Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu ´89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu ´89 dostali, o nás samých?

Lidé říkají, že takový stát za moc nestojí. Neumí vyřešit nic podstatného. Dnes rozhoduje o kvalitě života úroveň správy veřejných statků a tady jsme padli hodně hluboko. Připomenu rok 1965, povodně na jižním Slovensku. Republika nasadila armádu, vyhlásila výjimečný stav a na podzim byly škody odstraněny, lidé se stěhovali do nových bytů a domů. Myslíte si, že by to Havlova, Klausova a Zemanova republika dokázala? O nás to svědčí v tom smyslu, že jsme se opakovaně hodně ukvapili. Do zralosti má česká demokracie daleko.  

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo se jedná o manipulaci a propagandu? A případně v čem?