Jste pro zrušení nošení roušek či respirátorů v supermarketech a obchodech?Anketa
Evropská unie používá dvojí metr i na ilegální migranty, píšete ve svém textu. Jak a proč?
Ten rozdíl velice snadno uvidíte, když srovnáte přístup k nelegálním migrantům na severovýchodě Evropské unie, v Litvě i Lotyšsku – a na jihu třeba v Itálii nebo v Maďarsku. Na severu je členským státům v boji proti migraci dovoleno skoro vše: nasazení armády, stavba plotu, ignorování žádostí o azyl, zatčení po překročení hranic, internace v táborech a nakonec i násilné vrácení do Běloruska. To vše vychází z usnesení parlamentů, že masová nelegální migrace představuje hybridní agresi, jejímž cílem je destabilizovat politickou, ekonomickou a humanitární situaci v zasažené zemi. Běloruský prezident Lukašenko, který tuto akci organizuje, se netají tím, že jde o jeho pomstu za sankce a podporu běloruské opozice. Dlužno poznamenat, že počet „hybridních agresorů“ nedosáhl ani deseti tisíc.
Itálie se jenom v letošním roce potýká minimálně s desetinásobným počtem zájemců o unijní sociální systém. Protože však transport migrantů nezajišťuje diktátor Lukašenko, ale „humanitární“ neziskové organizace ve spolupráci s libyjskými pašeráky lidí, káráni a trestáni jsou naopak ti politici, kteří se migraci snaží brzdit či zastavit. Jako příklad lze uvést bývalého italského ministra vnitra Salviniho, kterému dlouho hrozilo dlouholeté vězení za to, že plnil svoji zákonnou povinnost a bránil italské hranice před pašeráky lidí. Naopak, německá kapitánka lodi Sea Watch 3 Carola Racketeová, která se svým plavidlem naloženým migranty prorazila blokádu a málem zabila italské policisty, se dočkala ovací v Evropském parlamentu.
To, že při své „vodní taxikařině“ musela spolupracovat s libyjským organizovaným zločinem, nikomu nevadilo. Migranti využívající při své cestě do Evropy služeb organizovaného zločinu a jejich „neziskových“ pomocníků, jsou přijímání s otevřenou náručí jako chudáci uprchlíci. Z těch, kteří využili cestovní kancelář firmy Lukašenko, se stávají hybridní agresoři. Lepší ukázku unijního dvojího metru nenacházím.
Ambiciózní Zelený úděl (Green Deal) způsobí podle kritiků ekonomickou katastrofu, výrazné zdražení energie a snížení životní úrovně obyvatel. Jak ho vidíte vy?
Předobraz a inspirace Zeleného údělu – čínský Velký skok vpřed – před šedesáti lety během pouhých tří let způsobil hladomor, kterému podlehlo asi 40 milionů lidí. Jde o jediný hladomor v historii lidstva, jejž nezpůsobila ani válka, ani přírodní katastrofa, ale „jen“ špatně připravená a násilně prosazovaná politika modernizace ekonomiky a společnosti. Zelený úděl má stejné ambice, a také velmi rychle podobně katastrofálně dopadne.
V EU zatím mají zdánlivě navrch prosazovatelé tohoto plánu. Ale je tomu skutečně tak? Kde se k tomuto experimentu stavějí rezervovaně?
Pokud jsem si všiml, jediný, kdo Green Deal veřejně zpochybňuje, je britská vláda. Jenže Velká Británie už v EU není. Zatím se proti podobným experimentům negativně vyslovila jen jedna z nejmenších unijních zemí – Estonsko. Vzhledem k tomu, že Zelený úděl bude znamenat likvidaci průmyslu a Česká republika je nejprůmyslovější zemí Unie, čekal bych, že největší protesty a řev se budou ozývat z Prahy. No, uvidíme po volbách...
Má Green Deal potenciál rozklížit Evropskou unii?
Pokud se Green Deal povede prosadit tak, jak je dnes navrhován, zlikviduje nejen Evropskou unii, ale ve spojení s masovou migrací také naší civilizaci. Prozeleníme se někam do doby kamenné.
V posledních dnech se řešilo, zda má Michal Koudelka zůstat ředitelem BIS i po vypršení mandátu 15. srpna. Nakonec to skončilo jeho pověřením vedení BIS s tím, že definitivně rozhodne příští vláda po volbách. Jak vidíte vy činnost BIS pod jeho vedením? Asi se při jeho hodnocení nedá vyhnout kauze Vrbětice...
Za celou existenci zpravodajských služeb po roce 1989 nepamatuji, že by v čele některé z nich stál člověk, který by tolik prosazoval svoji osobu v médiích. Nikdo z jeho předchůdců neučinil z některých časopisů de facto „Věstník BIS“, jak jsme mohli pozorovat v kauzách „ricin“ a „Vrbětice“. Jeho pochvalný tweet po tiskovce vlády 17. 4. tohoto roku by v normálním státě vedl k penzionování ředitele služby, protože se jím postavil do role toho, kdo tu vládu v krizové situaci řídil.
Afghánistán je asi téma na samostatný rozhovor. Jaký smysl mělo dvacetileté západní – hlavně americké – angažmá v této zemi, kdy to vypadá, že po odchodu Američanů se tamní režim sesype jako domeček z karet?
Historie se ráda opakuje. Úplně totéž se stalo před třiceti lety po odchodu sovětské armády z Afghánistánu. Velmi podrobně to ve své knize Praha na hřbitově metropolí popisuje bývalý diplomat Miroslav Belica. Ten scénář pádu vlády v Kábulu je téměř stejný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
