Historik od Klause: Rusko je naděje. Dělení na levici a pravici už neplatí, vznikla koalice normálních lidí. Neomarxismus se spojil s globálním neoliberalismem, to vidíme u Sorose

21. 7. 2017 10:31

ROZHOVOR Historik a analytik Institutu Václava Klause Aleš Valenta říká, že kulturní marxismus se doplňuje s globálním neoliberalismem, což vidíme typicky u George Sorose. Napříč politickým spektrem vznikla jakási „koalice normálních lidí na bázi zdravého rozumu“.

Historik od Klause: Rusko je naděje. Dělení na levici a pravici už neplatí, vznikla koalice normálních lidí. Neomarxismus se spojil s globálním neoliberalismem, to vidíme u Sorose
Foto: Hans Štembera
Popisek: Aleš Valenta a Václav Klaus

Ve své knize Jeden rok konzervativní publicistiky hovoříte o „Západu“ v uvozovkách. Opravdový Západ jste definoval jako liberální demokracii, občanské a hospodářské svobody a tradiční a rodinné hodnoty. Britský konzervativec John Laughland zjednodušeně řečeno uvedl, že marxismus dnes vládne „Západu“, zatímco Rusko se ho za Putina zbavilo, čili se to poněkud přepólovalo. Tedy že Putin jistým způsobem obnovuje patriotismus, tradiční hodnoty, podporuje pravoslavnou církev, obnovil ekonomiku a demografický růst a tak dále, zatímco dnešní „Západ“ je ovládnutý neomarxismem. Souhlasíte tedy, že se to poněkud přepólovalo?

Pokud jde o ten „Západ“, tak je to i má teze. Pokud se podíváte na západní univerzity či média, tak neomarxismus, který se v západním prostředí prosadil v šedesátých letech, tam opravdu dominuje, a to zejména v médiích, na vysokých školách, ale i na úřadech. V důsledku rovnosti a falešně chápané tolerance je na Západě svoboda stále více potlačována. Ale rovnostářství se tlačí i do ekonomiky.V Německu nedávno přijali federální zákon nařizující firmám kotovaným na burze, aby minimálně třicet procent osazenstva vedení firem byly ženy. Ve školách, v úřadech, v médiích má neomarxismus evidentně navrch. V tomto smyslu je na „Západě“ svoboda víc a víc potlačována. Prosazuje se rovnost, falešně chápaná tolerance, multikulturalismus...

Otázka, jestli to není „rovnost“, kdy někteří jsou si rovnější...

Je to „rovnost“, která končí útlakem mužů. Dnes se v Německu v některých profesních sférách ozývají muži, že chtějí kvóty pro muže, protože ty ženy jsou tam všude preferovány. Totální rovnost zabíjí svobodu...

Ale ona to pak ani není rovnost. To si pak někdy musí vybrat, zda si vyberou „rovnost“ pro muslimy s jejich požadavky islámu, nebo „rovnost“ pro ženy. Když se podíváme do Švédska, tak když muslimové potlačují skutečná práva žen, fyzicky je napadají, tak feministické požadavky platí jen vůči bílé populaci, ale muslimové se k ženám mohou chovat podle islámu...

To jsou neřešitelné rozpory, do kterých se levice dostává, i díky muslimské imigraci...

Jde o to, že ta rovnost v praxi pak ani neexistuje...

Existuje to jako heslo a postulát a politika, která umožňuje zničit svobodu i právní řád. Pokud vytváříte umělé nerovnosti, tak...

... ničíte rovnost před zákonem...

Jistě. Rovnost před zákonem v Německu již neexistuje, protože jsou ženy na kandidátky a do firem dosazovány na základě kvót. Řada mužů podala stížnosti ke správním soudům, protože tam existuje nařízení vyplývající ze spolkového zákona a i zemských zákonů, že pokud se koná výběrové řízení na nějaké místo ve veřejné správě, a přihlási se muži a ženy, kteří jsou stejně kvalifikováni a disponováni, tak se musí dát vždy přednost ženě, protože je to žena. Takže to není žádná rovnost, je to její pravý opak. Vede to k absurdním soudním sporům a ve společnosti řádí jakási pseudorovnost, kterou si vymysleli levičáci.

A když se vrátíme k tomu Rusku?

Já bych to tak ostře neviděl. Také v Rusku vidím určitou naději pro evropskou křesťanskou kulturu, i když Rusko je jiné. Je to země, v níž s ohledem na její kulturu, tradice, velikost a dějiny nelze očekávat, že by tam někdy byla demokracie západního typu. Tyto iluze si nedělejme. Je to ale země, která v zákoně zamezuje šíření homosexuální kultury mezi mládeží. To je vysoce pozitivní. Jde to přímo proti trendu, který je v Německu, kdy tam mládež je doslova vystavována sexuálním perverzím. To pak vede k rozpadu společnosti a rodin. V Rusku je ale rodina více chráněná. To je pozitivum.

Třeba se v Rusku objevily jisté přirozené instinkty...

Nebyly nikdy tak potlačené jako na tom „Západě“, sexuální revoluce tam v šedesátých letech neproběhla. A to do určité míry platí i pro středovýchodní Evropu. My jsme jí také nebyli vystavení paradoxně díky komunistickému režimu. Díky tomu jsme v jedné generaci nebyli vystavení této ultraliberálně levicové převýchově. To je naše komparativní výhoda. Proto je středovýchodní Evropa mentálně a politicky někde jinde než ten „Západ“. Pokud se uchráníme před masivní invazí islámského elementu, tak máme určitě větší šanci kulturně a civilizačně přežít než „Západ“.

Ve své knížce píšete i o tom, jak lze udržet demokracii. Michal Semín v recenzi na vaší knihu píše, že svoboda nemůže existovat bez řádu, nemůže existovat bez křesťanství. Pochopil jsem z toho, že liberální demokracie je podle vás sama o sobě neudržitelná, protože nestojí na pevných pilířích, které by byly nezpochybnitelné. Je tedy dle vás základem svobody slovy Chestertona jakási „ortodoxie“ či přímo ortodoxie založená na křesťanství?

Tady narážíte na jeden výrok z mé knihy, který jsem převzal od německého právního historika jménem Böckenförde, který to formuloval asi již před 25 lety tak, že liberalismus je systém, který není udržitelný ze svých vlastních zdrojů, a je to systém, který není schopen garantovat sám sebe bez mravního kódu obyvatel státu a bez určité minimální společenské homogenity. Liberalismus díky té všestranné toleranci a mravní volnosti ztrácí ten morální kód hodnot, který dle Böckenfördeho poskytovalo křesťanství. Liberální společnost se křesťanství bála, do určité míry orpávněně vzhledem k minulým zkušenostem, a domnívala se, že nastolí řád spočívající na vzájmené toleranci lidí de facto ke všemu.

Ale ukazuje se, že ta tolerance není dostatečně pevným prvkem, který drží tu společnost pohromadě. Ty extrémy typu radikálního feminismu a genderismu jsou možné jen ve společnosti, která vyhlásila naprostou toleranci a zbavila se toho morálního kódu. A pokud hovoříme o té homogenitě, tak tu nabourává multikulturalismus a masová imigrace. Takže západní společnosti jsou zbavovány jak mravního kódu, tak i své homogenity, čili nemůžou přetrvat.

Když jste hovořil o té „naprosté toleranci“, jestli pak nehrozí, podobně jako u toho postulátu rovnosti, že se ta „tolerance“ zvrhne v takzvanou „represivní toleranci“, o které hovoří neomarxisté... Tedy v princip, že budou perzekvovat ty, kteří nesouhlasí s jejich pojetím tolerance. Tedy princip neomarxistů, který popsal dobře Ladislav Jakl těmito slovy: „Koukej bejt tolerantní, nebo dostaneš přes držku!“ V rámci politické korektnosti jsou lidé v lepším případě propouštěni z práce či stigmatizováni jako fašisté, v horším případě zavíráni do kriminálu... Jestli tedy ta postulovaná tolerance nekončí naprostou netolerancí...

Ano, končí. Končí netolerancí vůči těm, kteří odmítají tento typ tolerance vyznávat. Když se podíváme na díla vůdčích filozofů neomarxismu, třeba Teodora Adorna, tak tam tyto věci najdeme.

Ve své knížce píšete, že ekonomická globalizace společně s multikulturalismem jsou ingredience, z nichž globální elity navařily svůj univerzální „eintopf“, v němž hodlají rozpustit národností, jazykovou a náboženskou mozaiku tohoto světa. Tak položím spekulativní otázku, jestli dnes nevznikl jakýsi mix neomarxismu a neoliberalismu...

To jsou komplementární procesy...

A jestli není na to odpovědí to, co říká americký paleokonzervativec Pat Buchanan či Donald Trump, tedy jakýsi návrat k „národnímu kapitalismu“ a protekcionismu v obraně před nadnárodními korporacemi, které jsou strašně silné, když se dostanou bez bariér na národní trhy...

Já to vidím podobně. Kulturní marxismus se doplňuje s globálním neoliberalismem, což vidíme typicky u George Sorose. Obojí napadá národní stát a přirozenou soudržnost národních komunit, protože nadnárodní obří firmy potřebují volnou pracovní sílu, která nebude vázána na nějaké místo, kde ráda žije. Potřebují pracovní sílu, které nebude vadit, že se přestěhuje ze Španělska někam na pět let a pak zase jinam. To je začátek konce národního státu. Z tohoto ekonomického důvodu jsou nadnárodní globální podnikatelé proti hranicím a z kulturně-ideologických důvodů jsou proti hranicím neomarxisté.

Německý filozof Habermas z Frankurtské školy má tezi, že evropská společnost vnímala to „jiné“, cizí, jako něco zásadně pozitivní, a proto, aby otevřela hranice své země. Dnes se tyto principy aplikují v praxi na imigraci do Evropy. Habermas říká, že je třeba nastolit takový stav, kdy imigrantům budou co nejdříve zajištěna stejná práva, jako mají rodilí Němci, protože imigranti jsou obohacením. Tím zaniknou národy, aspoň ty evropské, a lidé bez národnosti budou ideální pracovní silou pro nadnárodní firmy.

Vždy se v politice používalo dělení na levici a pravici na základě ekonomických témat – výše daní, volný trh a podobně. Nevzniká dnes spíše ve skutečnosti dělení na linii globalismus a supranacionalismus versus patriotismus a antiglobalismus? Marine Le Penová, která je označována za pravicovou, je proti globalizaci, podporuje sociální stát. Máme zde nominálně levicového Miloše Zemana, který podpořil Donalda Trumpa a Norberta Hofera, jenž vystupuje proti imigraci. Donald Trump podporuje protekcionismus. Orbán též není ekonomickým liberálem. Mnoho členů KSČM mnohdy hájí více národní idenitutu, suverenitu a staví se proti imigraci, než takzvaně pravicová TOP 09 či než takzvaně pravicová Angela Merkelová...

Určitě. Připomněl bych odborný článek brněnského politologa Stanislava Balíka, který vyšel v Týdeníku Echo někdy v loňském roce, který jsem četl s velkým uznáním. On tam má podobnou tezi. On tam říká, že již neplatí dělení na levici a pravici, ale že se formuje jakési spojenectví mezi konzervativně-liberálními silami a „starou levicí“. Stará levice si podržela své názory na ekonomiku, ale nepodlehla módním neomarxistickým trendům, pokud jde o civilizační záležitosti.

Ale i část té dnešní pravice těm neomarxistickým tendencím podlehla...

Jasně. Ale to je pravice, kterou nebudeme označovat jako konzervativní. Angela Merkelová se označuje za křesťanskou demokratku, ale de facto by zapadla do strany Zelených. Takže to, o čem jste hovořil, tak to je jakási koalice normálních lidí na bázi zdravého rozumu, která v názoru na migraci spojí část levice se silami, které jsou blízké nám, lidem okolo Institutu Václava Klause. To je nová situace, ale odpovídá těm změnám, které v posledních letech nastaly v pojmech i v politických trendech.    

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Notre-Dame: Muslimové se radovali? To se šmejdi radovali i po Zélandu, říká Jan Cemper

14:31 Notre-Dame: Muslimové se radovali? To se šmejdi radovali i po Zélandu, říká Jan Cemper

Je dobře, že se řada muslimů skládá na obnovu vyhořelé katedrály Notre-Dame, řekl ParlamentnímListům…