Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických vyvolalo řadu otazníků, protože v předvolebním období pronesl řadu kontroverzních slibů. Jak takové reakce hodnotíte?
V první řadě mne překvapuje zděšení lidí, kteří si myslí, že nastává konec světa. Obávají se, že se hroutí jejich svět, že se nemají o koho opírat, protože vítězství Trumpa je vítězství nad jejich neschopností přesvědčovat obyčejné voliče. To se projevilo mimochodem i při jiných volbách. Ta teorie elit, kterou mnozí zastávají, je velmi nebezpečná. Pan páter Halík říká, že se elity musí spojit a zase ten svět narovnat. Myslím, že to tak není a výsledkem toho je zvolení Donalda Trumpa. Zároveň si myslím, že ne všechno, co Trump prohlásil v předvolebních projevech, dokáže vyplnit, protože ani americký prezident není všemocný, hodně záleží také na senátu a sněmovně reprezentantů, na kongresu. Ale nově zvolený prezident bude chtít určitě něco ze svých slibů splnit. A pokud splní to, že se upraví vztahy s Ruskem, bude to přínos nejen pro Ameriku a pro Rusy, ale především pro celý svět, protože stupňovat agresivní rétoriku a hnát situaci na ostří nože by skutečně mohlo vyvolat třetí světovou válku. Já ani většina lidí ji nechce, takže ti, co tvrdí „proboha, on se chce domluvit s Rusy“, si asi říkají „proboha, proč není ta válka“.
Ale některé bývalé státy Sovětského svazu, především pobaltské země, ale i další země východního bloku mají z Ruska strach, zejména po anexi Krymu a jejich zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny. Co pro ně tedy případné sbližování USA a Ruska může znamenat?
Jakákoli agrese Ruské federace je z toho, co čtu, co studuji, podle mne jen vyvolávání vášní. Rusové si jsou velmi dobře vědomi, že jakékoli takováto agrese by vyvolala odpověď Západu a Ameriky, ať už je tam Trump, nebo tam není Trump. Podle mne i Trump by reagoval velmi ostře. Za druhé si myslím, že Rusové ani ekonomicky nemají zájem se nějak vojensky angažovat proti pobaltským republikám, neřku-li na Ukrajině. Domnívám se, že Rusové nemají zájem, aby se povstalecké oblasti připojily k Ukrajině. Proč by měli? Rusům postačí, ať mají jen autonomii a ať je ruskému obyvatelstvu zaručeno, že budou moci normálně žít. A už vůbec si nemyslím, že by hrozil vpád Ruska do střední Evropy, ani do Polska, protože by následovala taková reakce, že by došlo ke třetí světové válce. A to ani Rusové, ani nikdo jiný nemůže potřebovat.
Je naše země krásná?Anketa
Ale ukazuje se, že Donald Trump po zvolení prezidentem a Donald Trump ve volební kampani jsou dvě různé osoby. Od některých slibů pomalu ustupuje, svoji velmi drsnou rétoriku mírní. A někteří jeho spolupracovníci už v době kampaně měli na řadu problémů jiný názor. Dá se v takové situaci vůbec předvídat, jakou cestou se bude nová americká administrativa ubírat?
Amerika je Amerika a jakýkoli její prezident bude hájit americké zájmy. Pokud Spojené státy dospějí k názoru, že Rusko je překážkou jejich zájmů, pak tu politiku příliš nezmění. Ale pokud dospějí k názoru, že s Ruskem lze spolupracovat třeba i v oddělených oblastech, že není potřeba se hnát do nějaké války, pak budou rozhodně vyjednávat, protože vyjednávání přece neznamená, že se podřídím diktátu někoho jiného. Musím najít takový postoj, který bude vyhovovat nejen mně, ale který bude výhodný pro obě strany.
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který je blízkým spolupracovníkem Donalda Trumpa, připustil znovuoživení otázky výstavby protiraketové obrany v Česku a Polsku, zavedení jaderného štítu má být součástí širší snahy ukázat Rusku silnou pozici USA. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je to „sci-fi, které se nenaplní“. Výstavba radaru by podle něj zhoršila vztahy s Ruskem, což by prý bylo kontraproduktivní v době, kdy je třeba řešit především konflikt v Sýrii. Co si myslíte o zmrtvýchvstání myšlenky radaru v Čechách?
Málokdy souhlasím s premiérem Sobotkou, ale domnívám se, že v této věci má pravdu, že v současné době je to za prvé technicky zbytečné a za druhé politicky neúnosné. Technicky zbytečné i proto, že si pamatuji doby, kdy se vyhledávalo vhodné místo pro postavení radaru, a Brdy byly skutečně jediné místo, kde by se mohl normálně postavit. Ale Brdy jsme předali, dnes je tam chráněná krajinná oblast, už vidím, jak tam někdo vykupuje pozemky pro radar. Navíc existuje radarově odpalovací základna v Rumunsku, další raketová základna bude v roce 2018 dokončena v Polsku, další radar je v Turecku, takže nevidím důvod, proč by měl ještě jeden radar existovat v Čechách. Možná, že si pan Giulliani myslí, že by to tady lidé přivítali a že by to byla vzpruha pro americké cítění ve střední Evropě. Ale to by znamenalo, že nemá dobré informace a že by byl brzy vyveden z omylu.
Ve volební kampani Donald Trump postrašil spojence v NATO výrokem, že by negarantoval ochranu spřátelených zemí z NATO, které by byly napadeny. Amerika by podle něj pomohla jedině té zemi, která by naplnila své povinnosti vůči alianci. Dnes Američané platí největší díl výdajů NATO a proto také, jak jste sám už v minulosti prohlásil, nejvíc ovlivňují politiku NATO. Změní se po jeho nástupu Severoatlantická aliance?
Myslím, že evropští členové NATO s výjimkou Britů zpohodlněli. Ještě nedávno se říkalo, že žádné nebezpečí nehrozí a zpravodajské služby nás přesvědčovaly, že minimálně pět let dopředu budou vědět, kdyby se něco stalo, abychom začali zbrojit. Ale dnes je situace ve světě úplně jiná, zásadně se změnila. Takže zvýšení výdajů na obranu v evropských státech je určitě na pořadu dne. A nemusí to být hned dvě procenta HDP, ale musí to být takové výdaje, které dokáží jednotlivé armády dostat na úroveň, která je potřeba, protože je – například v České republice – dlouhodobě zanedbaná. A za druhé možná by to přispělo i k emancipaci Evropy, i když v současnosti nevidím příliš reálně, vzhledem k neexistenci společné zahraniční politiky, nějakou společnou evropsku armádu, ale pomohlo by to k většímu a silnějšímu postavení evropských států v NATO. Pokud říkám, že je potřeba silnější armáda, není to proto, že bychom se měli bránit nějaké ruské invazi, ale proto, že situace ve světě není růžová. Když se podíváme na jih a na terorismus, je to zcela logické. Ano, v tomhle souhlasím s Trumpem. Pokud Spojené státy platí nejvíc, pak ostatní státy nutně plní to, co je výhodné pro Spojené státy.
Česká republika dosáhne podle ministra obrany Martina Stropnického požadované úrovně výdajů na armádu až někdy v roce 2025. Když jste řekl, že souhlasíte s premiérem Sobotkou v pohledu na radar, souhlasíte s ním i v tom, že nemá smysl najednou zvýšit výdaje na armádu až na dvě procenta HDP, jak jsme se zavázali, protože by obrana nebyla schopna tolik peněz dřív utratit?
Je to opravdu složitější problém. Kdyby se teď peníze pro armádu zvýšily na dvě procenta nebo i na jeden a půl, byly by to vyhozené peníze, protože resort obrany je není schopen normálně utratit. Tady totiž podle mého názoru dlouhodobě chybí legislativní podpora vyzbrojování armády. Já čtu od pánů poslanců, jak chtějí více kontrolovat vyzbrojování, čtu, jak je potřeba zvýšit obranyschopnost, ale nevidím, že by někdo našel odvahu a dal takový impuls, že by se zabezpečil celý proces legislativně. Například při pořízení obrněného transportéru by měl být dlouhodobý program, který by zajistil celý životní cyklus výzbroje, od vývoje a výzkumu, pokud by se dělal v České republice, přes nákup, provoz a vyřazení, což je několik desítek let. Vlády se po čtyřech letech střídají, parlament se obměňuje a nikde není dáno, že když se dnes něco pořídí, bude pak dostatek peněz i na pohonné hmoty, munici atd. To se nezmění, dokud se nepřejde na systém, kdy velké výzbrojní programy budou dány zákonem, schváleny parlamentem a parlament bude zároveň odpovídat za to, že na tyto výzbrojní programy budou finanční potřeby vyčleněny. A pak je také otázkou poslanců, a ne vojáků nebo ministra obrany, pokud peníze ve státě dojdou. Dnes se máme dobře, ekonomika jde nahoru, ale za pět let to může být jinak, a pak parlament musí zákon změnit, ubrat počty, snížit množství atd. Ale dokud tohle nebude, budeme nakupovat a za pár let zjistíme, že nemáme na provoz. Jedno souvisí se vším. Je potřeba stanovit pevnou základnu, nejlépe legislativní, nejen zvýšit kontrolní pravomoc, ale i odpovědnost parlamentu. Navíc plánovat v armádě podle HDP je podle mne velmi riskantní. Plánovat v armádě se má na absolutní čísla s přičtením inflace. Dneska 1,1 procenta je třeba padesát miliard, ale za pět let to může být jen pětačtyřicet.
Severoatlantická aliance se rozhodla rozmístit v pobaltských zemích – Estonsku, Lotyšsku a Litvě – a také v Polsku celkem čtyři prapory, každý kolem tisíce vojáků, a jeden rotační vícenárodní prapor na posílení obrany a odstrašení případného útočníka. Nemohou se teď po změně v čele USA a případném sblížení s Ruskem změnit plány NATO, pokud na to Rusko bude tlačit?
NATO bylo před pěti, deseti lety organizací, která v podstatě hledala smysl své existence. Od obranné organizace se postupně stávala jakýmsi politickým nástrojem pro diskuse. Když to řeknu cynicky, pro NATO byly události na Ukrajině obrozením, protože najednou opět získalo nepřítele. Předtím se nepřítel hledal velmi těžko. Nedomnívám se, že by došlo k příliš velkým změnám v nasazení vojsk na hranici s Ruskou federací, ale rozhodně by mohlo dojít k nějakým domluvám ke zvýšení důvěry. To by myslím bylo to, co by mohli prezident Trump a prezident Putin udělat.
Pomůže zlepšení vztahů mezi oběma šéfy těchto velmocí nastartovat i obrat v případě Sýrie? Trump nedávno naznačil, že vidí diktátora země, Bašára Asada, jako menší zlo než povstalecké skupiny, z nichž některé mají islamistické sklony.
Donald Trump řekl, že bojovat s ISIZ a zároveň s Asadem je nesmysl. Z toho vyplývá, že pokud je pragmatik a logik, měl by se domluvit s Rusy a společně bojovat proti Islámskému státu. To znamená snažit se rozdělit tu stovku i víc islámských skupin a hnutí, které v Sýrii jsou, stanovit jasně a domluvit se s Rusy, které skupiny tvoří jakési opoziční jádro Asadovi, nemají žádné plány, které by se týkaly rozšiřování nebo vývozu terorismu,a ty by pak mohli podpořit společně s Rusy a ostatní s Rusy zničit. Jiná cesta tam neexistuje. Někteří politici o některých povstaleckých skupinách říkají, že sice jsou to zlí lidé, ale „naši zlí lidé“. S touhle politikou je nutné přestat, protože ti „naši zlí lidé“, kteří byli v Afghánistánu, jsou najednou ti špatní zlí lidé. A ono se to tak bohužel stává. Takže domluva a spolupráce USA s Rusy v Sýrii by byla ta cesta, kterou by bylo třeba nastoupit. Jednou už musí v Sýrii nastat klid a jinak než domluvou jednání a zničení těchto teroristických organizací to nebude. Ať pak proběhnou volby za široké mezinárodní účasti, ať opozice a Asad ukáží, co v nich je, a ať se lidé v Sýrii rozhodnou.
Vztahy Washingtonu a Moskvy se zhoršily po ruské anexi Krymu a pak i po podpoře ruské armády syrského prezidenta Bašára Asada v konfliktu v Sýrii. Donald Trump prohlásil o konfliktu na Ukrajině, že se tento problém dotýká Evropy mnohem více než USA a že jsou to právě evropské země, kdo ho musí řešit v první řadě. Objevují se spekulace, že Spojené státy americké po jeho nástupu do funkce mohou zrušit protiruské sankce nebo dokonce uznat Krym. Jak se pak zachová Evropa?
Velmi mě pobavilo vyjádření paní Mogheriniové (šéfka evropské diplomacie – pozn. red.), že ať se Spojené státy americké rozhodnou jakkoli, Evropa sankce dodrží. Docela jsem se nasmál, protože kdyby Spojené státy sankce zrušily a Evropa na nich trvala, urychlilo by to jen rozpad Evropské unie.
Takže si myslíte, že porušování mezinárodních dohod nakonec Rusku projde?
Jestli myslíte konkrétně Krym, tak určitě. O tom jsem přesvědčen. Tak jako nám na Západě prošlo Kosovo, v případě Rusů to bylo s daleko menším krveprolitím. Pokud jde o opolčenecké oblasti na Ukrajině, jak říkám, Rusové budou velmi spokojeni, když se jim podaří dosáhnout nějakého statusu pro tyto oblasti, když se jim podaří dosáhnout toho, že ruskojazyční obyvatelé budou mít svá práva, nebudou pronásledováni, a zůstanou v rámci Ukrajiny. Nemyslím, že by Rusové chtěli tyto oblasti nějakým způsobem anektovat nebo obsadit. Krym je úplně jiná situace. Ten vznikl kvůli hlouposti a neschopnosti ukrajinských politiků, když začali hovořit o tom, že vyženou ruskou flotilu ze základen, kdy se obrovsky většinové ruskojazyčné obyvatelstvo dozvědělo, že nebudou moci mluvit rusky a podobně. Tím to začalo. Žádný stát by tohle netoleroval, netolerovaly by to ani Spojené státy, kdyby byly v situaci Ruska.
Nastoupí podle vás nová americká administrativa v budoucnu tvrdší politiku Spojených států vůči Číně? Podle Trumpa Čína svou nepoctivou obchodní politikou „znásilňuje“ Spojené státy. Ve volební kampani proto slíbil zavést drastická cla na dovoz z Číny, což by podle odborníků mohlo znamenat začátek obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Otázka Číny není čistě politická, ale i obchodní. A v tom má Trump zřejmě velmi dobré zkušenosti. Když se podíváte na průzkumy, ukazuje to, jak elity v Čechách jsou mimo mísu. Asi před půl rokem proběhl výzkum v Americe, kde se ukázalo, že obavy obyvatel USA z Ruska jsou v pořadí asi až na osmém místě. O dvě místa byly obavy z Číny, ale nejvíc se tam bojí terorismu a ekonomických problémů. Takže prostí Američané se nebojí Ruska, bojí se vněčeho jiného, a daleko víc Číny než Ruska. A z toho bude vycházet zřejmě i Donald Trump.
Jak moc a jak rychle se projeví změny, ke kterým dojde ve Spojených státech, v Evropě a v České republice?
Domnívám se, že k žádnému zemětřesení nedojde. Prezident Trump se bude určitě snažit plnit to, co říkal, ale bude omezen různými dalšími vlivy. Pokud se mu podaří splnit hlavní věci, které sliboval, bude to pro něj úspěch. Myslím si, že se víc bude orientovat na otázky vnitropolitické, že může dojít k tomu, že se Amerika víc soustředí na sebe než na ostatní svět, ale v geopolitice se moc nezmění. Tam, kde bude cítit ohrožení, tam budou Spojené státy vystupovat velmi ostře, a možná ostřeji než za Obamy.
Jak si tedy vysvětlujete to velké zděšení, které zavládlo v Bruselu i v dalších členských zemích Evropské unie?
Je to stejné jako u brexitu. Prostě média a elity si vytvářejí obraz, který se jim líbí. Bez ohledu na to, co si myslí lidé. Když se dívám na sociální sítě a internet, většina lidí má úplně jiné názory, než mají naše elity a média. Když jsem byl v Rusku, obdivoval jsem jejich propagandu vůči Západu, ta byla velmi silná. To, co u nás bylo používáno vůči Rusům, bylo nesrovnatelné, osmdesát ku dvaceti procentům. Dneska je to padesát na padesát. Prostě informační válka zuří a u nás podle mne zuří takovým způsobem, že to lidi otráví. Dobře to okomentoval můj oblíbený Friedman (americký politolog a publicista – pozn.red.), když o brexitu řekl, že je to prohra elit a ukázka jejich neschopnosti porozumět voličům.
Pokud souhlasíte s tím, že brexit, ale i zvolení Trumpa byl výsledek boje proti elitám, může to pokračovat i ve volbách v evropských zemích, kde lidé také nejsou spokojeni s postupem Bruselu i představitelů svých zemí k migrační krizi?
Když Jean-Claude Juncker prohlásí, že musíme Trumpa vychovat, tak se směju. Jak ho chce zrovna on vychovávat? Pokud lídři Evropské unie nezmění svůj přístup, tak se rozhodně něco podobného bude opakovat v Evropě. Možná se to bude brzy opakovat ve Francii, v Rakousku. Když se podíváte na výsledky prezidentských voleb v Bulharsku a Moldávii, uvidíte, že tam už lidi začali protestovat proti tomu, co bylo dřív. Bohužel. Nebo možná bohudík. Nevím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
