Vyjádřil se i k naší nejednoznačné zahraniční politice. „Než mít jednu hloupou, je lepší jich mít víc," domnívá se. Komentuje i význam nadcházejících ukrajinských parlamentních voleb. „Budou pro ukrajinskou politiku jakousi formou živé vody."
Jan Urban, Martin Bursík, Miroslava Němcová, Ivan Langer, Štěpán Kotrba, Karel Janeček, Miroslav Kalousek, Jan Graubner, Václav Žák, Petr Hampl, Karel Hvížďala či Hana Marvanová. I ti přispěli do seriálu ParlamentníchListů.cz, ve kterém osobnosti politického a společenského života bilancují dobu po listopadu '89. Kompletní seznam najdete ZDE.
Jak hodnotíte 25 let od listopadu. Splnila se vaše očekávání?
Do značné části se splnila. Jsme v Evropské unii a pevnou součástí evropského prostoru.
Jakých osobností si ceníte za posledních 25 let?
Získali jsme přidanou hodnotu z disidentského hnutí. Hlavně díky Chartě 77 měly možnost vybrané osobnosti v podmínkách naprosté izolace vydiskutovat zásadní globální i evropské otázky, ať už se to týkalo sjednocení Německa i Evropy, členství v Alianci a představ nového uspořádání Evropy. Díky tomu měly jasno v tom, o čem se společnost vůbec nemohla bavit, neměla na to názor a neřešila to. Podstatou zejména listopadové výměny byl podle mě geopolitický transfer ze sovětského či moskevského vlivu na Západ mezi plnokrevné demokracie. Což bylo zcela klíčové a v tomto měli jasno. Šli do vedení státu a realizovali to.
Je v současné době něco, co může naši demokracii ohrozit?
Samozřejmě. Do značné míry se deformovala transformace tím, že nebyla zajištěna odpovídajícím právním prostředím. Tím pádem se privatizace hodně nepovedla. Celé korupční prostředí, které z toho vzniklo, a kontaminace politiky korupcí, provázání politických stran na financování, ať už z privatizace nebo z korupce, je velkou bezpečnostní hrozbou. Nejen pro kvalitu právního státu, ale i pro naši pozici uvnitř integrovaného západního světa.
Kritici říkají že opouštíme zahraniční politiku zavedenou Václavem Havlem s důrazem na dodržovaní lidských práv. Jak toto vidíte?
Především se o tom mluví, aby na sebe někteří lidé upoutali pozornost. Ale reálně má ta politika poměrně dlouhý zahraniční doběh. Protože se Havlovi do značné míry v tomto ohledu podařilo ovlivnit globální i evropskou politiku. A ta nese velmi významné stopy lidskoprávní politiky. Evropský akcent na ochranu občana vůči státu i institucím je něco, v čem jsme pevně ukotveni. Populistické plky se nezakládají tolik na praktické činnosti. Můžeme se na to podívat v souvislosti s alianční politikou. Kde se ukázalo, že jednu věc vysocí politici říkají na summitu NATO, pak odjedou na jiná místa a fóra a říkají něco úplně protikladného. Jsou to dost prázdné řeči. Protože reálným praktickým výkonem naplňujeme alianční závazky. A to, co děláme, nás činí zemí, která dává přidanou hodnotu kolektivní obraně. Než mít jednu hloupou zahraniční politiku, je lépe alespoň ve slovní úrovni jich mít víc.
Ukrajinu čekají parlamentní volby. Jak ovlivní zdejší dění?
Byl jsem ten, kdo při jednání o Ukrajině navrhl ve sněmovně vyjádření podpory bezpečného konání ukrajinských parlamentních voleb na všech teritoriích jejího území. Stejně jako volba nového prezidenta dala ukrajinské politice daleko větší váhu, legitimitu i průraznost, tak volba nového parlamentu bude zvyšovat váhu parlamentní kontroly politického vývoje Ukrajiny, a to jak navenek, tak dovnitř. Ukrajina se pohybuje směrem ke zvýšení váhy zákonů a právního prostředí. Přidali lustrační zákon, snaží se posilovat právní prostředí a hodně čerpají z našich zkušeností.
Takže je to tam na dobré cestě...?
To bych až tak netvrdil. Protože dostat ruskou armádu z Krymu nebude triviální úloha, protože jsou zvyklí okupovat území cizích států. Ale říkám to proto, že parlamentní volby budou pro ukrajinskou politiku jakousi formou živé vody.
V Česku hodně sledujeme co se děje na Ukrajině. Není však z celosvětového hlediska důležitější, co se děje v Iráku a Sýrii, kde vznikl takzvaný Islámský stát?
Je to velký problém, na jehož řešení stále nemáme klíč.
Proč si myslíte že KDU-ČSL tak výrazně uspěla v komunálních volbách?
Nevím, jestli se to dá nazvat úspěchem. Ale určitě je to velmi slušný výsledek. Rozumím tomu jako určité zhodnocení práce, kterou se snažíme přinejmenším na úrovni Parlamentu a vlády dělat. A toto zhodnocení nedopadlo špatně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
