Čeští středoškolští studenti protestující proti údajné blížící se klimatické katastrofě se přidali k celosvětové akci Fridays for Future. 15. března jich v Praze demonstrovaly tisíce. Školáci protestují vždy v pátek a jejich kritici namítají, že jde o pouhé záškoláctví. Nebo že argumenty mladých o blížící se katastrofě plavou na vodě. Co si o tom celém myslíte vy?
Hrozící klimatická katastrofa je opravdu silné slovo. Jako školák jsem také vždy s nadšením přijímal jakýkoliv důvod „ulít se“ ze školy. Takže se spíše přikláním k názoru, že se jedná ze strany studentů o vítanou záminku, jak v pátek nebýt ve škole. Pokud by to bylo o víkendu, tak by účast byla zřejmě žalostná. Mladí lidé by raději měli toto zapálení pro věc věnovat studiu dlouhodobých faktů o historii počasí a podnebí na Zemi, vědeckým zkoumáním o dobách ledových a meziledových atp. Na základě toho se následně snažit vyvozovat vlastní poznatky a diskutovat o nich na akademické půdě. Takto mi to spíše zatím připadá, že se přejala jedna teorie, o které se již dále nediskutuje. Ale po uniklých e-mailech odborníků na „oteplování“, kdy se domlouvali na úpravě dat, aby to dobře vyšlo ve prospěch oteplování, jsou tyto akce nově raději nazývány jako boj za ochranu klimatu.
Šestnáctiletá aktivistka Greta Thunbergová byla za svou stávku za klima nominována na Nobelovu cenu míru. Zasloužila by si vyhrát? A je její činnost prospěšná?
Nobelova cena míru ztratila velký kus svého renomé po jejím udělení americkému prezidentovi Baracku Obamovi v počátku jeho mandátu, který se hned poté vrhl do mnohých vojenských tažení. Ať již pokračováním ve válce v Afghánistánu, tím že se připojil k útoku na Libyi, vojenskými operacemi v Sýrii nebo používáním útoků bezpilotními drony v dalších zemích. Hodnotu Nobelovy ceny míru pak dále ještě více degradovalo naprosto komické udělení této ceny Evropské unii. Nejasné, za co vlastně. Tedy i Greta Thunbergová ji v kontextu této atmosféry jistě může získat. A přiznám se, že by mě to ani nepřekvapilo. Ale myslím si, že větší smysl by mělo vrátit Nobelově ceně míru její dřívější prestiž a udělit ji někomu, kdo se opravdu zasloužil o mír ve světě nějakým konkrétním činem nebo zásadním postojem. Jmen případných nominantů mezi státníky, kteří přispěli ke zmírnění napětí ve světě, mě napadá hned několik.
Fotogalerie: - Zachraňme internet
Prezident Miloš Zeman je rozzlobený na Senát kvůli odmítnutí nominace profesora Aleše Gerlocha a uvedl, že by horní komoru nechal „vyhladovět“. Je to demokratické? A je takový výrok hoden hlavy státu?
S výroky prezidenta Zemana většinově souhlasím. Kromě názorů na zahraniční operace naší armády v Afghánistánu. Jsem přesvědčen o tom, že ze strany Senátu nešlo o neschválení profesora Gerlocha, ale o odmítnutí nominanta prezidenta Miloše Zemana. Vypadá to tak, že pokud by prezident Zeman navrhl v podstatě kohokoliv, tak by byl principiálně současným Senátem stejně odmítnut. Nedomnívám se, že by pan prezident Miloš Zeman svým navržením profesora Aleše Gerlocha pochybil. Jedná se o uznávaného odborníka na ústavní právo a dokonce prorektora významné univerzity, Univerzity Karlovy. Koho lepšího už by si Senát v Ústavním soudu představoval? Senátu se velmi těžko hledaly argumenty proč prof. Gerlocha najmenovat. Myslím, že nad celou věcí by se tedy měli spíš zamyslet jednotliví senátoři a zbytečně neblokovat práci Ústavního soudu.
Svými komentáři na adresu rodiny Klausových prý Václav Moravec porušil článek 6.5 Etického kodexu České televize. Myslí si to nově zvolený člen RRTV Vadim Petrov. „Já vnímám toto chování Václava Moravce jako volání o pomoc. ‚Tak už mě sakra někdo odvolejte, já už dál nemůžu‘ volá podle mě,“ říká Petrov. Podle něj už musí mít Moravec všech politiků po čtrnácti letech až po krk. Lze se vůbec Moravcovi divit, že mu třeba ujely nervy? A měl by skončit?
Pořad Otázky Václava Moravce (OVM) je dávno za pomyslným zenitem. Jsou tam zváni předem vybraní hosté, kterým jsou předkládány sugestivní otázky a v případě nechtěné odpovědi jim je ze strany moderátora skákáno do řeči a podsouvána jím připravená ta politicky korektní „správná“ odpověď. Co lze očekávat za názorový střet od diskuse například mezi zástupci TOP 09, ČSSD a STAN bez přítomnosti třeba politika z SPD? Proč třeba nebyl čtyři roky pozván do OVM předseda SPD Tomio Okamura? V případě komentátora tohoto pořadu byly zaznamenány opakovaně silné výtky ohledně jeho příliš velkého stranění liberálním názorům jeho hostů. Pak se zdálo, že si tyto výtky vzal k srdci, ale opět to skončilo tak, jak popisujete. Určitě si nemyslím, že by člen Parlamentu ČR měl vynášet nějaké soudy, kdo by ve veřejnoprávní televizi měl být a kdo ne. To je úloha generálního ředitele České televize, který je pod kontrolou RRTV, a takto otázku není třeba stavět. Úlohou generálního ředitele ČT by však také měla být zpětná vazba pro moderátory, zda přistupují ke své práci dostatečně vyváženě, objektivně a hlavně nestranně. A pokud tomu tak není, je potřeba přijmout odpovídající opatření.
Podle Petrova nás čeká debata o budoucí podobě poplatků za televizní vysílání. Mělo by podle vás koncesionářským poplatkům odzvonit? A jakou formu by měla platba do budoucna mít?
Koncesionářské poplatky jsou v podstatě další daň, jen jinak nazvaná. A je potřeba je zrušit. Znepokojující je i skutečnost, že hospodaření ČT není pod kontrolou NKÚ. To je potřeba změnit a hospodaření ČT zprůhlednit. A je potřeba se také podívat, co za tyto peníze lidé a stát vlastně dostávají. ČT ani ČRo by neměli sloužit jen jednomu názorovému proudu, měli by být vyvážené, nestranné a nikoliv pouze probruselské. K tomu by měla sloužit vhodná programová skladba, objektivní a vyvážené zpravodajství a aktuální publicistika. Objektivní informace a názory odborníků různých názorů, to je to, co bych čekal od veřejnoprávní televize i rozhlasu. A nikoliv zprivatizované pořady typu 168 hodin, Reportéři ČT, Newsroom anebo dětské pořady typu Planeta YÓ a Zprávičky. Věřím, že nyní vývoj tímto směrem nastane. Větší snahu o tento postoj jsem zaznamenal u ČRo, snad i ČT se brzy přidá. Jelikož ale veřejnoprávní televize a rozhlas plní na rozdíl od soukromých stanic i úkoly informování veřejnosti v jednotlivých krizových stavech, měl by provozování jejich činnosti platit stát.
Udrží Tomio Okamura SPD pohromadě a ve vlastních rukou?
Tomio Okamura má jasnou vizi, v Poslanecké sněmovně opravdu velmi aktivně pracuje a poslanci a členové hnutí SPD za ním stojí. Nemyslím si, že by nedávná personální změna nějak zásadně otřásla SPD. Je to důsledek přehnaných politických ambicí dnes již bývalých poslanců za SPD.
Poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko nyní kandidují do eurovoleb za hnutí Alternativa pro Českou republiku, které vede Klára Samková. Může Samková, nebo třeba případný nový projekt Václava Klause mladšího, ohrozit SPD?
Žádný konkurenční projekt SPD, který by byl opřen o širokou členskou základnu a jasné programové myšlenky, zatím nevidím, tedy se této konkurence v podstatě neobávám. Co se stát může, je jisté oslabení a rozmělnění hlasů jediné reálné parlamentní politické vlastenecké síly, kterou je SPD. A to ve chvíli, kdy jde o hodně, o zastavení migrace, o spolupráci vlasteneckých stran v rámci frakce Evropského parlamentu.
Terorista na Novém Zélandu zavraždil ve dvou mešitách celkem 50 lidí. Na sociálních sítích se v reakci na útok objevovaly i komentáře typu, že by lidé ještě střelci rádi nosili munici. Ministr Hamáček ihned upozornil, že policie nenávistné komentáře na internetu prošetřuje. O čem to svědčí? Jde o destrukci svobody slova, nebo o potírání rostoucí nenávisti ve společnosti?
Jakýkoli teroristický útok, ať už je namířený proti komukoli, je především třeba striktně odsoudit. Zároveň jsem proti přehánění ohledně mazání komentářů na internetu. Každý jedinec by si měl být vědom toho, co je a není vhodné na sociálních sítích uveřejnit. Na druhou stranu jsem proti perzekuci občanů za jednu větu, čehož už jsme byli svědky. Ministr vnitra Hamáček a policejní prezident Švejdar by také neměli vyhrožovat naší veřejnosti, kterou mají spíše pomáhat a chránit a nikoliv děsit.
Fotogalerie: - "Žluťáci" na Trocadéru
Mají pravdu lidé, kteří tvrdí, že podobné atentáty jsou důsledkem islámského terorismu a jde tedy o reakci na něj?
Teroristických útoků a kriminálních činů ze strany muslimů ve světě je obrovské množství a každá akce bohužel vyvolává reakci. Tento teroristický útok i teroristické útoky muslimů, které jednoznačně převládají, jsou bohužel důkazem toho, že sen o multikulturní společnosti je nebezpečný a vražedný. Islám, právo šaríja a poloviční práva žen, to jsou věci, které jsou neslučitelné s naším pojetím a chápáním demokracie. Proto, abychom ubránili před takovými činy občany našeho státu, prosazuje SPD nulovou toleranci ilegální imigrace.
Jiní říkají, že to je válka, kterou začali muslimové. Lze to takto pojmout?
Myslím, že válka o Evropu již začala. Někdo jí může nazývat hybridní anebo informační. Já bych jí nazval náboženská. „Zalidníme Evropu našimi dětmi. Porazíme bezvěrce dělohami našich žen!“ Tuto větu neřekl žádný středověký islámský sexuální maniak, ale v roce 1974 prezident Alžírska Boumedienne. Co se týká teroru v Novém Zélandu šlo o jeden izolovaný čin, který dosud není plně vyšetřen. Jiná situace samozřejmě je v Evropě, kde v důsledku migračních vln a s tím spojené zvýšené kriminality v některých oblastech, dochází k občanským nepokojům. Ve Francii byl dva roky výjimečný stav, který se uzákonil do normálu. Německo migraci dlouhodobě nezvládá. Ve středozemním moři jsou denně zachycena a doprovázena plavidla s migranty do Evropy za asistence neziskových organizací. Frontex nefunguje zrovna tak jako Schengen, jenom se všichni tváří, že tomu tak není. EU je slabá a nemá společnou bezpečnostní azylovou politiku a migrace pod její taktovkou pokračuje a bude trvalá. Měli bychom se začít urychleně připravovat na obranu území našeho státu, jestli již není pozdě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
