Kdybychom se ke konci roku ohlédli nazpátek – stalo se z vašeho pohledu v tomto roce něco významného, co Česko poznamená nadlouho? Jaké tři největší události jste – nejen v politice – letos zaznamenal s potěšením?

Výsledek voleb je značně významný. Stalo se to, že poměrně početná část obyvatelstva už toho měla dost a tak sáhla po nabídce personifikované Andrejem Babišem. To je událost roku vskutku asi nejzásadnější, nikoliv překvapivá. Kormidelník jistě loďku pod vlajkou ČR stočí jiným směrem. Stále budeme na moři, jen si možná nevšimneme, že plujeme za jinou hvězdou. Tedy - spíš nebude zájem všímat si oblohy, důležitější bude pro všechny vítr. Jedni budou foukat sem, druzí zase tam, ale ať si nás to nese, kam chce... Nejsem vskutku voličem Andreje Babiše, ale vlastně z toho mám radost. Rádoby elity a řeči jejich vzdělaneckých kolegií narazily na zeď tvrdé reality. Demokracie není jen zlodějna a žvanírna a síň slávy debilních symbolů, je to především osobní příkladnost! A my jsme se na ni vykašlali. Tady se jen kradlo a žvanilo, prodávalo do cizích rukou a hrálo se na budování kapitalismu s lidskou tváří. A pak jsou všichni u vytržení, že nejlepší lapka zavře huby všem? Měl bych být smutný a nadávat, jako ostatní pravicově liberální voliči? Ne! Tohle je demokracie – a jestli o ni máme zájem a strach, pak ji udržujme konečně tou příkladností. Jinak nás kormidelník vysadí na ostrově Robinsona Crusoa.

Druhá, s dovolením osobní radostná událost je, že jsem si letos zahrál v pěkných věcech a dokončil knihu pod názvem „Svátky ošklivých lidí“. Trochu si dělám promo, s dalším dovolením, ale jde o ty události. Kniha je podobenstvím světovlády, lidské krutosti, mocenského inženýringu, křehkosti jedince a cesty lidstva k budoucímu celosvětovému fašismu – opět – s lidskou tváří, k němuž se nyní blíží západní svět mílovými kroky. Naše vydavatelství ji připraví pro příští rok k vydání, což je fajn. Už méně fajn ale bylo, že události, které jsem předpokládal a popisuji, mne dobíhaly a někdy i předběhly.