Litujete, že plukovník Robert Šlachta odchází od policie?Anketa
Profesorka Vysoké školy ekonomické, politoložka Vladimíra Dvořáková tvrdí, že vytvoření jedné centrály, která by měla zastřešovat útvary bojující proti korupci a organizovanému zločinu, je krokem zpátky. „Jde o to, že se ukázalo, že ÚOOZ je jako tým velmi úspěšný u velmi složitých kauz, nedocházelo tam k úniku informací, a teď má být spojen s týmem, jehož lidé byli obviněni, že některé věci kryli a byli v úzkém spojení s lidmi, se kterými být spojeni neměli,“ kritizuje politoložka, že kvalitní tým, který se nebojí pustit do politicky citlivých kauz, byl trnem v oku mnoha politiků. „Jinak nechápu logiku, proč se to dělá, proč se tým, který funguje velmi dobře, má zreorganizovat,“ nerozumí plánu vedení policie a vedení ministerstva vnitra. Podobnou reorganizací byla podle profesorky Dvořákové v minulosti zrušena i finanční policie, která byla velmi úspěšná v dohledávání uniklých peněz.
Tlaky ze strany politiků a lobbistů
Odborníci včetně olomouckých vrchních žalobců vidí za reorganizací snahu odstranit šéfa protimafiánského útvaru Šlachtu, proto žalobci chtějí vyslechnout policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Politoložka vnímá spíš tlaky ze strany politiků a různých lobbistických skupin, které jsou spojeny přes klientelistické vazby, protože podle ní politikům hodně vadilo, že se některé věci dozvěděli, až když vyšetřování probíhalo. Objevovaly se například námitky, že šetření policistů mělo jít přes Generální inspekci policejních sborů, nikoli přes jiný policejní útvar. „Obecně je vždycky obrovský tlak ze strany nejrůznějších lidí, aby se věci kolem korupce nevyšetřovaly. A nedělejme si iluze, problém mají všechny politické strany, propojení je velké,“ potvrzuje různé vlivy a tlaky na policii.
Ale dokazovat, co je skutečným cílem reorganizace, bude těžké. „Nikdo neřekne, my tyto věci nechceme vyšetřovat, chceme být informováni, na co se policie zaměřuje. Zabalí se to do toho, že chceme efektivnější a lepší řízení, navenek to vypadá racionálně, že se udělá jedno veliké středisko, které bude všechno zastřešovat. Objeví se argumenty, že to bude efektivnější, že se ušetří i nějaké finanční prostředky. Ale nabízí se otázka, proč najednou se zřizuje jedno centralizované středisko, když jeden útvar je vnímán jako dobrý a výkonný, a druhý útvar je spojován s problémy kolem úniku informací. A teď se udělá jedno mocenské centrum,“ dodává profesorka VŠE. Obává se, že se přeruší aktivity týmu, rozdělané věci, což považuje za kontraproduktivní. Poukazuje také na to, že na kritice zamýšleného kroku, který nepovažují za dobré řešení, se shodují všichni odborníci.
Dnes již legendární tisková konference z roku 2013, na které zástupci ÚOOZ a VSZ Olomouc vystoupili po zadržení Jany Nagyové:
Není divu, že špičky z policie odcházejí, když nebudou mít podmínky pro svou práci
Podle profesorky Dvořákové se dalo předpokládat, že v takové chvíli špičkoví policisté odejdou. „Když se dostanou do situace, kdy nebudou mít dostatečný prostor, nebudou moci vyšetřovat věci, jako to dělali dosud, což je u takových specializovaných orgánů důležité, dalo se předpokládat, že odejdou, když nebudou mít podmínky pro svou práci.“ Pro šéfa útvaru by se podle ní zhoršily podmínky, ve kterých měl pracovat, protože práce takových týmů je budována na vzájemné důvěře, která se buduje dlouho, proto jí připadá logické, že se Robert Šlachta rozhodl odejít do civilu, stejně jako někteří vedoucí odborů. Stalo se tak hned po schůzce na policejním prezidiu, kde jednali o reorganizaci s vedením policie. Dosud o změně údajně neměli žádné oficiální informace, i když by se jich měla bezprostředně týkat. „Připadá mi jako hodně závažná věc, že reorganizace neprošla širší odbornou diskusí, ani parlament o tom neměl zprávy,“ podotýká politoložka.
Když něco funguje, a je to určitým skupinám nepříjemné, je podle ní nejlepší to zlikvidovat tím, že se to zreorganizuje. „Myslím, že tento velmi úspěšný útvar byl pro mnohé lidi velmi nepříjemný. Například politikům vadí, když nemají informace, co se děje, kde vypukne nějaká aféra, kdo může být obviněn,“ ukazuje, odkud asi vítr fouká. A důsledek? Sloučení zatím oddělených útvarů, kde je možné analyzovat, když odněkud uniknou informace, pod jeden velký útvar, povede podle ní ke zhoršení situace. Nemyslí si, že důvodem je zlepšit spolupráci mezi zatím si konkurujícími útvary, o nichž je známo, že se příliš nesnášejí. „Je možné, že mezi sebou válčí, ale z jednoho unikají informace a z druhého ne,“ poukazuje na nedávné problémy, které se objevily na protikorupční policii. Politici nebo lobbistické skupiny prostě chtějí vědět, kde nějaké vyšetřování probíhá, kdo je odposloucháván, chtějí mít v útvarech loajální lidi.
Šlachty se báli i lobbisti
Politoložka odmítá námitky, že ne všechna vyšetřování ÚOOZ skončila úspěšně, například kauza Nagyová, která vedla k pádu vlády, zatím nemá ani po třech letech žádný konkrétní výsledek. Což se zdá mnohým trochu zvláštní vzhledem k tomu, s jakým humbukem tehdy vystoupil šéf útvaru Robert Šlachta s olomouckým vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem po razii na Úřadu vlády a v kancelářích a bytech různých lobbistů.
„To nebyl humbuk. Vzpomeňme na slavnou větu lobbisty z odposlechů: Šlachta po nás nejde. Ale on šel. Policisté zjistili mimořádně závažné věci, které vyvolávají řadu otázek. Ale druhá věc je otázka důkazních možností a posouzení soudu. Každopádně se objevily informace, nesporně závažné, které ukazují na minimálně velmi nestandardní jednání v naší politice. Policisté do toho šli, ale na závěr rozhodne vždycky soud,“ hájí Šlachtův útvar Dvořáková, že prostě některé věci, zejména u organizovaného zločinu, korupční jednání a různé klientelistické vazby nemusí být prokázány, ale je jasné, že politik nemá jednat s těmito skupinami nebo lidmi, i když ne vždy je možné prokázat, že šlo o trestné jednání.
Psali jsme:
„Když soud nemá naprosto jasné důkazy, rozhoduje ve prospěch obviněného,“ upozornila. Ale to neznamená, že důvodem byla špatná práce policie. V této souvislosti jmenovala případ exposlanců ODS, v jejichž případě rozhodl Nejvyšší soud, že nemohou být trestně stíháni, protože byli chráněni imunitou.
Dvořáková: Nevím o případu, kde by Šlachtův tým selhal
„Nevím, že by byl jednoznačný případ, kde by se ukázalo, že ten tým selhal,“ hovoří o ÚOOZ. Argumentuje tím, že policie musí začít šetřit, když existuje závažné podezření z trestné činnosti. „Jiná věc je, zda je potom dostatek důkazního materiálu. Ale kdyby si dopředu řekli, že se skutek pak třeba neprokáže, že existuje určitá důkazní nouze, pak by nebyla potřeba žádná policie,“ uvádí. Pokud policie nemá dost důkazů, může sama šetření zastavit. Politoložka připouští, že někdy se důkazy nepodaří získat, protože u korupčních jednání je to velmi obtížné. Navíc vidí velký odpor proti snahám omezovat prostor pro korupci.
„Je spousta aktivit, které tomu brání. Senát naposledy zamítl zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu s tím, že by bylo příliš mnoho kontrol. A kvůli tomu nemohl NKÚ provést kontrolu dostavby metra A, protože mohl kontrolovat jen evropské a rozpočtové peníze, ale nemohl kontrolovat prostředky Prahy, takže se těžko dá říci, jestli se vynakládaly hospodárně. Přitom rozhodně nejde o nějaké drobné,“ vadí politoložce, že Nejvyšší kontrolní úřad nemůže kontrolovat hospodaření měst a obcí. I v tomto případě je podle ní jisté, že zevnitř politických seskupení není zájem na tom, aby fungoval efektivní vyšetřovací tým. „Politici jsou opakovaně znechuceni tím, že dopředu nevědí o některých kauzách, které jsou politicky citlivé. A máme před volbami, takže si nepřejí žádné další skandály. Proto nemyslím, že by v politických stranách byl nějaký proud, který by cedil krev za to, aby vyšetřování korupce fungovalo,“ dodává. Dá se očekávat, že s korupcí budou mít víc problémů tradiční strany, protože působí v politice déle, mají víc členů, takže riziko selhání je tam větší.
Položí Šlachta už druhou vládu?
V médiích se objevují otázky: Šlachta položil minulou vládu, položí i tuhle? Vzhledem k tomu, že proti reorganizaci policie a jednání ministra vnitra Chovance se ostře postavilo hnutí ANO. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš chce o problému, který je v kompetenci ministerstva vnitra a policie, jednat na dohadovacím řízení vládní koalice, jeho ministr spravedlnosti Robert Pelikán dokonce nevyloučil rezignaci. Ale politoložka Vladimíra Dvořáková nevěří, že by kvůli policii padla vláda. „Spíš si myslím, že někdo může zvažovat, jestli z toho bude mít politické body.“
Zatím není jasné, kam Robert Šlachta odejde, až opustí policii. Bylo by riziko, kdyby člověka se znalostí intimit z různých odposlechů a výslechů zaměstnal v bezpečnostním oddělení svého holdingu Andrej Babiš? „Myslím, že špičkoví policejní důstojníci, kteří dělají na citlivých kauzách, by neměli po odchodu z policejní služby jít pracovat do nějakých soukromých agentur,“ soudí profesorka Dvořáková a připomíná „šílenou věc“, kdy někdy v roce 1998 bývalý šéf BIS Vulterin se stal po odchodu z tajné služby šéfem ruskojazyčného kasina.
„V normálních civilizovaných zemích to není možné, lidé, kteří byli v určitých státních funkcích ve vysokém postavení mají po nějakou dobu zákaz pracovat v soukromé firmě v obdobné problematice, aby nevyužívali nebo nezneužívali citlivých informací, které získali ve službách státu,“ konstatovala.
Ale není podle ní zakázáno, aby odborníci z policie šli do politické strany, která legálně působí. „To se dá těžko někomu zakázat, aby pracoval pro nějakou politikou stranu v oficiální funkci,“ je přesvědčena politoložka. Nevadí jí, kdyby bývalý šéf protimafiánského útvaru dělal pro nějakého politika, ale jiná otázka prý je, kdyby šel do bezpečnostní agentury, kterou nějaký politik vlastní. To by podle ní už byl střet zájmů. Ale lidi, kteří pracovali v bezpečnostních službách, je snaha udržet ve státní správě, aby jejich zkušenost byla využita. Není tedy vyloučeno, že se bývalí špičkoví policisté objeví na některém ministerstvu, které má v kompetenci hnutí ANO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
