Imám do mešity přinese stížnost, a všichni věříci poslušně podepisují. A další neuvěřitelné historky, jak dnes funguje demokracie v Holandsku

16.01.2017 16:51 | Zprávy

ROZHOVOR Zjistilo se tady, že někteří uprchlíci si z dlouhé chvíle zajeli domů, tedy do Sýrie či Afghánistánu, na návštěvu. Protože podle EU musejí mít azylanti či emigranti konto v bance, kam jim přicházejí podpory, dokázali v tamních automatech vybírat peníze tak dlouho, až jim pak byly bankovní karty zablokovány. To mimo jiné říká Karel Pokorný, který do Nizozemí z Československa emigroval pár dní po srpnové invazi „bratrských“ vojsk v roce 1968. Mluví i o tamních volbách a politicích.

Imám do mešity přinese stížnost, a všichni věříci poslušně podepisují. A další neuvěřitelné historky, jak dnes funguje demokracie v Holandsku
Foto: archiv KP
Popisek: Krajan z Nizozemí Karel Pokorný

Letos budete mít v Nizozemí volby do Tweede Kamer (Poslanecké sněmovny). Jak to podle vás dopadne?

Volby v Nizozemí mají svou zvláštnost. Za stranu je považováno každé seskupení nejméně osmdesáti lidí, kteří složí patnáct tisíc eur, a tudíž mohou vystupovat jako strana. Tweede Kamer tvoří sto padesát poslanců. Podle posledních průzkumů by měla být nejsilnější stranou PVV (Strana pro svobodu) vedená Geertem Wildersem. Ten musí čelit útokům levicových a muslimských politiků, kteří se ho snaží znemožnit. Zároveň je Wilders pod ochranou policie vzhledem k výhrůžkám fanatických muslimů.

V prosinci minulého roku probíhalo soudní řízení, kde se projednávalo trestní oznámení pěti tisíc muslimů proti Wildersovu výroku z roku 2014, kdy se na schůzi přítomných ptal, zda si přejí více Marokánců, načež téměř celý sál volal: „Méně, méně.“ Imámové pak předkládali v mešitách a dokonce i na policejních stanicích předtištěné stížnosti, které přivedení věřící podepisovali. Později se při kontrolách zjistilo, že většina podepsaných nevěděla, o co vlastně jde, nehledě na skutečnost, že asi osmačtyřicet procent z nich byli analfabeti a podepisovali za ně stížnost jejich zástupci. Nakonec soud rozhodl, že je Wilders vinen, ale nebyl vysloven žádný trest. Wilders se odvolal zrovna tak jako státní zástupce. To je vlastně druhý proces, kdy nebyl de facto odsouzen. V prvním procesu v roce 2011 byl souzen pro urážku skupiny muslimů, ale byl osvobozen.

Může Geert Wilders se Stranou pro svobodu hypoteticky vládnout menšinově, anebo proti němu vládu postaví nějaká většinová koalice?

I když Strana pro svobodu získá většinu, a tudíž bude mít nárok na vytvoření vlády, nastane problém, protože důležité strany s ní už předem odmítly jít do koalice. Aktuálně předsedové možných koaličních stran opět oznámili, že koalice s PVV nepřipadá v úvahu. Wilders prohlásil, že tyto strany neuznávají několik milionů obyvatel. V takové situaci vystupuje takzvaný formateur, který vede rozhovory mezi kandidáty na koalici. Lehké to nebude.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová vládě: Zaženete lidi do mlčení a vybuchne to jinak. Sami se odkrýváte

13:34 Profesorka Hogenová vládě: Zaženete lidi do mlčení a vybuchne to jinak. Sami se odkrýváte

Fialova koalice coby „nadlidé“? „Nadlidé opět jsou na scéně, ale už jsou proti své vůli odkrýváni,“ …