Minulý týden jsme oslavili výročí 17. listopadu. Jak hodnotíte těch 28 let, které jsme od revoluce ušli?
Když si vzpomenu na rok 1989, když přišel 17. listopad, tak to bylo úžasné. Všichni byli nadšení, já samozřejmě také. Od 19. listopadu jsem byl denně ve víru událostí. Dělal jsem v té době pro New York Times Magazine s Tondou Kratochvílem denně reportáže o tom, co se dělo. Bydleli jsme spolu v hotelu, protože jsme museli být na telefonu a okamžitě vyjíždět na místa na reportáže, které si zadali. Bylo to veliké nadšení. Ale když jsem potom viděl, co za lidi se k tomu přichomýtli, věděl jsem, co to bylo za hajzly, a teď najednou někteří vystupovali jménem OF a cpali se, aby byli všude vidět, tak jsem si říkal, že to nevede k ničemu dobrému. A myslím si, že taková ta hesla jako „Pravda zvítězí“ a podobně, tak to zdaleka neplatí. Společnost navíc strašně zhrubla. Zhrubla ke starým lidem, k sobě navzájem, mezilidské vztahy jsou špatné. Společnost absolutně pohrdá člověkem jako takovým. Tohle jsem prostě určitě nečekal. A když to vidím kolem sebe i v práci, tak tam se dostali často nahoru takoví lidé, kteří byli evidentně pěkní hajzlové. Všichni to o nich věděli a oni potom najednou začali mluvit za všechny. Upřímně jsem dost rozčarovaný. Naštěstí mám možnost poměrně hodně často jezdit do zahraničí, takže si tam trošku vyčistím hlavu. Naše společnost se tváří, jako že je demokratická, ale přitom podle mne není.
Dalo by se možná i říci, že čím dál víc lidí mluví o tom, že „dříve“ bylo lépe. Co je k tomu podle vás vede?
No, ano, jak jezdím po republice, tak to slyším dnes a denně. A nejen od starších lidí, kteří si to pamatují, ale dokonce i od mladých, kteří si nemohou pamatovat, co bylo před 17. listopadem. Slyší to doma, že lidé k sobě měli blíž. Byly sousedské vztahy, které dnes už pomalu ani neexistují. Jestli je to třeba i tím, že se lidé pomalu ani nemají kde scházet, zavřely se ty hospůdky, kde se scházeli, všechno probrali. Soused pomáhal sousedovi, to dnes téměř vůbec neexistuje. Od té doby, co jsou peníze, tak se ani neděkuje. Popravdě, necítím se dobře.
V pátek 17. listopadu vyšlo do ulic poměrně hodně lidí. Co to vypovídá o náladě v České republice a co si myslíte o tom, jak se postavili nejen k Andreji Babišovi, ale také například k Okamurovi, kteří šli například položit květiny?
Já jsem viděl, že nejvíc tam vykřikovala parta Romů, byli dost při těle, kteří samozřejmě proti němu velice brojili. Já jsem ještě po roce 89 dělal právě také pro New York Times Magazine obrovský sociologický průzkum a reportáž ze Slovenska. Tam jsem opravdu byl mezi těmi nejchudšími. A ti když nám vyprávěli, jak z nich ti jejich bossové ždímají peníze, berou si na ně různé dávky, tak se nedivím, že tihle potom proti Okamurovi řvali.
Neříkám, že je to můj favorit, to ne. Ale určitě má názory, které se musí respektovat. Zrovna tak, jako on respektuje názory jiných a kultivovaně se k tomu vyjádří. Někteří ti lidé tam řvali tak, že jednomu až přeskakoval hlas. Tak to už je spíš medicínská záležitost takovíto lidé.
Fotogalerie: - Podvečer 17. listopadu
Fotogalerie: - 17. listopad v centru Prahy
Psali jsme:
Někteří mluví o tom, že je ohrožena naše demokracie, poukazují, že skončila tím, jak dopadly letošní volby. Ohledně toho mluví o Babišovi a Zemanovi. Sám Andrej Babiš tvrdí, že právě on chce realizovat to, o čem jsme tenkrát snili: Fungující ekonomika, úspěšné rodinné firmy, infrastruktura, fungující státní správa… Tak jak to vlastně je?
Já si myslím, že to je veliký strašák, že je ohrožena demokracie. To jsou výplody lidí, kteří se bojí, že najednou přijdou o svá korýtka. Já respektuji každého. Ale když slyším úplně hysterické nepříčetné výlevy předsedy jedné strany, která se jen tak tak dostala do Parlamentu, tak mi to připadá, že ten člověk by se měl spíš léčit. On když mluví, tak prská nenávistně kolem sebe jedovaté sliny. Docela si myslím, že rozumní jsou ti Piráti. Jsou mladí, nejsou zasaženi tou dobou, co byla. Také si nenechají od nikoho nic diktovat, ani od těchto rádoby zachránců demokracie.
U příležitosti 17. listopadu si vždy více připomínáme Václava Havla. Jak vy ho s odstupem těch 28 let vidíte?
Podle mne to byl zřejmě veliký naivista. Myslím si, že on to opravdu myslel vážně, že by láska a víra měla zvítězit nad lží a nenávistí. Ale nějak se mu to vymklo z ruky, nebo se asi obklopil těmi nesprávnými lidmi… Má samozřejmě spoustu zásluh, ale mimo jiné má také tu generální amnestii, kterou tenkrát vyhlásil, což nemá ve světě obdoby. Až se jednou spočítá, co to stálo lidských životů, tak nevím, jak se na to lidi budou tvářit. A hlavně si nechal našeptávat od lidí, kteří samozřejmě spíš mysleli na sebe než na demokracii. Já si myslím, že on to opravdu myslel vážně. Akorát se to nějak vymklo tím týmem, co kolem sebe měl.
Vy jste zmínil amnestii, mnozí lidé mu vyčítají i schvalování bombardování Jugoslávie…
Tak to vůbec! Jak může někdo říct, že je humanitární bombardování? Tohle by mělo vejít do dějin. Protože opravdu neznám termín humanitární bombardování. Bombardování skutečně není humanitární! Já jsem totiž potom v té Jugoslávii byl, zase pro ten New York Times Magazine jsme tam dělali reportáž. Tam třeba byl učitel na jedné straně, na druhé žáci a stříleli po sobě.. Byla to taková podivná válka a bylo to hrozné. A jestli si vojska, která tam zasahovala, představovala humanitární bombardování tak, že na mostě rozbombardují, rozstřílejí plný vlak dělníků, kteří jeli do továrny, tak to nevím…
Je pravda, že někteří, kdo dříve měli Václava Havla doslova jako „modlu“, tak se na něj dívají nyní více kriticky. Například na jedné z televizí proběhla reportáž, kde zaznělo, že u jeho „Hrádečku“ bylo letos o poznání méně zapálených svíček než dříve. Proč to tak podle vás je? Proč to někteří lidé vidí najednou jinak než třeba ještě před pár lety?
Já si myslím, že lidi ještě před pár lety pořád věřili, že on mohl být ta záchrana. Ale dneska už má každý takových starostí a věci, které si mysleli, že budou, tak zjistili, že nejsou a naopak. K moci se dostávají kariéristi, zase lidi, kteří z ničeho chtějí co nejdříve zbohatnout, jdou přes mrtvoly… Takže to je znechucení společnosti.
Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“ nebo „na Západ“. Příznivci EU se děsí referenda, které by dle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v EU, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. Co by podle vás pro nás znamenalo, kdybychom vystoupili z EU a domníváte se, že by lidi chtěli vystoupit, pokud by se o tom hlasovalo v referendu?
Já nejsem ekonom a nechci se do tohoto pouštět. Ale jak mám zkušenosti ze světa, tak třeba Španělsko, Řecko, Portugalsko, tam když se řekne Evropská unie, tak to je, jako když před býka dáte červený hadr. Tam jsem nepotkal snad jediného člověka, vyjma možná nějakého bankéře, který by horoval pro EU. Ale já si hlavně myslím, že Unie si to všechno dělá sama nesmyslnými příkazy, zákazy. Lidi tohle nepotřebují, aby jim někdo diktoval a vodil je za ruku jako malé děti. A pokud se Unie nezmění, tak si myslím, že nemá do budoucna příliš šanci na přežití. A nějaké směřování k východu? To je nesmysl. Vždyť i prezident Trump prohlásil, že ty sankce jsou nepřiměřené. Navíc Rusy to vůbec nepostihlo. Ty samé věci dostávají přes Turecko, Indii, Čínu. V Rusku jsou plné obchody, je tam všechno. Takže jediný, kdo na to doplatil, jsou tady různé firmy, které tam nesmějí dovážet.
Blíží se prezidentské volby, máme už jasno, kdo bude kandidovat na novou hlavu státu. Jak vidíte šance Miloše Zemana a je někdo z kandidátů podle vás pro něj opravdu silný soupeř?
Já myslím, že není. Já to opravdu sleduji a jediný silný soupeř by mohl být Topolánek. Já vím, že je to paradox, ale to je totiž chlap, který také říká, co si myslí. A jestli se říká, že zhrubla politika, tak to si myslím, že by zhrubla ještě víc. Ale jinak je to, jak se říkalo, „chlap s gulema“. Ti ostatní na to podle mne prostě nemají.
Neublíží nakonec Miloši Zemanovi jeho postoj po volbách a pro některé možná příliš velká „podpora“ Andreje Babiše?
To mne také už napadlo, když začal tu podporu veřejně prezentovat. Ale jak jezdívám díky své práci často na vesnice, tak lidi na tom venkově za tím Babišem stojí. Říkají, že ho nenechají padnout.
Nevím, z jakého důvodu, protože nedělají například v nějakých jeho továrnách… Ale asi jim imponuje to, jak to zatím tady vede. Samozřejmě, má také přešlapy. Ale myslím si, že je otevřený diskuzi. Dá se s ním debatovat. Takže nevím, jestli to Zemanovi ublíží, nebo ne...
Psali jsme:
autor: David Hora
