Andrej Babiš vyhrál i tyto eurovolby, získal 21,18 % hlasů. Je to výhra, nebo zklamání? Mohou být spokojeni spíše demonstranti z Václavského náměstí, nebo premiér Babiš?
Výhra to určitě je. Sice ne úplně odpovídající tomu, jaké má ANO dlouhodobé preference, ale přesto stále výhra. Je také třeba mít na paměti, že evropské volby jsou vedle voleb do Senátu přesně tím typem voleb, k nimž zvláště voliči levice (tedy Babišovi voliči) příliš často nechodí. A když k tomu ještě připočtete fakt, že odpor k premiérovi dokázal už několikrát za poslední dobu zaplnit Václavák, a ANO i tak získá přes 21 % hlasů, tak se o žádný fatální výprask hlavní vládní strany, opravdu nejedná. Není to sice pro Babiše důvod k oslavě ani důvod vyplácet marketingovému týmu zvláštní prémie. Ale tragédie, v níž řada lidí doufala, se prozatím stále nekoná.
Která ze stran tvořící (či podporující) vládu razí nejrozumnější politiku?Anketa
Překvapil vás výsledek ODS? Je pro stranu 14,54 % po vyloučení Václava Klause mladšího úspěchem?
V jedné předvolební anketě jsem tipovala, že ODS bude mít 14,62 %, takže je vidět, že pro mě osobně to tedy překvapení nebylo. Možná někdo čekal, že po vyhazovu Václava Klause ml. zaznamená strana podstatně horší skóre, ale tady je třeba brát v potaz, že celkový volební výsledek zkrátka zkresluje malá volební účast. ODS měla vždycky disciplinované voličské jádro, i když to jádro už zdaleka, zdaleka není takové, jaké bývalo, tak ve volbách s nízkou volební účastí jí to na solidní výsledek pořád stačí. A zdá se, že tyto výsledky stačí i samotné ODS. Doby, kdy měla strana přes 30 %, jsou zřejmě zapomenuty a nikdo z členů strany už nemá ambici se k nim znovu vracet – což je na politice současného vedení celkem hezky vidět. Volby je navíc nepochybně utvrdí v tom, že je všechno skvělé, že to dělají dobře a že se může i nadále jet močálem temným podél bílých skal.
Kandidátku ODS preferenčními hlasy táhl Jan Zahradil a do jisté míry i Alexander Vondra a Evžen Tošenovský. Co znamená skutečnost, že voliči do europarlamentu vytáhli Alexandra Vondru z 15. místa kandidátky, díky čemuž neuspěl Ondřej Krutílek, některými kritizovaný pro své údajně příliš prounijní postoje? Je Alexandr Vondra přesným reprezentantem dnešní ODS, hájí ideje, které si voliči ODS přejí prosadit?
Co znamená, že voliči kroužkovali Alexandra Vondru? To je jednoduché – je to známé jméno a to bohatě stačí. V dnešní době boomu naprosto neznámých jmen prostě volič sahá po tom, co zná – zvláště když to známé je na kandidátce společně s novým a vysloveně eurohujerským, viz zmiňovaný pan Krutílek nebo kandidátka, která kandidovala ze šestého místa. Víc bych za tím opravdu nehledala.
Spokojen určitě může být i lídr kandidátky Jan Zahradil, protože získat třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů, a to jen s malým odstupem za druhou Ditou Charanzovou, je určitě skvělý výsledek a mise je tím splněná. Ovšem mise daleko spíše osobní než politická, protože to, že nikdo z ODS Evropskou unii nijak nezreformuje a ani se o to nepokusí, je dopředu naprosto jisté.
Fotogalerie: - Volební plakáty v Paříži
Vondru před volbami v emotivním videu podpořil poslanec ODS Marek Benda. Podle Bendy je Vondra jednou z tváří sametové revoluce 1989. Ve videu rovněž Benda uvedl, že zvolení Vondry by bylo odpovědí na to, že nám vládnou bolševici a předsedou vlády je agent StB. Je tedy vykroužkování Vondry vzhůru možné brát jako jistou reakci na Andreje Babiše a současnou českou vládu?
Ne, já za tím opravdu vidím jen to, že Alexandr Vondra je známý dlouholetý politik, známé jméno a voliči zkrátka šli na jistotu. Ostatní jsou spíše zbožná přání.
Zajímavá bitva se svedla v KDU-ČSL. Lídra kandidátky Pavla Svobodu po těsném souboji skrze preferenční hlasy vyšachovali Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, kteří byli nominováni hned za ním. Všichni tři překročili hranici 20 tisíc preferenčních hlasů. Co rozhodlo v neprospěch Pavla Svobody? A bude v EU chybět?
Pan Svoboda mnohokrát prohlásil, že Evropská unie je jeho srdeční záležitost, takže bych řekla, že ani tak nebude on chybět Evropské unii, jako spíše ona jemu.
Pokud jde o paní Šojdrovou, je vidět, že její kampaň se sirotky zafungovala, ať už si tom můžeme myslet cokoli. Faktem je, že sirotci zůstali tam, kde byli, zatímco paní Šojdrová je znovu v europarlamentu. Takže jednoznačně dobrý tah, i když já osobně bych si na to před volbami ani omylem nevsadila, spíše naopak. Že se s mandátem dostalo i na Tomáše Zdechovského je v zásadě dobře, protože ač rozhodně nepatřím do jeho fanclubu, je třeba uznat, má na některé věci často daleko rozumnější pohled, než jeho kolegové. A na rozdíl od paní Šojdrové si nedělal osobní PR až na poslední chvíli, pár měsíců před volbami…
Pirátům o několik tisíc hlasů utekl čtvrtý mandát. Je pro ně jejich zisk necelých 14 procent a 3 mandátů spíše prohrou?
Piráti jsou dlouhodobě nejpřeceňovanější stranou na domácí politické scéně a tyto volby to celkem jasně ukázaly. Mejdan skončil, tohle je strop a nic víc z toho už nebude. Silácké řeči o dvaceti procentech či o tom, že pan Bartoš je příští premiér, jsou zhruba stejně naivní, jako kdybychom si mysleli, že jednou bude sedět ve vládě Petr Cibulka. Na druhou stranu je ale pravda i to, že Piráti v těchto volbách neměli co ztratit a mohli jen získat, což se také stalo. Vlasy si tudíž rvát nemusejí, ale tu velikášskou rétoriku by naopak změnit mohli.
Pro ČSSD jsou tyto eurovolby katastrofou. Zisk necelých 4 procent znamená, že sociální demokraté budou v novém europarlamentu úplně chybět. Co udělala ČSSD špatně? Udělal Jan Keller naopak dobře, že již znovu nekandidoval?
Tady je potřeba říct, že sociální demokraté v evropských volbách nikdy nijak zvlášť neexcelovali, snad s výjimkou roku 2009. Vždycky v tomto typu voleb třeli bídu s nouzí, i když je pravda, že nikdy ta nouze nebyla až tak nuzná, jako teď. Socialistům pokaždé zlomilo vaz to, že jejich voliči k volbám příliš nechodí, pokud k tomu nemají zatraceně dobrý důvod, který tentokrát prostě nebyl. A když k tomu připočtete, že jim většina voličů navíc ještě dezertovala k Babišovi, máte tu volební apokalypsu, jak vyšitou. Navíc je třeba zmínit ještě jeden fakt – běžný sociálnědemokratický volič není ani omylem takový euronadšenec, jako běžný politik této strany. A to taky hraje roli, ne že ne.
Čtenáři ParlamentníchListů.cz vtipkují, že Bohuslav Sobotka nyní otevírá šampaňské na oslavu, že se zkázu ČSSD podařilo dokončit. Je hrobařem strany právě Sobotka?
Každá politická strana má vždycky hrobaře dva – jednoho, který hrob vykope a druhého, který ho zasype hlínou. Třeba v ODS byl tím prvním hrobařem Topolánek a druhým Nečas. V ČSSD je to stejné s duem Sobotka – Hamáček. Jeden práci „úspěšně“ začne, druhý už nemá sílu nebo možnost udělat nic jiného, než ji prostě dokončit, dát na hrobeček věnec a poklonit se na věčnou památku. Takže ano, Sobotka hrob vykopal a na Hamáčkovi je, aby vzal do ruky lopatu a začal pomalu zasypávat. Protože tohle už se zachránit nedá…
Pavel Telička, který šel do eurovoleb odvážně s vlastním hnutím Hlas, skončil devátý se ziskem 2,38 %. Jak tento výsledek hodnotit? Není to vlastně, vzhledem k pouhým dvěma měsícům existence hnutí, úspěch?
Telička je v tomto směru velké překvapení voleb. Že v silně euroskeptickém Česku může mít někdo, jako je pan Telička, hned v prvních volbách tolik hlasů – vlastně více, než měla některá euroskeptická uskupení dohromady, úspěchem určitě je. Osobně bych řekla, že to byl možná právě pan Telička, kdo sebral společné kandidátce TOP 09 ještě jeden mandát, protože kdyby nekandidoval, nejspíš by tyto hlasy přešly logicky k TOPce.
Telička již vyhlásil, že eurovolbami nic nekončí – rýsuje se nám na české politické scéně nová strana pro liberální voliče? Mohou Telička s Ježkem oslovit elektorát TOP 09, STAN, ale třeba i Pirátů či ODS?
Být liberálním voličem je v českém politickém prostředí naprosté požehnání, protože se o vás perou všichni TOPkou počínaje a nyní panem Teličkou konče. To pravicový konzervativní volič bohužel stojí sám jak stopař u dálnice a nikdo ho příliš nechce.
Že pan Telička určitě má politické ambice, je zjevné a je tudíž nasnadě, že se je pokusí nějak naplnit. V ANO mu to nevyšlo, tak zkusil vlastní projekt. Proti němu ale hovoří fakt, že na (levicově) euroliberální části spektra už máme dost plno, přímo k prasknutí. Takže je otázka, co chce pan Telička nabídnout, aby byl jiný, než všechno ostatní, co už v nabídce reálně existuje. Já na tuhle otázku odpověď neznám a je dost možné, že ji nezná ani pan Telička.
Fotogalerie: - Výsledky eurovoleb v číslech
Co nám říká volební účast 28,72 %? Je mimochodem vůbec nejvyšší, které se v Česku od vstupu do EU podařilo docílit. A jak reagovat na radost evropských médií, že k urnám v EU přišel nadpoloviční počet voličů, tedy nejvíce za posledních 20 let?
Evropská nebo přesněji řečeno proevropská média musejí být určitě zklamaná z výsledku Nigela Farage v Británii, Marine Le Penové ve Francii nebo famózního Orbána v Maďarsku. Takže pokud se média dokážou radovat alespoň z vyšší volební účasti, pak je to radost, kterou bych jim rozhodně nechtěla jakkoli kazit tím, že bych říkala, že i tak jsou evropské volby pro Evropany obecně volbami druhé kategorie. A že to vždycky tak bude.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
