Co byste popřáli Janu Hrušínskému do nového roku?Anketa
V posledních dnech starého roku se rozvířila právnická debata kolem prezidenta Zemana a daňového balíčku. Někteří juristé vyjádřili názor, že prezidentova formulace „vracím“ je naplněním čl. 50, tedy prezidentské pravomoci nazývané jako „veto“. Prezident přitom dříve avizoval, že zákon vetovat nechce, ale chce vyjádřit distanc jeho nepodepsáním. Jak se na tuto kauzu díváte vy?
V dopise předsedovi Poslanecké sněmovny prezident napsal „uvedený zákon vracím k dalšímu opatření“, což ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček vyložil jako veto prezidenta. Ovšem prezident Zeman veřejně a opakovaně uvedl, že nechce zákon vetovat, ale nepodepíše jej, protože snižuje výrazně příjmy státu v době rozpočtového schodku. V právu je rozhodující skutečný obsah vůle jednajících osob, a ne přepjatý formalismus.
Předseda Poslanecké sněmovny tak dal příkaz k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, čemuž ministr vnitra Jan Hamáček nebránil, přestože redakci Sbírky zákonů provádí Ministerstvo vnitra. Prezidentem vyjádřená vůle nepodepsat, ale ani nevetovat byla veřejně známá. Proto je rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka o vyhlášení zákona ústavně správné. Vůli zákon nevetovat potvrdil prezident Miloš Zeman dopisem předsedovi Poslanecké sněmovny z 31. 12. 2020.
Pokud by někdo, třeba z poslanců, předložil věc Ústavnímu soudu a ten by shledal, že k „vrácení“ ve smyslu čl. 50 Ústavy došlo, co by to znamenalo pro budoucnost této zákonné novely?
Navrhnout zrušení zákona Ústavnímu soudu může skupina nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů. Rozhodující je, že zákon vyhlášený ve Sbírce zákonů je platný, byť jsou o něm pochybnosti. Bude-li zrušen, musela by být příslušná úprava přijata znovu, přičemž platí, že snížení daní, které je pro občany výhodnější, může být i zpětně. Ale nevidím důvod, proč by měl Ústavní soud zákon zrušit.
Daňové zákony jsou vždy trochu specifické, protože placení daní je klíčovou povinností občanů vůči státu. Bylo by možné, v případě, že by změna začala platit až po 1. 1. 2021, uplatňovat tato nová pravidla pro výběr daní v roce 2021? Nebo by se jednalo o retroaktivitu? A jaké možnosti by za těchto okolností měla vláda, aby vadu zhojila?
Obecně se hovoří, že zpětná účinnost zákona je nežádoucí. Zakázaná je však, jen pokud je v neprospěch osob. Je-li to ve prospěch osob na úkor státu, taková retroaktivita je možná a dokonce v trestním právu ústavně přikázána – pro pachatele se použije novější příznivější zákon, byť byl trestný čin spáchán za účinnosti zákona, který stanovil vyšší trest. Konečně daňové přiznání za rok 2021 se podává až v roce 2022.
Téma veta a „nepodpisu“ má mezi českými prezidenty poměrně dlouhou historii. Už Václav Havel a po něm i Václav Klaus tím vyjadřovali svůj nesouhlas, pokud by zároveň vetování a následná potřeba kvalifikované většiny v Poslanecké sněmovně mohly představovat politický problém. Jak a proč se tato kuriozita českého prezidentství vyvíjela?
Nepodepsání, ale nevetování zákona prezidentem vychází z ústavní zvyklosti. Tento způsob užíval opakovaně prezident Václav Klaus. Celkem tak učinil vůči 15 zákonům, např. vůči zákonu o zásluhách Edvarda Beneše nebo vůči církevním restitucím. Vyjadřoval tím nesouhlas se zákonem, ale nikoliv tak zásadní, aby bránil jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Prezident Václav Havel nepodepsal dva zákony měnící zákon o přestupcích a zákony na úseku vnitřní správy, které byly přijaty 27. 1. 1993 Parlamentem ještě před jeho nástupem do prezidentského úřadu 2. 2. 1993. Nicméně 15denní doba pro prezidentovo veto uplynula až po jeho nástupu do úřadu, a mohl by je tedy vetovat, či podepsat. To se týkalo i zákona o oddělení měny, který byl přijat mimořádně rychle na neveřejné části schůze Poslanecké sněmovny dopoledne 2. 2. 1993 ještě v den slibu prezidenta Václava Havla, ale ještě před tímto slibem, který byl až odpoledne, vyhlášen byl 3. 2. 1993. Ovšem zde šlo o mimořádnou reakci na velký spekulativní přesun dosud jednotných československých bankovek z území Slovenska do bank na území Čech, Moravy a Slezska z důvodů očekávaného silnějšího kurzu budoucí Koruny české (Kč) vůči Slovenské koruně (Sk). Takový obrovský přesun bankovek mohl poškodit měnu platnou na území Čech, Moravy a Slezska.
U Miloše Zemana jde o první využití takového postupu. Nově tuto zvyklost Miloš Zeman doplnil tak, že nenechal uplynout celou lhůtu 15 dnů pro své zvažování, ale oznámil předsedovi Poslanecké sněmovny svou vůli již po šesti dnech vůči zákonu, který mu byl doručen 22. 12. 2020. Prezident Zeman nechtěl zbytečně vyhlášení zákona zdržovat, když pro daňové změny je ideální účinnost od 1. ledna, kdy začíná rozpočtový i hospodářský rok.
Ing. Miloš Zeman
Pavel Hasenkopf, který působil v právním odboru prezidentské kanceláře za Václava Klause, připomněl, že tento prezident při ponechání návrhu bez podpisu vždy pro jistotu připsal „nevracím, ale ponechávám bez podpisu“. Lze říci, že vyjádření prezidenta Zemana bylo přinejmenším nešikovné?
Která pohádka si zaslouží zamknout do trezoru a nevysílat?Anketa
Prezident Zeman také ještě před koncem roku vypsal sněmovní volby na druhý víkend příštího října. Mnohé to překvapilo, neboť prezidenti obvykle volby nevypisovali s takovým předstihem. Jaké důsledky má tento úkon formálního vyhlášení voleb?
Nejde o novinku. Václav Havel vyhlásil první senátní volby, které se konaly v listopadu 1996, již 21. 12. 1995, tedy téměř s ročním předstihem. Že strany i občané vědí delší dobu předem, kdy budou volby, je dobře. Od vyhlášení voleb je také zvýšená ochrana politických stran, kdy je nelze rozpustit nebo pozastavit jejich činnost, ledaže by zásadně porušovaly ústavní a zákonná pravidla demokratického boje o moc.
Problémem je, že od vyhlášení voleb platí regulace činnosti politických stran v rámci volební kampaně. Bohužel náš stát se stále více byrokratizuje, což platí i o volební kampani. Pokud však strany mají za to, že jsou tato pravidla špatná, pak nemají vyčítat brzké vyhlášení voleb prezidentovi, ale mají zjednodušit pravidla volební kampaně.
Objevily se spekulace, že ve chvíli, kdy jsou vypsané řádné volby, tak již není možné vypsat na případný dřívější termín volby předčasné, o kterých se také občas spekuluje. Jak se na tento trochu kuriózní případ díváte jako právník? Pokud by vznikla politická shoda na volbách v dřívějším termínu, bylo by toto vypsání překážkou?
Vyhlášení voleb neruší ústavní pravidla pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Ovšem tento proces je komplikovaný. Nevidím politickou vůli konat předčasné volby někdy v červnu. Budou-li volby v červnu nebo za čtyři měsíce v říjnu je nevelký rozdíl, pro který není třeba vyvolávat politickou krizi.
Ovšem uspíšení voleb bude muset nastat dříve či později z důvodu, aby se nevolilo o prázdninách, kdy by byla nižší účast. Lidé dovolenou kvůli volbám neodloží a jen část z nich by využila voličský průkaz. Volby u nás nemají pevný termín. Například v USA se volí vždy v určité listopadové úterý. Náš prezident volby vyhlásí na pátek a sobotu v období posledních 30 dnů před ukončením volebního období. Volby budou 8.-9. října 2021, ovšem dříve či později zasáhnou do prázdnin. Vhodná bude revize všech termínů voleb ústavním zákonem. Postupné posouvání data voleb do prázdninových měsíců čeká totiž i volby komunální, krajské a senátní. V senátních volbách by ve druhém kole o prázdninách byla účast nepatrná.
Ústavní změna může posunout volby mimo prázdninové měsíce, ale také sjednotit komunální, krajské a senátní volby v jeden termín, což sníží fakticky pro voliče počet voleb a znamená to úsporu v době obrovských schodků státního rozpočtu. I za cenu toho, že jednou by se krajská zastupitelstva volila jen na dva roky, aby se sladilo jejich volební období se zastupitelstvy obcí. Úspora sice bude drobná, ale jak říkala babička Boženy Němcové: „Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí.“
Voleb se chystá zúčastnit i hnutí Trikolóra, v jehož rámci jste politicky aktivní. Jak a čím se podle vás Trikolóře zatím daří zaujmout v politické konkurenci?
Základní heslo „Braňme normální svět“ vyjadřuje, kam se Trikolóra řadí. Vidím ji jako konzervativní stranu hájící zájmy občanů žijících na území Čech, Moravy a Slezska. Například Trikolóra podpořila nižší daně v rámci daňového balíčku spolu s ANO. Lidé mají raději více peněz, než by je jako daně dávali státu. Snižování daní je fajn, ale správným cílem rozpočtové politiky je vyrovnaný rozpočet příjmů a výdajů. A v tom se Trikolóra liší od ANO, které stát zadlužuje a mrhá penězi tím, že zřídilo nové úřady či plánuje zřídit další – Národní sportovní agenturu, dětského ombudsmana, Nejvyšší stavební úřad. Takže ještě je nutné ušetřit řadu miliard – snížit počet ministerstev alespoň o tři, 14 krajů zrušit či radikálně snížit jejich počet (pro mne jsou ideální dvě země – Čechy a Morava se Slezskem), zrušit nákupy od zahraničních zbrojařů. Nesmíme se dostat na řeckou rozpočtovou cestu.
Jste expertem hnutí v oblasti legislativy a práva. Už je zřejmé, co budou v této oblasti hlavní priority hnutí? Vloni na sněmu hnutí jste mi říkal, že i váš právní program bude vycházet z hesla „Braňme normální svět“…
Do normálního světa patří zásada, že rozumná vláda obtěžuje lidi co nejméně. Je třeba snížit množství právních regulací. Některé se vůbec neužívají – máme např. zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři. Avšak zbytečné regulace obsahují i zákony, které samy o sobě jsou nutné, ale mohou byt poloviční. Příkladem zbytečné regulace je část evidence skutečných majitelů právnických osob, která nutí, aby se takto evidoval člověk – společník obchodní společnosti, který je již zapsán ve veřejně dostupném obchodním rejstříku včetně svého bydliště.
Demokracie není samozřejmost. V naší době se objevuje faktické popírání výsledků Listopadu 1989. Sem patří i volání po nezávislé policii a státním zastupitelství. Nezávislá policie a prokuratura u nás byla v době stalinských procesů, kdy se lidé báli, kdo je odposlouchává a zda zítra nebudou zatčeni. Nezávislá policie byla v jihoamerických diktaturách. V demokracii je normální, že represivní a mocenské složky státu jsou pod kontrolou demokraticky volených civilních orgánů. Policejní plukovníci a ambiciózní státní zástupci nemohou rozhodovat, kdo bude v této zemi vládnout. To přísluší voličům.
Právo musí být zajištěno státním donucením. Jinak nebude závazné. Do této oblasti patří funkční exekuce, které musí být účelné. Náprava v této oblasti nevede přes útoky na exekutory, protože o nárocích nerozhodují oni, ale soudy. Je chybou zákonodárce, že umožnil vznik dětských dluhů, a chybou soudů, že takové dluhy uznaly k vymáhání. Neuvěřitelné je, že stát až částkou půl miliardy ročně na dani z přidané hodnoty zatěžuje exekuční náklady, což platí dlužník. Proto Trikolóra omezí DPH z exekucí a úroky z prodlení placené dlužníkem. Stát nemá vydělávat na chudobě.
Cílem kritiky vašeho hnutí byly i politické neziskové organizace. O jejich podpoře se letos debatovalo i v Poslanecké sněmovně při projednávání rozpočtu. Myslíte si, že v situaci extrémně napjatých rozpočtů by se tyto aktivity měly přestat z veřejných zdrojů podporovat?
Politické neziskovky čerpají veřejné peníze za účelem ovlivnění politiky. Nevidím důvod, proč by stát v době obrovského schodku státního rozpočtu měl něco takového platit.
Trikolóra chce pro lidi stát, který je chrání, ale zbytečně neobtěžuje. Je smutné, že normální věci musí řešit právo. V době Listopadu 1989 by stěží někoho napadlo, že manželství je něco jiného než vztah muže a ženy a rodiče jsou tatínek a maminka, a ne čísla. Nyní Trikolóra právě v obraně normálního světa podporuje zavedení definice manželství do Ústavy. Je to příklad toho, že heslo „Braňme normální svět“ je na první pohled voláním po samozřejmosti, ale ve skutečnosti je to boj o podstatu dneška i zítřka.
Proto usilujeme o to, aby nám voliči uvěřili, že se nenecháme zblbnout jako Hitlerova mládež, nezblbneme jako dřívější svazáci či dnešní klimaťáci a nebudeme podřizovat vládní politiku a státní výdaje švédské Gretě. Je poučné i smutné zároveň sledovat, jak Valné shromáždění OSN tleská projevu fanatičky, která jako by vystoupila z ideologických filmů z 50. let. Takto začínala zaslepená ideologická nenávist, která vedla k totalitě nacistické i stalinské. Jestli se o OSN tvrdí, že má pečovat o světovou bezpečnost, začínám se bát. I když tato akce je často zesměšňována, buďme ostražití. Greta není nevinným dítětem; pokud by ona a její okolí měly v rukou moc, nerozpakovaly by se ji použít. A pak by nás úsměv rychle přešel.
Rok 2020 leccos změnil, přinesl nové výzvy; naopak témata, která byla v minulých letech pociťována jako palčivá a zásadní, se často dostala do pozadí. A často se jednalo právě o témata lidskoprávní agendy, na která vaše „obrana normálního světa“ mířila. Nemáte pocit, že v roce 2020 se lidstvo alespoň trochu vrátilo „z hlavy na nohy“?
Rok 2020 je spojen s čínskou chřipkou a s plošnými a razantními zákazy vlády, které často nebyly důvodné. Jsem rád, že poslanci Trikolóry vždy hlasovali proti nouzovému stavu. Je pochopitelné omezit například kapacitu zákazníků v obchodech, ale není důvod pro jejich úplné uzavření či zákaz prodeje určitého zboží. Není důvod pro zákaz nočního vycházení.
Přesto lze rok 2021 očekávat s nadějí. Populace se virem promořuje a vytváří se kolektivní imunita. Přitom testy zachycených osob s virem je menšina. Mnohem více lidí vir má, aniž by onemocněli anebo mají jen běžné chřipkové příznaky, takže nejdou k lékaři. Odhady počtu skutečně nakažených vůči zjištěným se různí, lze od různých autorit nalézt odhad, že jde o sedmi či desetinásobek. Pokud použijeme zdrženlivě, že na jednoho testovaného s koronavirem připadá pětinásobek nakažených, kteří nejsou zjištěni, lze odhadnout promořenost naší populace.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Na začátku roku 2021 je počet zjištěných nakažených od počátku epidemie asi 730 000, tedy odhadem již s virem bylo v kontaktu 3,5 milionů obyvatel, což je 35 % populace. Bude-li současný nárůst zjištěných osob s virem trvat, lze v únoru 2021 očekávat již 1 milion zjištěných osob s virem a na jaře 2021 dosáhneme 1,5 miliónu zjištěných osob s koronavirem. Tedy ve skutečnosti pětinásobek, tj. 7,5 milionů obyvatel do jara bude mít zkušenost s virem a získaný různý stupeň imunity. Právě promořenost 75 % populace se často udává jako nutná pro vznik kolektivní imunity.
Do toho se pozitivně promítne i očkování. Předpokládám, že vláda a výrobci vakcín budou ústup koronaviru vydávat za úspěch očkování. Ovšem při vakcinaci budou očkováni i lidé, kteří již vir měli, ale ani o tom nevědí. Ideální by bylo, aby očkováni byli ti, kteří vir neměli, ale to nelze zabezpečit, protože naprostá většina lidí ani neví, že koronavir měla. Na vzniku kolektivní imunity bude mít větší vliv přirozená promořenost obyvatelstva virem, ale oba faktory sehrají ve svém součtu efekt kolektivní imunity. Navíc s vrcholícím jarem a nástupem léta chřipková onemocnění ustupují. Tedy jaro 2021 může být světlem na konci tunelu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
