Letos budeme slavit 30 let od revoluce. Co z těch 30 let bychom si měli připomínat jako to dobré a co jako to horší?
Jednoznačně nejhorším počinem byl vstup do EU. Jsem přesvědčen o tom, že řada lidí, kdyby byli obeznámeni s následným vývojem, nebo jeho reálnou předpovědí, by tehdy hlasovali jinak. Druhou nejhorší věcí je to, že lidem je odpírána možnost se k tomuto již na základě svých nabytých osobních konkrétních zkušeností znovu vyjádřit.
Prezident Miloš Zeman proslavil termín „lepšolidé“. Vysvětluje ho tak, že jsou to lidé, „kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních“. Jak to vlastně prezident myslel? Kdo je „lepšočlověk“ podle vás? Znáte nějaké?
Jak to myslel pan prezident, je otázka na něj. Nicméně již v otázce dáváte sám, dle mého názoru, správnou odpověď. Tedy i podle mě je to tak a ztotožňuji se s takovým výkladem trefného a výstižného pojmu. Jen bych možná dodal, že jejich názory nepovažují jen za nadřazené, ale přímo je pokládají za jediné správné. Těch lepšolidí je u nás, bohužel, celá plejáda. Je to celá nejen pražská kavárna (další trefný termín „z dílny“ prezidenta Zemana). Dále mnoho těch nejhorlivějších pomyslných zastánců demokracie, kteří se tímto slovem ohánějí a zaštiťují, kde se dá. Vůbec si přitom neuvědomují a nedochází jim, že slovo demokracie znamená vládu lidu, proti které se naopak svým výkladem fungování společnosti a politického systému vehementně staví. No a naše média, včetně těch veřejnoprávních, to je na dlouhou kapitolu samu pro sebe. Zpravodajství faktu a přehled událostí je velmi často nahrazován ideologickou výchovou, právě v duchu názoru těch lepšolidí.
Fotogalerie: - Anděl proti démonům
Režisér Jan Hřebejk vyzývá, abychom šli do ulic. Jeho slova se objevila i v kalendáři Revue Forum na rok 2019. Také další umělci upozorňují na strach ve společnosti. Je na čase, aby odpůrci vlády hlasitěji promluvili? Jak se díváte na tyto výzvy a k čemu byste vyzval vy?
Pokud by lidé měli vyjít do ulic, tak proto, aby se domáhali větší váhy svého názoru, který je velmi často názorem nerespektované většiny a v zastupitelské demokracii je překrucován a ignorován. Bohužel nejsme na úrovni Británie, kde Dolní sněmovna britského parlamentu odmítla návrh dohody o brexitu. Britští poslanci hlasovali podle názoru svých voličů, které zastupují, a ne podle svého, který mnohdy s tímto nebyl totožný. Podle mne však situace, stav věcí a nálady obyvatelstva nejsou zatím takové, aby k tomu u nás došlo. Odpůrci vlády z tzv. Demokratického bloku promlouvají už šestým rokem. Jediné, čeho dosáhli, je to, že preference Babišova hnutí ANO se za tu dobu dostaly až téměř k dvojnásobku původních preferencí. Tito by už měli konečně mlčet. Volební preference jasně ukazují, že pro většinu voličů je jejich politická minulost ještě nepřijatelnější než eskapády A. Babiše. Pokud to nepochopili za pět let, musí být opravdu hloupí.
I já mám značné výhrady k vládě A. Babiše, i k té předešlé, na které se výrazně podílel. Rozhodně nejsem jeho příznivec. Výměna Andreje Babiše má ale proběhnout ve volbách. Organizované teatrální až divadelní pseudodemonstrace toho nedosáhnou.
Zvažujete, že budete volit Jaromíra Soukupa?Anketa
Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost, a proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Je potřeba taková politická síla? Jsme v situaci, kdy bychom měli mít obdobnou platformu, jako bylo Občanské fórum?
Jednak si myslím, že protestní energie ještě není dost, a jednak se myslím, že pokud bude růst, bude poněkud jiné povahy, než by si představoval pan Kroupa. Jedno Občanské fórum už stačilo, o výsledky jeho činnosti a nedůslednosti zakopáváme dodnes. Představení jeho plánu jsem neviděl. Nejsem příznivcem slučovacích platforem. Nefungují. Je v nich příliš mnoho kormidelníků a veslaři, pokud vůbec nějací jsou, častokrát neveslují ve stejném rytmu. Smysl má silná strana s jasně definovanou vizí a koncepcí. Taková, jakou je Strana nezávislosti České republiky.
Podle Kroupy musí vzniknout hnutí, které zabrání vzniku autoritářských uskupení, sjednotit by se měly demokratické strany a vytvořit „jednoduchý, ale silně demokratický program“, který zdůrazní potřebu setrvání v EU. Lídr je důležitý, ale s odkazem na kancléřku Angelu Merkelovou upozorňuje, že nemusí mít pověstné charisma. Co si o tom myslíte vy?
Předně nesouhlasím se zdůrazňováním nutnosti setrvat v EU. Referendum o vstupu do EU v roce 2003 bylo o úplně jiné EU (parametrech a systému fungování této unie), než v jaké jsme dnes. Lisabonská smlouva zcela zvrátila systém a pravidla Unie. Byla přijata politiky, občané-voliči se k této zcela zásadní změně pravidel neměli možnost vyjádřit a rozhodnout o tom. Ztratili jsme právo veta, postupnou salámovou metodou ztrácíme svoji suverenitu čím dál více. Stáváme se vazaly Bruselu. Nic nového u nás vznikat nemusí. Eurounijních stran je tu naopak příliš mnoho. Naléhavě je ale potřeba, aby se do Parlamentu dostal konečně subjekt a lídr, který bude se striktně a jasně definovanými názory proti EU konečně hájit zájmy ČR. Nebojím se vůbec říct, že náš národní Parlament potřebuje Stranu nezávislosti s Františkem Matějkou v čele jako prase drbání.
Fotogalerie: - Mše za Palacha
Bude takový záměr pro politické strany přijatelný? Má budoucnost? A je nutné ho rychle realizovat, nebo je to utopie?
O takových záměrech a jejich přijatelnosti by měli, a doufám, že budou, rozhodovat voliči. Platforma s programem antibabiš nefunguje, to už všichni víme, tedy kromě účastníků té platformy.
Kroupa je přesvědčen o tom, že nás Rusové a Číňané ohrožují a přes Českou republiku si chtějí udělat nástupní můstek do Evropské unie. Sledujete takové signály? Bráníme se dostatečně, nebo není potřeba?
Neustále se omílá závislost a náklonnost k Rusku a Číně. Pro naši zemi je, bohužel, příznačné, že z jednoho extrému vystřelíme (a přestřelíme) k druhému. Nechci, aby ČR byla nástupním nebo přechodovým můstkem ani Ruska, ani Číny, ani USA, ani Bruselu, ani kohokoliv jiného . Máme na to být hrdou, nezávislou a znovu soběstačnou zemí v řadě komodit a oblastí. Ti, kteří tolik varují, zamlčují, že naopak jakákoliv závislost je nebezpečná.
Poslanec Jan Farský věští konec hnutí ANO. V souvislosti s Andrejem Babišem mluví o jeho pádu, „shnilých základech“ a temné minulosti. Jenže i poté, co Babiš skončí, po něm podle Farského zůstane morální rozklad společnosti a škody za desítky miliard. Padne Babiš?
Názory poslance Farského nestojí za komentář. Hniloba a miliardové škody zůstala především po jejich bloku TOP 09–STAN v souručenství s ODS . Tím neříkám, že straním A. Babišovi – právě naopak.
Neustále kolují spekulace o „privatizačním puči“. Petr Pithart dokonce mluví o tom, že šlo o „vyjednané předání moci“. Jaké otázky z historie od roku 1989 a 1990 bychom si měli letos položit, protože v nich není jasno?
Ano, toto je právě ta otázka, o které má řada občanů čím dál větší pochybnosti. Obávám se, že jít až na jádro věci bude už velmi obtížné. Druhou takovou otázkou je přijetí Lisabonské smlouvy, ztráta práva veta, a tím i naší suverenity. To se díky politikům odehrálo za zády občanů. Ve věci členství v EU se nezkušení voliči mohli vyjádřit k přijetí přístupové smlouvy, ve věci neméně důležité Lisabonské smlouvy už voliči alespoň s nějakými nabytými zkušenostmi z EU už nikoliv.
Fotogalerie: - Vyklízení Kliniky
Je to 50 let, co se upálil Jan Palach na protest proti režimu v Československu. Jeho oběť je stále předmětem diskusí. Byla hrdinská, nebo zbytečná?
Čin Jana Palacha berme s úctou a pietou k němu. Muselo to být pro něj velmi zásadní, když se rozhodl k oběti nejvyšší. Zdržme se pokusů o nové jiné hodnocení jeho činu. Stejně jako se vyvarujme pokusů o jiný výklad dějin až po 30 letech od revoluce.
Britský parlament doslova smetl ze stolu navrhovanou dohodu o vystoupení z Evropské unie. Porážka poměrem 202 : 432 je drtivým debaklem premiérky Theresy Mayové. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že Mayová nikdy vystoupit nechtěla a celá anabáze s hlasováním tak byla jen povinnou fraškou. Jak to vidíte vy? A jak se podle vás Mayová zapíše do britských dějin, bude její odkaz pozitivní?
Ano, porážka v tomto poměru je debaklem premiérky Mayové. Britští poslanci hlasovali v zájmu svých voličů a Británie a odmítli to, co pro jejich zemi nebylo výhodné. V případě premiérky Mayové mám také pochybnosti o jejím postoji resp. úloze. Že hraje dvojí hru, bych rozhodně nevyloučil. Do britských dějin už se zapsala rekordní porážkou v hlasování. Zda a jak se zapíše dále, je v případě brexitu opravdu velmi těžko odhadovat. Britové si zavčas uvědomili, že z chátrajícího a rozpadajícího se domu je dobré utéct dřív, než spadně úplně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
