V poslední době je, zejména kvůli situaci na Ukrajině, velkým tématem potravinová soběstačnost. Vy sedíte v Evropském parlamentu v zemědělském výboru, který by se právě těmito věcmi měl zajímat. Je vůle se touto situací nějak zabývat?
Pro nás v SPD je potravinová soběstačnost dlouhodobě zásadním tématem. Zajímá také zemědělské podniky a měla by zajímat občany. Nejde jen o soběstačnost, ale i o potravinovou bezpečnost, protože potraviny jsou strategickou komoditou. V případě krizí může nedostatečné zásobení potravinami, například při omezení dovozu, znamenat ohrožení zásobování a výživy obyvatelstva. Dovedu si představit, kolik hlupáků se tomu směje, protože si neumějí představit, že k tomu v blízké budoucnosti může reálně dojít. Obchodníci s potravinami jsou naopak ostře proti vyšší soběstačnosti, protože bohatnou z dovozu potravin za dumpingové ceny a z oblastí, kde se nehledí na náročné technologické podmínky jako v Evropské unii a sociální podmínky zemědělských a potravinářských dělníků. O tom, co se bude prodávat, rozhodují obchodní řetězce, ne naši zemědělci a potravináři, a už vůbec ne spotřebitelé, jak se nám snaží propaganda namluvit. Například Kanada jako největší vývozce čočky má od Evropské komise výjimku a může čočku postřikovat jedovatými pesticidy ještě 6 dní před sklizní. Západní země uplatňují vysoké dotace na produkci a vývoz, kterým lze sotva konkurovat a maloobchodní řetězce zneužívají monopolního postavení a uplatňují na řadu komodit až několik set procent obchodní přirážky, atd.
Pokud jde o Evropský parlament, je nutné si uvědomit, že západoevropské země mají obrovskou početní převahu poslanců a hájí svoje zájmy proti zájmům občanů východní Evropy. Navíc často preferují obchodní zájmy nadnárodních korporací nebo zelenou ideologii. Západoevropští členové Zemědělského výboru EP se sice neúspěšně a formálně brání dovozům z mimoevropských zemí, ale brání svoje možnosti vyvážet do východní Evropy za dumpingové ceny. S růstem cen energií, který jako spekulativní invazi na Ukrajinu předcházel, se situace stává kritickou pro zemědělce, potravináře i spotřebitele a dál se zhoršuje omezením energetických zdrojů jasnou vinou Evropské unie. Kromě energií rostou ceny krmiv, osiv, hnojiv, atd.
Fotogalerie: - Beseda s Babišem
Jsou podle Vás ČR a další země EU připraveny na situaci zásadního nedostatku některých potravin?
Nepůjde u řady komodit o naprostý nedostatek, ale o vysoké ceny kvůli zvýšené poptávce na světovém trhu. Už dnes klesá spotřeba drahých potravin kvůli změnám spotřebního koše. Někteří výrobci jsou schopni produkci podstatně zvýšit, ale ne ze dne na den. Mohou zasáhnout i klimatické vlivy. Mariupol začíná fungovat, ale je obsazen armádou Ruské federace, Oděsa je zaminována ukrajinskou armádou a fungování dalších přístavů je omezeno a do budoucna nejisté. Vývozci ukrajinské zemědělské produkce a hnojiv nejsou ukrajinští zemědělci, ale zahraniční nadnárodní korporace. K tomu přistupují důsledky jarního sucha v USA a Kanadě, ale i v jižní Evropě a jinde. Úroda obilí bude celosvětově mnohem slabší. Rusko počítá s podstatným zvýšením vývozu, ale celosvětové problémy nekompenzuje. Ceny rostou a zejména na Blízkém východě a v severní Africe může lokálně dojít k hladomorům. Představitelé v České republice nadále počítají s neviditelnou rukou trhu, ale ta pracuje a bude pracovat ve prospěch nadnárodních obchodníků a ne českých občanů. Dovézt se dá prakticky všechno, ale za jaké ceny? Kdo na to bude mít? Podpora zemědělské produkce je v ČR naprosto nedostatečná a rozdělování dotací se s touto vládou přesunulo k malým zemědělcům, kteří se na zásobování obyvatelstva podílejí minimálně. Je to dáno ideologií vládnoucích stran pod záminkou boje proti Babišovi. EU nemá mnoho možností, jak problém řešit. Slyším taková doporučení, jako omezit plýtvání potravinami do roku 2030 o 30%, přejít na rostlinnou stravu, podporovat samozásobení a podobné sotva užitečné rady. Návrhy si často odporují. Má se omezit živočišná produkce a současně více hnojit statkovými hnojivy, atd.
Je podle vás efektivnější řešit případný nedostatek potravin na úrovni EU, nebo na úrovni členských států?
Musíme využít všech možností, které jsou k dispozici. Od Evropské unie můžeme očekávat hlavně další potíže, ale musíme se snažit, aby podmínky byly pro nás co nejméně nevýhodné. Jak jsem řekl, západní většina bude problémy řešit na úkor východní menšiny a další problémy budou vytvářet fanatici hlavně z frakcí socialistů, zelených a Levice, ale i liberálů a lidovců. Od současné vlády, tak jako v jiných oblastech, řešení očekávat nemůžeme. Je pod vlivem nadnárodních korporací a zhoubných ideologií. Můžeme si přát nemít tuto vládu a nebýt pod bičem Evropské unie. To první je nadějnější.
Psali jsme:
_635695218277763486.JPG&id=73502)
V souvislosti s hospodářskou krizí, která se na Evropu nejspíš valí, se hovoří o ekonomické neudržitelnosti současného plánu Green Dealu, vyjádřeného zejména ve strategii Fit for 55. Uvědomují si poslanci v EP tuto neudržitelnost?
Podceňuje se skutečnost, že Evropská unie dokáže udržovat neudržitelné i za cenu ztrát. Objevují se snahy mírnit „ambiciózní cíle“ Green Deal, ale nejsou příliš úspěšné. Nejambicióznější je Evropský parlament, který dokonce navyšuje plány Evropské komise. Poslední nadějí je Evropská rada. Je to tak proto, že Komise se zodpovídá nadnárodním korporacím, které EU fakticky řídí, Parlament rozhoduje více podle ideologie a Rada je složená z představitelů členských států, kteří musí sloužit nejsilnějším zájmových skupinám v jednotlivých zemích, ale stále ještě taky trochu občanům, volby ještě nebyly zrušeny a propaganda vše nezvládne.
Jak jsem se přesvědčil, poslanci Zemědělského výboru EP, kteří jsou často sami podnikatelé v zemědělství, si situaci uvědomují, ale nemají příliš odvahu vystupovat proti těm, kteří určují směr. O jejich postojích se lze dozvědět na uzavřeném jednání nebo mezi čtyřma očima. Uvědomují si, že nemají naději na úspěch, protože většinu nepřesvědčí. Ke korekci Green Deal včetně Fit for 55 a takzvaných „strategií“ „Z farmy na vidličku“, zvýšení „pohody zvířat“, zvýšení „biodiverzity“, atd. určitě dojde, ale až tehdy, až budou tragické důsledky nepřehlédnutelné.
Jste pro schválení „manželství pro všechny“?Anketa
Skupina G7 na jednání v Německu potvrdila svou vůli urychlit odchod od uhlí. Očekáváte v důsledku toho další posílení tlaků na dekarbonizaci na úrovni EU?
Jak jsem uvedl, „boj proti uhlíku“ trvá v neztenčené míře, ačkoli je jasné, že náhrada fosilních paliv je v našich klimatických podmínkách v dohledných letech nereálná. Problém je, že za nás rozhodují fanatici, kteří rozhodují subjektivisticky podle ideologických schémat a domnívají se, že se realita přizpůsobí jejich přáním. Chtěli by novelizovat fyzikální zákony.
Alternativním vysvětlením je úmyslné zhoršení sociálních podmínek obyvatelstva za účelem zmenšení počtu lidí na Zemi, zvláště některých etnik. Nevím, které z obou vysvětlení je více odpovídající skutečnosti.
Vaše hnutí kritizuje vládu, že málo bojuje za národní zájmy, například když levně prodává elektřinu na burze v Lipsku a pak ji draze nakupuje zpět. Dovedete si jako europoslanec představit cestu, která by nás toho mohla zbavit?
Dovedu. Jednak řada států EU zavádí významné regulace, jednak má Petr Fiala pravdu, když říká, že je možno použít jen takové regulace, které jsou v souladu s pravidly EU. Mně z toho vychází, že za těchto okolností je třeba velmi vážně uvažovat o odchodu z EU. Jistě by nám přinesl mnoho problémů, protože by Evropská komise a Evropský parlament vymýšlely účinnou pomstu, ale možná že bilance odchodu by byla přesto pozitivní. Už teď mi to tak vychází. Situace se ovšem zhoršuje. Pokud bude EU dále prosazovat projekty jako Green Deal, „protiruské sankce“ a další plánované sebevražedné pokusy, pak bude odchod již nesporně výhodnější než kolektivní sebevražda.
Po odchodu z EU by bylo možné se neřídit unijními pravidly, např. podmínit podnikání v ČR placením daní tamtéž, jako při tzv. „daňové domestikaci“ za První republiky, podporovat vhodnými nástroji vlastní průmysl a zemědělství v perspektivních směrech, znárodnit některé veřejné služby, síťová odvětví, například vodárenství, apod. Snížil by se tlak na jednostrannou orientaci a bylo by možné energie nakupovat za nejvýhodnějších možných podmínek atd. Bylo by možné trestat škůdce sloužící cizím zájmům proti zájmům našich občanů. Ale už dnes je možné nakupovat elektrickou energii nebo plyn přímo bez komoditních burz na nichž bohatnou paraziti a chudnou občané ČR.
Psali jsme:
Co říkáte na to, jak se vláda připravuje na evropské předsednictví?
Vláda ČR nebyla připravena ani na odpovědné vládnutí ve vlastní zemi. Úlohu tzv. „předsednictví“ bych nepřeceňoval. Opakovaně jsem viděl, jak to probíhá. Předseda vlády a ministři s jejich aparáty jsou spíše moderátory jednání. Výkony některých předsedajících, které jsem viděl, byly žalostné, někdy jen přečetli to, co jim někdo napsal a byli ve vleku úředníků Evropské komise. Rozhodování zůstává na nejsilnějších, ne na předsedajících. V době předsednictví ČR bude vrcholit hospodářská a sociální krize zejména v EU, a to zvláště v zemích s nejneschopnějšími vládami a ve zvláště nevýhodných podmínkách. Co tak asi můžeme očekávat od našich vládních představitelů?...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
