Kdyby teď hospoda poblíž načerno otevřela zahrádku, zašli byste posedět?Anketa
Ve svém aktuálním vyjádření k postupu české vlády během pandemie jste onemocnění COVID-19 nazval „novou rýmou“. Proč ten konfrontační výraz, když na rýmu u nás během 14 měsíců rozhodně nezemře přes 30 tisíc našich spoluobčanů, kdežto s koronavirem si mnohý imunitní systém neporadí?
Nepovažuji mnou často používaný termín „nová rýma“ za konfrontační. Navíc také používám termín „nová hnusná rýma“, což asi ještě lépe odráží dopad setkání savčího druhu s novou infekcí tohoto typu.
Koronaviry jsou slizniční viry, které se množí na sliznicích dýchacího traktu a z nich se i šíří. Normální reakce našeho organismu na takovýto typ viru se běžně nazývá nachlazení nebo rýma. Rozdíl mezi SARS Cov-2 a ostatními lidskými koronaviry, které v populaci běžně cirkulují a v naprosté většině případů se buď vůbec neprojeví anebo vyvolají nachlazení nebo rýmu, je právě v jeho novosti. Už jsem to vysvětloval mnohokrát – děti se s virovou infekcí vypořádají úplně jinak než zestárlý imunitní systém.
Zatímco v raných stádiích života hrají rozhodující roli lymfocyty, které bez dalšího přizpůsobení se virovým antigenům zabíjejí virem napadené buňky hned po jejich rozpoznání na buněčném povrchu, zestárlý imunitní systém tyto zabíječské buňky už často postrádá a spoléhá na protilátky vytvořené během života při opakovaných setkáních s daným virem. Když se objeví něco nového, proti čemuž protilátky z mládí neexistují, je zle a rýma se stává hnusnou a někdy i smrtící, protože produkce účinných protilátek začne až po týdnech.
Reakce každého jednotlivce na nový virus závisí na tom, kolik dětské imunity ještě má. Pokud je jí nedostatek anebo už zcela chybí, zachrání ho pouze nízká dávka infekce, která mu dá čas protilátky vytvořit anebo předpříprava protilátek pomocí očkování.
Nařízení Babišovy vlády se od postupu většiny vlád EU příliš neliší. Čím si tedy vysvětlujete, že vedení většiny zemí – řečeno Vašimi slovy – se místo věnování budoucnosti, tedy našim dětem a vnukům, odhodlalo k ekonomické a sociálně-politické sebevraždě?
Opatření naší vlády a především přístup jejího předsedy, vycházející často z průzkumů veřejného mínění nebo nálad a přání jeho voličů spíše než z doporučení odborníků, se od dobře organizovaných protiepidemických opatření mnoha evropských vlád liší. O strašlivých počtech mrtvých seniorů a jinak vážně nemocných lidí rozhodly dvě osudové chyby. Koncem léta to byla pozdní reakce na varování o velkém šíření viru následovaná úplně nepochopitelným aktem koncentrace mladých lidí na slučovacích pobytech, kteří nejspíš, aniž by to tušili, protože jsou v naprosté většině bezpříznakoví, infekci následně roznesli po celé zemi. No a před Vánoci, když byl virus prakticky všude, se nastavily podmínky pro to, aby se dostal také ke každému.
Svým vyjádřením o obětování budoucnosti jsem myslel to, že ve snaze ochránit seniory se v Evropě sáhlo k opatřením, která poškodila hospodářství a silně zasáhla vzdělávání mladé generace. Dnes se ukazuje, že zavření škol zřejmě nemělo valný efekt, protože virus se šířil hlavně v rodinách a na pracovištích.
A copak není šance na vyléčení či uzdravení společnosti, že jste pro ten postup musel zvolit slovo sebevražda?
Samozřejmě je moje prohlášení o ekonomické a sociálně-politické sebevraždě příliš silné. Možná jsem měl volit jemnější formulaci, jenže vidím kolem sebe rozdělenou společnost, generačně i sociálně. Mladší spílají důchodcům, že prý se perou v supermarketech o zlevněné zboží a nosí roušky pod nosem. Padají rádoby vtipy o radikálním řešení důchodové reformy a země je rozdělená nenávistí k politickým představitelům na obou stranách pomyslné barikády. Vedoucí činitelé státu namísto uklidňování situace přilévají olej do ohně. V době, kdy chudší vrstvy obyvatelstva sotva vyjdou, přijme se daňová reforma, která přidá bohatším, zatímco ekonomicky slabší občané si nepřilepší vůbec, i když vytvořený dluh budeme splácet všichni. A nakonec hlavně ti, kteří byli opatřeními zasaženi nejvíce – mladé rodiny s dětmi, které nedostaly potřebné vzdělání, u nás po nejdelší dobu v Evropě.
Psali jsme:
V každé – třeba i sousední – zemi to funguje jinak. Na Slovensku už od pondělí mohou posedět na zahrádkách restaurací, od úterý mohou do hledišť na prvoligové fotbalové či hokejové zápasy, ale zas u našich sousedů paradoxně platí zákaz vycházení po 20. hodině. My nesmíme na zahrádky restaurací, ale zas můžeme ven klidně i o půlnoci. Dává vám některé z těch všech známých opatření či omezení smysl?
Ne, nedává. U Slováků mi to dokonce připadá jako větší snaha o společenskou kontrolu – když na vás a na sebe vidíme, tak se můžete sejít, ale v noci všichni domů. Zákaz zahrádek u nás je hloupost a doufám, že si lidé budou pamatovat, kdo jim takhle zbytečně kazil část života. Smysl mi dává rychlé proočkování nejstarší generace a pak, na základě vymizení těžkých případů, rozvolnění celé společnosti. Až budou naočkováni všichni nad 65 let, ať se nechá očkovat ten, kdo se toho bojí anebo věří nesmyslům o vyvanutí imunity.
Jen malá poznámka k brazilské, indické a jiným variantám a dalším uzávěrám. Tak buď očkování bude alespoň částečně zabírat i proti zmutovaným formám infekce anebo jsme tam, kde jsem byli a všechno bylo zbytečné, zase zemře několik desítek tisíc seniorů. A budeme se uzamykat tak dlouho, až se zhroutí civilizační struktury? Ti, kteří infekcí prošli, budou ve velké většině imunní i proti variantám. Přirozeně vzniklá imunita je mnohem pestřejší než ochrana očkováním a je namířená proti celému viru, mutace ji nejspíš neobejdou. Samozřejmě se může stát, že vznikne něco strašlivého. Taky sem může spadnout meteorit anebo někdo zmáčkne nějaké tlačítko. Nejsme nesmrtelní a ani v naprostém bezpečí. Ale jsme tady, coby obratlovci se svou úžasnou přizpůsobivou imunitou, už skoro půl miliardy let. Proč tedy pořád strašit namísto povzbuzování a vyjadřování naděje?
V Česku dlouhodobě klesají počty pozitivně testovaných lidí na koronavirus. Může jít o podobný pokles, k němuž došlo loni v létě, kdy opoziční politici hodováním na Karlově mostě bujaře slavili konec koronaviru v Česku, nebo v lepším případě k tomu, že už máme epidemii za sebou. Vzhledem k tomu, že jste už dříve předpověděl, že koncem dubna bude u nás s nemocí COVID-19 konec, máte za to, že v Česku se můžeme bez obav vrátit k normálnímu životu? Dokážete si tedy představit následný vývoj počtu nakažených?
Tato moje věštba se stále ještě může potvrdit. Říkám tomu věštba, protože jsem nic nepropočítával, řídil jsem se známými fakty, svou znalostí imunitního systému, loňskou zkušeností a faktem, kolik lidí je již promořených a jak pomalu postupuje očkování. A taky tím, koho virus ohrožuje a koho nechává na pokoji. No a tzv. španělská chřipka také měla svou dnes známou dynamiku s náhlým koncem pandemie. Rozhodně odmítám panikařit, strašit lidi nekonečným očkováním a dalšími vlnami. Nerad předpovídám, protože se mi v životě skoro nic nesplnilo, ale teď dělám výjimku.
Zatím se však všechno, co jsem říkal, přesně anebo z velké části splnilo. Nepřišla chřipka a mrtvých bude kolem mnou tipovaných 30 tisíc. Virus se už s námi sžívá a za chvíli tu hroznou fázi ve spolupráci s naší imunitou ukončí sám. A my budeme zírat, že je to pryč. Víte, co je nejdůležitější? Klesají počty pacientů v nemocnicích. Očkování zachrání desítky tisíc seniorů, virová nálož klesne a zůstane už jen rýma. Už nebude hnusná.
Zaznamenal jsem ale názor viroložky Ruth Tachezy, že pandemická situace u nás není stabilizovaná, přičemž varovala před urychleným rozvolňováním protiepidemických opatření. Pokud bychom se řídili jejími doporučeními, že rozvolňování má probíhat postupně, s čím bychom měli otálet nejdéle? S otevřením restaurací, vnitřních sportovišť nebo něčím jiným?
K názorům a přístupům iniciativy SNOW a MeSES se nechci moc vyjadřovat. Jsou to vzdělaní lidé a jistě se snaží o co nejlepší a nejúčinnější podporu těch, kteří nakonec rozhodují. To, že se jim to nedaří, je jejich boj a jejich frustrace. Já se pokusil poradit krizovému štábu a politikům před rokem. Ale pochopil jsem během několika týdnů, že takový přístup nemá se současnou vládní garniturou a kvalitou opozice žádný význam.
Ohledně rozvolňování, pokud musí být postupné, mám však jednoznačný názor – nejdříve školy, sportoviště a vnější prostory restaurací. A hlavně sundat roušky ve vnějších prostorách. Kontakt s virem potřebujeme pro udržení imunity. Podle mě by si roušky a respirátory měli co nejvíce sundávat všichni očkovaní a přirozeně imunní. A znovu – rychle očkovat všechny nad 65 let a všechny mladší, kteří o to stojí a mohou se svobodně rozhodnout.
Život bez omezení, ke kterému se většina lidí toužebně upíná, může vypadat jinak než před pandemií. V silně proočkovaných zemích, jako je Izrael, Británie či USA, se život otevírá naplno ale jen pro ty, kdo se v chytrých telefonech mohou vykázat informací o očkování, prodělané nemoci COVID-19 či testu. Například s blížícím se rozvolněním fungování služeb u nás se počítá s tím, že třeba v kadeřnictví se zákazník prokáže maximálně tři dny starým negativním testem. Je takováto selekce na ty, co mohou a co nemohou, přípustná a odůvodnitelná?
Samozřejmě není a pro mě bylo velmi nepříjemným překvapením, jaká diskriminační opatření vůči svým neočkovaným zavedl stát Izrael bez ohledu na to, jestli jsou anebo nejsou imunní po prodělané infekci, jen to nemohou prokázat, protože mají příliš dobrý imunitní systém a nevytvořili si dostatek protilátek.
Protilátky jsou důkazem selhání první linie obrany a u imunitně mladých lidí včetně všech dětí se vytvářejí až po opakovaném, možná několikanásobně opakovaném vystavení infekci. Ve svobodném státě je svobodným rozhodnutím každého nést své vlastní riziko. Koho chcete chránit? Proočkovanou nejstarší generaci? Děti a mladé lidi, kterým v naprosté většině případů nic nehrozí?
Všechno se už brzy „vrátí“ k „normálu“ před epidemií. Až tedy na to, kolika lidem tahle hysterie zničila existenci, až na děti, které vypadly ze vzdělávacího cyklu a z nichž mnohé se s tím už nevyrovnají a až na nás všechny, kteří budeme zbytečné dluhy udělané touto vládou platit. A znovu: 5 tisíc rozdaných důchodcům, z nichž mnozí to nepotřebovali a někteří ani neužili. Snížení daní těm nejbohatším. A to ani nechci zmiňovat vysloveně blbé – neznám jiný výraz – plošné testování protilátkovými rychlotesty loni ve fázi epidemie, kdy protilátky ještě skoro nikdo mít nemohl. Jen doufám, že si to lidé vyhodnotí. A i to, kdo si na lidském neštěstí namastil kapsu.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger se přiznal, že se mu líbí model jednodenních pasů z Tübingenu. Ten předpokládá: že chcete-li jít odpoledne do obchodu a večer do hospody, musíte se ráno nechat otestovat. Nestála by tato „malá oběť“ za to, aby každý mohl žít tak jako dřív?
Nezlobte se, nechci se vyjadřovat k tomu, co se líbí nebo nelíbí ministrovi Arenbergerovi. Myslím, že stačí poslouchat, co říká a jak je konzistentní v tom, co říká. Kdo je očkovaný anebo imunní nepotřebuje neustálé ničení nosní sliznice proto, aby na tom někdy vydělal. Vezměte si například opatření, že PCR test je platný 7 dní. Nebo že tři měsíce po prodělané infekci jste imunní. To jsou nepochopitelné údaje. První interval je riskantně „dlouhý“, druhý nesmyslně „krátký“.
Na mnohé působíte jako zarputilý odpůrce vakcinace. Jak to tedy je s vaším postojem k očkování, komu byste ho doporučil a komu rozhodně ne?
Nikdy jsem neřekl, že jsem odpůrce očkování. Od začátku tvrdím, že očkování je jediná jistota, v mnoha případech záchrana pro seniory a velmi staré lidi, kteří už nedokáží s novou rýmou bojovat pomocí nejúčinnějšího typu protivirové imunity. Prostě jim z důvodu vývoje druhu a jejich vlastní životní pouti chybí dětská imunita zabíjející virem napadené buňky okamžitě a bez přítomnosti protilátek. Proto staří lidé potřebují předpřípravu protilátek očkováním, nic jiného jim v mnoha případech nepomůže, odmyslíme-li léky na podávání protilátek založené.
Děti a mladí lidé nepotřebují očkovat vůbec, po konci reprodukčního věku je to na každém. Máme tady případy sraženin a dalších úmrtí po očkování. Jsou to sice vzácné případy, ale nastávají u lidí s prakticky nulovým rizikem těžkého průběhu COVIDu. Je etické vystavovat třeba minimálnímu riziku následků očkování populaci, které COVID nehrozí? Abychom chránili naočkované seniory?
Nebo ze strachu, který budí podivná hypotéza, že v neočkovaných dětech to zmutuje? Dnes se mohu přihlásit o svou dávku vakcíny. Neudělám to, dokud nebudou naočkovaní všichni rizikoví, protože jsem prokazatelně imunní. Kdybych to jako imunolog udělal bez donucení, zradil bych sám sebe. Pokud se ukáže, že se mýlím a je potřeba očkovat se ze solidarity, samozřejmě to udělám. Anebo pokud mě k tomu surově donutí, zas takový rebel nejsem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
