Grossova minulost i těžce sevřený zadek Sobotky. Pravičák Simkanič promluvil

Co říkáte vystoupení Stanislava Grosse v televizi, kde přiznával, že jeho výroky o půjčce na byt byly vymyšlené a že tedy směnka, kterou jste tehdy spálil, byla falešná?

Je to samozřejmě jasné, já mám za to, a to se dneska obecně ví, že to byla tehdy z mé strany likvidační akce vůči tehdejšímu premiérovi Grossovi, protože jejich plán byl nepochybně takový, že to mělo skončit nějakým Rodem. A tím, jak jsem jim z toho udělal cirkus, bylo po Grossovi. To je něco, na co můžu být dodneška pyšný. Na druhou stranu, jeho současné vystoupení je jen pokračování prapodivné linie, jak to myslí upřímně.

Vy jste mu tedy nevěřil, když se omlouval lidem, které jako premiér zklamal, a když tvrdil, že přijal Krista?

Kdyby to bylo upřímné, musel by říci, kdo ho skutečně platil, kdo s ním dělal ty pokoutní kšefty v desítkách milionů korun, pak by mu možná mohl někdo něco věřit. Tahle se mu nedá věřit ani ta omluva, ani nic dalšího. Myslím, že v tomto směru se chlapec nijak za těch devět let nezměnil. Proto jsem ještě pyšnější na to, že to, co tehdy nezvládl Parlament a co řešil týdny, já jsem zvládnul za 48 hodin.

Takže jste pořád pyšný, že jste přispěl k tehdejší likvidaci premiéra Grosse. Ale upřímně - bylo to potom lepší?

Nepochybně to byl jeden z nejstrašlivějších premiérů, které jsme tady měli. Bohužel po něm to nebylo o mnoho lepší, když si vezmu, že po něm nastupoval Paroubek a další podivné existence.

Politici i novináři po Grossově televizním vystoupení spekulovali, jestli jeho kajícnost a přijetí Krista nesouvisí s nějakým jeho vážným onemocněním. Nebylo by to vysvětlení, proč se omlouvá veřejnosti?

To je opravdu jen spekulace, ale samozřejmě máme nějaký lidský cit. Na mne to působí, že nemocný je, a pravděpodobně dost vážně. Ale nevím o tom nic, nejsem s ním v žádném kontaktu, je to skutečně jen dojem. Ale asi to opravdu nebude žádná sranda.

Vy jste pravicový politik, jak se díváte na to, jak pravice po dvou volebních obdobích dopadla a dopadá? Myslíte si, že si to zaslouží a že se to dalo očekávat po tom všem, co v minulosti její vedení předvádělo?

Částečně si to svou historií nepochybně zaslouží. Protože v tomhle směru to, co Topolánek načal, Nečas bohužel dorazil, a to v těch nejhorších možných barevných odstínech. Myslím, že jeden z hlavních problémů je obrovské nepochopení členské základny ODS. Já si na jednu stranu těch lidí nesmírně vážím. Když si vezmete, že tam zůstává stále řádově dvacet tisíc lidí, kteří nějakým způsobem vydýchali jak Topolánkovy šílené excesy, tak Nečase. Na druhou stranu jde o naprostý nedostatek sebereflexe. Přece hlavní problém celého minulého období byl ten, že Nečas celou dobu předstíral, že je premiér, a ve skutečnosti byl Kalouskova podržtaška. Pravice je přirozeně spojená s leadershipem (schopnost realizovat vize a strategie v týmové práci, schopnost vést a řídit – pozn. red.), a leadership pana Nečase je čistá nula, byl opravdu tři roky Kalouskův kašpárek.

To je podle mne ten hlavní důvod, co způsobil tenhle pád. Samozřejmě platí, že ODS si za to do určité míry může sama, ale potkalo se to navíc s takovým obdobím, kdy jakoby tady nebyl spor mezi pravicí a levicí, ale mezi politickou a nepolitickou politikou. Dnes strašně zesílil trend, který znamená obrovskou nesvobodu a odepírání občanům volebního práva, kdy prakticky všechny volební subjekty říkají, že je úplně jedno, co jsme zač, my jsme nejlepší, volte nás, my to uděláme, jak to potřebujete, nevolte ostatní, to jsou pitomci. To nemá nic společného s politickou ideologií, to je právě ta nepolitická politika, která způsobuje nástup čím dál podivnějších personálních existencí, od kterých nikdo vlastně neví, co má vlastně očekávat.

Takže odklon voličů od tradičních politických stran k různým hnutím, která jsou málo programově čitelná, považujete za varující?

Určitě. Myslím si, že to není trvalý stav, že to je taková lekce ze strany voličů těm zavedeným partajím, svým způsobem lekce oprávněná, na druhou stranu je to politika, která nikam nevede, která nevede ke kontrole a odpovědnosti politiků.

Mnozí politologové i politici předpovídali, že podpora hnutí ANO půjde po vstupu do vlády rychle dolů, ale zatím to tak nevypadá. V předvolebních průzkumech preferencí voličů do Evropského parlamentu vede přesvědčivě právě hnutí ANO. Kdy podle vás přijde čas, kdy voliči prohlédnou?

Na jednu stranu je pravda, že evropské volby jsou víc politický marketing. Zúčastní se jich střízlivým odhadem kolem dvou milionu voličů, takže průzkumy nějakou vypovídací schopnost mají. Ale ten výsledek je hodně zkreslený, protože nejenže předpokládám, že bude extrémně nízká účast, ale ona se ta účast dramaticky liší právě podle toho, jak jsou voliči primárně orientovaní. A ovlivní to i fakt, že odpor k Evropské unii sílí, a to zcela právem. Ostatně na tom, kdo se dostane do Evropského parlamentu, z hlediska reálné politiky zas až tak nezáleží. Protože role těch našich poslanců je naprosto směšná, doplňková. Čím většího počtu pitomců se zbavíme odchodem do Evropského parlamentu, tím lépe pro českou politiku. Ale když bude pokračovat trend, kdy nám Evropa diktuje jeden nesmysl za druhým, tak to je něco, co naše národní zájmy nepochybně poškozuje.

Ale jinak si myslím, že ty trendy v politice se začnou ukazovat směrem k podzimním volbám, které jsou skutečně velmi důležité. Ať už jde o komunální volby, které přinesou jasnou zprávu, jak se mění nebo nemění smýšlení občanů, nebo o volbu třetiny Senátu, která bude znamenat jediný potenciální zásah do celostátní politiky. Protože na to, že by se konaly předčasné volby, současná situace ani trošku nevypadá.

Jak hodnotíte vládnutí Sobotkova kabinetu po sto dnech?

Začíná to být podobné jako v předchozí vládě. Sobotka je vyloženě sranda premiér, který evidentně nerozhoduje o ničem, který má těžce sevřený zadek, nakolik bude za své podivné kšefty s Pokorným (advokát a přítel Bohuslava Sobotky, který se angažoval v prodeji OKD – pozn. red.) a Bakalou (podnikatel, který od státu získal OKD – pozn. red.) trestně odpovědný. A zcela evidentně panáčkuje a poslouchá Babiše na slovo. V tomhle směru padají a budou padat preference sociální demokracie, na podzim to skončí debaklem, protože v Senátu obhajují 24 židlí, a to se jim nepodaří obhájit ani omylem. Budou rádi, když získají tři, čtyři senátory. Je to velmi podobné předchozí vládě.

Myslíte si, že sociální demokraté budou brzy následovat osud ODS?

To je otázka. Neodhadnu, nakolik jsou schopni se z tohoto vývoje poučit. Podle mého názoru jde přesně o stejný nebo velmi podobný osud. Buď si tam budou pěstovat Sobotku jako závislého člověka na své kriminální minulosti a na Babišovi, pak samozřejmě budou padat a padat. Když se vzpamatují a dokáží vyměnit své vedení, tak propad dokáží zastavit.

A jak vidíte roli Andreje Babiše v politice, co soudíte o problémech s jeho minulostí? Je to pro vás důvěryhodný politik?

Zas tak moc ne. Minimálně dvě věci jsou jasně negativní. Za prvé tahle, když tomu budeme říkat velmi slušně – velmi nejasná minulost, za druhé propojení jeho byznysových zájmů s politikou v té nejkoncentrovanější podobě.

A s vlastnictvím významných médií…

To samozřejmě také hraje roli. Je fakt, že jestli MF Dnes v poslední době kvůli tomu, jak jí v každém týdnu padal náklad, ze sebe dělala bulvární noviny, tak dneska je to ještě horší, protože její závislost na novém majiteli čiší z každého článku a z každého komentáře.

Když teď je pravice tak zdecimovaná, neuvažujete o tom, že byste se víc zapojil do politiky?

Zcela jednoznačně ano. V tuhle chvíle to není vidět z jednoho prostého důvodu, protože když mám vůči současnému stavu Evropské unie a našemu podivnému členství v tomhle RVHP výhrady, tak nevyvíjím absolutně žádné aktivity směrem k Evropskému parlamentu, protože to vidím jako lumpárnu. Veřejnost strašně zapomíná, že sice referendum o vstupu bylo bohužel legální, ale nebylo legitimní, protože v něm hlasovalo pouhých 47 procent oprávněných voličů, což dneska už skoro nikdo neví a skoro nikdo neříká. Drtivou většinu kandidátů podezřívám z toho, že jediné, co je zajímá, je plat europoslance půl milionu korun měsíčně, což je mimochodem obrovská forma korupce, plus za dva mandáty doživotní zajištění na úrovni prezidentů za to, že budou sloužit Evropě. Jestli tohle není korupce, tak už nic. Z toho důvodu se o evropské volby nezajímám vůbec, ale když jsem mluvil o tom, že podzim považuji za velmi významný pro další vývoj české politiky, tak teď rozhodně vyvíjím různé aktivity.

Můžete říci konkrétně jaké aktivity?

Nemohou být jiné než integrační snahy, ať už se to týká konkrétních lidí a konkrétních subjektů, abychom tu udrželi pravicovou politiku. Ale v tuto chvíli nemohu být víc konkrétní.

Od devadesátých let se čas od času objevují snahy o integraci malých pravicových stran, ale zatím vždycky ztroskotaly, i když zprvu vypadaly nadějně, jako například projekt Čtyřkoalice, v níž byly strany Unie svobody, ODA, lidovci a DEU. Myslíte, že už se to může podařit?

Už nejde jen o malé strany, jde o strany, které si donedávna myslely, že jsou velké, a dneska zjišťují, že už to tak není. Jednám s těmi nejvyššími jmény a nejvyššími patry pravicové politiky. Pokud je to opravdu pravicová politika, pokud se ti lidi nezpronevěřili základním pravicovým myšlenkám.

Chápu to dobře, že jednáte i s ODS?

I třeba s ODS, ale samozřejmě se zcela konkrétními lidmi. Ale včetně nejvyššího vedení.

Z historie: Michal Simkanič údajně v roce 2005 spálil nebo jinak znehodnotil směnku na 900 tisíc korun, kterou podle svých slov převzal od Rostislava Roda. Ten se jako věřitel náhle objevil v aféře kolem bytu bývalého premiéra Stanislava Grosse. Svůj čin pro média komentoval slovy: „Koupenou směnku jsem znehodnotil a byl bych rád, aby toto mé gesto bylo chápáno jako výraz sounáležitosti se všemi, kdo jsou pronásledováni médii nikoliv na základě faktů, ale nálad či objednávky. Chci zastavit novinářský hon na premiéra a dát mu čas. Jsem přesvědčen, že když dostane pár dní, tak to vyhodnotí sám a odstoupí. Jednoznačně prokázal, že zemi vést nemůže." Případ nejasného původu peněz, které manželé Grossovi v létě 1999 použili na pořízení bytu v Praze na Barrandově, se tak změnil v naprostou frašku.