Jandák: Brát prachy od režimu a točit proti němu. Lidi už byli moc oprsklí

11.01.2021 7:32

ROK S COVIDEM A TEN PŘÍŠTÍ „Podle mého názoru se u nás stát o umělce stará relativně dobře. Někteří kolegové ale zapomínají, že ruka, která dává, je vždycky výš než ruka, která bere, a chovají se, jako kdyby tomu bylo naopak,“ říká oblíbený herec Vítězslav Jandák. A dodává: „Jak kdysi říkával jeden můj bývalý kolega na Barrandově: Český filmaři chtěj točit proti režimu a na oplátku za to od něj vyžadujou prachy a pocty...“ Prozradil, o čem je jeho kniha, která má symbolický název Hovory v karanténě, a nastínil, jak by se postavil k situaci v kultuře, kdyby byl stále ještě jejím ministrem. „Teď všemu vládne strach, ze zítřka, z budoucnosti. A možná to byl i účel, abychom se začali bát,“ hodnotí současnou dobu. Společnost, která zpochybňuje základní jistoty, jako že mužský je mužský, ženská je ženská a dítě je dítě, je podle něj za svým zenitem.

Jandák: Brát prachy od režimu a točit proti němu. Lidi už byli moc oprsklí
Foto: Repro - Česká média
Popisek: Vítězslav Jandák při rozhovoru
reklama

Rok 2020 je za námi. Pro většinu z nás nebyl kvůli pandemii zrovna nejlepším obdobím. Jak byste rok 2020 hodnotil vy? Jaký byl pro vás?

Já nejsem žádná výjimka. Myslím, že byl šokující a s prominutím blbej pro všechny. Ale bojím se jedné věci, že mohou přijít roky, které budou ještě horší.

Anketa

Líbila se vám demonstrace za účasti Dana Landy a exprezidenta Klause?

19%
75%
hlasovalo: 16824 lidí

V jakém smyslu?

Ve smyslu různého ohrožení lidí, ať už nějakou pandemií nebo lidskou hloupostí. Protože na světě i uvnitř jednotlivých zemí, jak si všímám, roste napětí. To Česká republika je na tom ještě zlatě! Ale podívejme se například na Spojené státy, na Blízký východ, na Jižní Ameriku… Myslím, že nás nečekají dobré věci. Neděláme nic pro to, aby bylo na světě lépe. Když někdo nabídne ruku k diskusi, tak se ta ruka v podstatě odmítá a vytvářejí se problémy.

Chápu, že to vyplývá všechno z ekonomické situace, která je na světě nedobrá. Ale takový už je kapitalismus, že to jde jako na houpačce, jednou nahoru, podruhé dolů. A lidem se u nás dařilo poslední dobou docela dobře. Ne každému, ale relativně to šlo nahoru. Obrovský rozvoj techniky, elektronika, IT, všechno toto zaznamenalo obrovský skok dopředu. Mám takový dojem, že malinko začíná předbíhat člověka umělá inteligence a podobně. A mám z toho strach.

Už se bojím dneska říct to, co jsem vždycky říkával – co bylo dobré pro moji mámu, je dobré i pro mě. Mělo by to tak být, ale teď už to tak není. A možná ani ta máma by dnes nechápala, co všechno si lidi na sebe vymysleli a vymýšlej. Protože i ten koronavirus, a nikdo mi to nevymluví, je dílo lidského myšlení a lidských rukou.

Takže vy si myslíte, že to bylo uměle vytvořené v laboratoři?

Nevím kde... Ale každopádně je to lidské dílo. A jak už bylo v historii mnohokrát, řada věcí, které lidé možná v dobré víře vytvořili, a tohle nebylo vytvořeno v dobré víře, se pak obrátilo proti lidstvu.

Něco podobného, co zažíváme v posledních měsících, současné generace ještě nezažily. Jak moc se podle vás změnil pohled lidí na život, na vztahy?

Všemu vládne strach, ze zítřka, z budoucnosti. A možná to byl i účel, abychom se začali bát. Lidi už byli hodně oprsklí. Teď se tedy začínají bát. A když se lidi bojí – a to dokonce o život, tak mohou napáchat hrozné věci. Možná i o tohle šlo, já nevím. Opravdu nevím.

Vy jste karantény využil k tomu, abyste napsal knihu…

Je to tak. Scházíme se s kamarádem Martinem Bezouškou, známým scenáristou. A někdo, kdo nás slyšel, jak si povídáme o všem možném, tak nás navedl, abychom z těch našich hovorů udělali knížku. Že by to čtenáře mohlo zajímat. No tak jsme si sedli a několik večerů jsme si povídali za přítomnosti takové té mašinky, která to natáčela. A vyšla z toho knížka.

Vzpomínám v ní na řadu osobností, se kterými jsem se v životě potkal. Taky si povídáme o tom, co se aktuálně děje v kultuře a v politice. O totalitě a o svobodě. Někomu se ta knížka může líbit, někomu třeba ne. Ale každopádně chci říct, že je to velmi upřímná a autentická knížka. Jmenuje se příznačně – Hovory v karanténě. A doporučuju ji všem, které zajímá Praha mého dětství a kulturní dění sedmdesátých a osmdesátých let.

Kniha k dostání ZDE

Mezi aktivity, které byly letos prakticky znemožněny, patří umělecká vystoupení. Na jednu stranu je stát kritizován, že umělcům, hercům a zpěvákům málo pomohl, na druhou stranu je veřejnost rozladěna tím, že právě umělci si stěžují. Jak se letos změnil vztah Čechů k umělcům?

Nevím, jestli si všichni stěžují. Víte, když je člověk takzvaně na volné noze, a to já jsem už od bolševiků, tak musí pořád pamatovat na to, že mohou přijít i horší časy. A musí pořád pamatovat na to, že ty blbý doby přijdou. Lidi by měli počítat s tím, že nebude pořád svítit slunce a pořád se nebude tančit. Že může přijít setsakra blbá doba.

Podle mého názoru se u nás stát o umělce stará relativně dobře. Někteří kolegové ale zapomínají, že ruka, která dává, je vždycky výš než ruka, která bere, a chovají se, jako kdyby tomu bylo naopak. Jak kdysi před rokem 1989 říkával jeden můj bývalý kolega na Barrandově: Český filmaři chtěj točit proti režimu a na oplátku za to od něj vyžadujou prachy a pocty...“

V zahraničí je to mnohem tvrdší. Třeba studio W. Disneyho propustilo 10 tisíc lidí, jen to fiklo. A tady si stěžují hlavně ti, kteří si stěžují vždycky na všechno. Ale takoví ti veteráni, kteří to dělají už dlouho, tak od těch jsem moc neslyšel, že by si někdo stěžoval, úpěl a nadával.

Některé výroky umělců lidi skutečně popudily. Kritika se snesla například na hlavu Báry Basikové nebo Jana Hrušínského…

Jsou to jejich názory, o které se nijak mimořádně nezajímám. Ale řekl bych to takhle. Opravdu si myslím, že ti, kteří pomoc skutečně potřebovali, nebo potřebují, jsou daleko víc pokorní než ti, kteří vykřikují.

A pak bych ještě rád zmínil jednu věc, na kterou nesmíme zapomínat. Umělci jsou tady velmi politicky angažovaní. A všichni víme, že nefandí této vládě. Když jsem byl sociální demokrat, vzpomínám si, že neměli rádi sociální demokracii. Dneska se ta neláska rozšířila na ANO, SPD, Trikolóru.

Umělci se cítí jako ušlechtilí, lepší lidé a mají rádi ušlechtilé strany o pár poslancích, jako je TOP 09. Teď vzali na milost v krizi se zmítající ODS, taky KDU-ČSL nebo STAN. To jsou strany, které jim zřejmě vyhovují. To znamená, že oni přikládají polínka tam, a pomáhají, možná chtě, možná nechtě, i těmto stranám. Volby rozhodují o tom, kam který stát bude směřovat. A jim se zřejmě nelíbí, kam tento stát směřuje. Nelíbí se jim, že důchodci dostávají přidáno a podobně...

Pamatuju si předsedu Jurečku, který vehementně vyprávěl natěšeným redaktorům ČT, jak ho plačící babičky prosí, aby jim neposílal 5000 a neprojídal budoucnost jejich vnoučat. Neustále se operuje s tím, že se stát zadlužuje. No... v této situaci vidíme, že se zadlužuje celý svět. Spíš bych řekl, že celý svět je dávno zadlužený. Peníze nejsou podložené zlatem. Tisknou se a ztrácejí svou hodnotu.

Takže, u některých těch umělců mám pocit, že je to určité fandovství. Podobně jako u některých novinářů. Těm se hodně vytýká, že většina z nich je mainstreamových. No, jsou to lidi, kteří mají nějaký názor. Že s tím názorem nesouhlasím, to je moje věc – a jejich věc je jejich názor. Že ho někdy zneužívají, to je špatně.

Mimochodem, myslím si, že v době takovéhoto ohrožení by měly opozice a vláda trošku víc spolupracovat. A ne jako u nás, kdy prostě vláda udělá jedno nařízení, opozice to kritizuje. Když to pak změní, tak to opozice zase kritizuje. A jenom a jenom kritizujou. Ale my jsme zažili krizi, která myslím, že byla menší než ta, která na nás ještě dopadne. To bylo v roce 2008, kdy důchodci dostali od zodpovědného hospodáře přidáno k důchodu celých 45 korun. Možná na to lidi zapomněli, ale tak to bylo.

Vy sám jste před lety působil coby ministr kultury. Co byste v těchto, pro umělce těžkých časech, dělal jinak než stávající ministr Zaorálek? Cítíte v něm jako umělec oporu?

Víte, já zase tak moc nesleduju, co dělá pan ministr Zaorálek. Když vidím jeho vystoupení, tak většinou jsou to vystoupení zahraničněpolitického obsahu. To znamená, že si možná ještě neuvědomil, že už není ministr zahraničí, ale ministr kultury. Nevím... Přitom si myslím, že on konkrétně je člověk velmi kulturní. Přesto ho umělci podrobují drtivé kritice. Ale těm se nikdo moc nezavděčí. (smích)

Umělci jsou lidé emotivní. Každý režim si je od války v podstatě předcházel. Jeden režim vytvořil národní a zasloužilé umělce, druhý z nich udělal revolucionáře. Vždycky trošku hráli roli, která nebyla tak úplně namístě. Nechci říkat, ševče, drž se svého kopyta, vůbec ne. Myslím si ale, že se někteří – zdůrazňuji někteří – začínají připojovat k tomu, že bychom měli v podstatě cenzurovat internet. A že kdo nenadává na Zemana a na Babiše, tak není in, a naopak. Někde se nesmí nadávat, někde se smí nadávat. Vulgarity, které jsou... No, je to celé špatně. Řeknu to venkovsky, protože tu žiju – von nás pánbůh za to potrestá.

Už téměř rok tady máme celou řadu vládních nařízení proti šíření epidemie. Některá z nich se stala terčem vtipů na sociálních sítích, především právě ta, která se týkala kultury, jako například „zákaz zpívání“ nebo divadla bez diváků. Jak byste se k tomu stavěl vy, kdybyste ještě řídil resort kultury?

Nevím. Asi bych s těmi lidmi byl a asi bych je připravoval na daleko horší varianty. Určitě bych je nenechal hrát před prázdným divadlem. Možná by to vyřešily amfiteátry. Rozumíte, aby tam byl volný vzduch. Protože samozřejmě uzavřený prostor je problém. Se zpíváním, to je otázka. Samozřejmě k tomu by byl potřeba okamžitě elaborát, proč nezpívat nebo proč můžeme zpívat. Je to prostě celé v informovanosti.

Ale celkově vzato, národ problémy umělců až zas tak moc nezajímají. Lidé si váží zdravotníků, hasičů a policajtů, vědí, co je za tím jejich nasazením dřiny a utrpení. Je to jiný kafe, než se hezky namalovat a střihnout si dvě tři klapky v Ordinaci a připadat si...

A co další protiepidemická opatření? Která podle vás měla smysl, a která naopak byla nesmyslná?

Anketa

Bude rok 2021 pro Českou republiku lepší než rok 2020?

22%
72%
6%
hlasovalo: 12922 lidí
Netuším, co bylo účinné, a co ne. A myslím si, že to neví nikdo. Protože nikdo zatím na světě ten virus nezvládl. A to, co je vytýkáno naší vládě, to samé se děje ve Francii, ve Spojených státech, všude na světě. Protože nikdo z těch vlád neví, co dál. Je zvláštní, že se třeba lidé, kteří mají v úmrtním listě, že zemřeli následkem koronaviru, nepitvají. Zvláštní... Já jsem opravdu nikde neslyšel, že by někoho takového pitvali a že by se odborníci podívali, co se v tom organismu stalo nebo co se tam děje. To je jedna věc.

Druhá věc, která mě absolutně šokuje, a nevím, jestli si to lidé uvědomili, že firmy jako Pfizer nenesou odpovědnost za své výrobky. Oni negarantují. Když si koupím pitomý prášek v lékárně, tak tam mám napsáno, na co ho smím brát, na co nesmím, v čem je nějaká kontraindikace a podobně. Tady nevíme nic! Dělí se na ruské, čínské, kubánské, britsko-německé... ale nevíme ani snad, kterou nám budou píchat.

Takže především co bych vytkl, je informovanost o této nemoci. Dodnes nevíme, kde se vzala. I když prezident Trump říká, že je to čínská nemoc, Čína zase říká – máme důkazy, že to sem přinesli Američani. Já opravdu nevím, kdo z nich má pravdu. Nikoho nezajímá, kde to vzniklo, proč to vzniklo, jakou to bude mít dál vývojovou křivku. My nevíme, co se stane lidem, kteří prošli koronavirem a zaplaťbůh přežili. Jestli nedojde k nějaké recidivě za pět, deset let, jestli budou mít zdravé děti... My prostě nevíme. Nevíme ani s těmi vakcínami, co vlastně s lidmi bude.

Akorát víme, my, kteří se o to trošku zajímáme, že tady je nějaký Římský klub a že jsou tady různé instituce, které říkají, už dlouhá léta – na světě je moc lidí. A různé konspirační teorie. Tuhle se mě ptal jeden známý, jestli vím, jaký je rozdíl mezi konspirační teorií a pravdou. Prý pět let. (smích) Tak bylo to vtipný, ale bylo by tragický, kdyby to byla pravda.

Říkáte, že byste vytknul malou informovanost ohledně covidu-19. Jak by se tedy k tomu měla vláda postavit?

Vláda nebo vůbec všechny vlády by měly říct – lidi, prosíme vás, mějte s námi trpělivost, protože my nevíme. Anebo víme, ale nesmíme to říkat. I to je možná varianta. Těch variant je tolik, že to svět neviděl.

Mimochodem, myslím, že bychom měli být trošku sebevědomí. My jsme světu v první vlně ukázali, že to Češi umí a že to zvládají. Co jsme za to sklidili? Že si z nás dělali všichni srandu, že Češi chodí v rouškách. Dneska tak chodí všichni. Prostě bychom na sebe měli být trochu víc hrdí.

Nevím taky, proč Česká televize říká, že v Maďarsku začalo očkování ruskou vakcínou. Ukázal nám někdo, jaký je rozdíl mezi Pfizerem a ruskou vakcínou? Abychom mohli porovnat. Možná že to naši odborníci porovnávali, nechci jim křivdit, možné to je. Ale vždycky bychom měli být o těchto věcech informováni, protože jde o naše životy. A ti, kteří o tom rozhodují, žijí z našich daní.

Když rozebíráme vakcíny, vy se necháte očkovat?

No, nevím, jak to bude. Teď jsem slyšel, že někteří budou očkováni až v létě. To je za strašně dlouhou dobu a já při svém věku nevím, jestli v tu dobu budu ještě živý, a to by pak bylo zbytečné. (smích)

Zmínil jste prezidenta Zemana. Ten svými vyjádřeními během pandemie dokázal nadzvednout ze židle spoustu lidí. Připomeňme například jeho slova o „hladovějících umělcích“, následně konflikt s Danielem Hůlkou… Kritika se na něj z některých míst snesla i kvůli jeho vánočnímu projevu. Takže, celkově, jak podle vás Miloš Zeman jako prezident zvládl rok 2020?

Podle mne dobře, jako každý rok. Ale samozřejmě, ať prezident Zeman řekne cokoliv, tak to bude špatně. Já už čekám, když se zhoršuje počasí, tak že budou mít předtím ve zprávách fotku prezidenta a budou říkat, že za to může Zeman. Tohle přece nejsou argumenty. Že projev byl špatný? No tak až ti chytří budou příště zase kandidovat, tak doufám vyhrajou... (smích)

A jak za předešlé měsíce hodnotit naši vládu a třeba i opoziční politiky? Vy jste už zmínil, že by měli v této době všichni více spolupracovat…

Bylo by velmi nefér, kdybych vládu v této těžké situaci kritizoval. Nemám proti ní nic. Myslím, že ti lidé dělají maximum. Je to nakonec vidět na jejich tvářích, že pracují v plném nasazení. A nakonec, v tomto roce jsou volby, tak lidé jistě vyberou ty nejlepší. Ty, kterým věří. Tak uvidíme, třeba dojde k výměně. Já ale myslím, že nedojde. Lidi si určitě pamatujou i minulé vlády, jak se chovaly. Pandemie je hrozná, veliká, záludná, strašná... Ale měli jsme tu více krizí, zdaleka ne tak hrozné jako teď, ale můžeme porovnat. Já jsem vzpomínal tu v roce 2008 – kdy dostali důchodci 45 korun.

Nechci nikoho kritizovat. Ani opozici. I když myslím, že to nedělá dobře. Problém je už v tom, že se tříští. A teď nastane teprve ten maglajs, až ODS, TOP 09 a KDU půjdou proti Pirátům a STAN. Mezi nimi se to bude strašně řezat. A vydělá na tom zase ANO. Vždyť si vezměte, kolik má dnes STAN nebo TOPka poslanců. Já vůbec žasnu, že dostávají takový prostor v médiích. Ale z toho vyplývá, že média nejsou nestranná tak úplně, že? Že jsou tak trošku stranická. Ale tak to bývá. Ovšem lidi blbí nejsou. Je to jako za socialismu – diváci si vyslechnou pravidelné denní pětiminutovky nenávisti a myslí si svoje.

Mluvíte o médiích, pojďme jim vystavit vysvědčení za minulý rok. Jak se média zhostila úlohy informovat o letošních událostech, především o situaci kolem epidemie?

Víte, kdybych se na to díval z pohledu člověka, kterého obrovským způsobem zajímá pandemie, tak řeknu jedničku s hvězdičkou. Protože v médiích se už nedozvím nic jiného, než kdo byl kam píchnut, kdo onemocněl, kolik je v nemocnici volných lůžek, co ten koronavirus... V tomto směru jsme přeinformováni. Možná by bylo lepší, kdyby média v tom tlaku ubrala. Ale zase, kouknou, je to vděčné téma, lidi se budou ještě víc bát, ještě nás budou víc číst. Tak proč ne.

Ale já to nečtu, mě se to tady na venkově u lesa v podstatě moc netýká. Ani se tady s nikým moc nepotkávám, jen se srnkama, s kancema, se svým psem a se svou ženou. Takže mě to nerozrušuje.

Koronavirus dopadl v podstatě na celý svět. Jak moc letos relativně posílila Čína, a jak relativně oslabil Západ? Nebo se to tak nedá brát?

Dá se to tak brát, samozřejmě. Čína už se velice zvedá, vyřešili koronavirus. Někdo řekne – no, protože to na lidi vymysleli, tak vědí, jak to vyřešit. Nevím... Ale Čína prostě je tank, který se řítí na celý svět. A svět, ti menší a schopní, místo aby se domluvili mezi sebou o tom, že nebudou s Čínou válčit, ale budou jí konkurovat, vzdorovat, aby všechno nezežloutlo, tak místo toho se štěkají, obviňují a chovají se jako pitomci. To je prostě špatně.

Západ, si myslím, že je za svým zenitem. Protože začal zpochybňovat ty základní lidské věci, že mužský je mužský, ženská je ženská a dítě je dítě. Neslyšel jsem, že by se v Číně ráno dítě, chlapeček, probudilo a řeklo mamince – já jsem dneska holčička. To by dostalo asi na prdelku...

Ale tady je to běžné. Zatím stavíme třetí záchody, myslím, že časem budeme stavět čtvrté, páté, desáté toalety veřejné a svět půjde někam úplně do kopru. Že budeme jako v Anglii a ve Spojených státech bourat pomníky těch, kteří spoluvytvářeli Evropu, no to je taky blbý, že jo. Vlastně už jsme to udělali s Koněvem. My jsme je velmi dohnali, protože jsme sundali velký pomník. Prostě tohle je všechno špatně.

A nebudou nyní tyto věci, jako právě například bourání pomníků nebo i ty česko-ruské vztahy, případně i problémy s migrací, právě kvůli pandemii tak trochu „upozaděné“? Že to pro lidi přestalo být tak důležité? Sám říkáte, že v médiích není v podstatě nic jiného než pandemie…

A třeba je to účel. Třeba je to účel, aby na to lidi zapomněli. Třeba se nechce, aby moc přemýšleli o své budoucnosti, dlouhodobější. Prostě fungovat ve stylu – užít dne. Teď! Teď musíš tohle koupit, teď se musíš schovat, teď se musíš nechat naočkovat, teď musíš držet hubu. A to je to jediné.

Ale mezitím tady probíhá něco strašného, kdysi se tomu říkalo migrace kmenů. Evropa pomalu, ale jistě začíná být obsazována, začíná být měněna. Já mám také mezi muslimy přátele, ale tady najednou začíná něco, co je neevropské. A infiltrovalo se to do Evropy především za pomoci Evropanů.

Všichni už dnes vědí, že za čas bude ve Francii třetina obyvatel muslimského původu a víry. Tito lidé se samozřejmě v demokracii budou sdružovat, budou vytvářet strany. Podívejme se na Velkou Británii. Ministr vnitra je z Pákistánu, stejně tak starosta Londýna. A najednou přestaneme být chtě nechtě Evropany. Možná že to někdo chce, aby to tak bylo. Aby v Evropě vznikla hnědá rasa, místo převažující bílé. Já nevím...

Moc rád čtu spisovatele Vondrušku. A myslím, že jeho knížka Kronika zániku Evropy až do roku 2050 ukazuje, kam Evropa půjde. A není to veselé čtení. Pan Vondruška je velký vizionář a na dálku se mu klaním, protože je to nesmírně moudré, tragické a pravdivé.

Vítězslav Jandák s novou knihou. Foto: archiv V. Jandák


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: David Hora
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Odjet z Ruska a nechat se tady očkovat ruskou vakcínou? O tom by se mi nezdálo ani v nejhorším snu, děsí se organizátor akcí za Navalného

21:12 Odjet z Ruska a nechat se tady očkovat ruskou vakcínou? O tom by se mi nezdálo ani v nejhorším snu, děsí se organizátor akcí za Navalného

RUSOVÉ V ČESKU Není člověkem z televize jako Putin nebo novinář Dmitrij Kiseljov. Je to spíš chlapík…