit, pokud se nepletu, pátý chalífát, který by se rozkládal na mnohem větším území, než v současné době Bagdádího tlupa zabírá. Předpokládám, že Spojené státy dobře vnímají, co vlastně umožnilo to, že Islámský stát dokázal tak rychle porazit iráckou armádu, která nekladla žádný velký odpor. Na Obamově strategii je pozitivní, že to není jen akce Spojených států, ale jestli bombardování bude probíhat, má se do toho zapojit Velká Británie. Hlavní ale je, že arabské státy se chtějí připojit ve formě vojsk, protože bombardování může v mnohém kapacity islámských bojovníků eliminovat, ale bez jednotek na místě se nemůže podařit úplná eliminace.
Myslím, že se daří obnovit fenomén, jako byl v první válce v Iráku, kdy Spojené státy vedly operaci proti Iráku, když napadl Kuvajt, a tehdy se jim podařilo vytvořit širokou protisaddámovskou koalici. Takže je určitě dobré, že to, co by Spojené státy dělaly proti Islámskému státu, nemůže být nazíráno muslimskými zeměmi jako jednostranný útok Spojených států proti nějaké skupině muslimů, ale že to je celá širší koalice, která na tom území ve formě pozemních jednotek bude představovat arabské a jiné bojovníky z regionu. Fakt, že se taková koalice daří formovat, je odrazem toho, že země v regionu velmi vážně vnímají potenciální nebezpečí Islámského státu.
Psali jsme:
Co by se mělo udělat s částí Donbasu, kterou ovládají separatisté?Anketa
Vidíte odlišnost této strategie Spojených států proti jejich postupu v předchozích mezinárodních akcích, když tentokrát vyšlou proti radikálům z hnutí Islámský stát do Iráku téměř pět stovek amerických vojenských poradců, kteří se ale bojových operací nezúčastní?
Obama je vlastně prezident, který byl zvolen díky slibu voličům, že ukončí válku v Iráku, stáhne jednotky z Iráku a ukončí válku v Afghánistánu. To, že bohužel Spojené státy zanechaly Irák ve fázi, v jaké byl, kdy nedošlo k národnímu usmíření, kdy předchozí předseda vlády Málikí odmítl sunnity integrovat do správy země, což způsobilo, že část sunnitských bojovníků irácké armády proti hnutí Islámský stát ani nebojovalo. Je určitě rozumné rozhodnutí Spojených států nevysílat do Iráku vojska, protože dostat se do konfliktu je poměrně lehké, ale výstupní strategie bývá velmi obtížná. A vidíte, že ze zdánlivě krátké operace se může vygenerovat konflikt, kde jsou vojska dvanáct, třináct let a stojí to obrovské peníze. Navíc přítomnost amerických vojáků v tomto regionu působí jako červený hadr na býka. Takže je to správný odhad toho, co Spojené státy za současné situace mohou, ale hlavně také chtějí.
V těchto dnech si připomínáme 13. výročí 11. září, takže se nabízí určitá bilance, jak se daří boj proti mezinárodnímu terorismu. Jak hodnotíte postup, který zvolily Spojené státy po tom šokujícím teroristickém útoku na Spojené státy?
Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
Samozřejmě 11. září s téměř čtyřmi tisíci oběťmi bylo velkým útokem na národní hrdost a pýchu Spojených států, což bylo do té doby pro USA nemyslitelné. Reakce Spojených států, kdy smetly Tálibán, byla podle mne správná, bohužel se prezident Bush mladší začal přeorientovávat na Irák a Afghánistán se nedotáhl do konce. O Iráku jsem mluvil, nepodařila se obnova země v tom, aby všechna etnika – šíité, sunnité i Kurdové - byla schopna žít spolu v nějakém uspořádání, které by považovala za svoji zemi. Pokud jde o terorismus jako takový, je pravda, že Spojeným státům se podařilo před několika lety dopadnout a zabít Usámu bin Ládina, pomyslný symbol Al-Káidy. Oni samozřejmě zabili mnohem víc lidí, jako byl Músá Zarkáví, který byl strůjcem celé sektářské války v Iráku, oni tu starou partu Al-Káidy eliminovali. Ale Al-Káida jako symbol zůstala a dnes okolo ní funguje Al-Káida v Magrebu, Al-Káida na Arabském poloostrově, v Iráku, An-Nusrá v Sýrii, máme tady Aš-šabád milice v Somálsku, které se hlásí k Al-Káidě, máme tady Boko Haran v Nigérii, který se také hlásí k Al-Káidě.
Dá se říci, že z toho dřívějšího centra v Afghánistánu a Pákistánu, která se podařilo eliminovat, je posun právě do oblasti Blízkého a Středního východu, a když to vidíme v souvislosti s konflikty, které vznikly jako součást arabského jara, jež dnes nazývám arabskou zimnicí, pak ten výsledek boje s terorismem není tak pozitivní. Ale válka v Sýrii generuje i jev, který byl v takových konfliktech téměř vždy, a to je účast dobrovolníků, žoldáků, ale především lidí muslimského původu, kteří žijí už třeba v druhé, třetí generaci v zemi, jako je Velká Británie nebo Francie, a kteří v tomto konfliktu bojují na různých stranách, ale téměř všichni jsou motivováni negativním postojem vůči Západu. A tito lidé se budou dřív či později vracet do svých původních zemí a představují bezpečnostní riziko. Dnes Velká Británie uvažuje, jak legislativně omezit možnost, aby tito lidé z Velké Británie mohli jet do Sýrie a zúčastnit se tam bojů. Takže celková situace, pokud jde o současné vnímání terorismu a všech hrozeb, které představuje, není nějak příznivá. Nedává žádný důvod k optimistickému nahlížení na věc. Když to dáme všechno do souvislosti s tím, jak je bezprecedentně Blízký a Střední východ v krizi, k tomu si připočtěme severní Afriku a země Sahelu, tak veliká část území je velmi nestabilní. V nestabilních, rozpadlých zemích se skupinám různých teroristů, kteří prosazují právo šaría apod., velmi dobře daří. A představují velkou hrozbu nejen pro ten region, ale i pro Evropu a Spojené státy.
Psali jsme:
Myslíte si, že Spojené státy měly dělat něco jinak, aby se taková hrozba po letech bojů proti terorismu nevytvořila? A mohly vůbec něco dělat jinak?
Říká se, že po bitvě je každý generálem. Obávám se, že pokud jde o Irák, tak Spojené státy byly za jakékoli záminky rozhodnuty do Iráku vletět a Saddáma Husajna dostat od moci. Akorát ta mírová obnova společnosti se nezdařila. O tom není pochyb, plody toho dodnes sbíráme. Pokud jde o Afghánistán, mnozí říkají, že kdo chce vidět úspěchy, vidí je, kdo chce vidět neúspěchy, také je vidí. Ale po mém soudu nejsou podstatné úspěchy v tom, že se podařila vybudovat nějaká infrastruktura, že tam jsou silnice, nemocnice, školy apod., ale podstatné je, že se podle mého názoru nezměnila mentalita lidí. Ke kmenovému způsobu, na jehož základě byla země po staletí řízena a ovládána, se podle mne zase vrátí. Je jen otázka, kdy dojde znovu k nějakým bojům poté, co ukončí své operace NATO a co se sníží počet asistenčních vojáků pro další výcvik afgánských ozbrojených sil. Je evidentní, že ani několikasettisícový bezpečnostní sbor Afghánců není tu zemi schopen držet pohromadě a na nějaké úrovni bezpečnosti. Po mém soudu operace v Afghánistánu, která stála více než Marshallův plán na obnovu zničené Evropy po druhé světové válce, čtyři tisíce mrtvých a mnoho zraněných lidí, nemůže být brán jako legitimní cena za stav, v jakém se dnes Afghánistan nachází. Co vidím jako negativní tendenci, pokud jde třeba o Afghánistán, je to, že lidé z těchto zemí se snaží přesouvat mezi bojovníky Islámského státu a zapojit se do bojů v Iráku a Sýrii. A jsou to zkušení bojovníci, vycvičení za třináct let bojů, možná už za bojů proti Sovětům, a to je nebezpečná věc.
Psali jsme:
Myslíte si, že vzhledem k těmto všem skutečnostem se v budoucnu Západ nevyhne střetu s islámským terorismem?
V některých částech světa se ten střet dá očekávat a dokonce ho lze i místy spatřovat. Myslím, že svět v těchto oblastech je velmi nebezpečný a velmi nestabilní. Nedává vůbec optimistickou budoucnost v tom, jak se bude vyvíjet. A ukazuje se jasně, že lidé jako americký prezident Obama nejsou ti praví vůdci v čele velmocí jako Spojené státy v této situaci. Politika je samozřejmě uměním možného, je v tom řada zájmů, ale má-li být politik kredibilní, tak když řekne „použití chemických zbraní v Sýrii je deadline, který nelze překročit, a pokud se tak stane, bude následovat akce Spojených států“, musí dodržet slovo. Ono se tak stalo, a ze Spojených států nenásledovala žádná akce. Já tím neobhajuji, jestli se měl Asad bombardovat, ale pokud je politika jen o velkých řečech a nejsou za tím žádné skutky, tak ti grázlíci, kteří jsou mnohem slabší, to vnímají a pak si z takových principiálních postojů nebudou nic dělat.
Psali jsme:
Myslíte si, že kdyby nebyl ve Spojených státech u moci demokrat Barack Obama, že by republikán v čele znamenal razantnější postup v boji proti terorismu?
Já se obávám, že kdyby byli ve Spojených státech u moci konzervativci, a nedej Bůh John McCain nebo jemu podobní, že jsme dnes mohli být ve válce s Ruskem, což bych považoval za největší neštěstí, které by se mohlo stát. I když jsem říkal, že postavení Obamy jako vůdce nejsilnější země světa, mající nějaké ambice, je poměrně dost nešťastné, nevím, jestli by někdo z konzervativců byl schopen Ameriku v desetiletí, které následovalo po Georgi Bushovi, schopen vést lépe, ale nejsem si tím úplně jist podle toho, jakým způsobem se staví k ukrajinské krizi.
Nehrozí, že americká veřejnost už bude mít dost úmrtí amerických vojáků v zahraničí, ale i obrovských výdajů na vojenské operace ve světě a začne tlačit na představitele Spojených států, aby se tolik neangažovali jinde, ale zaměřili se na domácí problémy?
Každý konflikt má nějakou cenu, kterou se za něj platí. Ale já se obávám, že ta cena, kterou Spojené státy zaplatily za invazi do Iráku a za operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu, byla příliš velká, protože z toho nebylo to, co od toho očekávali. Do jaké míry to bude součástí předvolebního boje, až bude končit Obama, nevím, ale v zásadě prezidentské volby v Americe nejsou vyhrávány na zahraničně politických tématech, vždycky rozhodují nějaká domácí politická témata. Do jaké míry tohle ovlivní i výběr kandidátů za demokraty a konzervativce před tím kláním, neumím říci.
Když vidíme, jak evropské státy dávají málo peněz na zbrojení, byť nyní ve světle nových hrozeb plánují výdaje zvýšit, takže bojeschopnost NATO drží hlavně Spojené státy, nebylo by pro Evropu smrtící, kdyby se o svoji bezpečnost měla postarat sama?
Myslím si, že Evropa prokazuje, že je pohodlné se vést v tom ze sedmdesáti procent americkém autě, když tak nazvu NATO. Evropa si zvykla, že nevynakládá peníze na ozbrojené síly, zvykla si na to, že je dobré stanovovat různé politiky, flagrantní ukázka je společná zahraniční, bezpečnostní, obranná politika, která v zásadě bídně existuje na papíře a ve skutečnosti neexistuje vůbec. Dokonce i to, jak reagoval summit NATO ve Walesu na silné ohrožení z Ruska, mi nepřijde adekvátní. Česká republika také hodně rezonovala obavami z Ruska a slíbila, že zvýší vojenský rozpočet do roku 2020 na úroveň 1,4 procenta hrubého domácího produktu, ale v reálných penězích je to v příštím roce méně než letos. Není pravda, když se říká, že armáda ty peníze nemůže absorbovat. Tak jsou nastaveny zákony v České republice, že výběrová řízení prochází tak složitým procesem, že armáda není schopna peníze smysluplně vynaložit za věci, které potřebuje.
Psali jsme:
Takže nevěříte, že by Evropa za této situace byla schopna své území a občany ochránit bez pomoci USA?
Jsem přesvědčen, že Evropa bez Spojených států není schopna vytvořit skutečně účinný obranný svazek, který by garantoval bezpečnost na území Evropy. Evropa ani neměla tendenci příliš v praxi udělat něco se svými bezpečnostními silami, přestože vynakládá na obranu, pokud se nepletu, dvakrát tolik než Čína a Rusko dohromady. Ale je otázka, do jaké míry je to efektivní a co je Evropa schopna vygenerovat, když dojde k nějakému konfliktu. Jeden britský generál prohlásil, že kdyby byla schopna dát dohromady jednu divizi, že by to bylo hodně. To mi na několik milionů lidí v uniformách v zemích Evropy přijde trochu málo. Svět ve své multipolaritě je velmi komplikovaný a není žádný důvod se domnívat, že všechno bude pokračovat dalších sedmdesát let, jak jsme si zvykli vnímat prostor Evropy po druhé světové válce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
