Jak řešit situaci s muslimy v Evropě? Kromě potírání radikálního islamismu, na čemž se shodnou všichni.Anketa
Je barbarský teroristický útok proti satirickému týdeníku ve Francii důkazem, že se střet s radikálním islámem přesouvá z islámského prostředí do Evropy?
Vždycky jsem říkal, že budeme bojovat s radikálním islámem na dvou základních frontách, na Středním východě a u nás v Evropě. Ten přesun zkrátka pokračuje, radikalizace islamistů je zcela evidentní, to přece není problém jen Francie, například v Německu mají podobné problémy. Tohle všechno začíná směřovat k tomu, že budeme muset i my vzít zcela vážně, že se děje něco úplně jiného, než jsme byli zvyklí, že konflikt civilizací, o kterém mluvil a psal americký politolog Samuel Huntington, se skutečně zrealizuje. Francouzští politici, včetně prezidenta, před několika málo týdny při útocích, které teroristé prováděli auty, říkali, že to jsou činy šedých vlků samotářů s radikálními názory ovlivněných radikálním islámem, a ono to tak není. Ve skutečnosti dochází k tomu, že islámská komunita ve Francii se začíná oživovat a tohle je výsledek.
Vynořuje se spousta obav, že v Evropě začne docházet k jakési islamofóbii, která vynese k moci extrémní pravici a nacionalisty, které jsou proti multikulturalismu a imigraci. Myslíte si, že k něčemu takovému bude evropská společnost ještě více směřovat?
Už se to děje. V Německu v posledních dnech probíhají velké demonstrace proti islamizaci Německa. A byť se nepodařilo ve velkých městech uspořádat mnohem větší demonstrace než v Drážďanech, ty pokusy budou čím dál častější a čím dál úspěšnější. A teroristické činy, jako byl ten ve Francii, tomu jen napomohou a celou situaci budou dál vyostřovat. S tím, že se začne něco takového odehrávat jak na jedné, tak na druhé straně i u nás, musíme počítat.
Fotogalerie: - Charlie Hebdo obrazem
Mají se tedy lidé, jako třeba šéf Úsvitu Tomio Okamura, který na sociální síti zveřejnil „návod na ochranu před islámem“, kde Úsvit radí lidem, aby chovali psy a prasata a chodili je venčit kolem mešit a dalších míst, kde se pohybují muslimové, bát útoku?
Nevím, jestli by se měl bát zrovna pan Okamura, ono se to nedá personifikovat, protože ten proces je nastaven. To je pohyb, který v nějakém případě vystřelí, ve Francii to bylo na satirický časopis, ale to podhoubí je mnohem širší. Vždycky si lidé, kteří budou reprezentovat radikální islám, ten terč najdou, mohou to být třeba noviny, které zveřejnily karikatury, jako ve Francii, ale příště to mohou být třeba ženy, které nosí minisukně. Budou je střílet, protože jim budou vadit. Zatím vidíme jen určité špičky, ale všechno je zatím skryté v tom podhoubí, to začne bobtnat a bobtnat pořád dál. Musíme být připraveni.
Gen. Jiří Šedivý
Myslíte si, že tohle je v podstatě jen začátek něčeho mnohem horšího, co teprve přijde?
Řekl bych, že to je začátek dalšího stupně toho střetu, je to vyšší úroveň.
Psali jsme:
Může se Evropa takovým teroristickým útokům účinně bránit, když v západních zemích už vyrůstá druhá či třetí generace muslimů, kteří se radikalizují, a přitom už mají francouzské, německé, britské občanství?
Myslím, že Evropa má v tomto smyslu naprosto nevhodnou politiku. Migrační politika je založená na tom, že kdokoli sem přijde, má právo tady zůstat a potom se chovat tak, že nerespektuje většinu, která v Evropě žije. To je velmi špatné. Dnes vzniká konflikt mezi Velkou Británií a zbytkem Evropy, ani Velká Británie nechce dál riskovat, že se velká část imigrantů přesune k nim.
Ptejte se politiků, co míní dělat se současnou situací:
Ing. Antonín Seďa
Mgr. Jana Černochová
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Tomio Okamura
Mgr. Ivana Cabrnochová
_profil_top.jpg)
_profil_top.jpg)
Ano, existují případy utečenců, kteří utíkají do Evropy, protože jsou ve svých zemích ohrožováni. Ale drtivá většina imigrantů jsou ekonomičtí imigranti, kteří hledají lepší živobytí. Kdyby respektovali naše zásady a naše zvyky, tak možná. Ale ukazuje se už delší dobu, že tomu tak není, a pokud Evropa nenajde řešení, aby byla schopna takové lidi vrátit zpátky, ať pracují tam, kde je jejich vlast, na zlepšování sociálních podmínek, dostane se do velmi vážných problémů. Myslím, že tahle současná imigrační politika je velmi problematická a dostala se na určitou hranici, přes kterou se nedá dál pokračovat. Zvyšuje to i napětí mezi evropskými státy, nejen mezi Evropou a Velkou Británií, ale ten požadavek, aby se Evropa dělila o utečence, naráží na odpor i v České republice. Musí se konečně přijít s nějakým opravdu zásadním rozhodnutím, které by omezilo příliv imigrantů, kteří jsou většinou právě islámského vyznání.
Myslíte si, že vzhledem k poslednímu teroristickému činu, který jasně znamená, že ten boj islámu proti naší civilizaci, proti naší kultuře, proti demokracii a v tomto konkrétním případě i proti svobodě slova už se přelil do Evropy, se změní radikálně imigrační politika stran, které jsou v Evropě u moci, protože jinak o svoji moc přijdou, protože je nahradí extrémní pravice?
Pokud se nenajde nějaké rozumné řešení, které přinese odpověď na to, co se děje, že se střetávají obě civilizace v nějakém konfliktu, vyklidí současné vládní politické strany pole těm vyloženě radikálním nacionalistickým stranám, které vznikají v Evropě ve všech státech včetně České republiky. Pak se může stát, že tradiční demokratické a prodemokratické strany budou převálcovány a ve volbách vyhrají nacionalisté, kteří to vezmou všechno do ruky úplně z jiného konce, a pak nastane obrovský problém.
Psali jsme:
Zatím Spojené státy a NATO byly zdrženlivé, pokud jde o boj s Islámským státem. Omezují se jen na leteckou podporu nebo pomoc se zbraněmi a vojenským materiálem. Nezmění se v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě jejich pohled na to, že se nezapojí do pozemních operací v Sýrii a Iráku, nebudou postupovat razantněji jako předtím v Iráku a Afghánistánu, kde udeřily přímo v místě, kde terorismus vzniká?
Taková politika byla vždycky, proto jsme byli v Afghánistánu i Iráku. Myslím, že se ten postoj nezměnil. Ale v tomto případě je lepší stále pokračovat v úsilí, aby prodemokratické režimy nebo režimy, které aspoň uznávají nějaké stejné zásady jako my, byly schopny vládnout vlastním územím, protože my nemůžeme někam posílat donekonečna vlastní vojáky a být tam deset, patnáct, dvacet let. To zkrátka nemá smysl. My můžeme připravit podmínky pro to, aby se tam režim změnil, aby si připravil svoje nástroje, ať už je to armáda, policie, státní správa, soudy, a v takové fázi musíme své pravomoci předat. Oni sami pak musí nést odpovědnost za to, co se děje na jejich území. Není řešení tam teď poslat vojenský kontingent a začít bojovat proti Islámskému státu pozemními operacemi, byť bez pozemních operací se ta situace nevyřeší. Ale ty by měly provádět lokální vlády. My bychom se měli zaměřit na to, abychom udělali všechna opatření pro to, aby se podobná situace nestala u nás.
Mluvil jste o tom, že Česká republika je proti přijetí uprchlíků z islámských zemí. Kdybyste byl na místě české vlády, k čemu byste se přiklonil?
Myslím, že po určitou dobu, kdy hrozí válečné nebezpečí, můžeme poskytnout pomoc ženám, dětem, starým lidem. Ale potom se mají vrátit zpátky. A muži ať bojují za své rodiny a své domovy. Teď dostávám informace, že se poměrně hodně zvyšuje počet uprchlíků, kteří přicházejí do Maďarska a že tam s tím mají také problémy. Na ty uprchlíky musí někdo vydělávat, někdo se o ně musí starat, není to přece něco, co by bylo zadarmo. To vyčerpává všechny státy, které mají na svých územích hodně imigrantů, protože velká část z nich nepracuje, pobírají různé podpory a bohužel páchají i trestnou činnost, ať už jde o prostou kriminalitu nebo se radikalizují a zakládají radikální organizace a buňky, které mohou dělat činnost jako na Středním východě.
Hrozí nějaký podobný teroristický čin, jako se stal ve Francii, i u nás?
Není vyloučeno, že vyskočí několik lidí, kteří si řeknou, že to zkusí i u nás. I tady jsou skupinky jednotlivců, které podporují radikální islám, posílají islamistům peníze apod. Jestli se něco podobného bude stávat ve Francii, ve Velké Británii, tak se může stát, že někoho napadne, že i tady „udělá pořádek“.
Psali jsme:
Důvod nebo záminku by si našli. Nakonec i my podporujeme boj proti Islámskému státu, když posíláme munici Kurdům.
Přesně tak. Nemůžeme si myslet, že u nás se nic neděje jen proto, že ta islámská komunita tu není tak velká jako v jiných evropských státech. Není to pravda.
Jakou vidíte jako bezpečnostní expert a bývalý voják šanci Evropy uspět v boji proti radikálnímu islámu? Je možné vůbec tento boj vyhrát a uchránit naše hodnoty, demokracii a svobodu, když je Evropa v situaci, že má na svém území tisíce muslimů, kteří se mohou radikalizovat a terorizovat stát i občany?
Soupeření křesťanství s islámem probíhá po staletí. Víme dobře, jak v minulosti mnohdy islám vstupoval až do nitra Evropy a pak byl zase vytlačován zpět. Takže soužití křesťanství a islámu v Evropě je dlouhodobé. Ale je fakt, že v minulosti to mělo ostřejší hranice. Dnes jsme v situaci, kdy vlastní politikou Evropy, ať už to bylo před vznikem Evropské unie, ale i potom, jsme připustili, aby se do Evropy dostala velká část lidí, kteří jsou islámského vyznání, což není samo o sobě vážný problém, ten nastal až tehdy, když jsme dopustili, aby nově příchozí nerespektovali naše zákony, naše normy a zvyklosti, aby zneužívali pohostinnosti, kterou jim některé státy jako Francie, Německo, Velká Británie ve velkém měřítku poskytly. Bude to trvat dlouho. Ale jsem osobně přesvědčen, ať už se tomu budeme chtít vyhnout, že dřív nebo později k tomu střetu dojde. A mám obavy, že v řadě případů to bude formou i takových aktivit prostých lidí, kteří si začnou jednoduše vyřizovat účty mezi sebou. Což bude největší problém. Na to se musíme připravit.
Myslíte si, že i u nás sami lidé ze strachu z islámu mohou napadat muslimy?
Nevíme, co se odehraje ve Francii. Když před několika lety docházelo k nepokojům na předměstí Marseille a Paříže, všichni říkali, že jsou to sociální nepokoje, že to nemá s náboženstvím nic společného, ale přitom všichni věděli, že v tom hrály roli prvky radikálního islámu. Ale všichni o tom mlčeli, jen aby nezvýrazňovali ten náboženský aspekt a skutečnost, že komunita lidí, kteří tam ničili, na co přišli, je jiného vyznání než my. Ale francouzská veřejnost si myslela něco jiného. Současné protesty v Německu také ukazují, že nespokojenost spousty lidí s imigrační politikou už je tam vysoká. A když před tím budou politici zavírat oči, budou to pořád omlouvat něčím jiným a budou pořád říkat, že protestujícími jsou různí radikálové, nacionalisté a xenofobní skupinky lidí, tak nespokojenost začne růst i v naší křesťanské komunitě. Takže se tu najednou vytvoří poměrně silná skupina lidí, kteří se budou chovat podobně jako ti muslimští radikálové, a to se bude potom těžko nějakým způsobem řídit a utlumovat. Jak se to dostane do nějakého živelného pohybu, dá se to jen těžko zastavit. Proto si myslím, že musíme být velmi opatrní, nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény, ale také zbytečně situaci nekomplikovat. Když o střetu civilizací poprvé začal mluvit Huntington v roce 1993, velká část politiků říkala, že nemá pravdu, že islám není takový, jak ho popisuje. Až před čtyřmi lety všichni vedoucí představitelé států řekli, že multikulturalismus selhal. Tak přiznali, že Huntington měl pravdu, že dochází ke konfliktu civilizací. Záleží na nás, jak tento střet budeme kontrolovat, aby to probíhalo pod naší taktovkou a ne pod taktovkou těch radikálních skupin na druhé straně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
