V médiích se nedávno objevila zpráva, že budete jedním z těch, kteří zabojují o křeslo v horní komoře v Parlamentu. Co vás k takovému rozhodnutí vedlo? Někde jsem, myslím, četl, že jste uvedl, že „už se na to nemůžete dívat“. Na co konkrétně?
V bouřlivých dobách roku 1989 jsme stáli v řadě v Laterně magice a optovalo se do Parlamentu. Šlo to fofrem, jdeš … jdeš … skoro všichni šli. Když došlo na mě, nešel jsem, nějak jsem to necítil. Dodnes sleduji, jak probíhá správa našich věcí veřejných, a dost věcí se mi nelíbí. Poslední dobou se vzmáhají chorobně ambiciózní mocižrouti, manipulující s námi marketingovým inženýrstvím, využívajícím našich strachů a nejnižších pudů. A to nejen u nás. Jan Werich říkal: „Lidská blbost je věčná a nedá se nad ní vyhrát, ale je třeba s ní neustále bojovat, protože jinak zaplaví celý svět. S tendencemi mocižroutů je to stejné, je nutné důsledně prosazovat principy liberální demokracie ve veřejném prostoru a udržet jejich snahy v rozumných mezích. Dospěl jsem k rozhodnutí, že chci svou troškou přispět k udržení naší naděje a práva na spravedlnost, svobodu a šťastný, kvalitní život.
Vy máte podle odborníků v politice velkou šanci uspět, nakonec patříte mezi velmi oblíbené herce, máte velkou základnu fanynek… Nebojíte se ale trochu, že právě tím, že vstoupíte do politiky, některé fanoušky ztratíte? Některým vašim kolegům to na popularitě v minulosti příliš nepřidalo.
Nejsem rádoby celebrita večírků a obrázkových časopisů. Víc než čtyřicet let hraju divadlo, točím filmy, a jestli se moje práce lidem líbí, tak mě to těší. Na popularitu nehraju. Nejdu do politiky, ale do nezávislého senátorství a hodlám pracovat v Senátu naplno. Přemýšlím o věcech a budu nahlížet na vše, čím se Senát zabývá, očima normálních lidí, se kterými už čtyřicet let společně žiju na Praze 2 a denně se potkáváme. Takže ne, vůbec se nebojím.
Jedním z vašich soupeřů ohledně kandidatury do Senátu bude na Praze 2 Marek Hilšer. Vnímáte ho jako silného „protivníka“? Oslovil vás před časem jako kandidát na prezidenta?
Ostatní kandidáty nesleduju a nijak nevnímám. Jsem autentický občan tohoto volebního obvodu se životními zkušenostmi a názory vedoucími ke konstruktivnímu řešení problémů a životních situací. A vámi zmíněný mě neoslovil.
Vy jste se rozhodl kandidovat za ODS. Čím právě tato strana získala vaše sympatie?
Nikdy jsem nebyl v žádné straně ani hnutí, dokonce ani v pionýru – u nás na vesnici to tak nefrčelo. Takže pro upřesnění: jsem nezávislý kandidát s podporou ODS. Je to jediná tradiční strana, která prošla jistou katarzí v opozici, obměnou lidí, a jsem přesvědčen, že současné vedení chce upřímně usilovat o zlepšení kvality našeho života. S jinou stranou bych do toho ani nešel, neboť principy liberální demokracie parlamentního typu, které dlouhodobě prosazuje, jsou mi blízké a myšlenkově s nimi v zásadě souzním.
Jak vůbec vidíte budoucnost ODS? Je pravda, že při parlamentních volbách nedosáhla oproti minulým rokům špatného výsledku. Získala přes 11 procent…
Všichni známe Churchillův výrok, že parlamentní, liberální demokracie je nejméně špatný model správy věcí veřejných ze všech možných a vyzkoušených. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že v našem rozbouřeném a informačním smogem zapleveleném světě si to uvědomí stále více a více lidí a přidá se na tuto cestu, protože v životě není nic definitivního ani ideálního, život je o myšlení a usilování o určité všelidské hodnoty, což je někdy cesta dost klopotná.
Vy jste se dříve vlastně už v politice tak trochu angažoval, a to krátce po revoluci v Občanském fóru. Jak dnes s odstupem času hodnotíte revoluční a porevoluční dobu, a právě třeba i činnost tehdejšího OF?
Politika se tomu nedá říct, byl jsem revolucionář se vší romantikou, jezdili jsme po republice a burcovali lidi. Někde jsme dostali málem na držku, někde nás vítali a nakonec se to jaksi podařilo.
Hodnocení…? Byl to dějinný přerod, vzedmutá vlna nadšení a jsem rád, že jsem to zažil. Ovšem nemylme se, dodnes se u nás nepodařilo vybudovat institucionální mapu demokracie a jejích pravidel podle vzoru déle trvajících demokracií. A to je blbý a musíme s tím něco udělat.
Psali jsme:
Když jsme u toho, co říkáte na to, že třicet let od revoluce tady dost možná budeme mít vládu, která se bude opírat o KSČM? A jak vnímáte Andreje Babiše jako premiéra?
No, nelíbí se mi to. Měli jsme ji zakázat. Část by přešla k sociálním demokratům, část by se přetvořila v levici přece jen modernějšího střihu bez očividné nostalgie po vládě jedné strany. A pan Babiš na mě působí jako mocižrout (vysvětleno výše). Víte, mezi lidmi panuje zcela mylný názor, že miliardáři nemají potřebu dál hromadit majetek, jenže touha po penězích a moci nikdy nekončí. Pro to je řada důkazů nejen v historii.
Proti Andreji Babišovi vyšli lidé už několikrát demonstrovat do ulic. Zatím poslední protesty se konaly právě tento týden. Mají ale v závěru takové akce vůbec nějaký velký smysl? Nepřinášejí nakonec Babišovi ještě větší podporu ve smyslu, že český národ se vždy postaví za toho, komu je podle něj „ubližováno“?
Za bolševika nás na Václaváku esenbáci rozháněli, mlátili a stříkali vodními děly. To se dnes zaplať pánbůh neděje. A smysl to má, je to výraz určitého pohledu na svět, výraz určitého způsobu myšlení a lidi ho můžou dát tímhle svobodně najevo, a to je nádhera. Nevím, jestli si lidi budou myslet, že je mu ubližováno, i když on se to možná bude snažit tak prezentovat. Já věřím ve zdravý lidský rozum, tak doufejme, že ne. Vždyť je to nakonec jen forma diskuse a střetu názorů, tak jaképak ubližování.
Další politik, který u některých lidí vzbuzuje velmi negativní emoce, je prezident Miloš Zeman. Jak vy ho jako prezidenta hodnotíte?
Já jsem hlavně přesvědčen, že přímá volba prezidenta je blbost. Nevím, v čí hlavě se zrodila, ale v našem uspořádání zastupitelské demokracie je to vývrat z vazby. S Milošem Zemanem jsem šířil revoluci na jižní Moravě. Letěli jsme z Kbel do Kunovic a objížděli tento žírný kraj a plamenně řečnili na shromážděních ve vinařských obcích. Nutno říct, jak jinak, že do nás lili víno a kořalku po litrech. Já už pletl nohama i jazykem, ale „pan prezident“ tehdy vydržel jako kůň a hovořil z tribun s neztenčeným přehledem a humorem jako kniha. A to jsem obdivoval.
Ing. Miloš Zeman
Evropská unie je „trnem v oku“ čím dál většímu množství lidí. Jak vidíte budoucnost Unie a hlavně jak vidíte budoucnost ČR v EU?
Víte, lidi často narazí na detail, který je štve, a ta naštvanost je pohltí a zapomenou se na věc podívat jaksi z výšky, komplexně, pominou podstatu věci. Proč vznikla Evropská unie? Jaký má smysl, cíle? Takové si kladu otázky a přemýšlím o nich, čtu informace. Lidem se zdá bolestné vzdát se některých kompetencí ve prospěch celku, jenže co to přesně obnáší, jaký to přinese užitek, jak nás to může vůči světu posílit, či oslabit atd. Chceme být mrňavým státečkem, který chce pověstně na všechny vyzrát? To by nám asi neprošlo. Na světě není nic než šutry a lidi a já chci být s lidmi. To platí jak pro celý svět, tak pro naši rozhádanou partu pod Řípem. Jasně že je nutné v rámci Evropy neustále usilovat a bojovat o spravedlivější a efektivnější fungování. To je ovšem ta nikdy nekončící cesta, která se vine jak červená nitka, často zmáčená potoky krve, historií lidstva.
Už asi tři roky hýbe politikou, a to hlavně zahraniční, téma uprchlické krize. Jak vy tento problém vidíte? Zvládne Evropa příliv migrantů a jak by se podle vás k této věci měla postavit Česká republika?
Pečlivé rozlišení lidskoprávních, humanitárních a ekonomických uprchlíků. Tvrdý postup proti hyenismu pašeráckých band. To vše pod křídly Evropské unie, protože společný postup je jediná možnost. Možná se budeme divit, jak se počty sníží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
