Juncker mi to před svědky potvrdil. Europoslanec Zdechovský prozradil, co bylo řečeno po schůzce šéfa Evropské komise s Babišem

22.12.2017 18:33

ROZHOVOR Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) hodnotí právě končící rok 2017 v politice Evropské unie jako celkem úspěšný. Říká, že už i v těch nejvýznamnějších zemích EU pochopili, že povinné uprchlické kvóty jsou nesmyslné a že také naši lidé by se mohli zanedlouho dočkat kvalitních importovaných potravin v supermarketech. Co se týká naší současné politické situace se sestavováním vlády, jak budeme v této souvislosti i v příštím roce úspěšní na „evropském kolbišti“, tak k tomu například uvádí: „Právě teď se ukáže, jestli je Andrej Babiš skutečně dobrým premiérem i manažerem, který dokáže od nás odvrátit nebezpečí sankcí za nenaplnění uprchlických kvót. Pokud se mu to nepodaří, můžeme s čistým svědomím konstatovat, že selhal. Jelikož toto vyjednávání je pouze na něm – na předsedovi vlády – a na nikom jiném, který by to mohl nějakým zásadním způsobem ovlivnit.“

Juncker mi to před svědky potvrdil. Europoslanec Zdechovský prozradil, co bylo řečeno po schůzce šéfa Evropské komise s Babišem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský

Pokud bychom před Vánocemi začali už trochu bilancovat, změnila se nějakým způsobem Evropská unie oproti předchozímu roku 2016? Je například zcela jiný její náhled na migraci, na nebezpečí dluhové krize v Řecku či Itálii nebo na dění na Ukrajině? Změnil se určitým způsobem její vztah k velmocím, tedy k USA, Rusku a Číně? 

Určitě došlo k několika názorovým posunům ohledně migrační krize. Především se ukázalo, že tzv. povinné uprchlické kvóty byly opravdu nesmyslným nařízením, jak jsem od počátku jejich zavedení tvrdil, a nedovedly je naplnit ani už „starší“ zkušené členské státy EU. Změnil se také pohled evropských občanů na kvóty v těch velkých členských zemích, což se u nich vždy projevilo při důležitých volbách. Z hlasování lidí vyplynulo, že takové vnímání světa prostě neberou.

Co se týká spolupráce s velmocemi, tak Evropská unie spolupracovala s USA i částečně s Ruskem na poražení Islámského státu, což se nakonec povedlo. V Iráku se to podařilo definitivně a v Sýrii v současné době existují už jen sem tam menší bojůvky islamistů. Také těmito kroky, ale i dalšími – diplomatickými – se podařilo zastavit masovou migraci ze Středního i Blízkého východu. 

Blíží se nám neúprosně konec roku. V souvislosti s tím, kterou z letošních zahraničněpolitických událostí byste označil za nejvíce důležitou, jež pak ovlivnila dění v Evropské unii a měla poté i významný dopad na naši republiku?

Myslím si, že velkými událostmi, které později ovlivní i život v naší republice, byly volby v Německu a v Rakousku. Ty naznačily přání našich důležitých sousedů, jak by se u nich mělo vyvíjet další politické směřování. V Rakousku vznikla nová koalice a v Německu se o ní dále jedná.

Má se Česká republika v příštím roce obávat, že se dostane v rámci projektu tzv. vícerychlostní Evropy na okraj ekonomických zájmů EU? Co se v tomto směru může dít v příštích měsících? Měli bychom urychlit přípravu na přijetí eura, anebo zůstat v klidu a nespěchat do měnové unie, která je prý, například podle názoru prezidentského kandidáta Mirka Topolánka, spíše už snědeným krámem?

Evropská unie není určitě snědeným krámem a projekt eura v zemích, které vstoupily do měnové unie, má určitě svůj význam. Nicméně Česká republika nemá nyní žádný velký důvod, proč by měla euro přijmout. Chybí tady klíčový impuls, který by to odstartoval.

Vícerychlostní Evropa se nechystá už na příští rok, ale má se začít pracovat na její přípravě od roku 2019. Protože kromě kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Macrona k tomu zatím chybí další silní partneři, kteří by se rekrutovali z jiných významných zemí EU.  

Jak si myslíte, že dopadne boj minulé české vlády s Bruselem o plnohodnotné potraviny? Domníváte se, že alespoň už v příštím roce se situace v tomto směru u nás zlepší, anebo EU s tímto faktem ani nic dělat nechce?

Evropská unie s tím určitě něco provést chce, jinak by J. C. Juncker o tom nehovořil ve svém důležitém tradičním projevu o stavu Unie. A také s tím už něco dělá, to je vidět na konkrétních krocích, kdy Evropská komise zadala úkoly některým ministrům zemědělství členských zemí, aby dodali patřičné materiály, kterými se pak bude zabývat. V tomto směru už dokonce dochází k určitým výsledkům a zlepšení, kdy ti zástupci oslovených zemí potichu přiznávají, že skutečně změnili obsah potravin, které směřují na český trh, a snaží se to napravit, což by měli zanedlouho poznat naši spotřebitelé. A o to přece nám všem šlo, ale musí se v tom boji vytrvat. To je úkol především pro nového českého ministra zemědělství i premiéra, aby se také v této záležitosti spojili s dalšími vládami středoevropských a východoevropských zemí.

Nejedná se však jen o import nekvalitních potravin, ale třeba u dopravců o stáčení kilometrů na tachometru a další „šmejdské“ praktiky, které používají v Evropě některé nepoctivé společnosti.      

V nejbližších měsících má dojít k revizi dosavadních dublinských pravidel, podle kterých musí příchozí požádat o ochranu v první členské zemi EU, do níž vstoupil, a má být nahrazen systémem s trvalým a povinným přerozdělováním migrantů bez jakékoliv horní hranice. Hovoří se také o zavedení společného systému sociálních dávek v EU, které se budou týkat i uprchlíků. V této souvislosti média píšou o tom, že  J. C. Juncker „nemůže spát“, když vidí, jak špatně se daří běžencům v Libyi a tvrdí, že musíme migranty pustit na své území legální cestou. Martin Schulz chce do roku 2025 vytvořit federální Evropu. O čem to všechno svědčí, a jaké zásadní změny lze očekávat v příštím roce v politice  Evropské unie?

Začal bych od konce vaší otázky. Zmíněné projevy evropských politiků svědčí jen o tom, že v EU panuje demokracie a každý tam může svobodně prezentovat svůj názor. To vyjádření Martina Schulze o federativní Evropě je nereálné, a to z toho zásadního důvodu, že k tomu není vůle v ostatních členských zemích EU.

Úpravy dublinských pravidel ohledně přijímání uprchlíků – tak to jsou návrhy a pozice zejména Evropského parlamentu, se kterými není zrovna v souladu Evropská komise, která zrušila povinné uprchlické kvóty a nesouhlasí také se zavedením jednotného systému sociálních dávek. Já jsem v tomto směru optimista. Pokud budeme mít schopného ministra vnitra, který je dobře jazykově vybavený, a nebude zrovna na summitech plácat blbosti, jestli se do tohoto procesu zapojí i poslanci a i eurokomisařka Jourová, tak si myslím, že se nám podaří vyhádat přijatelné podmínky, které pro nás budou akceptovatelné. 

Česká republika má být sankcionována za nedodržení uprchlických kvót. Nicméně ze strany politiků EU bylo prý řečeno, že je ještě prostor na jednání a postih nemusí nutně přijít. Co by měla Česká republika proto udělat? Stačí jen iniciativa, se kterou přišly země V4, když nabídly Bruselu vojáky a miliony eur na zabezpečení libyjských hranic?

Určitě tam bude muset být o něco více těch vstřícných kroků. Já jsem na toto téma měl možnost hovořit s J. C. Junckerem a on mi před svědky potvrdil, že po jednání s Andrejem Babišem existují možnosti a prostor, aby nakonec naše republika nemusela platit žádné sankce.

No, a teď se ukáže, jestli je Andrej Babiš skutečně dobrým premiérem i manažerem, schopným vyjednávačem, který dokáže toto nebezpeční od nás odvrátit.  Pokud ne, můžeme s čistým svědomím konstatovat, že selhal. Jelikož toto vyjednávání je pouze na něm, na předsedovi vlády, a na nikom jiném, který by to mohl ovlivnit.

Nový český premiér Andrej Babiš už absolvoval první schůzku v Bruselu a byl za ni celkem pochválen. Konkrétně za svůj přístup ke špičkám EU. Tak to alespoň prezentují některá česká média. Lze s tím souhlasit? A jaký je vlastně postoj vedení EU k českému premiérovi, který je trestně stíhán ohledně údajného podvodu s evropskými dotacemi? Může to mít nějaký negativní dopad na Českou republiku, anebo se jedná o banální záležitost, kterou se není třeba zabývat?

Já jsem u Babišových jednání nebyl, nemohu tedy přesně celou situaci zhodnotit, ale podle některých zkušených bruselských novinářů, kteří hodnotili jeho vystoupení na Evropské radě, nový český premiér uspěl především svým vstřícným postojem a vůlí nacházet kompromisy. Je dobře, že budeme mít dalšího premiéra po Bohuslavu Sobotkovi, který umí hájit národní zájmy, ale je schopný udělat i nezbytné kompromisy. To je důležité, neustupovat ve stěžejních záležitostech, ale podvolit se ve věcech méně zásadních.

K druhé části vaší otázky – v evropských institucích platí presumpce neviny a Andrej Babiš odsouzen nebyl, takže v současné době žádný hendikep nemá. Pokud ovšem by se situace změnila a například i Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF by konstatoval, že došlo k závažnému pochybení, byla by pozice Andreje Babiše do značné míry znevýhodněná. Prakticky by přestal být partnerem pro evropskou politickou špičku, jako je Angela Merkelová nebo Emmanuel Macron a na to by pak doplatila v důsledcích i celá Česká republika.

Tomáš Zdechovský

  • KDU-ČSL
  • Místopředseda KDU-ČSL
  • europoslanec

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To je ta slušnost? Mladý Čech se zastal seniorů před vládou. Padla i Pekarová

20:03 To je ta slušnost? Mladý Čech se zastal seniorů před vládou. Padla i Pekarová

„Nechápu jen to pokrytectví. Vláda založila tři nové ministerské úřady, musela nakoupit nová auta a …