Hašek varuje: Lidem došla trpělivost. Rupne to v nejbližších dnech

Rozhovor s Michalem Haškem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Jak vlastně chce ČSSD nyní shodit vládu? Čistě matematicky.

Nejdřív je třeba říct, jaké důvody vůbec sociální demokraty vedou k tomu, že uvažují o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě ČR. Za rok a půl vládnutí Nečasova kabinetu jsme tady už zažili celou řadu nejrůznějších afér, pseudoafér a kauz, které by v každé standardní západoevropské demokracii automaticky vedly premiéra k tomu, že přijde, odevzdá prezidentovi svůj mandát a vláda prostě padne. Tady se nic takového nestalo. Máme dnes vládu, kde ministři mají na krku trestní stíhání, jejich okolí má na krku trestní stíhání a v rozpočtu chybí stamiliony, viz kauza ProMoPro. Za pár dnů nás čeká soud s panem Bártou. Aniž bych chtěl porušit presumpci neviny, považuji za velmi nestandardní, aby členem sněmovny a navíc šéfem jednoho z klubů byl člověk, který byl policií obviněn a státním zastupitelstvím obžalován z korupčního jednání.

Vláda permanentně porušuje vlastní sliby. Žádná z vládních stran neslibovala zvyšování daní, ty se ale dneska zvyšují jak na běžícím páse. Před krátkou dobou pan Nečas s panem Kalouskem zvedli DPH. Tvrdili, že důvodem je dostatečné získání financí na penzijní reformu včetně valorizace penzí. Jaká je realita po třech měsících? Vláda oznamuje, že DPH se bude zvedat znovu a penze se valorizovat nebudou.

Vláda lže lidem v přímém přenosu a v kombinaci s tím, že Brusel České republice vzkazuje, že přestane proplácet evropské fondy, tady vidíme tisíce a jeden důvod pro hlasování o nedůvěře vládě. Nás je v Poslanecké sněmovně 54. K tomu, aby byla vládě vyslovena nedůvěra, je třeba 101 hlasů, čehož jsme si vědomi. Budeme apelovat na jednotlivé strany a budeme apelovat i na jednotlivce, aby se k nám přidali.

Je tam nějaká naděje? Existují zde nějaké signály od poslanců z jiných stran, že by se k vám mohli přidat?

Myslím, že zde platí: v politice nikdy neříkej nikdy. I ty poměry ve vládní koalici mají daleko do nějakého ideálu. Ona ta vládní krize připomíná takovou hezkou brazilskou telenovelu, už tady máme 356. díl a všichni víme, jak to dopadne v tom 357. Znovu se sejdou ve Strakově akademii nebo v Kramářově vile, Věci veřejné před tím možná vypijí několik lahví těžkého červeného vína, vláda bude zachráněna a pojede se dál podél bílých skal.

Myslím, že vážnou povinností opozice je důrazně upozornit na to, jaké vláda dělá škody občanům jak v domácí, tak i v zahraniční politice. Jsme přesvědčeni, že takto dál vládnout nelze. Ideální by bylo, kdyby se podařilo najít politickou dohodu jako na Slovensku a na podzim, když tady budeme mít krajské a senátní volby, by se uspořádaly i volby do poslanecké sněmovny. Bylo by to levnější, voliči by znova rozdali karty a bylo by možné standardním způsobem ustavit novou vládu a vládnout.

Co soudíte o tahanicích okolo Pražského dopravního podniku, skandálů Šachta & Partners a především o tom, že jisty pan Randák prý v této zemi provozuje soukromou rozvědku?

Zde je spojeno hrozně moc faktorů. Začnu vnímáním korupce. Neustále se přesvědčujeme o tom, jak padáme na světovém indexu vnímání korupce a já podtrhuju, že je to index právě jen vnímání korupce. Samozřejmě že platí, že i v ostatních státech korupce existuje a nikdy se ji nepodaří vymýtit úplně. Ten diametrální rozdíl od ČR je ale ten, že když se tady korupce začne vyšetřovat, málokdo stojí před soudem a málokdo je skutečně odsouzen a jde do vězení. Například v USA jsou občas například souzeni bývalí guvernéři či členové Sněmovny reprezentantů, tedy špičkoví politici. V ČR si za posledních deset let marně vzpomínám, kromě zmiňovaného Víta Bárty, kdy by nějaký vrcholový politik byl obviněn z korupce, popřípadě obžalován z korupčního jednání.

Co se týče kauzy Randák, chtěl bych na tom ukázat, jak špatný přístup má naše veřejná správa k lidem, kteří odcházejí z tak citlivých složek, jako jsou bezpečnostní složky a sbory. Myslím, že u funkcí jako je šéf rozvědky a podobně, by bylo normální, aby tito lidé pak měli jistou ochrannou lhůtu. Po dobu pěti let by mohli být například být velvyslanci nebo by pracovali jinde ve státním aparátu. Měli by v podstatě zákaz podnikat v podobném oboru, v jakém pracovali v zájmu státu, protože jsou nositeli nejvyšších státních tajemství. Stát věnoval miliony do jejich profesní kariéry a je chyba, že tyto lidi necháváme jen tak odplout. Mimochodem, Karel Randák není jediným šéfem nějaké bezpečnostní složky, o kterého se stát nepostaral. Myslím, že ta jména jsou notoricky známá.

A otázka tzv. Randákovy rozvědky, jak ji onálepkovala média? České republice chybí kvalitní legislativa o působení bezpečnostních služeb. Hovoří se o tom už deset let, ale nikdy se ten zákon nepřijal. Na základě této kauzy je jasné, že takový zákon opravdu chybí. Ukazuje se totiž, že pokud lidé mají dostatek prostředků, pořídí si příslušnou techniku, navíc byli vyškoleni státem a dnes vyvíjejí detektivní činnost, která nepodléhá žádné regulaci.

Co soudíte o Nadačním fondu proti korupci?

V situaci, kdy v boji s korupcí selhává stát, se zde objevily aktivity neziskového sektoru. Primárně by měl korupci potírat stát. Souhlasil bych vřele s tím, kdyby zde vznikla nezávislá část státního zastupitelství, která se bude věnovat pouze korupčním kauzám. To samé z pohledu soudů a soudních tribunálů a to samé, co se týče bezpečnostních složek, které se korupci věnují. Řeší-li potírání korupce neziskový sektor, má to sice dnes větší punc věrohodnosti, když stát selhal a nefunguje, ale systémově je to špatně. Systémově se potírání korupce má věnovat stát. Média jsou tu od toho, aby na tyto věci upozorňovala. Pak se tomu ale mají věnovat profesionálové placeni z veřejných prostředků, kteří by ve jménu státu tyto korupčníky měli stíhat, soudit je a vyhledávat.

Kolik toho ještě ve stávající atmosféře obyčejní lidé vydrží? Připomeňme důchody a jejich (ne)valorizaci, připomeňme zvyšování DPH. Kam vy politici očekáváte, že ta trpělivost lidí poroste?

Myslím, že jsme pomalu na hraně. Vzhledem k tomu, že jako hejtman mám možnost s lidmi mluvit, a nemluvím s nimi jenom v Praze nebo v Brně, ale i na vesnicích a menších městěch, cítím, že míra naštvanosti na politiku je obrovská. A už se to nebere jako míra naštvanosti na vládu, ale na politiku jako celek. Samozřejmě je to zvednutý prst i pro ČSSD, která musí mít jasná a jasně pojmenovaná řešení pro lidi, aby nás nevnímali jako nositele onoho problému a součást nějakého tradičního politického establishmentu, který nese zodpovědnost za to, kam se Česká republika za dvacet let vyvíjela. Myslím, že v horizontu několika dnů, týdnů, maximálně měsíců nás čeká jakási poslední pomyslná kapka, kdy pohár trpělivosti lidí přeteče. Vláda neustále používá systém pokus omyl a lidé už toho mají plné zuby.

Proč se nemluví o výsledcích auditu o krajském hospodaření v Ústeckém kraji?

Vezmu to z pohledu krajů naprosto jednoduše. Samozřejmě i my jakožto sociálně demokratičtí hejtmani budeme skládat účty. Každý rok hospodaření každého kraje prověřuje ministerstvo financí. Žádní soukromí auditoři, ale několik kontrolních skupin – ministerstvo financí, Evropská komise, jiná ministerstva. Nevím o tom, že by ve výsledku, který se každoročně musí veřejně projednávat na zastupitelstvu kraje, našlo ministerstvo financí, po hříchu řízené Miroslavem Kalouskem, takové pochybení, že by se to stalo předmětem nějaké větší vlny mediální skandalizace.

Hovoří se teď o jednotlivých dotacích z Regionálních operačních programů. Kraji řízené ROPy jsou nejlépe řízené programy, které čerpají evropské peníze. Pokud se v těch desetitisících objeví tři čtyři nebo pět, kde se najdou pochybnosti, musí být vše prošetřeno podle hesla padni komu padni. Jestli se někde stal problém, a je mi jedno, jestli to bylo za ODS nebo ČSSD, musí to být prošetřeno.

Je uvnitř sociální demokracie příměří a mír, nebo tam existují dvě frakce, o kterých se mluví jako o haškovcích a sobotkovcích? Jaká je současná situace?

ČSSD si především uvědomuje, že je zde jedinou demokratickou středolevou alternativou pro Českou republiku a její občany. Vím, že mnozí politici, především ti z vládní koalice, by si možná přáli, aby tady existoval nějaký střet uvnitř největší opoziční strany, abychom se věnovali sami sobě, nějakým vlastním válkám. Já musím ale panům Nečasovi, Kalouskovi, potažmo Bártovi či Johnovi vzkázat, že mají smůlu. ČSSD na takovou hru nepřistupuje. Jednoznačně chceme táhnout za jeden provaz a víme, že v letošním roce máme před sebou ohromnou výzvu s názvem krajské a senátní volby. Chceme, aby to bylo jasné referendum o Nečasovi, o jeho koalici, o tom, čemu oni říkají reformy a čemu my říkáme ožebračování lidí. Doufám, že lidé v České republice dají jasně najevo, co si o současné vládní garnituře myslí.