Jana Bobošíková o Václavu Havlovi. Velmi překvapivě

03.10.2016 13:04

OSMDESÁTINY VÁCLAVA HAVLA „Neměli bychom zapomínat, že mezi disidenty, kteří ho obklopovali, bylo dost bývalých komunistů a řada z nich se v době sametové revoluce opětovně stala vrcholnými politiky,“ vzpomíná na našeho prvního polistopadového prezidenta bývalá europoslankyně a kandidátka na prezidentský post Jana Bobošíková. K jeho další roli při vzniku nové společnosti konstatuje: „Havlovo heslo – ‚nejsme jako oni‘ – umožnilo přijmout i lustrační zákony, které znemožnily lidem ze silových složek bývalého režimu pracovat ve veřejných funkcích a v bezpečnostních strukturách. To bylo lepší řešení než vyslyšení hladu po krvi.“

Jana Bobošíková o Václavu Havlovi. Velmi překvapivě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Bobošíková

5. října by se dožil Václav Havel 80 let a k tomuto jubileu se připravuje u nás i ve světě řada akcí. Jaký názor zastáváte na tuto významnou politickou osobnost vy sama? Čeho si vlastně na Havlovi nejvíce ceníte? A co si naopak myslíte, že se mu nezdařilo?

Václav Havel bezesporu patří mezi nejvýznamnější osobnosti našich moderních dějin. Dokázal v klíčovém momentu dějinného zlomu lidi sjednotit, nadchnout pro hodnoty svobody a demokracie a dát jim naději pro budoucnost. Dokázal srozumitelně sdělit, že naše země bude taková, jakou si ji uděláme. Nevyhýbal se nepříjemným pravdám. Zasloužil se o přechod Československa z područí totalitního sovětského bloku do struktur standardní západní demokracie. Přínos Václava Havla pro naši zemi mnohonásobně převyšuje některé momenty, které by se mu z mého pohledu daly oprávněně vyčítat.  

Anketa

Udrží se Michal Hašek i po volbách v křesle hejtmana?

hlasovalo: 2440 lidí

Velkou Havlovou zásluhou je prý i fakt, že se zasloužil vhodným diplomatickým jednáním o to, aby nedošlo při státním převratu v roce 1989 ke krveprolití. Že sametová revoluce byla především jeho zásluhou. Na druhou stranu mu někteří jeho kolegové-disidenti vyčítali až přílišnou benevolenci k některým komunistickým hlavounům, již se za minulého režimu dopouštěli zločinů. Měl být razantnější anebo zvolil správnou formu pro tuto zásadní společenskou změnu?

Na nekrvavém průběhu listopadu 1989 měli podíl všichni aktéři změn, včetně Václava Havla. Byli to studenti, disidenti, stávkující i mluvčí na demonstracích. Paradoxně na něm měl podíl i odcházející režim, který věděl, že při jakémkoliv silovém pokusu nepřijde pomoc ze zahraničí tak, jak se to stalo v roce 1968, kdy komunistům přišly na pomoc tanky Varšavské smlouvy. Sovětský blok, do kterého tehdejší Československo patřilo, stál v listopadu 1989 před zhroucením.
Pokud jde o přístup Václava Havla ke komunistům, neměli bychom zapomínat, že mezi disidenty, kteří ho obklopovali, bylo poměrně dost bývalých komunistů a řada z nich se v době sametové revoluce opětovně stala vrcholnými politiky. Havlovo heslo „nejsme jako oni“, které razil, umožnilo demokraticky přijmout lustrační zákony, které znemožnily nomenklaturním kádrům a lidem ze silových složek bývalého režimu pracovat ve veřejných funkcích a v bezpečnostních strukturách. Denomenklaturizace veřejného prostoru bylo lepší řešení než vyslyšení hladu po krvi, ke kterému došlo jinde. Otázka je, nakolik tento proces byl důsledný a zda mohl vymýtit totalitární nebo elitářské myšlenky z některých hlav, ale to už nezáleželo jen na Václavu Havlovi. Václav Havel byl a zůstane symbolem přechodu ke svobodě a demokracii, ale nebyl absolutní monarcha s absolutní mocí. Na to bychom neměli zapomínat. 

Velká část české veřejnosti oceňuje jeho neoddiskutovatelné zásluhy o změnu režimu u nás, na druhé straně mu někdy vyčítá nezájem o ekonomiku, když ani taková osobnost jako on nedokázala zabránit divoké privatizaci, na kterou pak doplatily tisíce lidí. Některé české osobnosti mu mají i za zlé jeho politické názory a prohlášení ohledně války v bývalé Jugoslávii. Okřídleným rčením se stalo humanitární bombardování Bělehradu, i když jeho blízký spolupracovník Michal Žantovský popírá, že by to Havel kdy řekl. Jak hodnotíte tyto jeho kontroverzní postoje?

Václav Havel byl v první polovině 90. let pevnou součástí přechodu naší země ke kapitalismu a k tržní ekonomice a nesl za něj svou spoluodpovědnost. K transformaci se hlásil, transformační zákony o privatizaci a liberalizaci podepisoval a o ekonomiku se zajímal. Otázkou je, jak hluboké byly jeho znalosti ekonomie, a tím i důsledků transformačních procesů, jak se konzervativně liberální ekonomická politika trhu bez přívlastků snoubila s jeho světonázorem a jak dalece se Václav Havel dostal pod vliv nejrůznějších lobbistických tlaků u nás i v zahraničí, když následně kritizoval jevy, které jím schválenou transformaci provázely a provázet ji nutně musely.
Pokud jde o výrok o humanitárním bombardování, nevím, zda jej skutečně takto řekl. Pokud si ale vzpomenu na postoje Václava Havla z roku 1989, nepřipadá mi jako člověk, který svůj názor šířil prostřednictvím krve druhých. Šířil ho slovem a osobním příkladem, včetně pobytu ve vězení.

V 90. letech minulého století vyčítala prezidentu Havlovi poměrně velká část veřejnosti skutečnost, že nesplnil své sliby o nízké nezaměstnanosti a prosperitě ČR, a také jí vadilo, že si spíš buduje image velkého humanisty ve světě, ale o poměry těch obyčejných lidí u nás se moc nezajímá. Přitom na současných aktivitách prezidenta Zemana je vidět, že český prezident nemusí být jen „kladečem věnců“. Jaký zastáváte názor na tyto argumenty?       

Opakuji, Václav Havel nebyl absolutistický monarcha nebo diktátor a nebyl ekonomický expert. A nebyl ani pouhým kladečem věnců. Byl primárně idealista se vším všudy. Byl nositelem hodnot svobody, demokracie a nositelem naděje. Spolupodílel se na ekonomické transformaci. Měli bychom jeho podíl na obrovské změně v naší zemi oddělit od svých osobních proher, zklamání a nenaplněných nadějí a uvědomit si, že o svých životech i díky Václavu Havlovi rozhodujeme mnohem svobodněji než před 27 lety a že jsme zodpovědní hlavně sami za sebe.

Jak si myslíte, že by například dnes reagoval na migrační krizi? Byl by příznivcem uprchlických kvót, nebo jejich odpůrcem? Vadilo by mu zasahování Bruselu do našich nejniternějších vnitřních záležitostí, nebo by je spíše schvaloval? 

Odmítám spekulovat, co by Václav Havel dělal nebo říkal v dnešní době v kontextu současných událostí. Považuji za zvrácené, když někteří lidé bezostyšně vkládají nežijícím významným osobnostem do úst různé názory na aktuální problémy a používají je pak jako moralizující bič na druhé.

V Česku už máme Letiště Václava Havla, dále máme po něm pojmenovaných řadu objektů i ulic. Domníváte se, že to je už dostatečným prokázáním úcty našemu prvnímu polistopadovému prezidentovi anebo by to chtělo ještě více památníků? Česká společnost je v této otázce rozdělená opět na dva tábory. Jedni to považují za přílišnou servilnost, druzí by chtěli po Havlovi pojmenovat kde co. Ke kterému táboru se kloníte vy sama? 

Pomníky se v průběhu dějin často kácejí a ulice mění názvy. Václav Havel získal obrovskou úctu v srdcích lidí a ta je počtem náměstí, laviček nebo letišť neměřitelná.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…