Jak se jako odborník na propagandu díváte na atmosféru současné kampaně před blížícími se prezidentskými volbami?

Kampaň je velmi vyostřená a především emocionální, ve které pak zanikají fakta. Já osobně nestraním žádné straně v současném předvolebním boji, mne kampaň a doprovodná atmosféra ve společnosti zajímá z hlediska odborného. Snažím se různé zajímavé „nové“ informace, pokud to jde, ověřovat. V minulém týdnu mne zaujala informace o údajném výroku prezidenta Havla z roku 1997: „Byl bych nerad, aby se příštím prezidentem stal nějaký zasloužilý profesor egyptologie, který nakonec bude zvolen jen proto, že nikdy nikomu nevadil a nikdy nikoho nenaštval.“ Citát uvedl i bývalý pan prezident Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Někteří z těch, kteří citát šířili na sociálních sítích, uváděli jako zdroj stenozáznam jednání senátu. Jak jsem si pročetl stenozáznam z jednání senátu v roce 2003, bývalý pan prezident Havel tam skutečně vystoupil, ale tento citát neuvedl. Uvedl jej při zmíněném jednání Mirek Topolánek, který reprodukoval údajný Havlův citát z roku 1997.

Zveřejněný citát byl samozřejmě namířen proti příznivcům pana prof. Drahoše. Proto některé servery provedly šetření a zjistily skutečný citát bývalého pana prezidenta. Ten měl totiž pronést v roce 1998 v rozhlasových Hovorech v Lánech a má znít takto: „Budoucí prezident bude buďto produktem nějaké mocné strany, produktem do té míry silným, že mu ta strana sežene podporu i některých jiných, aby vůbec prošel v parlamentě. Anebo to bude neutrální starý profesor egyptologie, znající patnáct jazyků, a muž do té míry neškodný, že je všemi volitelný, ale muž bez politické osobnosti, muž třeba velké lidské osobnosti, ale bez politické autority, bez politické váhy. Obě alternativy považuji za špatné, ale obávám se, že jedna nastane po mém odchodu.“ Tento citát uvedl server manipulatori.cz. Pokud je citát správný (měl by to ověřit především Český rozhlas, který nepochybně rozhlasové Hovory v Lánech zaznamenal), vyjadřuje v podstatě to, co kdysi Mirek Topolánek řekl. Ale velmi důležité je to, že bylo zjištěno, jak to ve skutečnosti bylo. Takových „zaručených“ informací z jedné či druhé strany můžeme totiž očekávat v nadcházejících dnech přehršel.

Některé dezinformace se objevily již před prvním kolem, kdy byly na Facebooku voliči Zemana nabádáni, aby nechodili k volbám. Podle letáku měl Zeman postup do druhého kola zaručen automaticky. Narazil jsem i na další leták, který tvrdí, že „hlasy vítězného prezidentského kandidáta z prvního kola se automaticky započítávají do toho druhého, není tedy nutné volit ho podruhé“. Mohou takové věci skutečně na svéprávné občany platit, a odkud vítr vane?

Pokud vypadá dezinformace logicky, tak se může stát, že jejímu obsahu občan uvěří. To je ostatně symptomem „dobré“ dezinformace – vypadá naprosto logicky a pravdivě. V tomto případě by se mohlo zdát logické, že obhajující prezident automaticky postupuje do druhého kola. A na některé občany to tudíž mohlo zapůsobit. Pokud bychom chtěli zjistit, na kolik občanů to zapůsobilo, museli bychom mít spolehlivý sociologický výzkum. A tady narážíme na zásadní problém. Začínám mít stále větší a větší pocit, že se občané bojí pravdivě odpovědět. Proto beru výzkumy veřejného mínění s velkou rezervou. Ostatně stačí, když se podíváme na to, jakým překvapením, nebo dokonce u některých i šokem bylo zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, přestože se očekávalo nezvratné vítězství Hillary Clintonové. Proto jsem k výsledkům veřejného mínění značně ostražitý a kritický.