Teorii střetu civilizací a kultur Samuela Huntingtona považujete za reálnou, nicméně kritizujete, že v soupeření křesťanství a islámu nebyla dosud zmíněna role globálního kapitálu. Jaká tedy je?

K té prognóze jevově skutečně dochází. Huntington však vysvětluje problém duchem islámu a jiných náboženství, ale úplně ignoruje ekonomické podmínky, z nichž přístup náboženství vychází. A ty je třeba pojmenovat. Za dnešními krvavými hranicemi islámu totiž stojí zájmy vládnoucí síly, tedy globálního kapitálu.

Jde tedy o jakýsi ekonomický neokolonialismus?

Když budu brát islám jako Huntington, tedy jako samonaplňující se duchovní podstatu a od počátku krvavou, tak mi současné kritiky dávají smysl. Z marxistického a materialistického pojetí dějin ale víme, že se pod prapory často mění vlajkonošové, kteří jimi i trochu jinak mávají. Dnešní islamismus je ideologií a politikou globální buržoazie, protože vznikl kvůli jejím zájmům. Ostatně výhodné je to pro ni i z druhé strany. Islamismus jako strašidlo také slouží  potřebám kapitálu, třeba vojensko-průmyslového komplexu USA.

Všichni vědí, že islám se jako ostatní náboženství v historii měnil. Feudalismus, kapitalismus, všelidový odpor a tak dále. Neofeudální vrstvy přežívají v Saúdské Arábii. Pokrokovými silami v muslimském světě byli třeba egyptský prezident Násir či indonéský Sukarno a další. Hovořilo se o arabském či islámském socialismu. Jelikož byl ten model příliš propojen s evropským protosocialismem, padla při  krachu protosocialismu i myšlenka socialismu v islámském světě. A reakční pravicové kruhy začaly islám v některých zemích zneužívat ke svému obrazu.