Miloš Zeman jede 9. května do Moskvy u příležitosti ukončení 2. světové války. Je to podle vás správné?
Nehodlám posuzovat, jestli je to správné. Přijde mi jen nelogické, proč chce někdo konec války oslavovat v Rusku. Byť není žádných pochyb o tom, že za cenu velkých obětí sovětská armáda, sovětští občané – ke kterým ale vládce a vedení země neměli žádnou úctu, což dokazoval gulag předtím i potom – a mimořádní jedinci (kterých se Stalin později také zbavil) pomohli ukončit válku a měli velký podíl na poražení největšího tehdejšího zla. Opomíjí se ale skutečnost, že Rusko (či Sovětský svaz) by nemohlo porazit a hnát Němce přes celou Evropu až do Německa, do Berlína, kdyby nemělo ekonomickou pomoc a hmotnou podporu USA, které byly daleko od té vřavy a mohly naplno rozjet zbrojní průmysl. Že si Rusové oslavují konec války, tomu rozumím. Stejně jako si ji oslavují jednotlivé země. Ale skutečná oslava konce války by měla být tam, kde skutečně skončila. V Berlíně, v Praze, tam kde byli Němci poraženi a vzdali se. Jako se slavilo v místech, kde byly osvobozeny koncentrační tábory.
Shledávám za velice podivné, že náš pan prezident, který je v čele země, jež je součástí Evropské unie, do Moskvy jede. Přičemž EU poukazuje na to, že Rusko je dobyvačný ignorant a agresor nedodržující mezinárodní úmluvy a právo, obsazuje cizí zemi, vyvolává v ní nesváry. Argumentovat, že něco takového dělá i někdo jiný, není žádná omluva. Když soused krade, budete krást taky? To je přece zvrácenost. Což dělá Putin, když poukazuje na to, že když udělá něco svinského, tak někde něco dělá Amerika. Považuji další krok pana prezidenta za ostudný. Nicméně mi to zas tak nevadí, protože pan Zeman není můj prezident.
Je Miloš Zeman proruský?
Do hlavy mu nevidím. Spoustě věcí, které dělá, nerozumím. Spíš si myslím, že je dělá zkratkovitě nebo že má nějaké utkvělé představy. Na jednu stranu jede do Ruska a předtím jednal s ministrem zahraničí Lavrovem soukromě. Což je další skandál, aby prezident jednal s ministrem zahraničí země, která je agresorem. Na druhou stranu jede do Ameriky, kam ho pozve Židovský světový kongres, a on tam začne vykřikovat, že je také Žid a je proti islámu. Shledávám to jako brutální populismus. Že se chce zviditelnit. Pan Zeman má potřebu se zviditelňovat, což je mi ho líto. Výrazná skutečná osobnost to nemá zapotřebí, protože ho zviditelňuje to, jak žije a co koná.
Současné debaty o cestě prezidenta do Moskvy se vedou hlavně kvůli událostem na Ukrajině a ruskému podílu na nich. Teď je tam relativní klid oproti tomu, co bylo v posledním období. Co ale bude dál? Jak se zachová Rusko? Nechá už Ukrajinu na pokoji?
To je, jako byste se mě ptal v roce 1938, co udělá Hitler zítra? Hitler byl dokonce navržen po anexi Česka na Nobelovou cenu míru. Že zachoval mír. Paradoxně jako byli v historii navrženi na tuto cenu Arafatové a podobní. V každém případě nevím, jak to dál bude. To nejdůležitější, co Putin chtěl dosáhnout, už dosáhl. Za využití těch teroristů a zločinců – nevím, proč se nazývají separatisté. Když se někdo chtěl násilně oddělit – jako třeba ETA – tak se nazýval zločinci a teroristi. Na rozdíl od Slováků, kteří směřovali k separaci a podařilo se jim to. Tady jde o skutečný separatismus, bez krve a vraždění. Ukrajina je území, které bylo takto i za Sovětského svazu. Spousta Rusů se stěhovala do ostatních sovětských republik a expandovali tu. Po rozpadu Sovětského svazu nemohly tyto země udělat to, co po válce Poláci a Češi (i když i to je diskutabilní). Že vyexpedovali Němce, kteří sem přišli ve 14., 15. století jako vítaní kolonisté do pohraničí, které zvelebili. A naučili Čechy nějakému praktickému pořádku a různým řemeslům. Kvůli druhé světové válce a bohužel tomu, že se sudeťáci, tedy čeští a polští Němci, ať už dobrovolně či proti své vůli, přidali k Hitlerovi, tak byl tento problém vyřešen a takzvaně se vyčistil prostor. Což by bylo stejně zločinné, kdyby to Ukrajina či Pobaltí udělaly vůči Rusům. Kteří tam nežili století jako sudeťáci v Čechách a Polsku. Ale po sovětskou dobu. Nemluvě o tom, že celé to ukrajinsko-ruské území bylo promíšené stejně jako po celém Sovětském svazu. Je to mnohonárodnostní společenství jako Spojené státy americké. Problém je v tom, že když skončí nějaká éra, vždycky to někdo odskáče. Rusové na Ukrajině se rozhodli, že chtějí žít na území – kde se narodili – jako Rusové, ale na území Ukrajiny. Nechápu proč ukrajinští Rusové chtějí separaci. Proč nezvednou prdel a nejdou tam, kde chtějí rusky žít?
Téhle situace právě využil Vladimír Putin?
Maximálně ji využil. Začalo to už před Krymem. Začaly provokace. Stejně jako Hitler, když chtěl obsadit Polsko – případ Gliwice. Putin poslal své chlapce na Ukrajinu, kde vyvolávali nepokoje. Pak došlo k tvrdému střetu. Využil tohoto okamžiku k získání Krymu. Neb tam měl vojenskou základnu. Ale měl ji propachtovanou, byla o ní podepsaná úmluva. Není pravda, že by Chruščov daroval Krym Ukrajině. Rozhodlo o tom politbyro výnosem. Bylo to rozhodnutí tehdejší nejvyšší státní moci. Což má váhu zákona. Putin ignoruje i dohodu, podle které se Ukrajina vzdala svých nukleárních zbraní za závazek nedotknutelnosti a suverenity státu. Putin porušuje pravidla a domluvy jako Hitler a Stalin. Raději si utáhnu opasek a raději budu méně jezdit autem a budeme si kupovat plyn někde jinde, než být pod jeho diktátem. Evropská unie vykazuje trošku bezkoulovost v tom, že neudělala, co bylo navrženo. Měla by říci jednotně Putinovi – budeme od vás kupovat plyn a naftu jako Evropská unie. Jak si to tady mezi sebou rozdělíme, není vaše věc. Tady je schizofrenní situace – EU chce vystupovat jako jednotný ekonomický a vojenskopolitický celek. Na druhou stranu jednotlivé země raději upřednostní jednání přímo s Putinem, protože chtějí získat výhodu a mít suroviny levnější.
Jak vidíte osvobození Československa Rudou armádou? Někdo tvrdí, že šlo spíše o obsazení a jedna totalita vystřídala druhou?
Ve své podstatě z pohledu dneška – to znamená, že se díváme zpátky – to tak je a má to svou logiku. Na druhou stranu když agresor na vás útočí, vyvražďuje a ničí vaši zemi, tak ho ženete tam, kam až můžete. Problém není ani tak vyloženě jen v sovětské stalinovské představě se co nejdále dostat, a tím si rozšířit své impérium. Selhání je ale i na straně Američanů. Byli stratégové, kteří doporučovali nedodržet to, co chce Stalin. Američané měli šanci dostat se do Brna rychleji než Sověti. Jejich pan podělaný budoucí prezident, generál Eisenhower řekl stop. To byl průšvih. Patton chtěl jít dál. Kam by došla americká noha, tam by byla demarkační čára. Jako to bylo v Rakousku či v Německu. Nevíme do dneška přesně, na čem se ti chlapci dohadovali. Churchill přiznal, že sice byly důležité dohody v Teheránu, nicméně záhy pochopil, že z toho bude to, co on nazval poprvé studená válka a železná opona. Tím, jak sem Rusové přišli – a nezůstali tu dlouho – si sem dosadili své lidi. Řádil tu Směrš (speciální jednotky NKVD), které podle seznamů hledali lidi a přemísťovali je do sovětských gulagů. Odváželi se odsud lidé, kteří opustili Rusko, či jejich rodiče po vítězství bolševiků. Výsledek byl takový, že po dlouhé době, co tu žili a přežili i nacistické řádění, byli po válce odvlečeni do své pravlasti. Zároveň tu zůstávali odborníci, poradci. Už od roku 1945 byla důležitá ministerstva obsazovaná komunisty. Západní letci byli vyhazováni z letectva už v roce 1945.
Vy jste se narodil v roce 1945 po návratu vašich rodičů z Anglie, kde byl váš otec letcem a bojoval proti nacistům. A místo úcty a vděku se mu dostalo stejně jako kolegům od komunistického režimu jen ústrků. Jak tohle vnímáte? Je to kaňka naší historie?
Je pravda, že zatčení se nevyhnulo ani některým východním fronťákům. Dělal jsem v Železničním stavitelství a tam jsme měli ředitele. Byl to východní fronťák. Absolvent vyškovské vojenské školy. Zpravodajský důstojník, odešel se Svobodou do Sovětského svazu. Nevstoupil do komunistické strany, v padesátých letech byl zatčen a skončil v kriminále. O těch východofrontových se mluví daleko méně. Vezměte si, kolik partyzánů, kteří nebyli komunisti, taky skončilo v komunistických lágrech a bylo zlikvidováno. To je souhrnná kaňka. Nejen proti těm, co bojovali proti nacismu na Západě, ale i těm, co bojovali na Východě. Nebo na našem území jako partyzáni.
Můj táta šel nejdříve za Svobodou do Sovětského svazu. Tady byl rok a půl v internačním táboře v Suzdale a teprve odtamtud se dostal přes Afriku do Anglie a tam začal létat. Jak mi vyprávěl, byl to pěkný nápor. Ti chlapci, když dennodenně lítali nad Evropu, šli skoro na jistou smrt. A bylo zázrakem že přežili. Můj táta zůstal naživu, jeho posádka ne. Zrovna měl volno kvůli tomu, že maminka měla se mnou v bříšku potíže. Řekli mu tedy, ať se věnuje Mary, že to zvládnou s náhradníkem. Bylo to ke konci války. Zřítili se a shořeli v letadle.
Takže jste vlastně tátovi svým způsobem zachránil život?
Dá se to tak říci. Mám ještě dovětek. Můžu?
Ano, jistě, povídejte...
K panu prezidentovi. Jde mi z něj občas hlava kolem. Zároveň si ale říkám, že je i tak dobře, že ho máme. Je to důkaz, že žijeme v demokratické zemi a že jsme se dožili svobody. A můžeme si dokonce dovolit takový luxus mít klauna na Hradě.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
